Telčský zámek patří mezi klenoty moravské renesační architektury. Jeho přitažlivost je tím větší, že se zde díky citlivému přístupu majitelů k dědictví minulosti zachovaly ve velmi dobrém stavu původní interiéry. Mnoho z nich jsou reprezentativními příklady zásahu italského umění do našeho území, případně jeho proměn v prostředí severně od Alp.

Zámecká instalace nabízí v základním prohlídkovém okruhu návštěvu honosných renesančních sálů s dřevěnými kazetovými stropy.  Od roku 1994 je návštěvníkům přístupná i druhá prohlídková trasa. Vede obytnými místnostmi, které poslední majitelé Liechtensteini-Podstaští užívali do roku 1945. Je tedy autentickým dokladem šlechtického bydlení. V zámku je také galerie, v níž jsou vystaveny obrazy českého moderního malíře Jana Zrzavého. Před arkádovou chodbou vedoucí do galerie se rozkládá nevelká okrasná francouzská zahrada. Zámek „za hradbami“ pak obklopuje rozlehlý přírodně krajinářský park s klasicistním skleníkem.

Historie a Současnost zámku Telč

Proměna gotického hradu na renesanční sídlo se udála především za vlády Zachariáše z Hradce. Ten získává jako člen hradecké větve rodu Vítkovců moravská panství z dědictví po otci Adamovi I. z Hradce. O rok později v roce 1551 se nový telčský pán účastní proslulé výpravy českých velmožů do italského Janova. Dobová zpráva ho dokonce jmenuje jako jednoho z nejvýznamnějších šlechticů a chválí jeho náročnou zbroj i družinu. Nazpět se Zachariáš vrací již ovlivněn italskou renesancí a brzy po návratu začíná, podobně jako ostatní účastníci výpravy, přebudovávat své sídlo.

Přestavba telčského hradu probíhala ve dvou etapách pod vedením italských mistrů. V některých zámeckých interiérech se zachovaly starší tzv. sklípkové klenby s původní dekorativní výzdobou. Ty pocházejí od kameníka a stavitele Leopolda Esterreichera z nedalekých Slavonic. Zatímco Zachariáš získal moravská panství, zdědil jeho bratr Jáchym panství jihočeská, s rodovým sídlem Jindřichovým Hradcem. Na obou zámcích – telčském a jindřichohradeckém – působili pak během doby stejní architekti a umělci. Obě stavby jsou si tedy blízké jak svou architekturou, tak i výzdobou skvostných interiérů.

Přestavba zámku a další stavební podnikání byly finančně velmi náročné. Umožňovaly je tehdy dobré hospodářské poměry telčského panství a zvláště pak bohaté výtěžky z dolů na stříbro, z nichž většinu přinesla Zachariášovi věnem jeho první manželka Kateřina z Valdštejna. Náročná renesanční úprava nejstarší části telčského zámku byla podniknuta roku 1553, kdy se Zachariáš z Hradce oženil s Kateřinou z Valdštejna. Na portálech, fasádách i v interiérech zámku nacházíme v hojné míře erbovní znaky novomanželů.

Nejmajestátnějším interiérem telčského zámku je Zlatý sál, prostupující našíř celý trakt nověji vystaveného renesančního severního paláce. Nízké arkádové ochozy rámují renesanční zahradu. Architektem, který vtiskl konečnou podobu celému areálu, byl pravděpodobně Baldassare Maggi z Arogni. Poslední stavební aktivitou bylo vybudování pohřební kaple Všech svatých (1580).

Původní stav většiny prostor nenarušili ani pozdější majitelé zámku, a tak se dnes Telč řadí k několika málo intaktně zachovaným českým a moravským renesančním zámkům. Nejvýznamnější památkou tu zůstává rozměrná olejomalba zachycující ve svérázném podání pražskou defenestraci roku 1618. Další majitelé panství – Lichtenštejni z Kastelkornu a Podstatští z Lichtenštejna prováděli na zámku jen drobnější úpravy. Věnovali pozornost spíše zámeckému parku, kde později vybudovali vznosný empírový skleník.

Od roku 1958 je zámek chráněn coby kulturní památka České republiky. Počínaje rokem 1992 jsou zámek i historické centrum Telče vedeni na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Roku 1995 byl areál zámku včetně panské sypky prohlášen národní kulturní památkou.

Prohlídkové okruhy

Trasa A - renesanční sály

Předchůdcem telčského zámku byl gotický hrad vystavěný za pánů z Hradce (Menhart z Hradce) v 2. polovině 14. století. Zbytky původní stavby jsou dosud patrné v objektu starého hradu u tzv. Malého dvorka a v kapli sv. Jiří.V této části hradu slavonický stavitel L. Estreicher zahájil první etapu renesanční přestavby. Většina prací byla hotova do roku 1553, kdy si majitel panství Zachariáš z Hradce přivedl do Telče svou manželku Kateřinu z Valdštejna. To už se vrátil z Itálie, kde ho styl italské renesance ovlivnil tak silně, že se rozhodl pozvat do Telče italské řemeslníky a stavitele. Pod jejich vedením v areálu Zachariášova sídla vznikly dva nové paláce spojené vznosnými patrovými arkádami.



Na prohlídkové trase najdeme nejrůznější techniky jako sgrafita (Klenotnice, Malá hodovní síň), štukatůru (obě zámecké kaple) a grisaille (Zbrojnice). Velkou chloubou renesančních sálů zámku jsou kazetové stropy zdobené malbou, dřevořezbami i trofejemi. Nejmajestátnějším interiérem telčského zámku je Zlatý sál, prostupující našíř celý trakt nověji vystaveného renesančního severního paláce. Zde jsou umístěny podobizny Zachariášových rodičů – Adama I. z Hradce a Anny, roz z Rožmitálu. Skutečně mimořádně cenné jsou v Zlatém sále řezby v polích kazetových stropů. Jde z větší míry o figury antických božstev a bájných hrdinů. Bohaté řezby telčských kazetových stropů jsou datovány rokem 1561. Kosočtvercová pole kazetového stropu v Rytířském sále navíc dokrášlují kuriózní lovecké trofeje. V nástropní malbě najdeme i figuru bohyně lovu Artemis. 

Stejně jako Rytířský sál zaujme děti Africký sál, kde se setkáváme s loveckými trofejemi africké zvířeny, které strýc posledního majitele ulovil na svých výpravách v Africe. Druhým největším sálem je Divadelní sál. Malované pásy spojují řadu kazet v hlubokých profilovaných rámech pokrytých oblíbenými renesančními motivy. V Modrém sále (sál je pojmenovaný podle převažující barvy stropu) je rovněž dřevěný strop řadou konzol, pod nimiž je namalován vlys s bohatými akantovými rozvilinami i postavičkami faunů a bukraniónů. V císařském sále se na kazetovém stropě setkáváme s medailony hlav císařoven a císařů. Vnitřní vybavení interiérů pochází z nejrůznějších staletí. Za zmínku stojí zejména sbírka převážně delftské fajánse a porcelánu z Vídně, Míšně, Sevres apod. Nábytek je ze starších údobí od renesance po rokoko.

Trasa B - Obytné místnosti posledních majitelů zámku

Místnosti prvního patra severní zámecké části jsou nazývány Pokoje posledních majitelů zámku Podstatských z Lichtenštejna. Od roku 1994 byla tato prohlídková trasa zpřístupněna veřejnosti. Vzhled těchto salónů a části jejich výbavy patří především ke konci 19. století a začátku 20 století. Setkáváme se tu ale i s jednotlivými kusy renesančního a barokního inventáře. Některé exponáty, například části historické zbroje, patří zřejmě ještě do období 16. století. Rozsahem i kvalitou je pak v pokojích Podstatských zcela mimořádnou kolekcí soubor delfské fajánse. Vyráběla se na území dnešního Holandska zvláště ve druhé polovině 17. století, ale i v dobách pozdějších. 

Obdobné výrobky posléze vznikaly i ve Francii a Německu. Částí dalších historických sbírek těchto salónů je i soubor cínového nádobí, kameninových holeb, orientální keramiky a jemného evropského porcelánu. Z obrazové výzdoby Pokojů Podstatských patří k nejpozoruhodnějším dílům slavatovské podobizny z barokního období a další biedermeierové rodinné portréty od Josefa Weidnera. Stěny těchto salónů dekorují i romantické krajinomalby a obrazy se zvířecí tématikou. Součástí prohlídky těchto salónů je i prostor zámecké knihovny obsahující přes osm tisíc svazků i prohlídka hraběcích koupelen, šatna se sbírkou historických oděvů a doplňků. Setkáváme se zde i s výrobky z keramiky konce 19. století, které byly tvorbou telčské keramické dílny.

Trasa C - Zámecká galerie

Zámecký park a zámecká zahrada

Zámecký park leží severozápadně od zámku. Jeho počátky sahají do 16. století. Je tvořen překrásnými staletými stromy a setkáváme se zde i s celou řadou vzácných dřevin. Součástí parku je i klasicistní skleník. V roce 1848 zde působil český zahradník, sběratel a světoběžník Benedikt Rozel. Cestoval po Střední Americe, odkud popsal řadu nových druhů rostlin, zejména orchidejí.

Renesanční zahrada patří k nejstarším architektonickým zahradám v České republice. Vznikla v sedmdesátých letech 16. století na bývalém kolbišti. Ze dvou stran je lemována arkádami, v jejichž výklencích byly zřejmě umístěny bysty panovníků. Velký štukový reliéf na stěně starého paláce zobrazuje Neptuna se čtyřspřežím.

*    Senioři (od 65 let)
**    ZTP (platí od dovršení 18 let)
***   Rodinné vstupné (platí pro 2 rodiče a 1- 3 děti do 15 let)

Akuální a podrobnější informace na   https://www.zamek-telc.cz/cs

ADRESA:

Státní zámek Telč

Nám. Zachariáše z Hradce 1

588 56  Telč

Mapa - Východní Čechy - Vysočina - Jihlavsko a Telčsko - zámek Telč