Dvě zasedání jsou z mého pohledu opět potvrzením správnosti čínské cesty k prosperitě a blahobytu. Líbí se mi snaha sjednotit různé aspekty společenských poměrů a vnímat potřeby lidí v co nejširším měřítku. Přiznám se, že čínská cesta k socialismu podtržená obrovským ekonomickým rozmachem, za kterým stojí trh a jeho přednosti, je mi nesmírně sympatická. U nás se dává do kontrastu kapitalismus a tržní ekonomika s cestou socialismu. Čína ale dokazuje, že to nejsou protiklady a že jde obě cesty úspěšně skloubit. Vše samozřejmě demokratickou cestou, čehož důkazem jsou ona dvě zasedání.

Miloslava Vostrá, předsedkyně rozpočtového výboru PS PČR v letech 2017-2021

Především západní svět se snaží ignorovat samotný význam a to i globální, Čínské lidové republiky. To je velmi nesprávné jelikož to značí o tom, že Západ nemá přesný reálný vhled do procesů, nebo je z určitých příčin ignoruje. Lze ale ignorovat více jednu miliardu voličů, kteří vlastně zvolí 2,62 miliónů zastupitelů. To je na poměry takzvané Evropské zastupitelské demokracie opravdu jiný pohled. Zvlášť s tím jakým způsobem participuje čínský občan na řízení ať už státu, provincie, regionu, města a obce. Přitom stabilita a progres evropského rozvoje a stabilita a progresivní rozvoj v ČLR je nepřímo úměrný. Takže za mne jednak mám určitý obdiv i v tomto vůči Číně a také jim přeji úspěch v jednání, neboť vím, že toho k projednání je mnoho a mnoho důležitého. Jako například, návrhy zákonů bylo téměř 4 648 a doporučení bylo 84 028, což je podle mne až neuvěřitelné. To je celkový počet za posledních pět let od tohoto zasedání. Takže ještě jednou, úspěch v jednání.

Roman Blaško, generální tajemník Komunistické strany Československa

Před americkým »Summitem pro demokracii« začalo dnes v Pekingu druhé mezinárodní Fórum o demokracii: Sdílené hodnoty lidstva, kde se více než 300 hostů z více než 100 zemí a regionů zapojilo do rozsáhlých diskusí o různých formách demokracie a kritizovalo monistickou a hegemonickou rétoriku na toto téma.

Hlavní řečníci při slavnostním zahájení diskutovali o původu, formách a efektivitě mnoha demokratických systémů a shodli se na tom, že skutečnou demokracii charakterizuje dialog, vzájemný respekt a vzájemné učení. Zdůraznili nezbytnost koexistence různých systémů v komunitě zavázané ke společné budoucnosti lidstva.

Dialog o demokracii

Fórum nabízí platformu pro všechny země, aby se podělily o své myšlenky, zkušenosti a praktiky související s demokracií, spíše než aby vychvalovaly univerzální model demokracie.

Li Šu-lej, člen Politbyra Ústředního výboru Komunistické strany Číny a vedoucí oddělení publicity Ústředního výboru Komunistické strany Číny, ve svém úvodním projevu řekl, že demokracie je sdílená hodnota lidstva a univerzální cíl, který sledují všechny země, které usilují o modernizaci, a základ, na kterém je založeno budování globální komunity sdílené budoucnosti.

Dodal, že k vytvoření takového společenství by všechny země měly dodržovat princip demokracie, obhajovat demokracii v mezinárodních vztazích a podporovat právní stát v mezinárodní správě.

Li Shulei také zdůraznil, že země by měly hledat společnou řeč, odkládat rozdíly a respektovat cestu každé země k demokracii, a dodal, že zda je země demokratická či nikoli, by mělo být uznáno mezinárodním společenstvím, nikoli svévolně několika samozvanými soudci.

Kao Siang, prezident Čínské akademie sociálních věd, konstatoval, že svět prochází změnami nevídanými za celé století, řekl, že k řešení společných výzev, kterým lidstvo čelí, musí být všechny země otevřené a zapojit se do dialogu, aby zajistily, že globální pokrok řídí různé modely demokracie.

Někteří lidé v USA stylizují svou zemi jako »maják demokracie«, zatímco Sing Po, viceprezidentka čínské mediální skupiny China Media Group (CMG), řekla, že incidenty, jako je vykolejení vlaku převážejícího toxické látky v Ohiu, dětská práce a policejní násilí proti Afroameričanům ukazují, že USA se odchylují od demokracie.

Sing Po vyzvala k prolomení hegemonie západního diskurzu a poskytnutí více pozitivní energie pro globální vládnutí a řekla, že CMG je otevřená vzájemnému učení a kráčení ruku v ruce s přáteli z jiných zemí s cílem šířit demokracii jako důležitý úspěch lidské politické civilizace.

CRI

Globální průzkum veřejného mínění zahájený Think-tankem CGTN a Institutem veřejného mínění Čínské lidové univerzity ukazuje, že respondenti kladou vysokou prioritu na základní lidská práva, jako je právo na přežití a rozvoj. 84,8 procenta respondentů se domnívá, že žádná nadřazená demokracie neexistuje. Nejlepší demokracie je ta, která vyhovuje konkrétní situaci každé země.

Právo na přežití a rozvoj je primárním základním lidským právem

Pokud jde o důležitost v rámci demokratického systému, respondenti zařadili na první místo »základní právo na život« (40,7 procenta), po kterém následovalo právo na právní stát (29,3 procenta), což znamená »rovnost pro všechny«. Na třetím a čtvrtém místě je právo na rozvoj reprezentované »ekonomickým rozvojem« (29 procenta) a »zlepšením životní úrovně« (28,4 procenta). Při hlasování o prioritách demokratického systému se západní demokratické koncepty »pravidlo jedna osoba – jeden volební hlas« a »rozdělení státní moci« nedostaly do první desítky žebříčku. Z toho »pravidlo jedna osoba – jeden volební hlas« podpořilo pouze 2,8 procenta dotázaných, zatímco »rozdělení státní moci« zvolilo pouze 2,6 procenta respondentů.

Podle průzkumu se 84,3 procenta respondentů domnívá, že demokracie není univerzální. V různých zemích a kulturách má různé podoby. Neexistuje žádná nadřazená demokracie ani neexistuje univerzální vzorec demokracie. 84,8 procenta respondentů se domnívá, že při volbě politického systému by měla být zohledněna historie země, její kultura a národní podmínky. 86,8 procenta respondentů se domnívá, že země by se měly navzájem respektovat a hledat společné body při vzájemném vyhrazování si rozdílů.

Respondenti velmi chválili myšlenku celoprocesové lidové demokracie

Čína vždy trvala na tom, že demokracie není ozdobou na vystavování, ale nástrojem k řešení problémů, které se týkají lidí. Během několika posledních desetiletí Čína komplexně podporovala budování celoprocesové lidové demokracie a dosáhla široké a trvalé účasti velké většiny lidí. V průzkumu byl také obecně uznán základní koncept celoprocesové lidové demokracie.

88,3 procenta dotázaných se domnívá, že demokracie by měla být pro vládní představitele způsobem, jak se přizpůsobit vůli lidu, sloužit lidem a podrobit se lidové kontrole. Tento názor zastávalo 91,2 procenta respondentů v severoamerických zemích. Současně 81,5 procenta respondentů věří, že demokracie by měla pokrývat všechny aspekty života lidí. Všechny věci veřejné lze řešit demokraticky. Kromě toho se 86,7 procenta respondentů domnívá, že demokratický systém by měl zohledňovat spíše zájmy všech lidí než zvláštní zájmové skupiny. Zejména by se měly řešit oprávněné obavy znevýhodněných a marginalizovaných skupin a měly by být rozšířeny kanály pro jejich účast. Podle průzkumu se 87,3 procenta dotázaných domnívá, že je třeba klást důraz jak na demokratické volby, tak na povolební vládnutí. Obojí je stejně důležité a jedno nemůže být bez druhého.

Čínská celoprocesová lidová demokracie je cestou k demokracii, která se značně liší od západních politických, historických a kulturních tradic. Podle průzkumu se 75,4 procenta respondentů domnívá, že světově proslulé rozvojové úspěchy Číny jsou způsobeny tím, že Čína přijala jiný politický systém než Evropa a Spojené státy. Tento názor byl ještě vyšší u respondentů z afrických zemí – 83,1 procenta. Stojí za zmínku, že respondenti z afrických zemí se domnívají, že ze všech zemí světa stojí nejvíce za poučení čínský politický systém a demokratická zkušenost

Zahraniční průzkum »Globální demokratický systém« obdržel 3776 platných dotazníků z 35 zemí světa. Respondenti pocházejí z rozvinutých zemí, jako jsou Spojené státy, Velká Británie, Francie a Německo, a také z rozvojových zemí, jako je Namibie, Nigérie a Pákistán.

iportal24.cz/CRI

»Lidské bytosti žijí ve stejné globální vesnici, ve stejném čase a prostoru, kde se historie a realita sbírají, a stále více se stávají společenstvím vzájemně sdíleného osudu.« Před deseti lety – 23. března roku 2013, pronesl čínský prezident Si Ťin-pching projev na Moskevském institutu mezinárodních vztahů v Rusku, kde poprvé představil světu koncept společenství se sdílenou budoucností lidstva.

V posledním desetiletí prezident Si při mnoha příležitostech opakovaně obhajoval budování společenství se sdílenou budoucností lidstva. Tento koncept byl neustále obohacován a rozvíjen v praxi, poskytuje čínskou moudrost a řešení pro reakce na změny ve světě, době a dějinách a zdůrazňuje zodpovědnost Číny. »Mezinárodní záležitosti by měly být řešeny prostřednictvím vzájemných konzultací.«

Ať už v roce 2013 na Moskevském institutu mezinárodních vztahů, v roce 2017 v Paláci národů v Ženevě nebo v roce 2021 na dialogu »Davos Agenda« na Světovém hospodářském fóru… prezident Si Ťin-pching při řadě významných mezinárodních příležitostí důkladně vysvětlil koncept budování společenství se sdílenou budoucností lidstva a navrhl čínský návrh »budování světa trvalého míru, univerzální bezpečnosti, společné prosperity, otevřenosti, inkluzivnosti a čisté krásy«.

Po předložení konceptu společenství se sdílenou budoucností lidstva prezident Si postupně předložil iniciativu »Pásmo a stezka«, Iniciativu globálního rozvoje, Iniciativu globální bezpečnosti a Iniciativu globální civilizace, které obohatily konotaci a praktickou cestu konceptu komunity se sdílenou budoucností lidstva.

V listopadu roku 2022 hlasoval Výbor pro odzbrojení a mezinárodní bezpečnost Valného shromáždění OSN pro přijetí tří rezolucí, z nichž všechny obsahovaly koncept společenství se sdílenou budoucností lidstva navržený Čínou. Tento koncept byl zapsán do usnesení Valného shromáždění v šesti po sobě jdoucích letech.

»Pouze díky výhodné spolupráci můžeme dosáhnout velkého, dobrého a dlouhodobého úspěchu.«

Prezident Si Ťin-pching zdůraznil, že podporovat budování společenství se sdílenou budoucností lidstva není nahrazovat jeden systém druhým, ani nahrazovat jednu civilizaci jinou civilizací. Země s různými sociálními systémy, různými ideologiemi, různými historickými kulturami a různými úrovněmi rozvoje mají spíše symbiotické zájmy, sdílená práva a sdílenou odpovědnost v mezinárodních záležitostech, což tvoří největší společný jmenovatel pro společné budování lepšího světa.

Co přesně máme udělat? Odpověď prezidenta Si je »pět poznatků«: dodržovat dialog a konzultace, dodržovat společnou konstrukci a sdílení, dodržovat výhodnou spolupráci, dodržovat výměnu a vzájemné učení a dodržovat zelenost a nízkouhlíkovost.

Letos je desáté výročí čínské iniciativy Pásmo a stezka. Během posledního desetiletí se »kruh přátel« této iniciativy neustále rozšiřoval, přičemž více než 150 zemí a více než třicet mezinárodních organizací podepsalo dokumenty o spolupráci v rámci této iniciativy. Rozsah investic v rámci této iniciativy dosáhl téměř jednoho bilionu amerických dolarů, bylo zformováno více než 3000 projektů spolupráce, bylo vytvořeno 420 tisíc pracovních míst v zemích podél Pásma a stezky a z chudoby se vymanilo téměř čtyřicet milionů lidí… V průběhu let spolupráce v rámci Pásma a stezky dosahovala neustále nových výsledků, které vykazují silnou odolnost a vitalitu.

»Náležitě přispívat praktickými činy k budování lepšího světa.«

Čína byla vždy stavitelem světového míru, přispěvatelem globálního rozvoje a obráncem mezinárodního pořádku a nepřetržitě přispívala k budování společenství se sdílenou budoucností lidstva.

Při účasti na 12. setkání lídrů BRICS dne 17. listopadu roku 2020 prezident Si Ťin-pching uvedl: »Musíme brát v úvahu blaho lidí, dodržovat koncept společenství se sdílenou budoucností lidstva a náležitě přispět k budování lepšího světa praktickými činy.«

Zatímco Čína poprvé v historii dosáhla komplexního vítězství v boji proti chudobě a eliminovala absolutní chudobu jako celek, poskytla pomoc více než 160 zemím a mezinárodním organizacím a podporovala rozvojové země v různých oblastech, jako jsou odborné technologie a zemědělství, aby lépe dosáhly snižování chudoby a rozvoje.

V reakci na globální změnu klimatu se Čína zavázala snížit své emise oxidu uhličitého na jednotku HDP do roku 2030 o více než 65 procent ve srovnání s rokem 2005 a podíl nefosilních paliv na spotřebě primární energie dosáhne asi 25 procent.

Čína se aktivně podílí na mezinárodních mírových operacích a je široce chválena jako »klíčový faktor a klíčová síla mírových operací«.

Čína podnikla kroky na podporu budování společenství se sdílenou budoucností lidstva.

Jak řekl prezident Si Ťin-pching: »Čína přispěje světu více čínskou moudrostí, čínskými plány a čínskou silou, podpoří budování světa trvalého míru, univerzální bezpečnosti, společné prosperity, otevřenosti, inkluzivnosti a čisté krásy a umožní, aby slunce budování společenství se sdílenou budoucností lidstva zářilo po celém světě!«

CRI

Doufám, že každý rok budu mít dobrou úrodu. Řízení vlaku je nejlepší kariéra mého života. Věci jsou drahé a náklady na život jsou vysoké. Doufám, že se mír znovu vrátí do Afghánistánu. Lidstvo by mělo stavět most, aby spolu mohlo komunikovat. Země je celek, budoucnost je nakonec budoucností celého lidstva. Pocházíme z jedné Země.

Myslím, že na opatření v ekonomice a důvěra v čínskou ekonomiku je dána tím, že na rozdíl od USA a Evropy tvoří Čína i pro Mezinárodní měnový fond jedinou jistotu, že se světová ekonomika nepropadne do krize a naopak bude zajištěn její růst. Ukazuje se, že opatření, která přijal 20. Národní kongres Komunistické strany Číny udělal, jsou správná a čínská ekonomika na rozdíl od jiných zajišťuje další možný vývoj a právo na rozvoj. Jsem přesvědčen, že zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců potvrdí rozhodnutí 20. Národního kongresu KS Číny a přijme legislativní opatření pro další růst ekonomiky ČLR, která zároveň zajisté právo na rozvoj. Ukazuje se, že Čína má nejen stabilní ekonomickou základu, ale i největší potenciál k přijímání investic. A plán systému lidového shromáždění ukazuje, proč si na rozdíl od ostatních zemí vyznávajících reálný socialismus nezvolila do názvu slovo „socialistická“, ale „lidová“. Zapojení co nejvíce rozličných občanů zabraňuje formalismu v přístupu i v rozhodování. To se Číně podařilo, protože ani oněch více než 3000 poslanců nepřistupuje k rozhodnutím formalisticky. Co vnímám na tom plánu jako nejzajímavější, je, že se přímého rozhodování zúčastňuje na různých stupních přes miliarda lidí, takže jsou zapojeni všichni s volebním právem a zájem občanů o lidovou demokracii neutuchá. I u nás by mělo platit, že se nemá ubírat počet volených zástupců a byrokratizovat stát zvyšujícím se počtem státních úředníků. 

Vojtěch Filip, předseda představenstva Česko-čínské smíšené obchodní a průmyslové komory

Všečínské shromáždění lidových zástupců hovořilo o celé řadě otázek, ale to základní, na co čekali analytici světových finančních trhů, byl odhad hospodářského růstu pro tento rok. Ten byl stanoven velmi střízlivě na pět procent, což ovšem znamená velký nárůst čínské ekonomiky. Po loňském zvolnění způsobeném covidem a striktním dodržováním covidových pravidel, se tedy Čína vrací na trajektorii silnějšího hospodářského růstu a podle informací, které mám, si myslím, že ten růst bude silnější než ten, který si naplánovaly čínské centrální orgány.

Jiří Paroubek, předseda vlády České republiky 2005-2006, zakladatel spolku Nespokojení (2023)

25. února bylo zveřejněno stanovisko a návrh na dohodu o uzavření konfliktu na Ukrajině. Spojené státy Americké ale i současné současný ukrajinský režim tento návrh velmi nepromyšleně de facto odmítl. Důvody jsou možná v něčem pochopitelné a v jiném nepochopitelné, ale v samotném výsledku sledují jiné cíle, než uzavřít tuto tragickou ukrajinskou válku kde se veřejně angažují tak-měř všechny státy aliance NATO. Bohužel odsoudili tento mírový návrh Čínské lidové republiky, aniž by celý dokument podrobně analyzovali, vyhodnotili. Musím konstatovat, že tento dokument má ve své DNA zakódováno úplné řešení konfliktu, ze samotné globální úrovně, které pochopitelně v důsledku určují samotnou politiku na všech nižších úrovních. To je elementárním základem tohoto dokumentu.

Dále jsou vyjádřeny všechny aspektu principů vzájemného uznání, bez níž nelze vedle sebe žít v společenské, politické, ekonomické, sociální a kulturní harmonii.

Co vlastně konkrétního zaznělo v předloženém mírovém dokumentu a co vlastně Ukrajina a státy NATO v čele s USA odmítlo. Tak tedy především jak jsem již uvedl princip vzájemného respektu suverenity ke všem zemím světa. Cituji: »Všeobecně uznávané mezinárodní právo, včetně cílů a zásad Charty OSN, musí být přísně dodržováno a je třeba podporovat rovné a jednotné uplatňování mezinárodního práva a odmítnout dvojí standardy«.  Dále: »Opustit mentalitu studené války a bezpečnosti regionu by nemělo být dosahováno posilováním nebo rozšiřováním vojenských bloků. Složitý problém nemá jednoduché řešení. Všechny strany by měly v souladu s vizí společné, komplexní, kooperativní a udržitelné bezpečnosti a s ohledem na dlouhodobý mír a stabilitu«.

Bez ukončení nepřátelství nelze s nikým jednat se zásadním výsledkem vlastního řešení jednotlivých principů i konkrétních úkolů. V dokumentu zní, že všechny strany by měly podpořit Rusko a Ukrajinu v tom, aby pracovaly stejným směrem a co nejrychleji obnovily přímý dialog s cílem postupně deeskalovat situaci a nakonec dosáhnout úplného příměří. Musí dojít k obnovení mírových rozhovorů s reálnou představou jak ukončit tuto krizi aby mohlo dojít ukončení zabíjení lidí v této vojenské operaci. Čína se iniciativně nabídla, že v tomto konfliktu sehraje nadále konstruktivní roli.

Dalším zásadním bodem je urychlené řešení humanitární krize na tomto teritoriu. Humanitární operace by se měly řídit zásadami neutrality a nestrannosti a humanitární otázky by neměly být politizovány. Z tohoto vyplívá jednoznačná ochrana civilistů a válečných zajatců. Strany konfliktu by měly přísně dodržovat mezinárodní humanitární právo, zásadně se vyvarovat útoků na civilisty nebo civilní zařízení, chránit ženy, děti a další oběti konfliktu a respektovat základní práva válečných zajatců.  

Samostatnou a velmi významnou kapitolou je otázka zachování bezpečnosti jaderných elektráren. V dokumentu se píše: »Čína se staví proti ozbrojeným útokům na jaderné elektrárny nebo jiná mírová jaderná zařízení a vyzývá všechny strany, aby dodržovaly mezinárodní právo včetně Úmluvy o jaderné bezpečnosti (ÚJB) a rozhodně předcházely jaderným haváriím způsobeným člověkem«. S tím souvisí, a je provázáno snížení strategických rizik, okolo jaderných zbraní a tyto zbraně nesmí být použity. Jaderné války nesmí být v žádném případě vedeny. Čína je proti výzkumu, vývoji a použití chemických a biologických zbraní jakoukoli zemí za jakýchkoli okolností.

Musí dojít k usnadnění vývozu obilí, kdeiniciativa spolupráce v oblasti celosvětové potravinové bezpečnosti, kterou navrhla Čína, představuje schůdné řešení celosvětové potravinové krize.

A konečně na to je navázáno také Zastavení jednostranných sankcí, což bylo pro odmítající strany údajným zásadním nesouhlasným bodem. Ano, Čína se staví proti jednostranným sankcím nepovoleným Radou bezpečnosti OSN, protože si je vědoma jak to Evropu a světovou ekonomiku ohrožuje, tudíž apeluje na zodpovědnost a racionální přístup také udržení stability průmyslových a dodavatelských řetězců. Je nutné vyvinout společné úsilí, aby se zmírnily vedlejší účinky celosvětové krize a mohlo se začít s podporou obnovy po skončení konfliktů.

Mezinárodní společenství musí přijmout konkrétní opatření na podporu postkonfliktní obnovy v konfliktních oblastech. Čína je připravena sama poskytnout zásadní pomoc a hrát v tomto úsilí konstruktivní roli.

Jestliže tento návrh Transatlantické země, většina zemí EU a Ukrajina odmítli, jejich cíle nejsou mírového charakteru a to se prostě musí změnit a rozhodně je lepe dříve než později. Čím dříve, tím mírnější následky budou dopadat na všechny země, jelikož tato Ukrajinská krize je navázána na všechny zásadní společenské řídící procesy globální úrovně. Čínská lidová republika je si tohoto vědoma a tvrdě tlačí na zúčastněné strany jelikož jasně ví, že to nemůže v konečném důsledku stejně skončit jinak, než mírovou dohodou.

Roman Blaško

20. března 2003 Spojené státy shromáždily západní spojence, aby napadli Irák, s odvoláním na to, že Irák tzv. »vlastní zbraně hromadného ničení«, což vedlo ke smrti více než 200 tisíc civilistů a vysídlení více než devíti milionů lidí. Uplynulo dvacet let a Spojené státy stále nemohou předložit přesvědčivé důkazy. Irák, starověká civilizace zničená válkou, se stal ukázkou zla »americké demokracie«.

Spojené státy však nejsou lhostejné jen k utrpení Iráčanů, ale i nadále zneužívají demokracii k ničení světa. Čínské ministerstvo zahraničí 20. března zveřejnilo zprávu »Situace demokracie ve Spojených státech v roce 2022«, která odhalila katastrofy způsobené domácím demokratickým chaosem ve Spojených státech a prodejem a vnucováním demokracie po celém světě, čímž si svět více uvědomil skutečnou povahu »americké demokracie«.

Zpráva poukazuje na to, že boj mezi oběma politickými stranami ve Spojených státech v současnosti zintenzivnil politickou polarizaci, peněžní politika je stále agresivnější, svoboda projevu je pouze výraz bez obsahu, soudní systém ignoruje veřejné mínění a veřejnost je stále více zklamaná »demokracií v americkém stylu«. 65 procent Američanů se domnívá, že demokratický systém Spojených států potřebuje významnou reformu a 57 procent respondentů se domnívá, že Spojené státy již nejsou modelem demokracie. Je to však taková země trápená nemocemi, která působí jako učitel demokracie, potlačuje ostatní země, usiluje o osobní zisk a narušuje mír světa.

Zpráva poukazuje na to, že za 240 let od založení Spojených států uplynulo pouze šestnáct let bez války. Od roku 2001 vedly Spojené státy války a vojenské operace ve jménu boje proti terorismu, což vedlo k úmrtím více než 900 tisíc lidí, z nichž přibližně 335 tisíc jsou civilisté, miliony lidí byly zraněny a desítky milionů byly vysídleny. Údaje Světové banky a Mezinárodní organizace práce ukazují, že v současnosti je bez zaměstnání více než 1/3 mladých lidí v Iráku a 1/4 Iráčanů žije pod hranicí chudoby.

Současně Spojené státy často používají hůl sankcí. V posledních několika desetiletích Spojené státy uložily jednostranné sankce a využívaly jurisdikci dlouhé paže proti Kubě, Sýrii, Zimbabwe a dalším zemím, vyvíjely extrémní tlak na KLDR, Írán, Venezuelu a zmrazily aktiva centrální banky Afghánistánu. Podle údajů FAO zůstává v Iráku v důsledku dopadů sankcí a embarga Spojených států vysoká míra hladu. Od roku 1990 do roku 1995 zemřelo 500 tisíc iráckých dětí v důsledku hladu nebo špatných životních podmínek. V zájmu ochrany svých vlastních zájmů Spojené státy používají jednostranné sankce a hegemonie a šikana se staly skutečnou značkou »americké demokracie«.

Spojené státy navíc propagují falešnou rétoriku »demokracie versus autoritářství«, aby skryly skutečný účel vedení války a udržení hegemonie. První »Summit o demokracii«, který se konal ve Spojených státech v roce 2021, byl kritizován a nyní se má konat druhý »Summit o demokracii«.

Dvacet let po zahájení války v Iráku by američtí politici měli hluboce přemýšlet a přestat páchat všude zlo ve jménu »demokracie« a zanechat ve světě méně krvavých »skvrn«. Kdo jinak zaplatí za dalších nákladných dvacet let »demokracie v americkém stylu«?

iportaL24.cz