Zámek Buchlovice ležící nedaleko majestátního hradu Buchlova, patří k nejvýznamnějším barokním šlechtickým sídlům na území České republiky. Kvalita architektury, rozsáhlé sbírky, proslulí majitelé i důležité místo v dějinách posledních let habsburské monarchie činí ze zámku místo, významem daleko přesahující hranice českých zemí. Stavba zámku byla zahájena těsně před rokem 1700 bohatým a urozeným hrabětem Janem Dětřichem Petřvaldským, který zámek zamýšlel jako galantní dar své manželce Anežce Eleonoře z italského rodu Collona. Snad proto byly u některého z předních vídeňských architektů té doby objednány italsky orientované plány ve stylu tak zvané villy rustica. Výsledkem několikrát přepracovaného architektonického konceptu je nejčistší příklad italské barokní vily ve středoevropském prostoru. Kolem zámku byla od začátku budována nádherná barokní zahrada, uchvacující svojí krásou už udivené současníky.

Význam zámku značně stoupl kolem roku 1900 za vlády hraběte Leopolda Berchtolda. Díky svým schopnostem byl Berchtold v roce 1912 jmenován předposledním rakouským ministrem zahraničních věcí. Z buchlovického zámku bylo poté vytvořeno reprezentativní sídlo, v jehož zdech přední politikové té doby rozhodovali o osudech Evropy. Právě z tohoto období pochází také současná podoba zámku i luxusně zařízené interiéry. Zcela mimořádný význam má také barokní zahrada a rozsáhlý anglický park, řazený mezi nejkrásnější historické zahrady v České republice.

Prohlídkové okruhy

Zámecké interiéry

Současná prohlídková trasa zahrnuje 17 pokojů, salonů a koridorů, využívaných jako galerie, v níž je možné spatřit jak soukromé, tak oficiální prostory někdejšího berchtoldovského sídla. První část tvoří hostinské a dětské pokoje, do hlavního zahradního traktu jsou situovány reprezentační prostory, mimo jiné stříbrný salón s částí rodové galerie, hlavní, nebo také hudební sál, kuřácký salon a vedlejší hraběcí pracovna, v níž se v roce 1908 uskutečnila proslulá schůzka ministrů Aerenthala a Isvolského. Poslední oficiální místností je bohatě štukově dekorovaná jídelna s boční výklenkovou kaplí, ze které se vchází do soukromé části zámku s privátními pokoji a ložnicemi předposledních majitelů, hraběte Leopolda II. Berchtolda a jeho manželky Ferdinandiny Károlyové.

Interiéry, v nichž se odráží neopakovatelně noblesní atmosféra časů závěru habsburské monarchie, byly vytvořeny s vkusem nadšeného obdivovatele umění a elegantního příslušníka nejvýznamnějších aristokratických elit té doby. Je v nich možné objevit sběratelské záliby, zájem o rodovou historii i potřebu pohodlné a domácké atmosféry. Snad právě proto patří buchlovické zámecké salony k nejpůsobivějším historickým interiérům na Moravě.

Razantní proměna interiérů nastala krátce po roce 1900. Stoupající hvězda rakouské diplomacie hrabě Leopold II. Berchtold se rozhodl přetvořit zámek na odpovídající rodové sídlo, které by mohlo zároveň plnit funkci místa určeného k neformálním diplomatickým setkáním. Přeměnou interiérů pověřil schopného architekta a designéra Dominika Feye. Základní ideou bylo vtisknout interiérům neobarokní a neorokokovou podobu, což měly vytvořit zejména nové tapety sjednocené s potahy sedacích souprav a závěsy, uplatnění orientálních předmětů a vytvoření velkého množství zejména kovových detailů jako byla klepadla, kliky, lustry nebo ozdobné mříže; většinu těchto předmětů vytvořila budapešťská kovářská firma Gyula. Kromě toho bylo zakoupeno větší množství antikvit a obrazů, z nichž mnohé podle starších vzorů namaloval hraběcí portrétista a učitel kreslení Karel Žádník.

Zámecké sbírky

Okázalý životní styl raně novověké aristokracie býval spojen s mnoha velmi nákladnými výdaji. Jak dokazuje množství rodinných portrétů a historických obrazů, rodina Petřvaldských se prostřednictvím sbírek snažila, zcela v duchu barokního sběratelství, zejména uchovat důležitou rodovou paměť. Rozšiřování sbírky portrétů zajišťovaly jednak objednávky, ale také věna petřvaldovských a následně berchtoldovských manželek; podobizny příslušníků rodiny Wratislavů z Mittrovic, Trauttmansdorfů či Károlyiů patřily k výbavě buchlovských hraběnek až do 20. století. Portrétní galerie, starobylá a vzácná knihovna či předměty spojené s rodovými dějinami bývaly uložené hlavně na hradě Buchlově; v buchlovické vile se nacházela rozsáhlá kolekce obrazů s tématy pastorálních scén, květinových zátiší a loveckých výjevů. Kromě obrazů byla obě sídla postupně doplňována umělecky vysoce hodnotným nábytkem a dalšími vzácnými předměty užitého umění. 

Zámecký park

Počátky zámeckého parku jsou spjaty s novostavbou zámku těsně před rokem 1700, kdy hrabě Jan Dětřich Petřvaldský vyměnil vrchnostenské pozemky za zahradu buchlovické fary pod hřbitovní kaplí svaté Alžběty. Problémem i předností nově získaného terénu byla svažitá dispozice, což na jedné straně bránilo rozvinutí širokého parteru francouzské zahrady, na straně druhé však předurčovalo prostor k italsky působícím terasovitým úpravám.

Formální zahrada, přecházející do svých krajinářských partií dodnes udivuje nejen elegantně symetrickým prostorem neobarokních parterů, ale i vzácnými vzrostlými stromy a během roku neustále se proměňujícími zákoutími. Bezprostředně k zahradě přiléhá zámecké zahradnictví a malá zoologická zahrada, která k zámku patří jako všudypřítomní pávi – erbovní symbol zakladatelů buchlovického zámku hrabat Petřvaldských.

Zámecká expozice

• Minimální počet osob ve skupině 8, maximální počet 25.

• Objekt i expozice zámku mají bezbariérový přístup.

• Bezbariérový přístup do expozice se nevztahuje na dětské kočárky!

Zámecký park

Je přístupný celoročně (mimo dny se silným nárazovým větrem, sněhovou pokrývkou, náledím, oblevou nebo deštivým počasím)

Vstup se psy a jízdními koly do areálu zakázán.  Úschovna jízdních kol, zavazadel na hlídaném parkovišti cca 50 m od objektu.

ZÁMECKÉ INTERIÉRY (ZÁKLADNÍ OKRUH)

Vstupné do zámeckého parku

Akuální a podrobnější informace na www.zamek-buchlovice.cz

ADRESA:

Státní zámek Buchlovice   

Náměstí Svobody 13       

687 08     Buchlovice

  Mapa - Jižní Morava - Chřiby a Dolní Pomoraví -  zámek Buchlovice