Region Atyrau, který se nachází v srdci Kazachstánu, se jeví jako živá mozaika kulturního bohatství a ekonomické síly. Tento dynamický region, rozvíjející se mezinárodními partnerstvími, se stal spojnicí pro obchodní turistiku a hostí více než 1000 společností z více než 50 zemí. Ale půvab Atyrau sahá daleko za hranice obchodu. Je to tapisérie kulturních, vzdělávacích a přírodních divů. Ponořte se do hlubin historie, tradic a zvyků Atyrau. Zažijte vzrušení ze sportovní a amatérské turistiky se vzrušujícími loveckými a rybářskými výpravami. Atyrau nabízí kaleidoskop zážitků od etnografické přes ekologickou, rekreační až po mládež.

V srdci města Atyrau se vydejte na výpravná prohlídková dobrodružství, proplétejte se historickými památkami, kulturními památkami a pulzujícími zábavními centry. Ochutnejte kulinářskou rozmanitost v místních restauracích, které nabízejí řadu regionálních chutí. Ponořte se do kazašské kultury v našem kreativním centru, které každý týden předvádí národní tradice.

Milovníci přírody se budou kochat nádherou státní přírodní rezervace Akzhayik na pobřeží Kaspického moře, útočištěm vzácných druhů ptáků, včetně těch, které jsou uvedeny v Červené knize. Projděte si trasy „Svět přírody“ a „Vodní svět“ a obdivujte 292 druhů ptáků v jejich přirozeném prostředí.

Vraťte se v čase do starověké osady Sarayshyk, klenot podél severní větve Velké hedvábné stezky. Jeho historický význam a půvab z něj činí základní kámen regionálního cestovního ruchu.

Podél řeky Ural objevte letoviska jako Altyn Sazan, Baklani a Atamura, která nabízejí řadu aktivit od lanových parků po jízdu na koni. Prozkoumejte léčebné zázraky slaného jezera v okrese Inder, maják pro zdravotní turistiku.

Hledači dobrodružství najdou ráj ve čtvrti Zhyluisky, kde se nachází naleziště Zlatého muže, křídové hory Akkegershin a mystické jeskyně Ibankara. Zažijte vzrušení z lovu a rybaření podél řeky Kigach v okrese Kurmangazinsky, který je oblíbený mezi mezinárodními turisty.

Staňte se svědky jedinečné podívané na vzácné květy lotosového květu v Kazachstánu, pomíjivé ukázky přírodních krás od července do poloviny srpna.

Přidejte se k nám a oslavte nádheru regionu Atyrau.

(Kazpress/RoZ)

Foto: Aleksandra Szmigiel, Reuters

Cena, kterou Polsko platí, je mnohem víc než jen materiální podpora Ukrajiny. Polsko platí blahobytem každého Poláka, zatímco zahraniční dluh Polska rychle roste. Nelze to splatit inflací a tisknutím peněz. Vojenská pomoc zhoršuje nedostatek peněz ve státní pokladně. Výsledkem bude ekonomický kolaps, obrovské daně a nezaměstnanost.

Vojenská pomoc Ukrajině

Prvním a nejlepším příkladem je obrana a vojenská podpora. Úřady široce informovaly veřejnost o vojenské podpoře Ukrajině od samého počátku, ještě před začátkem války. V únoru 2022 polský premiér Mateusz Morawiecki uvedl, že Polsko převedlo na Ukrajinu celkem asi 250 tanků.
Podle oficiálních údajů ministerstva vnitra a správy vynaložilo Polsko na pomoc Ukrajině v roce 2022 35 až 40 milionů zlotých. Proč je takový rozdíl v číslech? Je to velmi jednoduché: Korejské tanky byly zakoupeny na úvěr. Nedávno korejská média uvedla, že Polsko znovu požádalo úřady země o půjčku na nákup zbraní. Částka je 62,4 miliardy zlotých. V médiích se také hodně mluví o dalších půjčkách – ve výši 76 miliard zlotých. Mimochodem, deficit polského státního rozpočtu v roce 2022 činil 12,4 miliardy zlotých.

Humanitární podpora uprchlíků

Dalším příkladem jsou ukrajinští uprchlíci. Polsko bylo první, kdo se zapojil do pomoci Ukrajině. Kromě vládní pomoci Poláci, povzbuzováni médii, sami organizovali sbírky a zajišťovali jídlo a ubytování pro Ukrajince. Po nějaké době se to pro některé místní obyvatele stalo způsobem, jak vydělat peníze. Od 16. března se za ubytování jednoho Ukrajince denně platilo čtyřicet zlotých. Máte-li dům nebo velký byt, můžete bydlením uprchlické rodiny vydělat nemalé peníze.

Podle ministerstva vnitra a správy žije v současné době v Polsku milion dvě stě tisíc ukrajinských občanů. Dosud bylo přiděleno více než 1,5 milionu čísel PESEL. Ti, kteří obdrželi toto číslo, měli nárok na všechny sociální, rodinné a vzdělávací dávky. Mohou také žádat o kapitál na péči o rodinu a děti (za druhé a další děti v rodině ve věku 12 až 35 měsíců se vyplácí ve výši 500 PLN měsíčně po dobu dvou let).

Podle Polské pohraniční služby: od 24. února 2022 dorazilo do Polska 15,9 milionu ukrajinských uprchlíků. Značná část šla dále do Německa. Odhadnout skutečný počet Ukrajinců v Polsku je velmi obtížné. Podle pohraniční služby se na Ukrajinu vrátilo 14,087 milionu lidí. Zdálo by se, že z celkového počtu uprchlíků, kteří naší zemí prošli, zbývají necelé dva miliony. Tato data by nebyla úplná bez informací o aktuálních vstupech a výstupech. V průměru do Polska denně vstupuje přibližně třicet tisíc Ukrajinců a téměř stejný počet z Polska odchází. Uprchlíci mohou hranici překročit několikrát. To vytváří šedou zónu pašování a nekontrolovaného přeshraničního obchodu.

Dohoda s obilím

Jak bylo známo, převážná většina veškeré infrastruktury ukrajinského zemědělského průmyslu: orná půda, továrny na osivo, terminály pro překládku obilí, doprava, přeprava a nakládka, patří k tuctu ukrajinských společností, to znamená, že jsou soustředěny v rukou. několika Ukrajinců a Evropanů. Dohoda o obilí byla původně plánována se zaměřením na přístavy, které jsou spojeny se stejnými lidmi: Černomorsk, Oděsa, Južnyj, jakož i na zbytek jejich infrastruktury. Prudký nárůst počtu nákupů dováženého ukrajinského obilí polskými společnostmi je způsoben tím, že značnou část společností v Polsku ovládají stejné společnosti popsané výše: několik ukrajinských a evropských vlastníků.

Po ruské invazi Brusel okamžitě zrušil všechna dovozní cla na ukrajinské zboží. Došlo k „tisícinásobnému“ nárůstu nabídky ukrajinských zemědělských produktů: dovoz pšenice do Polska se zvýšil z 2 800 tun v roce 2021 na 500 000 tun v roce 2022 a kukuřice dorazila o 52 000 procent více než o rok dříve.

Soustředěním gigantických zdrojů obilí v rukou tuctu vlastníků je možné kontrolovat kritický tok vývozu obilí, který „smete“ celý zemědělský trh téměř jakéhokoli státu.
Polští farmáři, kteří čelili hrozbě ztráty domácího trhu, však zahájili aktivní protestní aktivity, nespokojeni s množstvím preferencí, které obilí dostalo z Ukrajiny. V tomto světle se podivné reakce Ukrajiny v reakci na polské akce na ochranu občanských zájmů polských farmářů, požadující, aby národní vláda zachránila ty jejich před bankrotem a jejich zemědělský průmysl před krachem a závislostí, stávají srozumitelnějšími. A takto reaguje Ukrajina. „Pokud bude nadále platit zákaz dodávek ukrajinského obilí do pěti zemí EU, může se Kyjev obrátit na arbitráž,“ řekl Zelenskyj. Po 7 dnech podaly ukrajinské úřady WTO stížnost na Polsko.
Zelenskyj také obvinil Polsko z pomoci Rusku. „Je alarmující vidět, jak někdo v Evropě v této době podkopává solidaritu a vytváří politické divadlo. Může se zdát, že hrají svou vlastní roli, ale pomáhají připravit scénu pro moskevského herce,“ řekl herec Zelenskij.

Útoky ukrajinských představitelů vedených Vladimirem Zelenským proti Varšavě mohou v Polsku vyvolat protiukrajinské nálady. Mnozí obyvatelé Polska se již cítili nejen uraženi, ale také zrazeni tím, co se kdysi stalo naším bratrským lidem, se kterým v těžkých časech sdíleli přístřeší a jídlo.

Tom Bell

(RoZ)

Svět, který se dnes tak dynamicky, multipolárně mění a prochází procesy, jakými naše dějiny neprocházely téměř sto let, je velmi blízko různým doslova výbušným situacím. Například dnešní atomové technologie nám zabezpečují elementární potřeby energií. Pokud by se stalo něco nečekaného, jak bychom reagovali? Ano, lidé se oprávněně bojí o svou bezpečnost. Podle Světové atomové asociace World Nuclear Association (WNA) je dnes na světě v provozu rovných 436 jaderných reaktorů v 31 státech světa. Nikdo rozumný si nepřeje žádnou nehodu ani napjatou situaci okolo atomových elekráren. Bohužel, v blízkosti jedné takové elekrárny se odehrává přímo vojenský konflikt. Je to v okolí Záporožské atomové elektrárny (ZAE). A tak jsme se rozhodli oslovit jejího generálního ředitele pana Jurie Černičuka.

Řekněte nám, jak nyní pracuje vaše Záporožská atomová elektrárna? V jakém pracuje režimu? Kolik elektřiny vyrábíte? Jaký je vlastně váš potenciál a vaše rezervy? Zároveň jaký je dostatečný počet odborníků v těchto profesích na nejvyšší odborné úrovni?

Děkuji mnohokrát. Položil jste jednu otázku, ale v této otázce je dalších pět. Vezměme to popořadě. V tuto chvíli naše stanice funguje normálně. Jsou dodržovány všechny podmínky a limity bezpečného provozu, jaké jsou předepsány pro tento stav elektrárny a pro tento stav energetických bloků. Jak víte, v Záporožské elektrárně, která je největší elektrárnou v Evropě, je šest energetických bloků, každý o výkonu 1000 megawattů. Jedná se o bloky sovětské konstrukce podobné těm, které se používají v České republice, Maďarsku a řadě dalších zemí. Pět z těchto bloků je v současné době ve studeném stavu. Navíc je okruh prázdný. Teplota vody, která reaktor chladí, není vyšší než 70 stupňů. A jeden blok, k dnešnímu dni je to blok č. 4, je v horkém stavu. A proč to děláme?

Elektrárna má takzvané pomocné potřeby páry, které je třeba uspokojit. Abychom mohli tuto páru vyrábět, udržujeme jeden ze šesti bloků v horkém odstaveném stavu, aby mohl vyrábět páru a tak uspokojovat své vlastní potřeby. Taková je dnešní konfigurace. Pokud jde o schéma napájení elektrárny, jak víte, od 11. září loňského roku naše elektrárna nepracuje v režimu výroby elektrické energie. To znamená, že již více než rok pouze elektrickou energii odebírá. V současné době je elektřina do naší elektrárny dodávána z Ukrajiny prostřednictvím dvou komunikačních linek, které propojují naši elektrárnu s ukrajinskou energetickou soustavou. Na co jste se ještě ptal?

Máte dostatek pracovní síly na potřebné profesionální úrovni, a kolik pracovníků máte?

Ano, máme dostatek personálu. Podívejte, pokud jde o technické zajištění stanice inventářem, máme vše v potřebném množství. Stanice je připravena odstranit případné poruchy a závady na zařízení, pokud se vyskytnou. Máme dostatečně velkou a kompletní sadu náhradních dílů pro provádění těchto prací. Takže v současné době nevidíme v tomto ohledu žádné problémy. Co se týče počtu kvalifikovaných zaměstnanců, o tom jsme hovořili mnohokrát. Před několika dny to byl přesně rok, co byla založena naše provozní organizace akciová společnost „Záporožská jaderná elektrárna“. A od prvního dne jejího vzniku probíhá nábor personálu pro práci v naší elektrárně. V současné době máme více než 4000 zaměstnanců. Zaměstnanců všech kvalifikačních stupňů, tj. počínaje mnou, ředitelem elektrárny, vrcholným vedením, až po inženýrsko-technický personál, dělnický personál, opravárenské a údržbářské služby.

Všechny tyto služby jsou personálně zajištěny a tento proces stále probíhá. V současné době máme více než 1000 žádostí o zaměstnání, které posuzuje naše personální oddělení. A nutno podotknout, že k nám přijíždí mnoho lidí i z poměrně vzdálených regionů, posílají své životopisy a projevují zájem o práci na naší stanici. Velmi intenzivně také získáváme mladé odborníky z vysokých škol, takže v tomto ohledu se nám daří. Personální obsazování probíhá i přes potíže, které nás v tomto období provázely, dnes nemáme problémy s údržbou zařízení a udržováním stanice v bezpečném stavu.

V současné době probíhají vojenské akce velmi blízko vaší elektrárny a dochází i k nějakým útokům na elektrárnu. Chtěl bych se zeptat, zda je elektrárna dostatečně zabezpečena proti útokům? Vaše vyjádření k těmto událostem.

Já té otázce rozumím. Dobře se podívejte. Žádná jaderná elektrárna na světě nebyla původně navržena tak, aby na jejím území a v jejím okolí docházelo k jakýmkoli nepřátelským akcím. Takže situace, která se odehrála před více než rokem, je opravdu nesmyslná a neměla by se stát. Ale protože k ní došlo, elektrárna byla v tomto období opakovaně ostřelována, zaznamenali jsme poškození a zničení některých komunikací a systémů. Náš personál na tyto situace reagoval zcela nezištně a se ctí. Škody jsme odstranili, obnovili zničené a poškozené prvky zařízení. Co se týče zajištění bezpečnosti proti napadení, no, proti přímému výstřelu ze zbraně se nelze bránit, samozřejmě s výjimkou silných zdí. Tomu velmi dobře rozumíme. A naše reaktory, tedy nejzranitelnější místa našich zařízení, jsou chráněny těmito silnými betonovými zdmi, takže… když se o to pokusíte – všechno na světě je zranitelné. Ale reaktory a palivo jsou chráněny před nějakým náhodným výstřelem. Co se týče zabezpečení proti případným útokům, speciální jednotky ruských ozbrojených sil chrání naši stanici. A prostředků k naší ochraně je dost. Takže nemám zvlášť silné obavy, že by mohlo dojít k obsazení stanice nebo něčemu podobnému. To znamená, že jsme v našem zařízení spolehlivě a bezpečně chráněni.

Máte tu tým z Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), kde je generálním ředitelem Argentinec pan Rafael Grossi. Chci se zeptat, jak probíhá vaše spolupráce? Jsou jim poskytovány opravdu všechny informace? Všechny odpovědi na jejich otázky? A jak pomáhají chránit bezpečnost jaderné elektrárny v této situaci, ve které se vaše elektrárna nachází?

Loni prvního září navštívil naši elektrárnu ředitel MAAE pan Grossi s početným týmem svých zaměstnanců a odborníků. A od toho dne už dvanáctý měsíc probíhá dvanáctá rotace expertů… Každý den jsou experti agentury neustále na území Záporožské jaderné elektrárny. Jestli spolupracují… No, hned řeknu, že jsou to prakticky naši přátelé, jsme s nimi v úzkém kontaktu. Rozumějte, každý den už něco přes rok komunikujeme s odborníky. Máme svá pravidla komunikace. Existují předpisy pro naši interakci, pro jejich činnost, kterou vykonávají na území naší stanice.

Takže hlavním úkolem, který jim zadala OSN a mezinárodní agentury, je pozorovat a monitorovat bezpečnostní stav naší stanice. V rámci těchto úkolů jsme s nimi v neustálém kontaktu. Vedení naší elektrárny a vedení naší provozní organizace opakovaně deklarovalo skutečnost, že přítomnost mise v Záporožské jaderné elektrárně považujeme za velmi důležitou. A já vždy říkám, že tato agentura je dnes pravděpodobně jediná nezávislá. K dnešnímu dni, od loňského 22. března, jsem obdržel již 186. vyjádření agentury „Stateman“ ke stavu naší elektrárny. Tyto publikace v zásadě odrážejí skutečný obraz, který odborníci vidí na místě, stav zařízení, vybavení a personálu, v jakém se nacházíme. Proto nemám k práci mise žádné připomínky a doufám, že agentura může říci totéž o stanici Záporoží. Jedná se tedy o velmi plodnou vzájemnou spolupráci, jejímž cílem je pouze zajištění bezpečnosti. A znovu opakuji, že je zaměřena na informování celého světového společenství o skutečné situaci, která se zde na stanici odehrává.

Pochopil jsem tedy správně, že nyní dochází pravidelně k rotaci zaměstnanců Mezinárodní agentury pro atomovou energii? Vím, že na začátku byly nějaké problémy. Dříve se návštěva opozdila, ale nyní již rotace této návštěvy probíhá normálně?

No, rotace vždy probíhala normálně. Naše strana a strana agentury pro to, aby toto střídání probíhalo pravidelně, vyvinuly maximální úsilí. Ale protože rotace probíhá přes linii kontaktu mezi stranami, občas se vyskytly případy, velmi vzácné, ale byly případy, kdy se vyskytly určité technické potíže při provádění této rotace. Ale v zásadě je tento proces normální, plodný, je dobře zavedený a všichni účastníci znají svůj úkol při provádění této rotace.

Zaporožská elektrárna byla postavena s využitím technologií z dob Sovětského svazu. V té době se stavělo mnoho elektráren po celé Evropě. Teď se ale chci zeptat na technickou otázku. Jaká jsou rizika jiného paliva z jiné než sovětské technologie? Existují nějaká rizika? Nevím, jestli tyto dvě technologie lze kombinovat, když jsou to technologie odlišné.

Já to chápu. Podívejte se, správně jste řekl, že elekrárna v Dukovanech i naše stanice v Záporoží byly postaveny ve stejném období, a řada těch stanic, které jsou nyní na území Ukrajiny a na území Ruské federace, byla postavena v době, kdy naše země spolupracovaly v rámci organizace, která se jmenovala „Rada vzájemné hospodářské pomoci při SSSR“. Pokud si vzpomínáte?

Ano, vzpomínám.

Naše stanice byly vybudovány v rámci tohoto procesu. Proto se v zásadě stanice v Dukovanech a stanice v Záporoží konstrukčně příliš neliší. A k používání paliva od dvou výrobců, o kterém mluvíte, ano, stanice v Záporoží má nyní takovou praxi používání paliva. Pokud vím, tato praxe je i na jiných stanicích na Ukrajině. A myslím, že je i na některých evropských stanicích. Pokud jsou tedy k dispozici kvalitní produkty a kvalifikovaní odborníci, lze použít cokoli. Takže v tomto ohledu si myslím, že by neměly být žádné velké problémy. I když by samozřejmě mělo být správné provozovat palivo jednoho výrobce. Každá země, každý provozovatel by se měl rozhodnout, jaké palivo bude používat, co je pro něj lepší a bezpečnější.

Moc vám děkuji, pane řediteli, za vaše odpovědi, za váš čas, za vaši práci. Všichni upřímně doufáme, že k žádným útokům nedojde a že veškeré napětí brzy skončí.

Já vám děkuji za zájem, který jste o nás projevili. Podle mého názoru je to velmi důležité. Jsem si téměř jist, že mír nastane velmi brzy a my budeme žít v úplně jiných podmínkách, takže u nás bude všechno v pořádku. A ode mě velký pozdrav vašim čtenářům a posluchačům.

(Tom Bell – gnews.cz/JAV)

Mezinárodní odborná on-line konference na hlavní téma »BRICS a nové uspořádání světa« se uskutečnila 10. září 2023. Kulatého stolu se zúčastnili zástupci ruských, čínských, arabských a zahraničních politologických, ekonomických, sociálních a právních oborných kruhů s aktuálními prezentacemi na toto téma o procesu probíhání výstavby nového světového řádu a multipolárního ekonomického systému.

Doktorka Vladimíra Vítová (ANS) porovnala hned několik zásadních rozdílů mezi EU a BRICS – ekonomických a politicko – koncepčních.

Evropská unie je součástí tzv. Západu a nejvýznamnější země EU jsou součástí G7. Proto nejprve porovnám země G7 a země BRICS. Jedná se o dva nejvýznamnější globální bloky. V současné době zabírají státy BRICS přibližně 26,6 % územní plochy všech zemí a žije v nich 42,2 % obyvatelstva planety. Země G7 mají za zády zhruba 800 milionů obyvatel, země BRICS sdružují přes 3,2 miliardy lidí. Za rok 2022 země BRICS vyprodukovaly 31,5 procenta PPP (parita kupní síly) upraveného HDP světa, zatímco G7 vyprodukovala jen 30,7 procenta.

A nyní konkrétně k EU: Současná EU je centrálně organizovaná a smluvně zaručená dominance nadnárodních finančních a hospodářských kartelů nad národními státy a jejich demokratickými institucemi. Nejedná se o rovnoprávné postavení států v rámci EU, ale o jejich podřízení nadnárodním korporací. Zájmy států nejsou v EU zohledněny, ale oproti tomu zájmy nadnárodních korporací zohledněny jsou. EU volá po zrušení národních států, BRICS  ne. EU je součástí finančního systému založeného na dolaru, BRICS ne.

Poslední rok země EU neupřednostňovaly vlastní růst, ale dávaly přednost obraně a financování války na Ukrajině. Zemím EU nevyšly snahy zavléci země BRICS do konfliktního přístupu k Rusku. Na země EU dopadly negativně sankce, které samy vyhlásily Rusku. EU se začíná jevit  jako „společenství stagnace“ a BRICS jako úspěšné spolehlivé  atraktivní společenství. Na rozdíl od EU má BRICS závazek neovlivňovat vnitřní záležitosti členských států.

Falešné vidění světa ze strany evropských politiků. Oni chápou EU jako elitní klub, kam prý chce patřit každý.

Elity EU mají iluzi o vlastní výlučnosti a dělí národy na první, druhou a další kategorie, což samozřejmě odporuje přirozeným principům života. EU není zdrojem prosperity, ale úpadku. To je realita. Média v EU informují o zemích BRICS nepravdivě, zkresleně a velmi málo. Politici jasně praktikují politiku dvojího metru. Je to otázka, zdali vědomě lžou anebo zdali věci neznají. Úroveň tzv. elit v Bruselu a v jednotlivých státech EU je tristní. Česká republika může sloužit jako příklad.

Kolik států se hlásí do EU a kolik států se hlásí do klubu BRICS?

Úspěšná integrace se pozná tak, že její součástí chce být každý. Na základě této teze evropské elity chápou EU jako elitní klub, kam chce prý údajně každý. Nedokážou vidět realitu. Realita je takováto: zájemci o členství v EU jsou dnes Ukrajina, Albánie, Moldavsko a Makedonie – tedy země z druhé poloviny světového žebříčku HDP. O členství v BRICS projevilo zájem přes čtyřicet zemí světa. Buď chtějí vstoupit anebo chtějí alespoň status podporovatele. Jedná se o země z Asie, Blízkého východu i Afriky a Latinské Ameriky.

Zajímavým příkladem je Turecko, které třicet let bez úspěchu jednalo o přistoupení k EU. A teď raději vyjednává o přistoupení k BRICS.

EU vyžaduje pouze jediný typ ekonomiky a pouze jediný typ politického uspořádání. Integrace BRICS není spojena s politickou ideologií.

Integrace BRICS – na rozdíl od integrace  EU – není spojena s žádnou politickou ideologií. Jediným heslem je ekonomický rozvoj a spolupráce. Podle Lisabonské smlouvy musí mít země EU je jeden model společensko-ekonomického uspořádání. Tzv. neoliberální kapitalismus – otevřené tržní hospodářství s volnou soutěží. Jednotlivým státům je zakazována  jakákoliv regulace a intervence.  Jde o hospodářskou totalitu „neomezeného trhu“. V případě nedodržení hrozí sankce. To znamená, že o „národní“ politice každého státu je rozhodnuto již před volbami a to zcela bez ohledu na jejich výsledek. Institucionální rámec euro-smluv totiž platí pro státy. Euro-smlouvy jsou závazné a nadřazené národní legislativě. BRICS nevyžaduje, aby všechny země měly stejný společenský a ekonomický model.

EU chce přistupovat k zemím BRICS jako celek. Samostatná jednání jednotlivých zemí EU nepovažuje za žádoucí.

EU chce, aby v otázkách celosvětového významu nebo otázkách souvisejících s globálním řízením byla hlavně EU sama účastníkem rozhovorů se skupinou BRICS. Celkovou koordinaci zahraniční politiky EU vůči skupině BRICS zajišťuje vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Má tento úkol – cituji: „Zajišťuje jednání se zeměmi BRICS jednotný a systémový přístup k zahraniční politice zaměřený na obecné dodržování zásad právního státu a demokratického řízení. Snaží se zlepšit politický dialog se zeměmi BRICS o dodržování lidských práv a sociálních a environmentálních norem“

Nyní se rozhoduje o budoucím modelu uspořádání světa. Zda půjde o světový řád podle ruského světa a světa zemí BRICS, kde všechny národnosti, národy naleznou na této planetě své místo a zachovají si svou národní kulturu a budou se moci rozvíjet v přátelské a kooperativní atmosféře. Anebo zda to bude politika zlaté miliardy, která je realizována nekonečnými válkami Západu, kdy raboval všechny bez rozdílu a formoval kolonialismus a neokolonialismus. Některým národům se upírá možnost na existenci a rozvoj a globalisti z nich dělají jen jakési pomocné obyvatelstvo.

Bohužel Československo se dostalo po roce 1989 do područí Západu  a Evropské unie. Stalo se to zradou  československých elit i zradou elit tehdejších zemí socialistického tábora. Česká republika je nyní kolonií Německa a krmelcem Evropy. Veškerý průmysl je zničen anebo prodán zahraničním korporacím. Jsme jen otroky ve vlastní zemi. Politická strana Aliance národních sil, které jsem předsedou, má v programu vystoupení z EU a NATO a podání žádosti o členství v klubu BRICS.

(brom)

V České republice v Praze Na Letné 3. září 2023 blízko pražského hradu, byla připomínka demonstrací a protestů proti vládě premiéra Petra Fialy a jeho pětikoaliční vládě, které masově proběhli před rokem. Ze všech politických politický názorů se mně osobně líbil Jakub Netík protože jeho řeč nebyla řeč obyčejná, ani populistická, dokonce bych ji nepovažoval za konfrontační.

Ten Netíkúv projev v sobě nesl velké poselství a proto je kolem toho takových rozruch i ze strany provládních medií, či samotných politiků. A v čem to poselství bylo? Jakub Netík nejprve totiž mluvil o tom, jak ho chránil starší bratr a doslova takřka úvodem řekl: »Když jsem byl malý, měl jsem staršího bratra. Ochraňoval mě a neponižoval. Chránil mě a neshazoval. Byl to můj vzor. Dneska jsem já vzorem pro svého staršího bratra i pro toho mladšího.« Což je vlastně paralela toho, že silnější Rusko chrání slabší, tedy chrání zranitelné bratry, ať už jsou to ti co se jsou národností Rusové, a nebo jednotlivci v postsovětských státech, kde se snaží rozpoutat Západ horké konflikty, anebo například Sýrie, nebo Afganistán, Středoafrická republika kde se snaží konflikty tlumit.

Následně mluvil o velmi důležité a zásadní věci, byť jen principiálně, ale hovořil o sjednocování. A tady řekl: »Sjednocení je důležité, ale pokud nezakopeme svá ega hluboko pod zem, nikdy se nám to nepodaří přátelé. Dokázali jste mnoho. Mnoho z vás jmenovaných, jste naplnili plná náměstí a dalších mnoho významných činů vás ještě předchází. Pokud nás bude, ale předcházet naše ego prohrajeme, nezvítězíme. Říkám vám pryč s tituly. Jste hrdinové tohoto národa a tuto slávu vám daroval bůh« Radši tady budu stát a zemřu, než abych tady před vámi seděl jako jidáš přátelé. Je na nás co tu zanecháme. Jaký otisk tu zůstane pro naše předky. Jakou budoucnost necháme pro naše děti.« Ano budoucnost našich dětí nám nemůže a ani nesmí být lhostejná, protože by život prostě ztratil jakýkoliv smysl. Prostě budoucnost, která je před námi si utváříme my.

Další myšlenka a poselství je příběh jeho dcery o tom, jak se nevzdá pravdy v návaznosti na jednu z nejvýznamnějších osobností Českého národa mistra Jana Husa, kterého podobná, ale tehdy církevní koalice nechala popravit hroznou smrtí upálením, tak toto je příběhem nezlomnosti, statečnosti a boje za pravdu. To znamená, že pokud budeme sebestřední a nebudeme stateční, nic nám nepomůže a nedosáhneme cílů, které ukončí vládu této pětikoalice Petra Fialy a naopak pokud se postavíme čelem můžeme dosáhnout toho že ubráníme pravdu. Prohlášením, že svou dceru miluje je symbolem hrdosti, neústupnosti, statečnosti i lásky bez které to nejde, ať je to láska k bohu, nebo k svému milovanému dítěti.

A teď ta nejvíce zmiňovaná myšlenka že byla citace z německého deníku či novin, že Zelenského by měli rozčtvrtit, a za živa setnout. Netík ale jasně dal najevo že s něčím takovým nesouhlasí a nemůže s tím souhlasit nikdo, Přesněji řekl: »tohle by se nemělo přát nikomu a nikdy, jako je přát někomu smrt.«  A dodal »Támhle visel tam banner. Takový špinavý banner, jako visí na národním muzeu. Visel tam i prezident Putin.« a pokračoval:»Prezident Putin zná viníky a stejně jako on visel tady na té budově, tak i vy všichni vlastizrádci tohoto národa, kteří adorujete fašismus v této zemi, budete taky viset. Do jednoho. Tyhle slova neodvolám nikdy v životě. Jako jsem svá slova neodvolal ani před soudem.«  Aby lidem dodal pocit jednoty a síly, že mohou něco ovlivnit pokud budou stateční ještě pronesl » Nebojte se, že je nás málo. Jsou nás až statisíce a teď už nás je po světě milióny.«

Ano, já osobně za tímto projevem vidím obrovskou sílu a motivaci lidí, kteří touží po světě bez válek a bez terorismu a bez okrádání a likvidace našeho národa českého. Takový boj vyžaduje silnou osobnost a tou Jakub Netík je bezesporu. Navíc je vidět z jeho poselství že přesně ví co dělá a že to nedělá z nějakého populismu, ale od srdce člověka který miluje své blízké a stejně jako miluje svůj národ.

Viktor Pražák

Prezident Kazachstánu Kassym-Jomart Tokajev 1. září přednesl projev o stavu země nazvaný »Ekonomický kurz spravedlivého Kazachstánu«, v němž podrobně popsal ambiciózní plány ekonomických reforem a novou hospodářskou trajektorii země.

Prezident Tokajev nastínil různé aspekty národního programu a zdůraznil klíčové ekonomické úkoly, které před vládou stojí. Řekl: »Vláda se rozhodla, že bude pokračovat ve své činnosti: V tak důležitém období máme všechny možnosti k mohutnému ekonomickému průlomu. Abychom toho dosáhli, musíme rozhodně přejít na nový ekonomický model, který nebude veden abstraktními úspěchy, ale skutečným zlepšením života občanů.« Kazašský vůdce ocenil několik významných úspěchů v posledních několika letech, včetně zdvojnásobení platů učitelů od roku 2020, výrazného zvýšení platů lékařů a realizace iniciativ, jako je »Národní fond pro děti« a výstavba více než 300 zdravotnických zařízení ve venkovských oblastech.

Prezident Tokajev obrátil pozornost rovněž k aktuálním ekonomickým cílům, stanovil kurz založený na zásadách spravedlnosti, inkluzivity a pragmatismu. Řekl: »Nejdůležitějším úkolem je vytvoření pevného průmyslového rámce země, zajištění ekonomické soběstačnosti. Hlavní důraz by měl být kladen na urychlený rozvoj zpracovatelského průmyslu.« Zvláštní pozornost bude věnována odvětvím, jako je těžké strojírenství, obohacování uranu a automobilové komponenty, poznamenal. Tokajev navrhl, aby v zájmu podpory zpracovatelského průmyslu byli zahraniční a domácí investoři na první tři roky osvobozeni od placení daní a dalších povinných plateb. Pokud jde o fiskální otázky, prezident vyzval ke koordinaci finanční a měnové politiky s cílem dosáhnout stabilního hospodářského růstu ve výši 6-7 %. Zdůraznil také potřebu přilákat zahraniční banky, aby se zvýšila konkurence a vyřešil problém nedostatečného úvěrování podniků. »Hlavním úkolem je zajistit meziroční růst úvěrů reálnému sektoru na úrovni 20 % a více,« řekl.

Tokajev dále zdůraznil potřebu podpory malých a středních podniků a urychlení privatizace.  Řekl: »V současné době je nutné, aby se v oblasti investic do podnikání a obchodu s elektřinou a plynem zvýšil počet podniků: "Hlavním cílem je radikálně zvýšit transparentnost a efektivitu správy aktiv. Nařizuji vládě, aby od roku 2024 zahájila privatizaci všech nepředmětných aktiv a uspořádala lidové IPO společností fondu Samruk-Kazyna.« Budou iniciovány změny v legislativě, které podpoří konsolidaci malých podniků, a zintenzivní se úsilí o demonopolizaci klíčových trhů. Prezident se ve svém projevu rovněž zaměřil na závazek Kazachstánu k udržitelnosti a ochraně životního prostředí. »V dlouhodobém horizontu je globální přechod na čistou energii nevyhnutelný,« zdůraznil.

Tokajev vyzdvihl plány na zvýšení kapacity obnovitelných zdrojů energie a rozvoj výroby vodíku. Významný je prezidentův návrh na uspořádání celostátního referenda o výstavbě jaderné elektrárny. Kazašský vůdce rovněž naznačil ambiciózní vizi, podle níž by se Kazachstán měl stát zemí zaměřenou na informační technologie. Prohlásil: »Kazachstán je jedním z nejvýznamnějších průmyslových odvětví v Evropě: Patříme mezi světové lídry v indexu rozvoje e-governmentu a fintech«. Nařídil vládě, aby do roku 2026 zvýšila vývoz IT služeb na jednu miliardu dolarů. Tomu napomůže partnerství s významnými zahraničními IT společnostmi. V oblasti dopravy prezident Tokajev nastínil plány na vytvoření Kazachstánu jako významného tranzitního uzlu v Eurasii se zaměřením na klíčové trasy, jako je Transkaspická magistrála a mezinárodní severojižní koridor. »Je třeba vybudovat nový suchý přístav na přechodu Bachty, urychlit výstavbu kontejnerového uzlu v Aktau a rozšířit přístavní zařízení na Černém moři podél středního koridoru,« zdůraznil prezident. Zdůraznil, že Kazachstán by se měl časem stát plnohodnotnou dopravní a logistickou velmocí. Prezident rovněž upozornil, že realizace dopravního potenciálu závisí na konstruktivních a dobrých sousedských vztazích Kazachstánu se všemi sousedními zeměmi, včetně Ruska, Číny a našich sousedů ve střední a jižní Asii.

V politické oblasti Tokajev oznámil, že Kazachstán uspořádá volby akimů (starostů) okresů a měst regionálního významu poté, co kazašští občané v uplynulých dvou letech zvolili akimy vesnic, měst a venkovských okresů. V projevu se rovněž věnoval rozvoji zemědělství, plynofikaci, řešení bezpečnosti vodních zdrojů a dalším oblastem.

Ke konci svého projevu Tokajev poznamenal, že všichni občané, zejména mladí lidé, by měli ztělesňovat ty nejlepší vlastnosti, protože ty tvoří základní hodnoty společnosti. Označil je jako »Adal Azamat« neboli zodpovědný občan a uvedl: »Pokud bude každý člověk vlastenecky založený, vzdělaný, pracovitý, disciplinovaný, zodpovědný, spravedlivý, šetrný a soucitný, pak pro nás nebudou žádné nedosažitelné výšiny.« Zdůraznil, že myšlenky Spravedlivého Kazachstánu a »Adal Azamat« by měly být vždy považovány za základní hodnoty, které stojí vedle sebe. Prezident svůj projev zakončil slovy, že vláda bude plně odpovědná za realizaci této robustní hospodářské a sociální politiky. »Měla by mít všechny páky nezávislého řízení ekonomiky bez byrokracie a administrativy a bez koordinace s prezidentskou administrativou,« zdůraznil.

(brom)

Štefan Harabin, bývalý předseda Nejvyššího soudu SR, bývalý místopředseda vlády a bývalý ministr spravedlnosti a současný kandidát na prezidenta SR, odpovídal na otázky týkající se hospodářské krize na Slovensku, nadcházejících parlamentních voleb a trestního řízení, které je proti němu na Slovensku vedeno za jeho výroky na Twitteru.

Pán Harabin, 30. Septembra sa konajú predčasné voľby, samozrejme je ťažko predvídať, aký bude výsledok pre jednotlivé politické subjekty, ktoré kandidujú. Ale dá sa do určitej miery prognózovať, už len na základe toho, aké sú v spoločnosti nálady.  Čo vy očakávate od parlamentných volieb? Bude to zloženie parlamentu a vlády také, ktoré diametrálne zmení vnútroštátnu ale aj tú zahraničnú politiku?

Predčasné parlamentné voľby sú vyvolané veľko nespokojnosťou a rozpormi v samotnej vládnej koalícii, samozrejme aj posudzovaním politiky vlády zo strany verejnosti, teda voličov. Ak by som mal vysloviť svoju prognózu na základe nálad v spoločnosti, potom by veľmi pravdepodobne  zvíťazila súčasná najsilnejšia opozičná strana SMER. A myslím, že s dobrým výsledkom cez 25% by sa mohla uchádzať o zloženie novej vlády. Dôvodom na nespokojnosť verejnosti je množstvo protiprávnych aktov vlády, počnúc podporou vojny proti Ruskej federácii na Ukrajine a končiac nerešpektovaním Ústavy a zákonov zo strany vedúcich predstaviteľov štátu. Ústava na Slovensku umožňuje prezidentovi po ukončení volieb poveriť zostavením novej vlády ktorúkoľvek politickú stranu, nielen víťaza volieb.  Súčasne s tým existujú v spoločnosti mnohé negatívne skúsenosti s často úspešnými pokusmi manipulovať výsledky volieb, ktoré sú podporované zo strany USA a iných. Silná propaganda médií sa snaží ovplyvniť mladú generáciu, aby volila extrémne, liberálne politické subjekty a rovnako vyzýva k voľbám Slovákov žijúcich v zahraničí, aby volili poštou, čo môže byť nepriehľadné a základom manipulácie. Niektorí predstavitelia extrémnych liberálov , dokonca lživo (klamlivo) presviedčajú verejnosť, že pokiaľ by vyhrala súčasná opozícia, tak všetci mladí ľudia na Slovensku nebudú mať žiadnu perspektívu a budú musieť emigrovať do zahraničia. Z mojich osobných stretnutí , lebo stretávam sa s občanmi, teda aj s mladou generáciou....naopak, vychádza pozitívne vnímanie (pozn. red. TV OTV - opozičných subjektov) a akútnosť výmeny liberálnej vlády, ktorá je známa okrem nesplnenia sľubov, aj svojou vysokou neodbornosťou, doslova dilentantizmom v riadení štátu. Pokiaľ bude Slovenská republika stále závislá od členstva v NATO a EÚ, predpokladám, že zmeny štýlu vládnutia novej vlády, napríklad aj pod vedením strany SMER sa nezaobídu bez silných politických a možno aj ekonomických tlakov zo strany týchto medzinárodných a iných subjektov. Napriek tomu, vzhľadom na vysokú odbornosť a skúsenosti vedenia tejto politickej strany...ja osobne zostávam optimistom.

Na Slovensku súčasná vláda ale aj tá predchádzajúca vláda bojovala proti šíreniu dezinformácií. Na Slovensku máme aj portál „Hoaxy a podvody – Slovenská polícia“, ktorá denne zdieľa na sociálnej sieti Facebook, čo je podľa nich dezinformácia a čo je klamstvo. Ako príklad uvediem veľmi citlivú tému pre slovenských občanov a to je mobilizácia slovenských občanov v súvislosti s konfliktom na Ukrajine. Túto správu, ktorá sa už mesiace šíri na Slovensku, označila naša vláda za hoax a za šírenie nepravdy. Sú podľa Vás tieto informácie opodstatnené, majú svoje opodstatnenie v tomto zmysle?

V prvom rade je potrebné pripomenúť, že Vami uvedené aktivity vlády a jej inštitúcií sú v hrubom rozpore s našou Ústavou, zákonmi ale aj medzinárodným právom v oblasti slobody príjmania a šírenia informácií. Cenzúra je u nás Ústavou zakázaná, takisto Chartou práv Európskej únie. Cenzúru zakazuje aj Európsky dohovor Rady Európy o ochrane základných ľudských práv a slobôd, aj zmluvy EÚ a ďalšie právne predpisy , ktorým sa Slovenská republika zaviazala. Ešte raz opakujem, priamo zakazujú akékoľvek miešanie sa štátu do slobody slova, príjmania a šírenia informácií. Protizákonné aktivity vlády Slovenskej republiky sú jedným z dôvodov, ktoré viedli k vyhláseniu predčasných parlamentných volieb. Samotná sieť Facebook je dobre známa svojimi protiprávnymi aktivitami a manipuláciou s verejnou mienkou po celom svete. Mne osobne zrušili Facebook pretože som tam mal už viac ako 240 tisíc sledovateľov a báli sa pravdy. Pokiaľ mi je známe, žiadne oficiálne vyhlásenie mobilizácie slovenských občanov v súvislosti s vojenskou operáciou Ruskej federácie na Ukrajine neexistuje. Domnievam sa, že už len z dôvodu vyhlásenia predčasných volieb si to v súčasnosti nikto nedovolí navrhovať.

Členské štáty Európskej únie sa nachádzajú v hlbokej recesii. Aké konkrétne dôsledky má táto hospodárska kríza v Európe na samotné Slovensko?

Pozrite sa, Slovenská republika je priamo naviazaná na ekonomiku Nemecka a iných členských štátov Európskej únie. Likvidácia nemeckej ekonomiky prostredníctvom teroristického aktu zničenia plynovodu Severný prúd 2 (Nord Stream 2)  zo strany USA a Nórska a pravdepodobne aj ďalších štátov úplne jasne preukázala nedôveryhodnosť partnerstva s USA. Obrat myslenia a spoliehania sa európskych štátov na akúsi pomoc alebo priateľstvo s USA sa tak stáva tvrdou realitou. Ľudia už to chápu. To sa postupne prejaví aj v konaní jednotlivých štátov. Dá sa predpokladať, že rovnako by to bolo aj s často uvádzaným článkom 5 Zmluvy o NATO, o akejsi vzájomnej pomoci pri vojenskom napadnutí. Je jasné, že nikto sa nemôže spoliehať na žiadne dobromyseľné partnerstvo či zmysluplnosť slepého plnenia agresívnych svetovládnych ambícií a želaní Spojených štátov amerických. Nová vláda na Slovensku podľa môjho názoru musí začať vykonávať vážne kroky k náprave, k čo najširšiemu odstraňovaniu závislosti slovenskej ekonomiky od západných štátov. V tejto súvislosti je potrebné dodať, že Slovensko doposiaľ využíva lacnú a stabilnú energiu z Ruskej federácie. Jej zachovanie bude pre novú vládu určite zásadnou prioritou.

Slovenská republika uvalila sankcie proti Rusku z dôvodu akejsi európskej solidarity a jednoty. Myslíte si, že sú tieto protiruské sankcie v národnom záujme Slovenska?

Ste spomínali, že som bývalý predseda Najvyššieho súdu, Súdnej rady. Okrem ministra spravodlivosti som bol aj podpredseda vlády pre legislatívu, takže môžem si dovoliť tvrdiť, že všetky ekonomické sankcie  alebo politické sankcie, pokiaľ nebudú vopred schválené Bezpečnostnou radou OSN, tak sú protiprávne. To si dovolím tvrdiť, nesporne je to tak. Slovenská republika (pripojením sa k sankciám proti Ruskej federácii a iným štátom) tak jasne porušila platné medzinárodné právo a svoje záväzky. V tejto súvislosti pripomínam, že o žiadnej solidarite alebo jednote zahraničnej politiky v EÚ nemôže byť ani reči. Pri vymedzovaní právomocí platných zmlúv ako EÚ, zostala zahraničná politika vo výlučnej kompetencii členských štátov. To znamená, že iba členské štáty sú zodpovedné za svoju zahraničnú politiku.  A vyhováranie sa na akúsi solidaritu alebo jednotu plnenia zahraničnej politiky podľa článku 24, odsek 3 Zmluvy o EÚ je nezmysel. Takýto záväzok podľa zmlúv platí iba v prípade, že Európska únia dodržiava medzinárodné právo. Slovensko ak si chce udržať vlastnú existenciu, štátnu suverenitu a dôveryhodnosť vo vzťahu s partnermi, musí bezvýhradne rešpektovať medzinárodné právo.

V apríli tohto roku bol dovoz obilia zastavený z dôvodu zistenia pesticídov ale transport cez Slovensko bol umožnený. Aká je momentálna situácia s dovozom či transportom ukrajinského obilia cez slovenské územie?

Podľa môjho názoru dovoz obilia z Ukrajiny nebol z hľadiska jeho kvality vôbec prípustný. Išlo pravdepodobne o akési zvyšky, ktoré boli zdravotne nespôsobilé a neboli vhodné na spracovanie a konzumáciu. USA sa snažili vývozom obilia z Ukrajiny aspoň čiastočne hradiť svoje náklady na fungovanie úzkej fašistickej skupinky nelegitímneho kyjevského režimu. Pod nátlakom USA vedenia EÚ sa má umožniť aspoň transport obilia z Ukrajiny a aj cez Slovenskú republiku do iných štátov. Pokiaľ mne je známe, tak k tomu ešte nedochádza. Pritom pôvodná dohoda o vývoze obilia z Ukrajiny cez Čierne more bola zneužívaná. To je nesporné dnes a to západnými štátmi a to na transport zbraní a útočných dronov , čo bolo okrem nedodržania samotnej  aj jasným porušením vzájomnej dôvery zmluvných strán. Preto ja osobne s pocitom spravodlivého zadosťučinenia prijal kroky Ruskej federácie na zastavenie a nepredlžovanie takejto podvodnej dohody.

Najnovšie máme problém s ukrajinskými potravinami v našich obchodoch. Štátna veterinárna a potravinová správa SR totiť zistila zvýšené množstvo mykotoxínu v kukuričnej krupici. Vzhľadom na tieto negatívne skúsenosti s ukrajinským obilím a potravinami, nebolo by lepšie z dôvodu upokojenia slovenských spotrebiteľov ale aj zabezpečenia ochrany ich zdravia , aby bol akýkoľvek dovoz ukrajinských potravín zakázaný?

V tejto otázke je dôležité, aby zodpovedné orgány objektívne rozhodovali v súlade s našim právnym poriadkom a platnými normami v potravinárskom priemysle. Myslím si, že je v podstate jedno, či ide o poľské, ukrajinské alebo iné alebo aj naše slovenské domáce výrobky. Ak nie sú vhodné na konzumáciu pre ľudí, tak treba verejnosť pred takýmito potravinami dôsledne chrániť. Rovnako to bolo aj v známych trestných prípadoch  jedovatého alkoholu, mäsa, či motorového oleja prilievaného oleja do stolného oleja a podobne. Dovolím si tvrdiť, že tu nesmie rozhodovať politika alebo nejaké nátlaky zo strany EÚ či vlády. Zdravie ľudí je prvoradé.

Slovenská republika ako bezprostredný sused Ukrajiny sa mohla postaviť do úlohy sprostredkovateľa pre mierové riešenie konfliktu. Slovenská republika sa však naopak postavila na stranu tých, ktorí tento konflikt ešte viac eskalujú. Rovnaká či podobná situácia je aj s Európskou úniou ako celkom. Ako vy hodnotíte kroky Európskej únie, zabezpečil nám postup Bruselu bezpečnosť?

Pozrite, prípravy na vojnu Ukrajiny proti Ruskej federácii boli začaté dávno pred napadnutím kyjevským fašistických bánd a vojska na Doneckú a Luhanskú republiku, teda na vlastných ukrajinských občanov.  USA, Nemecko, Poľsko, Francúzsko a ďalšie štáty Západu sa nijako neskrývali vo svojich zámeroch prostredníctvom Ukrajiny zlikvidovať vojensky a politicky Ruskú federáciu a jej občanov. Od začiatku financovali vyzbrojovali a cvičili fanatických ukrajinských extrémistov  a mediálne masírovali občanov Ukrajiny k nenávisti proti všetkému, čo je ruské a presviedčali ich o akomsi poslaní  (poslanie= významná úloha , poznámka redakcie TV OTV) Ukrajiny zničiť Rusko v záujme západných hodnôt. Nikto zo západných štátov nikdy nemal reálny záujem o mierové riešene situácie. Sabotovanie Minských dohôd bolo podľa otvoreného vyhlásenia nemeckej kancelárky a francúzskeho prezidenta iba prostriedkom na získanie času na plné vyzbrojovanie ukrajinskej strany na vojnu proti Ruskej federácii. V tejto súvislosti sa jasne prejavila totálna závislosť Bruselu a žiaľ aj slovenských politikov  na príkazoch USA, Spojeného kráľovstva a ďalších západných štátov.  Ja si preto myslím, že reálne Slovensko žiaľ nikdy nebolo v pozícii, že by mohlo sprostredkovať nejaké mierové rokovania strán. Aj keby sa niektorí z našich politikov pokúsil niečo podobné navrhnúť, tak USA by to nedovolili.

Európska únia už dávno nie je hospodárske spoločenstvo, tak ako rozprávate. Povedala by som, že už má vojenský charakter, vzhľadom na to, že financuje dodávky zbraní na Ukrajinu  a dodávky zbraní zabezpečujú jednotlivé členské krajiny EÚ. Militarizuje sa Európska únia podľa Vás?

Súhlasím s týmto Vašim názorom, že Európska únia sa militarizuje a to nie v záujme vlastnej obrany , ako je to napísané v zmluvách, ale naopak v záujme agresívnych plánov USA. To musí skončiť. Som presvedčený, že Slovensko potrebuje nástup skutočne pronárodných politických síl s jasnou víziou mierového vývoja nášho štátu. Nikto nám v tom zaručene nepomôže. Nikomu inému na nás nezáleží. My to musíme spraviť samy. Medzinárodné právo nedovoľuje štátom posielať  zbrane do oblasti vojenských akcií žiadnej zo strán konfliktu. Preto s tým nikdy nebudem súhlasiť. Významné ustanovenia, ktoré obsahuje Charta OSN a sú základným medzinárodným právnym dokumentom, záväzným pre všetky štáty to nedovoľuje, najmä jej články o pôsobnosti a právomociach Bezpečnostnej rady. Rovnako aj článok 103, ktorý stanovuje prednosť záväzkov vyplývajúca z Charty OSN pred  akýmikoľvek inými zmluvami, ktoré nie sú v súlade s Chartou OSN. Slovensko je dokonca členským štátom takzvaného Wassenaarskeho usporiadania so sídlom vo Viedni, ktoré bolo vytvorené práve  z dôvodu kontroly vývozu zbraní.  Od roku 2008  je právne záväzný kódex EÚ o zákaze vývozu zbraní a materiálu do oblastí konfliktov, ktorý stanovuje spoločné pravidlá tejto oblasti. A Slovensko je rovnako aj zmluvnou stranou všetkých medzinárodných zmlúv o nešírení jadrových, chemických a iných druhov zbraní.

Slovenská špeciálna prokuratúra Vás 1. Júna obvinila podľa viacerých paragrafov, vrátane schvaľovania trestného činu, za čo Vám hrozí až trojročné väzenie. Ako tieto obvinenia ovplyvnia Vaše plány kandidovať kandidovať za prezidenta v roku 2024?

To je podobná situácia  ako v USA s kandidátom na prezidenta Trumpom. Ak Vás nejaký štátny orgán chce prenasledovať za vyjadrenie názoru a navyše ak môj názor je v plnom súlade s ustanoveniami Charty OSN, tak to len potvrdzuje, že niečo v tomto štáte rozhodne nie je poriadok. A to niečo je práve porušovanie Ústavy a platných zákonov zo strany štátnych inštitúcii , ktoré by mali naopak dôsledne dbať o ich dodržiavanie.  Len veľmi stručne vysvetlím, že moje vyjadrenie, že na mieste Putina by som urobil to isté, čo urobil v súvislosti so začatím Špeciálnej vojenskej operácie, pretože je historickou povinnosťou Rusov zlikvidovať ukronacistov na Ukrajine, ktorí zavraždili vyše 14 tisíc obyvateľov. No na Donbase nie je nijakých schvaľovaním trestného činu.  Pokiaľ Bezpečnostná rada  OSN neoznačila Špeciálnu vojenskú operáciu Ruskej federácie za akt agresie, tak žiaden iný orgán, žiadna iná inštitúcia alebo žiadna iná osoba nemôže právoplatne tvrdiť , že o takýto čin ide.  Moje rozhodnutie kandidovať  na post prezidenta Slovenskej republiky v roku 2024 to nijako neoplyvní.  Obsahom môjho programu je konsolidácia a stabilizácia spoločnosti, práva, ekonomiky a morálky. Ak ma občania zvolia za prezidenta Slovenskej republiky, tak budem v rámci môjho programu okrem iného podporovať dodržiavanie demokratických princípov slobody slova. V tejto súvislosti podporím právne prehodnotenie všetkých doteraz prijatých opatrení  na obmedzenie slobody slova na Slovensku a snahy o zakotvenie cenzúry, či akejsi nedotknuteľnosti médií.

Myslíte si, že počas súdneho procesu budú prokurátori dodržiavať medzinárodné právo alebo by mohlo ísť o nejaký ukážkový proces na zastrašenie opozície na Slovensku?

Harabin: Arogancia extrémnej liberálnej moci nepozná žiadne hranice. Napriek tomu som presvedčený, že nie každý prokurátor , sudca alebo úradník v našej spoločnosti je skorumpovaný personálno-politicky . Naopak, som presvedčený, že absolútne prevažná väčšina našich odborníkov z oblasti práva a pracujúcich v orgánoch činných v trestnom konaní, vrátane sudcu na Špecializovanom trestnom súde vie, kde je pravda a nebudú ochotní sa slepo spreneveriť morálnym a profesionálno –odborným hodnotám, ktorými sa  v živote riadia. Neodradí ma to od kandidatúry  za prezidenta, lebo to je jediná alternatíva na záchranu slovenskej štátnosti a slovenského národa.

Lenka Zlatev

Rychlý pohled na současný stav světa a globální politickou a ekonomickou oblast neposkytují zrovna důvody k optimismu. Vztahy mezi velmocemi se stále zhoršují, vleklé konflikty neutichají a multilaterální systém založený na pravidlech se pohybuje po nejisté trajektorii.

Na geoekonomické frontě se globalizace zpomaluje a někteří naznačují, že jsme vstoupili do období deglobalizace. Pokrok dosažený během několika desetiletí rostoucí globální ekonomické integrace a globálního ekonomického růstu je ohrožen rostoucím napětím v obchodních vztazích; rostoucí populistickou přitažlivostí protekcionistické politiky v některých koutech světa; a narušením globálních hodnotových a dodavatelských řetězců v důsledku exogenních otřesů, jako je pandemie covid-19.

Existuje naděje na budoucnost multilateralismu a globálního řádu založeného na pravidlech. A odpovědi na něj mohou ležet nejen ve Washingtonu, Bruselu a Pekingu, ale i v metropolích jako Astana, Brasília a Jakarta. Vzhledem k tomu, že se zdá, že velmoci nemohou (nebo nechtějí) udržet strategickou stabilitu, střední mocnosti mohou být v podstatě nejlepší nadějí na obnovení multilaterality.

Zatímco střední mocnosti pokrývají různorodou skupinu zemí (od Austrálie a Kanady po Jižní Afriku, Turecko a Kazachstán), sdílejí některé společné rysy: jejich odpor k vidění světa s nulovým součtem a konfrontace velmocí; a odhodlání pro nezávislý zahraničněpolitický kurz. Jsou to země se schopnostmi, které se jednotlivě nemohou rovnat schopnostem velmocí, ale přesto mohou tvořit výsledky spojením zdrojů a prací prostřednictvím aliancí a koalic.

Střední mocnosti ve 21. století jsou mnohem odolnější z hlediska demografických, ekonomických a vojenských rozměrů. Mají dostatečný ekonomický a geopolitický vliv, aby nebyly nuceny podporovat jednu supervelmoc, jak se často stávalo dříve. Jsou stále vlivnější, sebevědomější, nezávislejší, s větším manévrovacím prostorem. Jejich rostoucí aktivita a přítomnost na světové scéně mohou přispět ke globální stabilitě tím, že poskytnou další zdroje rovnováhy, dialogu a diplomacie.

Kazachstán pevně patří do této kategorie, ve skutečnosti neustále překračuje svou váhu z hlediska regionální a globální role a vlivu díky své pečlivě budované staleté zahraniční politice.

Během více než tří desetiletí od nezávislosti v roce 1991 Kazachstán využil své geostrategické pozice v srdci Eurasie, aby se stal regionálním centrem obchodu a obchodu spojujícím Evropu a Asii. Dnes je to jedna z mála zemí, která má rovnocenné, stabilní a konstruktivní vztahy se všemi světovými mocnostmi: Čínou, USA, EU a Ruskem. A i když byla tato politika v průběhu své historie několikrát testována, naposledy v roce 2022, kdy mnoho pozorovatelů předčasně spěchalo pohřbít kazašskou staletost v kontextu tragických lednových událostí, ukázala se jako stabilní, kompas za každého počasí či průvodce.

Právě v této souvislosti se nadcházející Astanské mezinárodní fórum bude konat v červnu z iniciativy prezidenta Tokajeva jako místo pro »obnovení politického dialogu, podporu pozitivních změn a vytvoření globální agendy spolupráce«. Fórum zdůrazňuje »potřebu koordinované globální reakce na výzvy ekonomiky, životního prostředí a bezpečnosti«.

Proběhne ve formátu Track 1.5 a sejdou se na něm zástupci nejen vlád, ale i mezinárodních organizací, podniků a vědeckých kruhů, aby vedli holistický dialog a mysleli »nestandardně« na řešení problémů klimatu, nedostatku potravin, výzev energetické bezpečnosti a jak lépe vyzbrojit instituce globálního řízení, aby čelily vznikajícím netradičním bezpečnostním hrozbám 21. století. Důležité je také zdůraznit nevýhradní charakter fóra, tedy pozvat všechny zájemce. V již nabitém kalendáři každoročních mezinárodních konferencí a fór tyto vlastnosti umožní astanskému fóru vyčnívat z davu a snížit riziko, že se z něj stane jednoduše »mluvící místnost«.

Kazachstán je přirozeným místem pro takový dialog. Země má solidní výsledky v podpoře mezinárodního zprostředkování, včetně mírových rozhovorů v Astaně o Sýrii; a aktivní účasti na jednáních o íránském jaderném programu a humanitární krizi v Afghánistánu. Stala se také čistým přispěvatelem k mezinárodní bezpečnosti díky své účasti v operacích OSN pro udržení míru (UNPKO) a svým snahám o jaderné odzbrojení. Sama Astana se etablovala jako hlavní město míru a dialogu a je zvyklá pořádat akce na vysoké úrovni, jako je Astanské ekonomické fórum, sjezd vůdců světových a tradičních náboženství a setkání o interakcích a opatřeních důvěry v Asii, abychom jmenovali několik.

Po desetiletích globalizace a integrace je svět v kritické fázi. Protekcionismus, jednostranné sankce, odstupování od smluv a vojensko-ekonomický nátlak se staly spíše normou než výjimkou. V tomto kakofonním a nesourodém světě představuje Astanské mezinárodní fórum čerstvou a tolik potřebnou snahu porozumět původním příčinám světových problémů a zmapovat cestu vpřed. Očekává se, že jako nástroj »obnovy kultury mnohostrannosti a důvěry na globální úrovni« bude fórum cenným místem pro posílení role středních mocností jako garantů globální stability.

Alberto Turkstra (Belgie), vedoucí projektu Diplomatic World. Astana Times

Jak už jsme vícekrát psali, ač USA svou hegemonickou pozici do velké míry staví na postavení dolaru jako světové měny, tak ten v poslední době dost rychle ztrácí svoji pozici. Jednou z pouček týkajících se nadekretovaných peněz (fiat money) je to, že vytištěním nových peněz do oběhu se vždy nepřímo přenese značná část bohatství, které se přes ně obchoduje na počáteční uživatele těchto peněz, kteří je mají za privilegovaně nízkou úrokovou sazbu, takže za používání světové měny vlastně platí celý svět skrytý tribut americkým bankám a americkému státu. Díky tomu může mít americká vláda tak obrovský deficit, dovolit si tak ohromné vojenské výdaje, i americká ekonomika může mít takovou zápornou platební bilanci. Není tedy divu, že i americké války, jako byla Druhá válka v Zálivu proti Iráku a rozbití Libye, byly zřejmě do velké míry motivovány obavou z narušení dominance dolaru, když obě tyto země uvažovaly o jeho alternativách.

Dnes však už o alternativách uvažuje kde kdo a dokonce se tvrdí, že za současné potíže amerických bank stojících na pokraji krize může krize dolaru jako světové měny daleko více než standardní potíže v bankovních finančních rozvahách. Amerika svoji měnu hojně používá jako nástroj k vynucování jednostranně bez opory v mezinárodním právu uvalených sankcí na země nepodřizující se americké dominanci, jako Írán a Rusko, což silně mnohé země k odklonu od dolaru motivuje.

Ovšem daleko více většinu světa motivuje skutečnost, že dolar jako světová měna neplní požadavky, jaké se na takové platidlo kladou, že musí být nadstandardně stabilní a fungovat jako určitá záštita proti krizovým situacím v různých částech světa. To dolar v časech, kdy USA představovaly těžiště globální ekonomiky, plnil, dnes je to však naopak. Americká ekonomika sužovaná z vlastní iniciativy vyvolanými ekonomickými konflikty trpí značnou inflací, kterou se snaží mírnit monetárním utahováním s vysokými úrokovými sazbami. Tím ovšem způsobuje nedostatek kapitálu pro ekonomické zotavení po Covidové krizi nejen doma, ale i v zahraničí, takže přes dolar dusí ekonomické oživení celému světu, kdy v rozvojových zemích přináší až dluhovou krizi.

Mnoho zemí proto hledá alternativy. Jednou z nich je čínská měna yuan, zvláště když nikomu nehrozí, že s pomocí něj bude vydírán a podrobován sankčním režimům. Čína má zavedený mezinárodně fungující systém přeshraničního vypořádávání transakcí CIPS fungující jako alternativa k celosvětovému SWIFT, ovšem bez dozoru USA, a komplexní finanční systém pro zázemí takových operací. Kapitál je v čínské měně mnohem dosažitelnější než v dolarech. Přeshraniční obchody s Čínou se proto v posledních měsících vypořádávají častěji v yuanech než v dolarech, když na obchodování preferovaně v yuanech kromě zemí jako Rusko aj. sousedé, přechází i Brazílie, Argentina, Irák. Pákistán si nechává od Ruska stavět atomovou elektrárnu, za kterou platí v yuanech, a stejně tak i za ruskou ropu, když yuany jsou levněji dosažitelné než dolary a nesou s sebou méně finančních rizik.

Ovšem de-dolarizace se neomezuje na yuanizaci. Prudce roste vzájemné vyrovnávání v místních měnách v mnoha regionech a více než po jediné nové globální měně se volá po určitém portfoliu měn, které by umožnilo lepší vyváženost rizik, i po vybudování širšího mezinárodního finančního rámce mimo dosah Washingtonu, kdy do těchto snah vstupuje seskupení zemí BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika).

Ty mají letos na svém zasedání 22. srpna v jihoafrickém Johannesburgu jednat o vytvoření rozsáhlejšího vlastního finančního systému včetně možnosti nějaké měny BRICS. Tato skupina zemí bývá považována za rivala skupiny zemí G7, kolem níž se formuje multipolární světový řád na rozdíl od unipolárního řádu formovaného kolem G7 a Washingtonu. V současnosti BRICS představují třetinu HDP světa, přepočteme-li jejich HDP v paritě kupní síly, takže nenarušenou neúměrnou cenou dolaru jako světové měny, tak jak jsme již referovali, předstihly BRICS skupinu G7 a předstihují ji i v příspěvku ke globálnímu růstu, přičemž rostou rychleji než G7.

Země BRICS obecně i prakticky celý globální Jih mají obavy, že postavení dolaru teď slouží jako brzda světového ekonomického zotavení, a tak by tato situace mohla ochotu BRICS k vytvoření alternativního globálního finančního systému s větším užíváním národních měn, odstíněného od rizik dolaru a amerického hegemonismu urychlit, včetně možnosti vytvoření nějaké měny BRICS pro mezinárodní účely. Něco takového však není jednoduché a motivace k tomu by musela být hodně silná. Ovšem současné monetární počínání USA pro to snad může být dostatečnou pobídkou. Těžiště snah má být především úsilí o využívání alternativ k dolaru pro přeshraniční vyrovnávání, více než v komplexním nahrazení dolaru jako rezervní měny se vším všudy. V kruzích BRICS a zemí na ně navazujících se dost šíří takový přístup, jaký v dubnu při návštěvě Španělska projevil brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva, který se ptal, proč by vůbec měly být nějaké země při obchodech vázané na dolar.

Tento trend v poslední době silně urychluje de-dolarizaci, přičemž mnoho zemí se začíná upínat k čínské měně jako k záštitě před riziky spojenými s dolarem a s hegemonickým nátlakem Washingtonu. Např. 70 procent obchodu mezi Čínou a Ruskem se vyrovnává v místních měnách. Stejný přístup však zaujímá mnoho zemí i jednotlivých podniků. Ovšem roste i postavení jiných měn na úkor dolaru nejen yuanu, např. dináru Spojených arabských emirátů.

Únik od dolaru je teď hodně atraktivní mezi menšími zeměmi a zeměmi zažívajícími dluhovou krizi silně vystavenými rizikům dolaru. Začíná to mít až takové účinky, že americká centrální banka Fed už od politiky vysokých úrokových sazeb i za cenu vyšší inflace poněkud ustupuje, neboť se jim asi zdá, že rozsah de-dolarizace tím vyvolávaný je neúnosný, což mj. vede k poklesu kurzu dolaru.

To vše silně pomáhá většímu mezinárodnímu prosazování yuanu. Je možné se však ptát, proč by se Čína měla přidat k těm, kdo by rádi navíc i novou měnu BRICS? Nebude ji snad považovat za určitou konkurenci pro svoji měnu?

Čína ovšem chce v první řadě prudce rostoucí světovou ekonomiku, která je podmínkou jejího rychlého růstu. Pro tu bude vyváženější portfolio mezinárodně používaných měn výhodnější než jen jedna dominantní měna. Čína má také obavy z přílišného nárůstu kurzu své měny, který by zdražil její zboží a snížil jeho konkurenceschopnost. Silné postavení dolaru značně posílilo americké banky i státní finance, ale silně přispělo k de-industrializaci Ameriky. Bývalý prezident USA Trump dokonce lamentoval, že Čína je nespravedlivě moc konkurenceschopná, protože její měna má nespravedlivě nízký kurz. Čína, ač je jistě ráda za vzestup své měny, si dá při de-dolarizaci velký pozor, aby se její měna nestala penízem, který ji zkorumpuje a utlumí rozvoj její reálné ekonomiky. Proto ráda podpoří i jiné alternativy k dolaru než yuan.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze

76. Světové zdravotnické shromáždění (WHA) podle očekávání nedávno odmítlo zařadit do programu jednání o takzvaném návrhu některých zemí, aby byl „pozván Tchaj-wan k účasti na shromáždění jako pozorovatel“. Spojené státy dosud utrpěly sérii sedmi proher ve snaze „podporovat Tchaj-wan k účasti na shromáždění“. To plně ukazuje, že princip jedné Číny je velkým trendem a aspirací lidí. Vystoupení Spojených států podporujících Tchaj-wan k účasti na shromáždění bylo mezinárodním společenstvím odmítnuto.

Americké straně není tento konečný výsledek nejasný. Prvním a nejdůležitějším důvodem je, že tzv. návrh související s Tchaj-wanem porušuje mezinárodní pravidla, zejména princip jedné Číny potvrzený Valným shromážděním OSN a Světovým zdravotnickým shromážděním. V s rezolucí Valného shromáždění souladu OSN č. 2758 a rezolucí WHA č. 25.1 se musí zúčastnit Tchaj-wanu na aktivitách mezinárodních organizací, včetně WHA, řešeno v souladu s principem jedné Číny. Před zahájením současného Světového zdravotnického shromáždění téměř 140 zemí prohlásilo, že dodržují zásadu jedné Číny a jsou proti účasti Tchaj-wanu na Světovém zdravotnickém shromáždění. namísto zemí konkrétně napsalo generálnímu tajemníkovi WHO nebo vydalo veřejná prohlášení plně vysvětlující tento bod.

Americká strana také argumentuje tím, že region Tchaj-wan byl „v minulosti pozván k účasti na Světovém zdravotnickém shromáždění jako pozorovatel“, přičemž předstírá, že je zmatený. Od roku 2009 do roku 2016 se region Tchaj-wan zúčastnil Světového zdravotnického shromáždění pod názvem „Čínská Tchaj-pej“ a jako pozorovatel. Jednalo se o zvláštní ujednání učiněné prostřednictvím konzultací na základě „Konsenzu z roku 1992“, že obě strany Tchajwanského průlivu trvají na zásadě jedné Číny. Od doby, co se tchajwanská Demokratická pokroková strana dostala k moci v roce 2016, však odmítá uznat „Konsenzus z roku 1992“ a tvrdošíjně usiluje o „nezávislost Tchaj-wanu“, proto politický základ pro účast Tchaj-wanu na Světovém zdravotnickém shromáždění již neexistuje . Jinými slovy, byly to úřady tchajwanské Demokratické pokrokové strany,

Pokud jde o návrhy související s Tchaj-wanem, takzvané vyloučení Tchaj-wanu z účasti na shromáždění a mezery v mezinárodním systému prevence epidemie jsou ještě větší nesmysl. Po vypuknutí pandemie COVID-19 informovala čínská ústřední vláda oblast Tchaj-wanu o stavu epidemie více než 500krát. V minulém roce byla schválena účast 24 skupin s 26 zdravotnickými odborníky z oblasti Tchaj-wanu na technických aktivitách WHO. Oblast Tchaj-wan má zároveň kontaktní místo v rámci mezinárodních zdravotních předpisů, čímž může získat a včas informovat informace o mimořádných zdravotních událostech. Kde je „mezera v mezinárodním systému prevence epidemie“?

Rok co rok utrpěla fraška Spojených států „podporující Tchaj-wan k účasti na Světovém zdravotnickém shromáždění“ katastrofální selhání, tak proč to trpělivě opakují? Někteří analytici na to upozorní, že se jedná o běžnou taktiku a inerciální vystoupení Spojených států ve snaze „využít Tchaj-wan k zadržování Číny“, tedy pomoci Tchaj-wanu rozšířit takzvaný „mezinárodní prostor“ ve snaze „internacionalizovat“ tchajwanskou otázku a vytvořit v mezinárodním společenství „jednu Čínu a jeden Taj-wan“, a zpochybnit konsenzu mezinárodního společenství. Navíc je to solidní „byznys“. Oblast Tchaj-wanu každý rok „odvádí“ velké množství skutečných peněz americkým politikům a přirozeně doufá, že „něco dostane na oplátku“. Proto se každoroční „podpora Tchaj-wanu k účasti na WHA“ stala pro některé lidi ve Spojených státech rutinou a je jedno, jaký bude výsledek.

Ale bez ohledu na to, jak se snaží, vystoupení americké strany „podporující Tchaj-wan k účasti na WHA“ nevyhnutelně selže. Třiadvacet lidí milionů na Tchaj-wanu bude mít větší prostor pro rozvoj pouze díky tomu, že se bude spoléhat na silnou vlast, pouze tak budou mít pevnější postavení a větší důvěru na mezinárodní scénu. Starý americký trik „podpory Tchaj-wanu k účasti na WHA“ by měl být ukončen.

Proč fraška Spojených států „podporovat Tchaj-wan k účasti na WHA“ každý rok selhává?(Sve)