V Šanghaji začíná 5. ročník čínského mezinárodního veletrhu dovozu (CIIE). Letos se výstavy zúčastní 145 zemí, regionů a mezinárodních organizací. Akce se účastní více než 280 podniků z 500 nejlepších světových firem a průmyslových gigantů.

Akce se koná v šanghajské čtvrti Lujiazui, která se nachází na břehu řeky Huangpu v nové oblasti Pudong, je jedním z nejvlivnějších finančních center v Číně. Sídlí zde několik nadnárodních korporací a ikonických budov, včetně šanghajské rozhlasové a televizní věže Oriental Pearl, šanghajské věže Jinmao a šanghajského Světového finančního centra. Slavnostní zahájení je možné sledovat zde.

Od roku 2018 slouží tento každoroční veletrh jako otevřený kanál pro mezinárodní investice a zakázky, což je součástí snahy Číny otevřít svůj trh světu.

Vystavovatelé na předchozích čtyřech veletrzích uvedli podle čínského ministerstva obchodu více než 1500 nových produktů, technologií a služeb a získali předběžné nabídky v hodnotě více než 270 miliard amerických dolarů.

Mnoho špičkových výrobků zde bude mít debut, včetně humanoidního robota Tesla Optimus, který používá výkonnou technologii počítačového vidění konzistentní s automobily, a fotopolymerových 3D tiskáren Evonik Industries AG, které jsou vhodné pro výrobu pevných materiálů odolných proti nárazům.

www.youtube.com/watch?v=m2nQzbOzEKI&feature=emb_imp_woyt 

Rostoucí spotřebitelský trh

CIIE otevírá společnostem po celém světě příležitosti vstoupit na čínský trh, který rychle roste v důsledku rostoucích příjmů a větší kupní síly čínských spotřebitelů. V průběhu roku 2021 se podle oficiálních údajů HDP Číny na hlavu zvýšil na asi 81 000 jüanů (11 203 amerických dolarů) a disponibilní příjem na hlavu se od roku 2012 více než zdvojnásobil.

Současně s tím vstupuje více lidí do třídy se středními příjmy s velikostí 400 milionů lidí v roce 2022 oproti 100 milionům před deseti lety. Rostoucí kupní síla ukazuje na potenciál čínského trhu, ke kterému mohou firmy, ať už velké nadnárodní společnosti nebo malé start-upy, získat přístup.

Čínský obchod se zbožím a službami se zvýšil ze 4,4 bilionu amerických dolarů v roce 2012 na 6,9 bilionu v roce 2021 a zaujal první místo na světě.

Ve stejném období se skutečné využití zahraničních investic Čínou zvýšilo téměř o 63 procent. Podle oficiálních údajů bylo založeno více než 47 000 podniků se zahraničními přímými investicemi (bez bankovnictví, cenných papírů a pojišťovnictví).

Optimalizace podnikatelského prostředí

V posledních několika letech Čína dosáhla zlepšení svého podnikatelského prostředí zlepšením služeb regulace trhu. Ve zprávě Světové banky v roce 2020 o snadnosti podnikání se Čína zařadila na 31. místo ze 190 zemí a regionů, což je zlepšení ze 78. místa v roce 2018.

V roce 2019 Čína vydala nařízení o optimalizaci podnikatelského prostředí, první oficiální dokument, který objasnil souvislost mezi ochranou práv duševního vlastnictví a podnikatelským prostředím.

V rámci nařízení jsou chráněni tuzemští investoři a tržní subjekty, a zahraniční fyzické osoby a korporace mohou získat platný patent nebo ochrannou známku od čínských úřadů pro správu duševního vlastnictví, pokud splňují zákonná pravidla zákona o duševním vlastnictví.

V roce 2021 bylo vybráno šest ekonomicky rozvinutých měst, aby převzala vedení při rozvoji mezinárodních center spotřeby. Vláda také v roce 2022 zveřejnila novou směrnici, která má zmírnit tlak na malé podniky a chránit legitimní práva tržních subjektů.

Od doby, co byl v roce 2020 zaveden zákon o zahraničních investicích, Čína přijala opatření na podporu zahraničních investic a podporu otevírání na vyšší úrovni, včetně usnadnění přístupu na trh obchodu se službami a investic a zvýšení podílu obchodu se zbožím s nulovým clem.

Podle oficiálních údajů Čína zatím podepsala 19 dohod o volném obchodu s 26 zeměmi a regiony a objem obchodu mezi Čínou a jejími partnery volného obchodu tvoří asi 35 procent celkového zahraničního obchodu země.

V roce 2017 vydala Čína první negativní seznam zahraničních investic, na který byla zapsána odvětví, ve kterých jsou investice soukromých společností zakázány nebo omezeny.

Nejnovější verze negativního seznamu zveřejněná v roce 2021 snížila počet omezujících opatření z 33 na 31 a pro zóny volného obchodu z 30 na 27. Zkracování seznamu je součástí úsilí Číny o usnadnění otevírání na vyšším stupni za účelem přilákání zahraničních investic.

»Během posledního desetiletí Čína plně využila domácí a zahraniční trhy a zdrojů na nich, aby rozšířila svůj zahraniční obchod a hospodářskou spolupráci a vytvořila nové paradigma otevírání se vnějšímu světu,« řekl CGTN Chen Jian’an, místopředseda Čínské rady pro podporu mezinárodního obchodu. »Pořádání významných výstav, jako je CIIE, ukazuje čínskou iniciativu otevřít svůj trh světu,« dodal.

Čínský prezident Si Ťin-pching k příležitosti zahájení veletrhu v Šanghaji zdůraznil, že Čína bude podporovat různé strany a země při sdílení příležitostí velkého čínského trhu, urychlí výstavbu silného domácího trhu, bude podporovat aktualizaci a modernizaci obchodu se zbožím, inovovat rozvojový mechanismus obchodu se službami, rozšíří dovoz kvalitních produktů, založí demonstrační zónu spolupráce v elektronickém obchodu. »V rámci Hedvábné stezky Čína vybuduje národní demonstrační zónu inovačního rozvoje pro obchod se službami, podpoří inovační rozvoj obchodu a podpoří společné budování iniciativy Pásmo a stezka s vysokou kvalitou,« uvedl Si.

Čína bude podle něj podporovat různé strany a země při sdílení příležitostí systematického otevírání, bude neustále rozšiřovat systematické otevírání z hlediska pravidel, řízení a standardů, bude dobře implementovat novou verzi »Katalogu na podporu zahraničních investic«, prohlubovat výstavbu národní demonstrační zóny inovačního rozvoje pro obchod se službami, přijme strategii testovací zóny volného obchodu, zrychlí výstavbu přístavu volného obchodu na ostrově Chaj-nan a bude hrát roli komplexní a testovací platformy pro reformy.

»Čína bude podporovat různé strany a země při sdílení příležitostí na posílení mezinárodní spolupráce, bude se komplexně podílet na vyjednávání o reformě Světové obchodní organizace, bude podporovat usnadnění a liberalizaci obchodu a investic, bude podporovat koordinaci mezinárodních makroekonomických politik, společně kultivovat novou energii pro globální rozvoj, bude společně podporovat přistoupení ke Komplexní a progresivní dohodě o Transpacifickém partnerství a Dohodě o partnerství v digitální ekonomice, bude rozšiřovat síť zón volného obchodu s vysokými standardy pro svět, bude pevně podporovat a pomáhat rozvojovým zemím v urychlení rozvoje a bude podporovat budování společenství osudu lidstva,« konstatoval čínský prezident.

(pr)

Přestože jsme v současné době v nikoli nejlepších obchodních vztazích mezi Českou republikou a Čínskou lidovou republikou, existují síly, které mají v úmyslu to zvrátit a jít znovu cestou rozšíření těchto vztahů. Česko–čínská smíšená obchodní a průmyslová komora je na toto zlepšování vzájemných vztahů připravena. Existují i mediální prostředky, které jsou schopny v ČR šířit objektivní informace o Číně, což o sdělovacích prostředcích hlavního proudu nemůžeme říct. Takový je závěr dnešního kulatého stolu na téma »Význam XX. sjezdu Komunistické strany Číny«, který se konal v prostorách čínského velvyslanectví v Praze.

Ve shrnutíakce dále předseda Česko–čínské smíšené obchodní a průmyslové komory Vojtěch Filip mj. uvedl: »Chtěl bych poděkovat čínským partnerům za poskytování těchto informací. Společným úkolem je využít ten prostor, který máme, abychom každý na svém místě udělali kroky k tomu, že se ta spolupráce opravdu rozšíří, že o ní bude dostatek informací a že najdeme další trvale spolupracující kolegy, subjekty, firmy a že se zpátky dostane na vzestupnou cestu rozvoje. Vždycky jsem připomínal, abychom nezapomínali, že v Číně je základním lidským právem právo na rozvoj, které v Číně preferují a usilují o to. Dokládá to hodnocení, kolik lidí v Čině zbavili chudoby. A i to je pro nás to zásadní, co si můžeme brát jako to pozitivní pro naši práci.«

Téměř 100 milionů chudých lidí na venkově se vymanilo z chudoby

V úvodním vystoupení nový mimořádný zplnomocněnec a velvyslanec velvyslanectví ČLR v ČR Feng Biao shrnul čínské úspěchy při zlepšení živobytí lidí za posledních deset let. Připomenul, co generální tajemník Ústředního výboru (ÚV) KS Číny Si Ťin-pching přednesl ve zprávě jménem 19. ÚV KS Číny. Zaznělo, že Čína si také v posledním desetiletí vedla dobře. V období let 2012–2021 tj. po globální finanční krizi v roce 2008, Čína nadále překonává očekávání ve většině ukazatelů.

Země stále rychle roste. Průměrný roční růst HDP byl 6,7 procenta, více než dvojnásobek globálního průměru 3,1 procenta. Čína je druhá největší ekonomika na světě. Z pohledu parity kupní síly (PPP) se podíl Číny na globální produkci zvýšil z 15 procent (v roce 2012) na 18,6 procenta (v roce 2021), což je o něco více než Spojené státy (15,7 procenta).

Čína podle odhadů představovala třetinu globálního růstu. V průměru Čína během tohoto období přispívala ke globálnímu růstu více než třiceti procentními body. To je nejvíce ze všech zemí během stejného období.

Země zvýšila životní úroveň svých lidí. Jedním ze způsobů, jak to měřit, je porovnat HDP Číny na osobu s HDP vyspělých ekonomik, opět pomocí PPP. HDP na osobu se v Číně přiblížil z asi 60 procent HDP světových ekonomik na asi 103 procent.

»Téměř 100 milionů chudých lidí na venkově se vymanilo z chudoby,« uvedl mj. velvyslanec.

Od HDP na obyvatele ve výši 12 500 amerických dolarů až po více než čtyři miliony lidí ve skupině středních příjmů. Od dodržování principu lidé na prvním místě a životy na prvním místě, přes dosažení významných pozitivních úspěchů v koordinaci prevence a kontroly epidemie a hospodářského a sociálního rozvoje, až po vybudování největšího světového vzdělávacího systému, systému sociálního zabezpečení a zdravotnického systému.

Během posledního desetiletí se Čína stala klíčovým hráčem při poskytování většího financování rozvojovým zemím. Peking je velkým věřitelem, který v případě potřeby hraje důležitou roli při zajišťování odpočtu dluhů a 60 procent zemí s nízkými příjmy je ve vysokém riziku dluhů. Vytvoření společného rámce G20 s podporou Číny na podporu řešení dluhu zemí s nízkými příjmy bylo vítaným krokem. Prioritou je poskytnout rychlejší úlevu a dosáhnout předvídatelnějších výsledků.

V neposlední řadě je velká čínská ekonomika klíčovým hráčem v boji proti změně klimatu. Čínské klimatické cíle dosáhnout uhlíkového vrcholu před rokem 2030 a uhlíkové neutrality před rokem 2060 jsou vysoce oceňovány. Dosažení těchto cílů a ideálně jejich překonání může zajistit blaho současných i budoucích generací.

Kromě toho jsou působivé čínské hospodářské výsledky. Do budoucna může Čína díky robustnímu, udržitelnému, ekonomickému a ekologickému růstu i nadále zvyšovat životní úroveň doma a poskytovat vítanou podporu pro uspokojení globální poptávky.Motor a vlajková loď světové ekonomiky

Za obsáhlý a dobrý analytický rozbor výsledků XX. sjezdu KS Číny poté poděkoval Vojtěch Filip a pogratuloval k úspěchům, které Čína dosahuje ve svém ekonomickém rozvoji a který posiluje její postavení v ekonomice celého světa. »Sjezd mohl konstatovat, že Čína je skutečným motorem a vlajkovou lodí světové ekonomiky. Zvlášť musím ocenit, jak vaše mírová politika a její důraz na odpovědnost za sdílený osud lidstva je majákem pro směřování správné cesty pro každého, kdo vnímá složitost problémů, do kterých se svět dostal nesmyslnou a překonanou neoliberální politikou. Zde chci zdůraznit a ocenit i slova prezidenta Si Ťin-pchinga o tom, že by Tchaj-wan měl směřovat do domovského přístavu,« uvedl mj. Filip.

»Vojenská řešení, kterých jsme byli anebo jsme svědky v posledních letech, ať jde o Libyi, Sýrii, Irán, Afghánistán či Ukrajinu a v dalších zemích světa, vedou spíše k dalším tragédiím, lidským obětem, nesmírným ekonomickým, společenským a kulturním škodám a že právě nabídka socialistické cesty rozvoje je mnohem lepším modelem pro příští uspořádání společnosti a soužitím národů celého světa. Je jisté, že závěry sjezdu jasně ukazují, že bývalý bipolární svět, který se zhroutil, a který se na krátký čas přeměnil v jednopolární svět vedený USA, se nemůže vrátit,« řekl dále Filip.

Model socialismu s čínskými rysy

»Studium dokumentů právě proběhlého sjezdu Komunistické strany Číny si pochopitelně vyžádá ještě určitý čas. Už teď je ovšem zřejmé, že čínští komunisté si uvědomují závažnost historické situace ve světě. Nejedná se jen o jednu z mnoha krizí, ale o zcela zásadní souboj o budoucí směřování lidské civilizace. Model socialismu s čínskými rysy přitom už zcela prakticky prokázal plnou životaschopnost. Právě konkrétní výsledky společenského rozvoje v Číně logicky vyvolávají na jedné straně až téměř hysterickou nenávist, na druhé straně ale rostoucí zájem myslících lidí ve světě. Chtějí vědět, jak je možné, že Čína se v historicky krátké době změnila ze zaostalé země v jednu z vedoucích politických a ekonomických mocností světa. Kladou si oprávněně otázky po způsobu řízení společnosti a po vedoucích silách a elitách. Myslím si, že bude velmi důležité tento zájem uspokojit kvalitními a srozumitelnými informacemi. Jak aktuálními, tak i analytickým,« řekl vydavatel Literárních listů Pavel Miroslav.

(zmk)

FOTO – iportaL24.cz/Martin Kalous

Čína dnes vyslala poslední, třetí modul k budované vesmírné stanici Tchien-kung. Agentura AP napsala, že tím končí desetiletí budování stanice, na níž chce mít Čína trvale posádku.

Modul Meng-tchien byl vyslán ke stanici dnes odpoledne místního času (8.39 SEČ) z kosmického střediska v Chaj-nanu za přítomnosti davu amatérských fotografů a zájemců o vesmír.

K základní sekci stanice tak budou přičleněny dva laboratorní moduly, takže Tchien-kung získá konečnou podobu ve tvaru písmena T.

Meng-tchien by měl po 13hodinovém letu dorazit ke stanici, na níž jsou nyní tři astronauti – dva muži a žena. Jsou tam od června a mají za úkol dokončit kompletaci stanice a provézt výzkumy; mají za sebou už také výstup do vesmíru. Příští měsíc má ke stanici zamířit loď s nákladem, noví astronauté pak v prosinci. Podle AP je na stanici prostor pro šestičlennou posádku.

Jak informovala agentura AP, čínský vesmírný program řídí čínská armáda. Stanice Tchien-kung vzniká bez pomoci jiných států. USA vyřadily Čínu kvůli napojení vesmírného programu na armádu z projektu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

(jb)

Generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Číny Si Ťin-pching nedávno v Pekingu na 20. národním sjezdu KSČ přednesl zprávu objasňující nové myšlenky a strategie domácí i zahraničí politiky této země. Jak chápat význam Siovy zprávy pro Čínu a svět a jakou lze očekávat budoucnost čínsko-českých vztahů? Nejen o tom mluví v exkluzívním rozhovoru pro CMG předseda představenstva smíšené Česko-čínské obchodní komory a někdejší 1. místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip.

Zpráva 20. národního sjezdu KSČ vytvořila strategický plán budování moderní socialistické země všestranným způsobem a diskutovala o důležitých charakteristikách a základních požadavcích modernizace v čínském stylu, která vzbudila velkou pozornost mezinárodního společenství. Jaký význam má podle vás tato zpráva pro Čínu a svět?

Pro Čínskou lidovou republiku je to strategická směrnice, jak dál postupovat, a její naplňování budeme vidět každý měsíc až do jarního zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců, tedy parlamentu, který poté i dokončí personální obsazení jednotlivých funkcí podle rozhodnutí 20. národního sjezdu Komunistické strany Číny. Pro svět to znamená, že Čína upevnila své postavení na mezinárodní politické i ekonomické scéně a bude silou stálého člena Rady bezpečnosti Organizace spojených národů prosazovat základní lidské právo na mírový rozvoj.

Siova zpráva vykládá nové myšlenky, nové plány a nové strategie pro budoucí rozvoj Číny. Jak bychom podle vás měli chápat a interpretovat tuto zprávu?

Tato zpráva byla určena nejen delegátům sjezdu a čínské veřejnosti, ale samozřejmě I mezinárodnímu společenství a pro její pochopení nemusíme hledat žádná vzletná slova, stačí, že prioritou čínské politiky bude zájem o občana, zájem o jeho rozvoj, a to jak v Číně, tak v rámci mezinárodního společenství. Člověk na prvním místě.

Které kapitoly v této zprávě Vás nejvíce zaujaly? Jaké další výrazy ve vás zanechaly hluboký dojem?

Na první pohled jsem si všiml výrazů, které president Si Ťin-pching používal již v roce 2018 na velké mezinárodní konferenci všech významných politických stran světa, a to jsou slova »sdílený osud lidstva«. Tedy důraz na diplomatická mírová řešení sporů a odpovědnost politických stran za řešení jak národních zájmů, tak udržování principů mezinárodní politiky. Co mě zaujalo, byl důraz na ekonomickou stabilitu a rozvoj, tedy trvání na udržitelném rozvoji. Je evidentní, že historická zkušenost Číny při odstraňování chudoby a následků válečných konfliktů vede čínské komunisty k tomu, že pro udržení rozvoje je potřeba nejen míru, ale I nutnost mít pro to připravené osobnosti na jednotlivých stupních řízení.

Údaje ukazují, že za posledních deset let se HDP Číny zvýšil z 53,9 bilionů juanů na 114,4 bilionů juanů, její podíl ve světové ekonomice se zvýšil z 11,3 % na 18,5 % a její průměrný příspěvek k růstu světové ekonomiky dosáhl 38,6 %, což je více než součet příspěvků zemí G7. Kromě toho Čína dosáhla velkých úspěchů ve vědeckých a technologických inovacích, vymýcení absolutní chudoby, zaměření se na zelený rozvoj a také v dalších oblastech. Která oblast čínských rozvojových úspěchů je podle vás nejpůsobivější? Které čínské zkušenosti mohou být poučením pro rozvoj České republiky?

Obrovský a zároveň inspirativní rozvoj Číny ukázal, že je nejen nejsilnější ekonomikou světa, ale že péče o občana je podstatnou náležitostí jejích ekonomických úvah. Nejperspektivněji vnímám kroky, které vedou k využití technického rozvoje a vědy a výzkumu, jako nejvýznamnější součásti růstu ekonomiky. A pak také mezinárodní projekty, ať už jde o Pásmo a stezku jako investičně obchodní projekt, nebo investice do rozvoje některých oblastí Asie a Afriky. Ty mají význam pro odstraňování chudoby právě v takzvaných Třetích zemích. A to je jistě velmi chvályhodné!

Čínský modernizační proces poskytl obrovskou příležitost rozvoje pro všechny země na světě a dodal světové ekonomice velkou vitalitu. Dosáhla podle Vás Čína, největší rozvojová země světa, v posledních deseti letech trvalého a stabilního rozvoje? Jaký pozitivní význam to má pro země světa včetně České republiky?

Počet registrovaných patentů a vynálezů, který eviduje Čínská lidová republika, ukazuje, že věda a výzkum jsou skutečným motorem její ekonomiky, a tedy – což s tím velmi úzce souvisí – i ekonomiky ostatních zemí světa. Využívání čínského vědeckého potenciálu je ale závislé na národních vládách, a proto má například u nás, v České republice, bohužel menší význam než třeba v sousedním Německu, který potenciál Číny využívá mnohem efektivněji.

Žádná země nemůže samostatně vyřešit množství problémů a výzev, kterým dnešní svět čelí. Ve kterých oblastech by podle vás v dnešní stále složitější světové situaci měly Čína a Česká republika dále posilovat dialog a komunikaci, aby dosáhly vzájemného prospěchu a společného rozvoje?

Výzev, které mají jednotlivé státy před sebou, je opravdu mnoho, ale pokud jde o společné postupy, v nichž by měly Česká republika a ČLR spolupracovat bez ohledu na ideologické spory, je zejména oblast životního prostředí, výzkumu vesmíru a již zmíněného využívání věděckých poznatků a nových technologií. Je mi líto, že tomu tak doposud není.

Siova zpráva poukázala na to, že Čína vždy dodržovala účel zahraniční politiky, kterým je zachování světového míru a podpora společného rozvoje, a je odhodlána podporovat budování společenství pro společnou budoucnost lidstva. Čína navrhla globální rozvojovou iniciativu a globální bezpečnostní iniciativu a je ochotna spolupracovat s mezinárodním společenstvím na jejich realizaci. Číňané jsou ochotni spojit ruce s lidmi na světě, aby vytvořili lepší budoucnost pro lidstvo. Jak hodnotíte vývoj čínsko-českých vztahů za poslední desetiletí? Jakou očekáváte budoucnost čínsko-českých vztahů po 20. celostátním sjezdu Komunistické strany Číny?

Musím potvrdit, že prezident Si Ťin-pching stanovil správnou strategii, která bohužel nemá u některých lidí správnou odezvu. V České republice jsme zažili za posledních deseti let období jak růstu a pozitivních výsledků vzájemné spolupráce, zejména po prezidentově návštěvě v Praze, tak i ochlazení vztahů, které přinesla přílišná ideologizace české politiky. To je mi líto, přesto jsem optimista a věřím, že opět přijde nejen doba růstu vzájemné obchodní výměny, ale I zlepšení vztahů mezi členy obou zemí.

V Africe byl oficiálně zahájen Svátek čínských dokumentárních filmů. Prostřednictvím afrických mainstreamových mediálních platforem a zahraničních institucí se filmy jako Navigace, Odhalení tajemství deseti let, Velké odhodlání a další jedinečné a okouzlující filmy a dokumenty oficiálně setkají s africkým publikem. Rwandská národní televize, Gabonská africká televize a další hlavní africká média zaujala vedení při vysílání filmu Odhalení tajemství deseti let v místním večerním hlavním vysílacím čase.

Celosvětovou akci Svátek čínských dokumentárních filmů společně pořádají čínská mediální skupina China Media Group (CMG) a čínské ministerstvo kultury a cestovního ruchu. Za čtyři měsíce se akce zúčastnilo více než sedmdesát médií a zahraničních institucí z více než čtyřiceti zemí. Mnoho úředníků na ministerské úrovni, zástupců médií a diplomatů využilo příležitost Svátku čínských dokumentárních filmů, vyjádřilo nejlepší přání pro čínsko-africké přátelství a ocenilo, že nový vývoj Číny přináší nové příležitosti pro svět.

Shen Haixiong, ředitel CMG, řekl, že Svátek čínských dokumentárních filmů v Africe je první taková akce v tomto regionu a je to další úspěch čínsko-africké mediální spolupráce a kulturní výměny. Tváří v tvář současné složité a nestabilní mezinárodní situaci bude CMG vždy plnit poslání odpovědného média doby. Bude brát kulturu jako most k překonání bariér a k posílení porozumění a bude držet krok s dobou a snažit se prezentovat krásu světové civilizace, harmonii a společný pokrok.

Kamerunský státní ministr cestovního ruchu Bello Bouba Maigari uvedl, že tím, že Čína věnuje pozornost kulturním hodnotám, plně prokázala, že kultura je základním kamenem prosperující a zdravé společnosti. Čínský dokumentární festival je globální akce a příležitost k podpoře kulturní výměny mezi Čínou a Afrikou. Svátek čínských dokumentárních filmů inspiruje africkou mládež a přináší jí inspiraci a naději.

Státní tajemník komorského ministerstva zahraničních věcí a mezinárodní spolupráce Kassim Loutfi uvedl, že 20. sjezd Komunistické strany Číny má významný dopad i na další regiony světa. Afrika se z tohoto sjezdu může hodně naučit. Více než padesát dokumentárních filmů vybraných v rámci této akce jim umožňuje poznat Čínu z nové perspektivy.

Ministr Cote d’Ivoire pro integraci a národní jednotu Bertin Kouadio Konan ve svém projevu uvedl, že Svátek čínských dokumentárních filmů umožňuje Cote d’Ivoire dále prohloubit kulturní výměnu a spolupráci s Čínou. Přivítal kulturní výměnu mezi Čínou a Afrikou.

Senegalský ministr kultury a historického dědictví Aliou Sow ve svém projevu uvedl, že vztah mezi Čínou a Senegalem je víceúrovňový a multidimenzionální. Obě země se vzájemně oceňují a podporují z hlediska kultury a hodnot. Senegalští a čínští občané se navzájem respektují a důvěřují si. Čína je velmi populární v Africe, zejména v Senegalu.

Tahar Fattani, programový ředitel alžírské Echourouk TV, vyjádřil ocenění akci Svátek čínských dokumentárních filmů. Doufá, že výměna mezi čínskými a alžírskými televizními stanicemi a spolupráce mezi čínskou a alžírskou vládou se budou nadále prohlubovat.

Reeya Rambojun, moderátorka Mauricijské národní televize, řekla, že Svátek čínských dokumentárních filmů umožnil Mauriciu objevit rozmanitou Čínu z oblasti kultury, jídla a dalších aspektů.

Hlavní televizní média v afrických zemích, jako je Konžská demokratická republika, Konžská republika, Kamerun, Benin a Burkina Faso, budou postupně vysílat pořady jako Navigace a Odhalení tajemství deseti let. Akce Svátek čínských dokumentárních filmů potrvá v Africe až do prosince.

(pr)

Čína se ve snaze o svůj rychlý rozvoj čím dál více soustřeďuje na snahy o prudký rozvoj zbytku světa, neboť rychlý rozvoj Číny při její velikosti není možný bez dostatku obchodních a investičních partnerů v globálním měřítku. Proto pomáhá s rozvojem mnoha zemím a rozeběhla iniciativu pásma a stezky přezdívanou též Nová hedvábná stezka, v níž vzniká globální pletivo koridorů dopravních a dalších infrastruktur vytvářející pásy prostoru investičních příležitostí rostoucích z mezinárodní tržní spolupráce. Pokouší se tím budovat globální komunitu sdílené prosperity lidstva a v poslední době mj. rozběhla Globální rozvojovou iniciativu (GDI).

Všechny tyto snahy obvykle naráží mezi geopolitickými jestřáby washingtonské hegemonie na očerňování jako snaha o zrušení mezinárodního řádu a nastolení jiného nepatřičného světového uspořádání. Na GDI se jim např. nelíbí, že spolupráce mezi národy by měla být čistě pragmaticky obchodní bez vnucování nějakých »hodnot« a jedině přípustných kulturních a sociálních uspořádání zúčastněných zemí bez něčího vylučování, sankčních režimů aj. iniciativu pásma a stezky pak označují za neo-koloniální projekt a dluhovou past, ač v podstatě nejde o čínský projekt, nýbrž kolektivní projekt přediva národů, jehož je Čína jen iniciátorem, do kterého se všichni účastníci sami zapojují, protože se jim vyplatí, a soustřeďuje se na investice s vysokou návratností táhnoucí ekonomický rozvoj a schopnost investiční vklady splatit spolu s dosažením značných vlastních zisků.

Čína prostě chce ve světě iniciovat globální prosperitu, která potáhne i její růst, pomocí instrumentů jako je pásmo a stezka.

Ale čeho oproti tomu chtějí pomocí takových instrumentů, jako je globální měna US dolar, dosáhnout USA? Zatím všechno naznačuje, že chtějí pomocí dolaru, energetické a tržní krize uměle vyvolané pomocí Ukrajinské konfliktní situace iniciovat globální propad, při němž svět vykrvácí USA do chřtánu.

USA zvyšováním úrokových sazeb poněkud tlumí domácí inflaci, ač na úkor zbytku světa, a posilují dolar, takže nákupy zahraničního zboží jsou pro Američany levnější, má to ale globální dopady ještě větší než nedostatek energií i některých jiných klíčových komodit v důsledku obchodní války kolem Ukrajiny. Jedním z nejhroznějších důsledků je vzestup reálné hodnoty v dolarech denominovaných dluhů, což jsou globálně skoro všechny mezinárodní úvěry. Zvláště zdrcující dopad to má na rozvojové země, které se během recese spojené s pandemií covid dostaly do potíží se splácením, kdy však následně, místo aby světová ekonomika zažila zotavení, přichází krize energií, hnojiv a co horší, umělé zvyšování jejich dluhů, aniž by si musely brát úvěry nové. OSN během pandemie vyhodnotilo 54 rozvojových zemí jako v těžkých problémech se zadlužením.

Je přitom směšné, že USA se snaží z této hororové situace obviňovat mj. Čínu, neboť u té je řada rozvojových zemí silně zadlužená a dluhy jsou denominované v dolarech. Čína jim ale reálnou hodnotu jejich dluhů nenavýšila. A také podle Světové banky na konci roku v 82 nízkopříjmových zemích světa a zemích se středním nižším příjmem připadalo z veřejného zahraničního dluhu jen 10 procent na Čínu. Čína má své zahraniční úvěry převážně v komerčních rozvojových projektech s dobrou návratností, jen málo je úvěrů vládám.

Čína též vede politiku, že prvořadým účelem úvěru není nahrabat si na úrocích z úvěru, nýbrž že úvěr má být tahounem rozvoje a hlavní výnosy mají spočívat v tom, že zrychlení ekonomického růstu u dlužníků přinese více výnosů z nových obchodních a investičních příležitostí při spolupráci s nimi. Proto také dost často přistupuje k programům částečného odpouštění dluhů. Není to z čirého altruismu. Ty odpustky se Číně vyplatí, když u jejího partnera přivodí rychlejší hospodářský růst a tudíž lepší business pro čínské podniky.

Čína tedy v rámci G20 prosazuje obdobný přístup, aby se na Američany zvýšené reálné zadlužení rozvojového světa reagovalo kolektivně suspendováním dluhové služby rozvojovým zemím. Ale zatím s tím moc nepochodila a USA, které zase zvedly úrokové sazby, se těší, jak jim světová ekonomika včetně rozvojových zemí, ale i jejich spojenců včetně Evropy vykrvácí do chřtánu díky posilování dolaru, které je pro zbytek světa zdrcující, spolu s prodeji předraženého kapalného plynu z USA do Evropy, jejíž ekonomika se hroutí se pod energetickou krizí.

Zejména v rozvojovém světě, ale i ve zbytku Západu tedy USA umělým posilováním dolaru zhoršují inflaci, ekonomikou krizi, dluhové břemeno a dostupnost kapitálu pro ekonomické zotavení a rozvoj. Lze tedy říci, že zatímco Čína se pokouší ekonomicky sílit z podněcování globálního rozvoje světa svými celosvětovými rozvojovými iniciativami, tak se USA momentálně snaží ekonomicky sílit ze zasazování ran světové ekonomice, včetně nejchudších rozvojových zemí i svých spojenců jako Evropa, aby všechny tyto oběti jejich globálních ekonomických instrumentů jako světová měna dolar krvácely Americe do chřtánu. A to je údajně ten globální řád svobodného světa, za který by se mělo bojovat a nedopustit, aby nakonec převážila nějaká Globální rozvojová iniciativa a provázání světa k vzájemně výhodné spolupráci předivem Nové hedvábné stezky.

V důsledku toho musí teď i všechny rozvinuté ekonomiky přistoupit ke kvantitativnímu utahování, aby utlumily inflaci a podržely svoji měnu, kdy v Japonsku a v Británii už to má dost katastrofické důsledky. Není vůbec nadsázkou, řekneme-li, že současná britská politická krize s pádem nejkratší vlády v britské historii je důsledkem této politiky, když v Británii se kvůli tomu např. prakticky zhroutil trh s podnikovými dluhopisy a na pokraji krachu jsou tam veřejné penzijní fondy.

Nedělejme si však iluze, že EU je na tom nějak lépe než Británie. Situace v EU postupuje díky energiím ruku v ruce s nutností reagovat na posilování dolaru zvyšováním úrokových měr v Evropě v naprosto stejném kurzu jako v Británii. Tedy v těžké době, kdy ekonomiku drtí energetická aj. krize, navíc v podstatě díky monetární politice americké centrální banky klesá dostupnost kapitálu tolik potřebného k překonání těžkých časů a k adaptabilním investicím. Kdyby někdo chtěl např. v EU vybudovat kapacity pro odběr, opětovné zplynování a rozvod kapalného zemního plynu z lodí, tak by to bylo nemožné, kvůli příliš drahému kapitálu a hroutícímu se trhu korporátních dluhopisů. Krvácíme tedy Americe do chřtánu také a nemáme ani na nouzové adaptace, natož abychom měli na rozvoj.

A to jsme na tom vlastně ještě relativně dobře proti rozvojovým zemím. Ovšem perspektiva alternativy ke Globální rozvojové iniciativě v podobě globální manipulace světového trhu pomocí dolaru se tím jasně odhaluje.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG

Průzkum veřejného mínění mezi 4 700 mladými lidmi do věku 30 let v 30 zemích světa ukázal, že 84,7 procenta respondentů uznává, že rozvojová cesta by měla být na základě reálné skutečnosti, a domnívá se, že modernizace není možná jen podle jediného modelu s jediným standardem. Více než 80 procent mladých lidí po celém světě souhlasilo s konceptem rozvoje »zájmy lidí jsou na prvním místě« a obecně oceňuje to, že čínská modernizace je modernizací společného bohatství všech lidí

Globální průzkum veřejného mínění nazvaný »Čína na nové cestě« byl společně sponzorován think-tankem CGTN (China Global Television Network) a institutem pro národní správu a ekosystém veřejného mínění na Čínské lidové univerzitě. 4700 respondentů pochází ze 30 zemí na pěti kontinentech. Rozvinuté země jako USA, Velká Británie, Francie, Německo, Itálie, Japonsko, Austrálie a další představují 40 procent a rozvojové země jako Keňa, Nigérie, Pákistán, Indonésie, Peru, Argentina a další představují 60 procent.

Světová mládež podle průzkumu vysoce hodnotila vývoj Číny za poslední desetiletí. Mezi nimi 78,9 procenta mladých lidí vysoce oceňuje úspěchy v čínském hospodářském rozvoji. 83,1 procenta respondentů se domnívá, že Čína dosáhla velkých pokroků v oblasti vědy a technologie. 74,1 procenta respondentů věří, že čínská mezinárodní pozice nadále roste. 79,1 procenta dotázaných mladých se domnívá, že Komunistická strana Číny si zaslouží důvěru Číňanů.

S běžnými hodnotami »míru, rozvoje, rovnosti, spravedlivosti, demokracie a svobody« a Globální rozvojovou iniciativou předloženou Čínou souhlasí 83,5 procenta a 84,5 procenta globálních respondentů. Kromě toho 84,2 procenta respondentů podporuje stanovisko ve zprávě pro 20. sjezd KS Číny »rozhodně se postavit proti hegemonismu a mocenské politice ve všech formách«.

V souvislosti s rostoucí nejistotou globálního rozvoje a poklesem světové ekonomiky zůstává 71,1 procenta dotazovaných mladých lidí z celého světa optimistických ohledně udržitelného růstu čínské ekonomiky a 68 procenta respondentů se domnívá, že vliv čínské kultury se současně také zvýší. Navzdory zadržování, blokádě a potlačování Spojenými státy v oblasti vědy a technologie je 79,3 procenta světových dotazovaných mladých lidí optimistických ohledně vývoje čínské technologie v příštích pěti letech.

(pr)