Výlety, zábava a atrakce po ČR

Atrakce pro děti

Zoo, parky, zahrady

Zámky

Kam na výlet s dětmi dle oblastí - Atrakce pro děti, hrady a zámky, jeskyně, muzea a výstavy, aquaparky, koupaliště a lázně, bobové dráhy, skanzeny, zoo, přírodní parky, farmy a botanické zahrady, rozhledny a hvězdárny, zábavní parky, lanová centra, plavby na lodích !!!

Extra Zprávy - Leden 2017 - Prosinec 2023

23.05.2023 09:48

Světové zdravotnické shromáždění odmítlo návrh týkající se Tchaj-wanu

Hlavní výbor a plenární zasedání 70. Světového zdravotnického shromáždění se rozhodly výslovně odmítnout návrh navržený jednotlivými zeměmi na vyzvání Tchaj-wanu k účasti na Světovém zdravotnickém shromáždění jako pozorovatel.

 

Světové zdravotnické shromáždění odmítlo tzv. návrh týkající se Tchaj-wanu po mnoho po sobě jdoucích let. To plně ukazuje, že princip jedné Číny je touhou a trendem mezinárodního společenství a nelze ho zpochybnit. Výše uvedená slova dnes řekla mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning na tiskové konferenci.

Mao Ning řekla, že opět vyzýváme úřady Demokratické pokrokové strany, aby nejednaly v rozporu s veřejným míněním, a aby si nezahrávaly s ohněm nebo se spálí, a upozorňujeme je, že »usilování o nezávislost prostřednictvím epidemie« je slepá ulička. Čína také naléhavě vyzývá jednotlivé země, aby přestaly politizovat zdravotnické otázky, přestaly zasahovat do vnitřních záležitostí Číny prostřednictvím Tchaj-wanu a zastavily chybnou praxi »využívat Tchaj-wan k omezování Číny«.

Mluvčí Mao Ning se vyslovila v tom smyslu, že Čína a Spojené státy udržují řádnou komunikaci, ale zatímco Spojené státy říkají, že chtějí komunikovat, současně potlačují Čínu a ukládají sankce na čínské úředníky, instituce a podniky. Čína se vždy pevně staví proti nezákonným jednostranným sankcím a vyjádřila svůj pevný postoj Spojeným státům. USA by měly okamžitě zrušit sankce, přijmout praktická opatření, odstranit překážky pro dialog a komunikaci, vytvořit atmosféru a příznivé podmínky. Čína vždy rozvíjela své vztahy s USA v souladu se zásadami vzájemného respektu, mírového soužití a výhodné spolupráce, které navrhl prezident Si Ťin-pching. Vyzýváme Spojené státy, aby opravily své chápání Číny, přestaly se vměšovat do vnitřních záležitostí Číny, přestaly poškozovat čínskou suverenitu, bezpečnostní a rozvojové zájmy a prostřednictvím praktických opatření pracovaly směrem k Číně, aby posunuly čínsko-americké vztahy zpět na správnou cestu.

CRI

19.05.2023 12:49

Česko podepisuje s USA vazalskou smlouvu, je přesvědčen Paroubek

Dohoda o obranné spolupráci mezi ČR a USA, kterou uzavřela česká vláda, je vazalskou smlouvou, jakou uzavírala v devatenáctém století Velká Británie se svými koloniemi. Na jejím základě budou moci být na území ČR zřízeny americké vojenské základny, což nezůstane bez odvety ze strany Ruska. Vytvoření základny znamená růst napětí ve střední Evropě se všemi dopady, které to bude mít na české obyvatelstvo. V rozhovoru pro iportaL24.cz to řekl předseda spolku Nespokojení, bývalý premiér Jiří Paroubek.

Co podle vás znamenají USA pro Českou republiku a Evropu?

Spojené státy jsou určitě největší a nejsilnější spojenec České republiky, a to vojensky i ekonomicky. To je jedna stránka věci. Druhá stránka je, že to je bohužel také spojenec trošku nevyzpytatelný, má globální celosvětové zájmy, které často nemusí být úplně v souladu se zájmy ČR. My máme v mnoha směrech jiné národní zájmy. To bohužel současná česká vláda nechápe a dělá politiku, jako kdyby Česká republika neležela ve střední Evropě, tedy mezi Německem a Ruskem, ale někde na řece Rio Grande.

Francouzský prezident Emmanuel Macron nedávno řekl, že Evropa by měla zavést strategii autonomie, a ne být vazalem velkých mocností nebo spadnout do konfrontace mezi dvěma skupinami států s odlišnými zájmy. Souhlasíte s tímto tvrzením?

Já říkám dlouho, že Evropa se musí takhle chovat. Přes všechny chyby Evropské unie si myslím, že je to jediné řešení, protože sami být v centru Evropy nemůžeme. Jde spíše o to, evropské instituce vylepšit. Myslím si, že tady nejde jenom o autonomii, ale o úplnou samostatnost rozhodování Evropy nezávisle na Spojených státech. Je ale zajímavé, jak na tento výrok reagovali někteří zástupci vládních stran. Paní Němcová mluvila naprosto hystericky o dýce do zad Spojeným státům od prezidenta Macrona. Já si to nemyslím. Je to starý rys politiky Francie už od časů generála Charlese de Gaulla, který byl francouzským prezidentem 10 let a vystoupil s Francií z vojenské organizace NATO. Určitě věděl, proč to dělá – chtěl mít autonomní vojenské síly, odstrašující sílu Francie tak, aby byla vnímána jako velmoc a nikoliv jako nějaký satelit Spojených států. V zájmu Evropy, a tedy i ČR, není, abychom se přizpůsobovali všemu, co ve Washingtonu někoho napadne.

Konkrétně můžu poukázat například na obchod s Čínskou lidovou republikou. Vzdávat se ho, by byl úplný nesmysl. Je pravdou, že objem našeho exportu tam není velký, ale je v řádech desítek miliard korun. Pokud jde o dovoz, tak Čína je vlastně druhým největším obchodním partnerem ČR po Německu. Dováží k nám levné spotřební zboží s poměrně vysokou kvalitou, což je důležité v současné situaci, kdy životní úroveň českého obyvatelstva rapidně klesá, pro nízkopříjmové a středně příjmové vrstvy obyvatelstva. A jen tak mimochodem, jestliže je Čína na druhém místě obchodní výměny, tak například Tchaj-wan je na třicátém druhém místě.

Ale vrátím se ještě k ČR, k jejímu exportu. Je potřeba si uvědomit, že část exportu do Číny nejde od nás přímo, ale prostřednictvím německých fabrik, zejména automobilek, pro které se u nás vyrábějí náhradní díly a součástky. To možná řada českých politiků vůbec nechápe. Pokud by Američané zvýšili tlak na to, abychom se vzdali obchodování s Čínou, tak by je mohlo také napadnout tuto zoufalou myšlenku uskutečnit. To by bylo velmi špatně. Naštěstí naším partnerem v tomto obchodu je Německo, a to si zachová realistický pohled na obchodování s Čínou, protože bez toho by německá prosperita přestala existovat.

Západní země v čele se Spojenými státy pokračují v provokování Číny v otázce Sin-ťiangu (autonomní provincie Uygurů) a také zejména v otázce Tchaj-wanu. Jak se na tyto provokace díváte, co to podle vás znamená?

Pokud jde o Sin-ťiang, tam se ta situace už uklidnila. Jestli tam před pár lety docházelo k teroristickým útokům, tak Číňané postupovali velmi promyšleně. Tady se sice hovoří o koncentračních táborech, ale nikdo je v podstatě neviděl. Tím to nechci úplně zpochybnit, ale v tuhle chvíli si myslím, že ten problém neexistuje. Ani tlak ze strany Západu ve vztahu k tomuto problému v tuhle chvíli vlastně není.

Pokud jde o Tchaj-wan, tak to je trochu jiný příběh. Čína podle mě spoléhá na to, že v příštím roce dojde ke změně vlády na Tchaj-wanu, že se vlády uchopí tradiční tchajwanská kuomintangská strana, která byla paradoxně velkým protivníkem Komunistické strany Číny do roku 1949, kdy se svými vojáky a také s částí administrativy opustila pevninskou Čínu a přesunula se na Tchaj-wan. Čína podle mého názoru dává přednost přirozenému mírovému vývoji v této záležitosti. To, co Čína nechce, je, aby Tchaj-wan vyhlásil suverenitu jednostranně. Bylo by to i v rozporu se Šanghajským komuniké, který uzavřeli Číňané a Američané na té nejvyšší úrovni – mezi předsedou Komunistické strany Číny Mao CE-tungem a prezidentem USA Richardem Nixonem. Tehdy byla formulována zásada jediné Číny, z které vyplývá, že Tchaj-wan je provincií. Tchaj-wan přišel o zastoupení v OSN a v dalších mezinárodních institucích. Čína tolerovala autonomii Tchaj-wanu a toleruje ji vlastně dodnes.

Pokud zůstaneme u Tchaj-wanu, Čína při navazování diplomatických styků s kteroukoli zemí světa zdůrazňuje, že Tchaj-wan je její součástí. Jak by měla podle vás vystupovat ČR. Má považovat Tchaj-wan za nezávislou zemi?

To určitě ne, není to nezávislá země. V tuhle chvíli je závislá hlavně na Američanech. Domnívám se, že ten problém se dříve nebo později sám vyřeší, protože Tchaj-wan je s Čínou spojený silnými ekonomickými pouty. Čína je jeho největším obchodním partnerem. Spoustu investic udělali tchajwanští podnikatelé v Číně a naopak, takže ta provázanost hospodářství je taková, že těžko si představit, že by bez sebe tyto dvě ekonomiky mohly úspěšně fungovat. Také pro Čínu, pro její obří ekonomiku by to znamenalo ztrátu, kdyby došlo k zpřetrhání těchto vazeb, a pro Tchaj-wan by to znamenalo katastrofu. O to Čína nemá zájem. Čína, jak já chápu její politiku, má zájem na mírovém řešení tohohle problému.

Pokud chce ČR rozvíjet vztahy s Tchaj-wanem, neznamená to rozhodnutí přerušit diplomatické styky s Čínou? Je Česká republika ochotna tuto cenu zaplatit?

Nemyslím si, že by i přes různá svalnatá vyjádření zejména předsedkyně Sněmovny a předsedy Senátu udělali takový dobrodružný čin, aby navázali jednostranně diplomatické vztahy s Tchaj-wanem a uznali jeho suverenitu. Znamenalo by to přerušení vztahů s Čínou a Čína by v tom byla velice důsledná, jak to vidíme na příkladu Litvy. Přišli bychom o levné a kvalitní čínské zboží, a to určitě nikdo nechce. Já bych navíc přišel také o majitele a sponzora Slávie, což bych byl opravdu nerad, protože je to úspěšný fotbalový klub v těch posledních šesti letech, kdy tam jsou Číňané. Domnívám se, že v dnešním světě na takovéto jednostranné a hloupé kroky není prostor.

Řada českých politiků navštěvuje Tchaj-wan. Má to podle vás pro ně osobně nebo pro jejich stranu nějaký přínos? Myslíte si, že opravdu Češi Tchaj-wanu rozumějí?

Já si nemyslím, že rozumějí, i když jsou podrobováni jednostranné propagandě. Pokud jde o politiky, kteří tam jezdí, ti se deklarují vysloveně jako politici proameričtí. Dělá to asi radost departmentu ministerstva zahraničních věcí USA. Jsou jakýmisi předskokany amerických představitelů, kteří tam občas zavítají, kdy zkouší trpělivost čínské strany. Ta se ale v posledních letech zmenšuje. Když tam byla loni na podzim předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová, tak Číňané uspořádali na její počest ohromné letecké manévry a na Tchajwance to mělo ten vliv, že vzápětí v komunálních volbách posílila pozice strany Kuomintang. Protože lidé nechtějí mít žádné problémy s Čínou, nechtějí žádnou vojenskou konfrontaci, žádné politické excesy, chtějí mít slušnou životní úroveň, a to jim zajišťuje vzájemně výhodný obchod s Čínou.

Je potřeba, aby si Američané i jejich blízcí spojenci uvědomili, že to může být velmi kontraproduktivní pro vývoj na Tchaj-wanu. Když vyhraje strana Kuomintang, tak třeba při dalších výhrách může dojít k názoru, že vlastně jim tolik to přičlenění k pevninské Číně nebude vadit. Zatím to v programu nemají, ale je potřeba vidět i vývoj, ke kterému může dojít s tím, jak se budou posilovat mimo jiné hospodářské vazby mezi Čínou a Tchaj-wanem.

Česko bylo významnou zemí, která společně s čínskou stranou budovala »Pás a cestu« a byla významným podporovatelem a účastníkem »spolupráce 14+1« mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy. Jaké výhody tento mechanismus České republice přinesl?

Určitě to přineslo některé možnosti, které do té doby nebyly. Tak například až do covidu tady byly čtyři letecké linky z Číny, které v roce 2019 dopravily do republiky skoro 700 tisíc Číňanů. Byla to asi desetina čínských turistů, kteří se vůbec přepravili do Evropy. Jejich kupní síla byla velmi slušná, kvitovali to hoteliéři, obchodní síť, služby. Nyní tady čínští turisté nejsou. A když se ptáte čínských představitelů, tak vám otevřeně říkají, že při rozhodování o tom, kam budou linky z čínských velkoměst nasměřovány, má váhu mimo jiné také hledisko politické. To znamená, když se k nim nějaká vláda chová nepřátelsky, což zcela nepochybně tato vláda, především ministr zahraničí, ale také předseda vlády dělají, tak nepůjdou do Prahy čtyři linky, ale když to dobře dopadne, jedna. Nebude tu 700 tisíc turistů, ale třeba 150 tisíc. A to je velký rozdíl. Českým hotelům chybí čínští, japonští, jihokorejští nebo ruští turisté, kteří měli velkou bonitu. Dneska je cestovní ruch založený spíše na baťůžkářích s nižší kupní silou. Ty linky si samozřejmě rádi rozeberou města jako Budapešť, Vídeň, Berlín nebo Mnichov a všichni budou šťastni, že tam mají turisty, kteří tam budou utrácet peníze. Takový je dnešní svět.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský ale řekl, že forma spolupráce mezi Čínou a východoevropskými a středoevropskými zeměmi ztratila smysl, že údajně tato forma spolupráce »nemá podstatný obsah a nemá budoucnost«. Jak hodnotíte jeho slova?

Myslím, že je to stejný hlupák jako před nějakou dobou jeho stranický kolega, tehdy primátor Prahy Zdeněk Hřib, který v podstatě odsud vyháněl čínské turisty a vedl si takový svůj zpozdilý boj proti komunistům. Dneska se to dostalo do těchhle katastrofálních pozic, kdy tady čínští turisté díky takovýmto duševním magnátům chybí. Já se domnívám, že je dobré být u každé aktivity, kdy republika může získat nějaké peníze, levné zboží, pracovní místa pro své občany, prostě pracovat pro životní úroveň lidí. Když jsem byl na posledním celosvětovém summitu v Pekingu, tak jsem seděl u stolu bývalých premiérů a prezidentů zemí a vedle byl hlavní stůl, kde seděli tehdejší prezidenti a premiéři. Byl tam například prezident Švýcarské konfederace, předseda italské vlády, portugalské vlády, předseda vlády Maďarska či představitel Srbska. To jsou všechno země, které se snaží o oboustranně výhodnou spolupráci s Čínou a vědí, že Čína jim má co nabídnout. Myslím, že tyto izolacionistické prvky v politice české pravice se míjejí s tím, že jsme v jednadvacátém století. Perspektivně nejsilnější ekonomickou mocnost světa bychom neměli ignorovat.

Jakou zahraniční politiku by tedy měla Česká republika uplatňovat v kontextu ostré konfrontace mezi Čínou a USA?

V minulém roce vyšel zajímavý průzkum a já jsem z něj vycházel také při formulaci programu spolku Nespokojení v zahraničně politické oblasti, kdy pětatřicet procent lidí uvedlo, že je prozápadní orientace a dalších třicet procent lidí řeklo, že chtějí, aby republika byla neutrálním mostem mezi Východem a Západem. Tohle samozřejmě téměř nikdo nereflektuje, ani já jsem do programu nedal, že by Česko mělo být neutrálním mostem. Těžko si lze představit, že bychom vystupovali z NATO, byť by se nám tam stokrát nelíbilo, protože končit v nějakém paktu asi nejde. O tom jsme se přesvědčili třeba v roce 1968. Takže myslím, že tohle to je takové memento.

Česká vláda podepsala Dohodu o obranné spolupráci mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými? Jak se na ni díváte, mohou si USA zřídit v České republice vlastní vojenskou základnu?

Ta dohoda je v podstatě vazalskou smlouvou, takovou, jakou uzavírala v devatenáctém století Velká Británie se svými koloniemi. Mně se samozřejmě nelíbí. Logickým krokem z téhle smlouvy, i s ohledem na to, že vláda chce zakoupit za sto miliard korun čtyřiadvacet amerických letounů F-35, je to, že tady bude muset být americký technický personál. Podle mě to vypadá, že bychom tady měli mít minimálně jednu až dvě vojenské základny. Pak je samozřejmě potřeba počítat s odvetou, ke které dojde ze strany Rusů. Ta odveta nebude v nějakém vojenském úderu, ale v tom, že na nás zamíří rakety z Kaliningradské oblasti, zejména na ty oblasti, kde budou tyto letecké základny. Kolem těch oblastí je ale také civilní obyvatelstvo, takže by to neodnesli jenom vojáci. Tomu jsem se chtěl v letech 2007 až 2009, kdy se jednalo o umístění americké radarové základny, vyhnout. Vytvoření základny znamená růst napětí ve střední Evropě se všemi dopady, které to bude mít na české obyvatelstvo.

Už víc jak rok trvá vojenský konflikt na Ukrajině. Český prezident Petr Pavel v jednom rozhovoru řekl, že jakmile rusko-ukrajinská válka skončí, NATO by mělo Ukrajině umožnit připojení. Jak by podle vás měla být posuzována rusko-ukrajinská válka? Může Ukrajina vstoupit do NATO?

Pokud jde o přijetí Ukrajiny do NATO, Rusové řekli jasně, že považují za bezpečnostní hrozbu, když několik málo set kilometrů od Moskvy budou moci operovat američtí vojáci a Moskva bude na dostřel amerických raket. O to se v tuhle chvíli bojuje a pro Rusko je to svým způsobem existenční zápas. To je potřeba vidět, než se člověk pustí do nějakých paušálních hodnocení, a bylo by potřeba ty věci brát realisticky. Rusům asi nevadí, pokud Ukrajina bude součástí Evropské unie. Bude to spíše znamenat, že bude takovou popelnicí Evropy, jako jsme svým způsobem i my, kdy se k nám dovážejí produkty, které se v západní Evropě neprodávají. Ukrajina je přece jenom velký trh, který může být pro západní Evropu zajímavý.

Rusko, Čína, Indie jsou země, které říkají, že si nepřejí rozšiřování NATO do dalších oblastí světa. Osobně si také myslím, že je to úplně zbytečné. K čemu? V čase raket si můžu vyřídit účty s protivníkem raketami, když na to přijde. K čemu mít základny ve více než 100 zemích světa, jako to mají Spojené státy? Vůbec to nechápu. Kdyby se desetina peněz, které jdou ve světě na zbrojení, ať už to jsou peníze ruské, americké, čínské nebo naše, daly třetímu světu, aby tam lidé měli čistou vodu, aby se rekultivovala krajina a vytvořily se pracovní příležitosti, tak by se třeba zmírnil tlak na imigraci a zmírnil by se tlak na Evropu, pokud jde o migranty. To je to, co bychom potřebovali a lidé v rozvojovém světě by před sebou viděli nějakou lepší perspektivu svých životů. Takže je potřeba vidět i tyhle souvislosti.

Prezident Pavel, i když má IQ jenom 107, jak jsem se dočetl na jeho serveru, tak si nemyslím, že by byl tak hloupý, aby si myslel, že může být přijata Ukrajina do NATO v situaci, kdy vede válečný konflikt, kdy tento konflikt s Ruskem nebude uzavřen mírovou smlouvou, která bude udržitelná, protože to by NATO bylo ve stavu permanentního nebezpečí jaderného konfliktu s jadernou mocností. Já to tedy nechci. Jestli si to umí představit prezident Pavel… Jak chcete porazit zemi, která má všechno jako Rusko, všechny suroviny, a ještě k tomu největší arzenál jaderných zbraní na světě?

iportal24.cz/Jana Dubničková

 

19.05.2023 09:57

Osmibodový návrh na spolupráci mezi Čínou a zeměmi střední Asie

Čínský prezident Xi Jinping dnes dopoledne ve městě Xi'an v severozápadní čínské provincii Shaanxi řídil Summit Číny a zemí Střední Asie a v klíčovém projevu předložil osm návrhů na spolupráci mezi Čínou a středoasijskými zeměmi.

Xi Jinping poukázal na to, že tento summit vytvořil novou platformu a otevřel nové perspektivy pro spolupráci mezi Čínou a Střední Asií. Čína je ochotna úzce spolupracovat se všemi stranami na dobrém plánování, budování a rozvoji spolupráce mezi Čínou a zeměmi Střední Asie.

Za prvé, je třeba posílit budování mechanismů. Zřídili jsme mechanismy zasedání a průmyslových výborů v oblasti diplomacie, hospodářství a obchodu, cel a dalších. Čína rovněž navrhla vytvoření mechanismů setkání a dialogu v průmyslu a investicích, zemědělství, dopravě, řízení mimořádných situací, vzdělávání, ohledně politických stran a v dalších oblastech s cílem vybudovat širokou platformu pro země pro provádění komplexní a vzájemně prospěšné spolupráce.

Za druhé, je třeba rozšířit hospodářské a obchodní vztahy. Čína zavede více opatření na usnadnění obchodu, zlepší dvoustranné investiční dohody, dosáhne plného pokrytí kanálu pro rychlé odbavení zemědělských a vedlejších produktů v hraničních přístavech mezi oběma stranami, uspořádá tematickou akci „cloudová agregace zboží ve Střední Asii“, vytvoří obchodní centrum a podpoří rozvoj obchodního měřítka na novou úroveň.

Za třetí, je třeba prohloubit propojení. Čína komplexně zvýší objem přeshraniční dopravy, zvýší dopravní kapacitu dálnice Čína-Kyrgyzstán-Uzbekistán a dálnice Čína-Tádžikistán-Uzbekistán a podpoří dokování a vyjednávání železničního projektu Čína-Kyrgyzstán-Uzbekistán. Urychlíme modernizaci a transformaci stávajících přístavů a důrazně podpoříme otevření trhu letecké dopravy. Posílíme výstavbu čínsko-evropského centra pro vlakové montáže a vybudujeme komplexní digitální platformu pro služby.

Za čtvrté, je třeba rozšířit energetickou spolupráci. Čína navrhuje vytvořit partnerství pro energetický rozvoj mezi Čínou a Střední Asií, urychlit výstavbu D-linky plynovodu Čína-Střední Asie, rozšířit rozsah obchodu s ropou a plynem mezi oběma stranami, rozvíjet spolupráci v celém energetickém řetězci a posílit spolupráci v oblasti nové energie a mírového využití jaderné energie.

Za páté, je třeba podporovat zelené inovace. Čína je ochotna spolupracovat se středoasijskými zeměmi v oblastech, jako je správa a rozvoj zasolených alkalických půd, úsporné zavlažování atd., podporovat řešení ekologické krize Aralského jezera a podporovat založení high-tech podniků a průmyslových parků informačních technologií ve Střední Asii. Čína vítá účast středoasijských zemí na zvláštních plánech spolupráce v rámci „Pásma a stezky“, jako jsou technologie udržitelného rozvoje, inovace a podnikání a vesmírné informační technologie.

Za šesté, je třeba zlepšit rozvojové schopnosti. Čína vypracuje zvláštní plán spolupráce na snižování chudoby prostřednictvím vědy a technologií mezi Čínou a středoasijskými zeměmi, bude provádět „plán zlepšování technologických dovedností Číny a zemí Střední Asie“, zřídí více Lubanových dílen ve středoasijských zemích a podpoří čínské podniky ve Střední Asii, aby poskytovaly více pracovních příležitostí pro místní oblasti. Aby Čína pomohla ve spolupráci se středoasijskými zeměmi, poskytne celkem 26 miliard čínských yuanů na financování a bezplatnou pomoc středoasijským zemím.

Za sedmé, je třeba posílit dialog mezi civilizacemi. Čína vyzývá středoasijské země, aby se účastnily plánu „Kulturní Hedvábná stezka“, v rámci kterého budou zakládána centra tradiční čínské medicíny ve Střední Asii, urychlí vzájemné zakládání kulturních center, nadále bude poskytovat vládní stipendia středoasijským zemím, uspořádá rok kultury a umění mezi Čínou a středoasijskými zeměmi a spustí speciální vlak pro kulturní turistiku do Střední Asie.

Za osmé, je třeba zachovat regionální mír. Čína je ochotna pomoci středoasijským zemím posílit bezpečnost vymáhání práva a budování obranné kapacity, podporovat země v udržování nezávislého úsilí o regionální bezpečnost a boj proti terorismu a provádět spolupráci v oblasti kybernetické bezpečnosti. Je třeba pokračovat ve využívání koordinačního mechanismu mezi sousedními zeměmi Afghánistánu a společně podporovat mírovou obnovu Afghánistánu. (Kl)

CRI

16.05.2023 08:26

Kdo se podílí na „ekonomickém nátlaku“? Podívejte se, co dělá Amerika

Americká ministryně financí Janet Yellenová nedávno při účasti na schůzce ministrů financí G7 a guvernérů centrálních bank vyzvala ke „koordinované akci“ proti takzvanému „ekonomickému nátlaku“ Číny. Toto je řeč zloděje, který křičí „Chyťte zloděje!“ Fakta jsou nejlepším důkazem toho, kdo je veteránem ekonomického nátlaku a kdo je obětí.

 

Když už mluvíme o „nátlaku“ v mezinárodních vztazích, samotný tento koncept byl vynalezen a praktikován Spojenými státy. V roce 1971 Alexander George, profesor Stanfordské univerzity ve Spojených státech, poprvé navrhl koncept „donucovací diplomacie“, který byl shrnut v politice Spojených států vůči Laosu, Kubě a Vietnamu. Jádrem tohoto konceptu je, že Spojené státy používají silové hrozby, politickou izolaci, ekonomické sankce, technologické blokády a další, aby přinutily ostatní země provést změny v souladu s požadavky Spojených států, aby si Spojené státy udržely hegemonii v co největší míře.

Je vidět, že „ekonomický nátlak“, jako nedílná součást americké „nátlakové diplomacie“, je patentem Spojených států. Čína vždy prosazovala budování otevřené světové ekonomiky a nikdy se nezapojila do „ekonomického nátlaku“ a rozhodně se proti němu staví. USA chtějí dát toto označení Číně, což je naprosté převracení skutečnosti. Jejich cíl není těžké uhodnout. Jak upozornili analytici, USA chtějí získat z ničeho výhodu v čínsko-americké hospodářské, obchodní a finanční spolupráci a jednáních. Spojené státy chtějí neopodstatněným obviněním donutit Čínu k ústupkům.

Vnější svět si všiml, že americká média v poslední době uvolňují fámy, že USA letos před summitem G7 a po něm oznámí „bezprecedentní“ investiční omezení vůči Číně, která se budou týkat high-tech oborů, jako jsou polovodiče, umělá inteligence, kvantové počítání a další. Pokud jsou tyto zprávy pravdivé, bude to další příklad toho, jak se Spojené státy angažují v ekonomickém nátlaku vůči Číně a potlačují rozvoj Číny.

Ve skutečnosti je technologická blokáda běžným prostředkem používaným Spojenými státy k ekonomickému nátlaku. V srpnu 2022 vstoupil v platnost americký „Zákon o čipech a vědě“ a některá ustanovení omezují společnosti v provádění běžných ekonomických, obchodních a investičních aktivit v Číně. Lidé z polovodičového průmyslu ve Spojených státech si stěžovali na arogantní chování Spojených států, které zobecňují koncept národní bezpečnosti a ničí ekologii globálního polovodičového průmyslu. „Vláda USA by měla mít jasnou definici toho, co je národní bezpečnost, a měla by být transparentní a předvídatelná.“ Pokud jde o Čínu, největší světový trh pro prodej polovodičů, John Neuffer, prezident a generální ředitel Asociace amerického polovodičového průmyslu, řekl, že americké polovodičové společnosti nemohou chybět. Toto je skutečný hlas tohoto odvětví a vláda USA by k němu neměla být hluchá.

Jednostranné sankce jsou navíc také prostředkem ekonomického nátlaku, který USA zneužívají. Spojené státy si vymyslely různé záminky k potlačení čínských high-tech společností s mezinárodní konkurenceschopností a na sankční seznam zařadily více než tisíc čínských společností. Z globálního hlediska Spojené státy dosud uvalily jednostranné ekonomické sankce na téměř 40 zemí světa, což se týká téměř poloviny světové populace. Až do fiskálního roku 2021 Spojené státy přijaly více než 9.400 sankčních opatření, která vstoupila v platnost a způsobila obrovské humanitární katastrofy. Podle analýzy a odhadů Brookingsova institutu Spojených států během nejhoršího období epidemie COVID-19 v Íránu mohl dopad amerických sankcí způsobit až 13 tisíc úmrtí.

Pro Spojené státy neexistují věční přátelé, pouze věčné zájmy. Spojené státy nešetří ani své spojence a provádí ekonomický nátlak i proti nim. Historicky společnosti amerických spojenců, jako je japonská Toshiba, německý Siemens a francouzský Alstom, všechny zpochybňovaly zájmy Spojených států a byly Spojenými státy bez výjimky potlačovány. Zejména od 80. let 20. století Spojené státy mnohokrát uvalily ekonomické sankce na Japonsko a všemi prostředky potlačovaly výhodná japonská průmyslová odvětví, jako jsou polovodiče, a dokonce podporovaly velké strukturální operace v japonské ekonomice. To se dá na učebnicové úrovni nazvat ekonomickým nátlakem. Japonsko jako hostitelská země letošního summitu G7 nebude mít selektivní amnézii, nebo ano?

Podívejte se na současný „Zákon o snížení inflace“, který zavedly Spojené státy. Někteří analytici poukázali na to, že Spojené státy podporují lokálně vyráběné produkty čisté energie poskytováním nespravedlivých dotací a daňových úlev. Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval, že tento návrh zákona je „extrémně urážlivý“ vůči evropským společnostem a řeší americké problémy způsobem, který poškozuje evropské zájmy. Spojené státy používají „Zákon o snižování inflace“, aby přinutily evropské společnosti přesunout své výrobní linky do Spojených států. Pokud to není ekonomický nátlak, co je to?

Brzy se bude konat summit G7. Mnoho členů tohoto „malého kruhu“ je obětí ekonomického nátlaku ze strany Spojených států. Pokud Spojené státy trvají na zařazení „reakce na ekonomický nátlak“ na program summitu, doporučujeme členským zemím, aby se nejprve zamyslely nad svými vlastními zkušenostmi a odsoudily to, co Spojené státy udělaly, a ne je slepě následovaly a nestaly se tak spoluviníky.

CRI

15.05.2023 12:46

Chmelár: Čína založí nový světový řád na vzájemně výhodných vztazích

Slovenský historik, politický analytik a vysokoškolský pedagog Eduard Chmelár hovořil nedávno v Praze o pozitivní roli Číny v urovnávání mezinárodních konfliktů. „Jediná velmoc, která k těmto záležitostem přistupuje konstruktivně – je Čína,“ zdůraznil historik s tím, že je nutno právě o Číně uvažovat novým způsobem, nikoliv z pozice eurocentrismu. Kritizoval také USA z rozbití světového pořádku a dodal, že se svět nyní nachází v nebezpečném meziobdobí, kdy starý řád je rozbitý a nový ještě nevznikl.

V úvodu svého projevu Chmelár uvedl, že na válce na Ukrajině nyní zcela jasně vidíme, že se hraje o nový světový pořádek. Velice zřetelně to podle jeho slov vyjádřila Čína a později i Rusko, i když už jako jakási ozvěna právě toho čínského postoje.

„Víte, nedávno řekl Sergej Lavrov větu, která byla i ve slovenských médiích dost dezinterpretovaná – on se v podstatě vyjádřil, že Rusko nepřistoupí na mírové rozhovory bez toho, že by se nepřihlíželo na ruské zájmy a zároveň by se nerokovalo o novém uspořádání mezinárodních vztahů,“ konstatoval Chmelár s tím, že ruský ministr zahraničí sdělil něco podobného jako čínský prezident Si Ťin-pching, který říká, že současná podoba mezinárodních vztahů je zastaralá.

Podle známého slovenského politického a mediálního analytika v podstatě starý světový pořádek již neexistuje, protože se rozpadl a nerozbilo ho podle něj Rusko, to ho jenom dorazilo, protože ho rozbily Spojené státy americké, které již více než dvacet roků imperiálně válčí a za tu dobu podle Chmelára je mezinárodní právo na padrť.

„Tak už přestaňme moralizovat o mezinárodním právu, kdo ho dodržoval a kdo ne, protože, pokud bychom si udělali statistický výpočet, tak bychom zjistili, že daleko nejvíce vedou v nedodržování mezinárodního práva USA,“ objasnil analytik a dodal, že nejnebezpečnější dobou v mezinárodních vztazích je meziobdobí, když starý pořádek je již rozbitý a nový ještě nevznikl. Nacházíme se podle něj nyní právě v tom meziobdobí.

„Jediná velmoc, které k těmto záležitostem přistupuje konstruktivně, je Čína. Měli bychom se naučit uvažovat o Číně novým způsobem, nikoliv z pozice eurocentrismu, kdy nazíráme na Čínu naší optikou, která je této zemi úplně cizí,“ zdůraznil Chmelár s tím, že Čína, v rozporu s tím, co uvádí mainstreamová média, neuzavřela s Ruskem žádnou alianci, žádný trvalý blok – ani vojenský, ani politický, žádné pevné spojenectví.

„Čína využívá vztahy NATO a snaží se přesvědčit partnery, že světový pořádek je nutno postavit na vzájemně výhodných vztazích, které respektují zájmy jednotlivých členů a na spolupráci, nikoliv na soutěživosti,“ konstatoval analytik a poté se ptal, zdali výše uvedené bude fungovat v případě, že Čína bude enormně silná? Chmelár publiku vzápětí sám upřímně odpověděl, že se jedná o jistý experiment, ale kdo zná dějiny čínského myšlení a politiky, tak ten podle něj musí vidět, že Čína neusiluje o dobití cizího území.

„Přátelé, my se stále díváme na Čínu z pozice našich tradic, kolonialismu, výbojů a podobně. Čína sice také vedla války, ale v rámci udržení integrity čínského světa, nezná však něco jako války o dobití cizího území,“ vysvětlil známý slovenský odborník a pak dodal, že mainstreamová média nám také pečlivě zamlčují geopolitickou porážku, kterou v těchto týdnech utržily Spojené státy americké v jihozápadní Asii.

„Válka v Jemenu se již prakticky skončila a je to výsledek úsilí Pekingu, který normalizoval vztahy mezi Saúdskou Arábií a Íránem. Protože součástí dohody nebylo jen obnovení diplomatických vztahů, ale i to, že obě země přestanou podporovat zahraniční žoldáky,“ objasnil analytik s tím, že to vedlo k tomu, že Saúdskoarabští vyjednavači brzy podepíší dohody o trvalém příměří. USA byly podle něj z těchto dohod úplně vyloučeny a Chmelár sarkasticky poznamenal, že americký prezident Joe Biden při nástupu do funkce slíbil, že vyřeší zmíněný konflikt a čínský prezident Si Ťin – pching to za něho udělal.

Na závěr svého erudovaného vstupu slovenský expert zdůraznil, že globální agendu řeší dnes mocnosti - mimo Západ. Samotný Západ je dle jeho slov marginalizovaný a vytlačovaný.

„To bude mít u nás následky, o kterých se dosud nediskutuje. Spojené státy, jestli neodstoupí od své současné politiky, budou stále více vytlačovány na okraj,“ uzavřel Chmelár a dodal, že pokud se politika Evropské unie a našich vlád bude na USA nadále úzce vázat, tak nakonec budeme na samotném okraji i my.

Radovan Rybák, zvláštní korespondent CMG v Praze

15.05.2023 09:04

Washington vyjádřil nesprávný návrh ohledně tchajwanského problému

Americký ministr zahraničí Antony Blinken nedávno vydal prohlášení, ve kterém uvedl, že vydal důraznou výzvu, aby WHO pozval čínský Tchaj-wan k účasti na letošní konferenci WHO jako pozorovatel. Toto je další malá akce, kterou Spojené státy provedly v otázce čínského Tchaj-wanu. Mnoho médií se domnívá, že s podporou Spojených států zvýší nadcházející summit G7 své úsilí o vykreslení „čínské hrozby“. Kromě toho se očekává, že o problém čínského Tchaj-wanu bude obzvlášť postaráno.

V posledních letech několik západních zemí v čele se Spojenými státy často mluvily o otázce Tchaj-wanu. Když Nancy Pelosiová,  tehdejší předsedkyně Sněmovny reprezentantů USA, v srpnu 2022 navštívila čínský Tchaj-wan, ministři zahraničí G7 vydali společné prohlášení, které požádalo Čínu, aby jednostranně nezměnila současný status tchajwanského průlivu. To je klam, který se stává černým a bílým. Každý může vidět, že největší hrozbou míru tchajwanského průlivu je rozštěpené chování „Tchajwanské nezávislosti“ a podpory vnějších sil.

Otázka Tchaj-wanu je jádrem klíčových zájmů Číny. Princip jedné Číny je obecným konsensem mezinárodního společenství a základní normou mezinárodních vztahů, stejně jako politickým základem pro Čínu pro navazování diplomatických vztahů s jinými zeměmi. Pokud USA očekávají, že získají spojence, aby zahráli „kartu Tchaj-wanu“ nebo dokonce vytvořili jakýsi „konsensus“ na mezinárodní scéně, pak je to skutečně považováno za samozřejmost.

V posledních letech s rozmachem zemí rozvíjejících se trhů je přítomnost G7 ve světě stále menší a stává se nástrojem k udržení hegemonie „velkého bratra“ Spojených států. Její tzv. „konsensus“ nemůže vůbec reprezentovat mezinárodní společenství. Navíc v rámci tohoto „malého kruhu“ existuje také otazník, do jaké míry může takzvaný „konsensus“ odrážet jednomyslné názory Západu.

Je třeba poznamenat, že když francouzský prezident Macron navštívil Čínu v dubnu letošního roku, zopakoval, že francouzská strana respektuje a dodržuje politiku jedné Číny a uvedla, že Evropa musí určit své vlastní zájmy týkající se tchajwanského problému a na základě toho se rozhodovat. Výsledkem je, že toto prohlášení vyvolalo nespokojenost Spojených států. S ohledem na krizi důvěry způsobenou únikem důvěrných dokumentů amerických monitorovacích spojenců, je interiér G7 již dlouho plný trhlin.

V dnešním světě existuje pouze jedna verze čínského principu, tj. existuje pouze jedna Čína, Tchaj-wan je součástí Číny a vláda Čínské lidové republiky je jedinou právní vládou zastupující Čínu. Čínský princip je obecně podporován mezinárodním společenstvím, které je trendem jak myslí lidí, tak i obecným trendem.

CRI

14.05.2023 00:04

Kdo porušuje mezinárodní pravidla? Tento „malý okruh zemí“ by se mohl sám podíval do zrcadla

Řada japonských médií nedávno uvedla, že nadcházející summit G7 v Japonsku bude vyžadovat po Číně, aby „dodržovala“ mezinárodní pravidla.To mate mezinárodní společenství: o jakých mezinárodních pravidlech to mluví? Jaké oprávnění mají Spojené státy americké a několik západních zemí kritizovat Čínu, když jsou sami velmi málo schopni dodržovat mezinárodních pravidla?

Pokud jde o mezinárodní pravidla, na světě existuje pouze jeden soubor pravidel, což jsou základní normy mezinárodních vztahů vycházející z cílů a zásad Charty OSN. Ale v ústech některých západních zemí reprezentovaných Spojenými státy je „Charta Organizace spojených národů“ málo slyšet. V jejich slovech je velmi frekventované slovo – „mezinárodní řád založený na pravidlech“. Jde o nejasné tvrzení, které není obsaženo v Chartě OSN, ani v prohlášeních přijatých vůdci různých zemí v OSN ani v rezolucích Valného shromáždění OSN a Rady bezpečnosti. Čínský zástupce se jednou veřejně zeptal v Radě bezpečnosti: „Na jakých pravidlech je založen takzvaný ‚mezinárodní řád založený na pravidlech‘? Kdo ta pravidla vytvořil? Jaké jsou vztahy mezi těmito pravidly a mezinárodním řádem? "

Tato série otázek nebyla Spojenými státy a těmito západními zeměmi jasně zodpovězena. Někteří analytici poukázali na to, že důvod proč tento koncept činí velmi nejasným, je ten, že jej chtějí „oblékat“ podle libosti. Tento koncept vypadá vznešeně, ale ve skutečnosti je to fíkový list, aby G7 zasahovala do vnitřních záležitostí jiných zemí, vyvolávala globální nepokoje a zapojovala se do konfrontace mezi tábory. Taková pravidla slouží spíše zájmům několika zemí, jako jsou Spojené státy, než společným zájmům mezinárodního společenství.

Zásada nevměšování se do vnitřních záležitostí je důležitou zásadou Charty Organizace spojených národů a základní normou mezinárodních vztahů. V posledních letech však Spojené státy prosazovaly „Novou Monroeovu doktrínu“ v Latinské Americe, provokovaly „barevné revoluce“ v Eurasii a podnítily „arabské jaro“ v západní Asii a severní Africe, což přineslo chaos a katastrofy do mnoha zemí. Nedávno mexický prezident López zveřejnil dopis, který napsal americkému prezidentovi Joe Bidenovi, v němž obvinil USA z údajného poskytování finanční pomoci místním mexickým nevládním organizacím a institucím, které se otevřeně staví proti mexické vládě, a z hrubého zasahování do vnitřních záležitostí Mexika.

Tento druh „intervencionismu“ Spojených států neušetří ani jejich spojence. Od Snowdenových odhalení v roce 2013 až po poslední „úniky“ Pentagonu bylo opakovaně prokázáno, že Spojené státy bez rozdílu monitorují spojence, jako je Německo, Francie, Švédsko, Jižní Korea, Izrael a Ukrajina, a jsou skutečně světovou jedničkou v oblastech „monitoringu“ a „hackerským impériem“.

Kromě toho se Spojené státy také zapojují do konfrontace mezi tábory. Nelegální vojenská přítomnost USA v Sýrii přetrvává, krade ropu a jídlo, Japonsko prosazuje plán vypouštění kontaminované vody do moře… Historie i realita ukazují, že USA, Japonsko a další země jsou největšími narušiteli mezinárodních pravidel.

O světových záležitostech by měly diskutovat a řešit je všechny země dohromady a ne jen několik západních zemí, které si sami myslí, že reprezentují celý svět. Kdo porušuje mezinárodní pravidla? Tento „malý okruh zemí“ tvořící skupinu plnou antagonismů by se sám měl podíval do zrcadla.

(sve)/CRI

13.05.2023 10:59

Kazašský prezident o návrzích Číny a její vývojové cestě

Kazašský prezident Kassym-Jomart Tokajev v exkluzivním rozhovoru s moderátorem CGTN Wangem Guanem velmi pozitivně hodnotí nedávné návrhy Číny, včetně budování Společenství společné budoucnosti, Globální bezpečnostní iniciativy, Globální rozvojové iniciativy a Iniciativy globálních civilizací. Jsou »skutečným příspěvkem k budování předvídatelnějšího světa v budoucnosti a obecně«, říká Tokajev.

Obdivuje také čínskou cestu rozvoje, kterou shrnuje jako čínskou cestu k modernizaci, protože ukazuje, že »modernizace nemusí nutně znamenat westernizaci«. Přitom neodmítá učení se od ostatních, aby se všechny země zdokonalovaly a rozvíjely, ovšem za podmínky, že by nemělo docházet k zasahování do vnitřních záležitostí žádné země zvenčí.

CGTN

13.05.2023 08:48

Čína vyzvala G7, aby přestala vytvářet „malý kruh“ a nebyla komplicem ekonomického donucování

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wenbin 12. května na pravidelné tiskové konferenci při odpovědi na otázku o tom, že podle zprávy členské země G7 vyhlásí společnou reakci na „ekonomické donucování“, aby tím vyslaly signál Číně, řekl, že pokud jde o ekonomické donucování, první, kdo by měl být kritizován, jsou Spojené státy, které opakovaně zobecňovaly koncept národní bezpečnosti, zneužívaly kontroly dovozu a podnikaly diskriminační a nespravedlivá opatření vůči podnikům jiných zemí, čímž vážně porušily principy tržní ekonomiky a spravedlivé obchodní soutěže.

Mluvčí Wang dodal, že Čína je sama obětí ekonomického donucování Spojených států a je důsledně proti zavádění ekonomického donucování, proto Čína vyzvala G7, aby jednala v souladu s dobovým trendem otevřenosti a tolerance, přestala vytvářet uzavřený a exkluzivní „malý kruh“ a nebyla komplicem ekonomického donucování.

Zvláštní vyslanec čínské vlády pro euro-asijské záležitosti zahájí 15. května návštěvu pěti zemí, včetně Ukrajiny

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wenbin 12. května na pravidelné tiskové konferenci prohlásil, že 15. května zahájí zvláštní vyslanec čínské vlády pro euro-asijské záležitosti návštěvu pěti zemí: Ukrajiny, Polska, Francie, Německa a Ruska, aby provedl s různými stranami jednání o politickém řešení ukrajinské krize. Od vypuknutí krize na Ukrajině Čína vždy zastávala objektivní a spravedlivý postoj a aktivně podporuje mírové jednání. Čína vydala dokument s názvem Postoj Číny k politickému řešení ukrajinské krize, který byl široce pochopen a uznán mezinárodním společenstvím. Čína je ochotna nadále hrát konstruktivní roli při shromažďování většího mezinárodního konsenzu v oblastech zastavení palby, obnovení mírového jednání a vyhýbání se eskalaci situace, čímž přinesla svůj příspěvek k politickém vyřešení ukrajinské krize.

CRI

12.05.2023 13:23

Analýza Martina Kollera: Dvě cesty – dva výsledky

Česká republika a Čínská lidová republika mají podobné úseky historie, především okupace a nadvlády cizáků, případně cizáckých slouhů domácího původu. Dále se jedná o historickou otázku období ideologického řízení státu v obou zemích a řešení toho problému. Nelze přehlédnout, že současné zostřené vztahy mezi ČR a ČLR jsou spjaty se zahraničními zájmy USA a EU (NATO/EU), mimo jiné, válkou na Ukrajině.

Pokud srovnáme zahraniční politiku Číny a ČR, vidíme dlouhodobé, navíc stále výraznější rozdíly a výsledky, které se samozřejmě promítají do vnitřní politiky obou zemí s dopadem na životní úroveň a perspektivu obyvatel. Pro každou zemi, každý národ a každého člověka je budoucnost zásadním životním stimulem. Politika českých vlád a jejich politických stran, především té poslední, přivedla ČR do situace, kdy pozitivní budoucnost nemá. Obecně bychom mohli mluvit o střetu ideologické a realistické politické koncepce. Můžeme si připomenout rozdílnou startovací pozici Číny a ČSR v roce 1918, stejně jako v roce 1945, respektive 1949, nemluvě o roce 1990. V současnosti je Čína světovou velmocí, přičemž tam rozhodují Číňané. Naše republika je ožebračenou, rozprodanou, rozkradenou a zadluženou kolonií, kde rozhodují cizáci, jimž patří nejen banky a podniky, ale mnohde i půda, pitná voda, dokonce i plzeňské pivo. Můžeme si položit otázku nakolik, případně zda vůbec, je naše republika opravdu naše. Nelze se zbavit dojmu, že budoucností ČR je pozice popelnice Německa ve formě státu ožebračených a bezprávných pomocných dělníků v cizáckých fabrikách náročných na energie, čistou vodu a vzduch. Bez velké nadsázky můžeme mluvit o zrychlující se ukrainizaci ČR, což v praxi znamená zfašizovaný stát lži, loupeže, korupce a hlouposti, ovládaný cizáky. Tento likvidační proces bude doprovázen nejen emigrací schopných lidí, ale rovněž rozsáhlým vyvlastněním, spíše institucionalizovaným okradením obyvatel, především takzvané střední třídy, podle plánu takzvaného Velkého resetu. Cílem ovšem evidentně není reset, ale globální digitální koncentrák pro zbytek lidstva, jenž přežije biologické útoky a války. Realizace zločinných plánů je možná pouze v případě, že se podaří porazit Rusko a Čínu.

Historická zkušenost dokazuje, že ideologicky řízené státy, případně soustátí nikdy neuspěly. Typickými příklady jsou Rakousko-Uhersko, Sovětský svaz a lze předpokládat, že i Evropská unie. Je zajímavé, že Čína dokázala v průběhu posledních čtyřiceti let realizovat přechod od ideologicky řízeného státu k nedělitelně propojené realistické vnitřní a zahraniční politice, směřující k postupně rostoucímu blahobytu pro všechny občany. To vše bez extrémních krizí a válek, natož agresí v zahraničí. Není důležité, že průměrná životní úroveň v Číně je ještě nižší, než v EU, protože celkově stále roste. V Číně funguje sociální mobilita a každý občan má perspektivu dopracovat se lepší budoucnosti pro sebe a své děti. V Rusku byl vývoj podstatně obtížnější, protože Gorbačov a Jelcin umožnili cizákům a domácím gangsterům brutálně rozkrádat a ničit zemi až do nástupu Vladimíra Putina. Vývoj v EU i ČR je takový, že pozitivní perspektivu vidí stále méně občanů. Bez velké nadsázky lze konstatovat, že ČR vlastní zahraniční politiku nemá. Dokladem je úroveň řady ministrů resortu, které lze označit za slouhovské ministry zahraničních zájmů. Proto uboze závislá kolonie ČR ani nemůže vytvářet pozitivní vnitřní politiku. Celá EU se z funkčního blahobytu EHS, založeného kdysi na mírové ekonomické spolupráci a expanzi, pomalu propadá do ideologicky řízené nestability chudoby a depopulace s rostoucí militarizací a agresivitou vůči jiným zemím. Vlády a vedení většiny politických stran EU se chovají v rozporu se zájmy mnohých, místy i většiny občanů, především jako lokajové USA, případně arogantních a zkorumpovaných bruselských byrokratů. Česká republika se členstvím v NATO, následně v EU přesunula z jedné ideologie přímo do druhé, přičemž realitou posledních 33 let je stabilní chudoba ve srovnání se západněji položenými zeměmi EU. Závislost na EU, která ČR doslova vysává, v posledních letech každoročně zhruba bilion korun, vytváří hospodářsky neživotaschopný stát, který se po rozprodeji kdečeho už musí zadlužovat, aby vůbec přežil. Státy se především v EU, včetně ČR, mění z historicky osvědčené role přirozeného ochránce a velké rodiny v prostředek tyranie, ne-li teroru vůči vlastním obyvatelům v cizím zájmu. Bez velké nadsázky můžeme konstatovat, že základem současné EU jsou mediální lež, korupce a byrokratický teror založený na nespravedlnosti. Po třiceti letech slibů čeští politici nabízejí, že budeme chudnout, protože si to vyžaduje ideologie EU, zájmy globálních lichvářů, energetické přežití Německa a americká válka na Ukrajině. 

Podle amerických odborníků jsou základem ekonomického úspěchu Číny nikoli nízké platy, ostatně české mají do německých taky daleko, o důchodech nemluvě, ale především schopnost rychlých inovací ve výrobě a obchodu. Ty v ČR nejsou možné, protože většina podnikatelů se v počátcích zadlužila, byrokracie a její zákony nepodporují podnikání. Stát, odkud plyne ročně kolem bilionu korun do zahraničí a potřeba realizovat zahraniční obchody především přes Německo, tudíž s minimálním ziskem, vytvářejí nikoli perspektivní, nýbrž likvidační prostředí.

Základem jakékoli politiky jsou zájmy. Mediálně a politicky prezentované ideologie je pouze zakrývají. To, co je v jedné zemi ideologií, může být v jiné zájmem. Typickým příkladem je současná EU, která páchá hospodářskou sebevraždu a depopulaci domácího obyvatelstva na základě zvrácených ideologií (jednostranný rasový multikulturalismus, zvýhodňování migrantů, menšin a sexuálních úchylek vůči občanské většině, Zelený úděl, boj s uhlíkovou stopou, likvidace efektivního školství, zadlužování), importovaných z USA. Ideologické šílenství řízené z Bruselu a Berlína je zároveň zájmem USA, které potřebují závislou kolonii značky EU, jež tvoří zároveň základnu a kanónenfutr do války s Ruskem a Čínou. Strategickým úkolem války na Ukrajině bylo rozeštvat především Německo a Rusko, protože jinak by mohl vzniknout prosperující euroasijský blok, jenž by konkuroval globálním zájmům USA. Hlavním cílem agrese NATO/EU je Čína. Zničení Ruska je pouze taktickým krokem k obklíčení a následnému zničení Číny a zotročení, případně likvidaci většiny jejích obyvatel.

Na závěr bych si dovolil uvést citaci z projevu čínského prezidenta Xi Jinpinga, poučnou především pro naše vládní politiky.

„Rozrůzněnost historických podmínek zapříčinila také rozrůzněnost ve výběru cesty rozvoje v každé zemi. V historii lidstva nenajdeme národ, nebo stát, který by dospěl k síle a prosperitě díky závislosti na vnější síle, nebo díky otrockému následování někoho jiného. Pokud není výsledkem nevyhnutelný neúspěch, pak je jím nevyhnutelná závislost.“

Martin Koller

Extra Zprávy - Leden 2016 - Prosinec 2016

15.12.2016 16:02

Průvodce ski areály: Špindlerův Mlýn (Krkonoše)

Zdroj: www.cestovinky.cz

Ski areál Špindlerův Mlýn má dvě části – areál Svatý Petr a areál Medvědín – Horní Mísečky i několik dalších, menších. Nachází se ve východních Krkonoších a patří k nejoblíbenějším areálům v České republice a obecně ho považujeme za nejvýznamnější u nás.

Datum článku : 14.12.2016

 

09.12.2016 14:45

Bude se otevírat největší hotel na světě!

Zdroj: www.cestovinky.cz

Pokud hádáte, největší hotel na světě bude v Dubai či USA, pletete se. Výstavba nového největšího hotelu světa s 10.000 lůžky je plánována nedaleko poutního místa Mekky v Saúdské Arábii.

Datum článku : 9.12.2016

 

28.11.2016 15:54

Argiroupoli - nenápadná vesnička, která třikrát přežila úplné zničení

Zdroj: www.cestovinky.cz

Místo, kde na Krétě bouřila historie? Většina lidí by nejspíš skončila u mínojského paláce Knossos. Málokdo tuší, že stejně dramatické bitvy o život a živobytí se odehrávaly i ve zdánlivě nudných vesnicích v kopcovitém srdci ostrova. Argiroupoli je jedním z těchto zajímavých míst Kréty s krvavou minulostí.

Datum článku : 28.11.2016
 

 

21.11.2016 20:14

Ostrý první týden na Srí Lance a korupce jako hrom

Zdroj: www.cestovinky.cz

Přijde mi to trochu divné, ale už budeme na Srí Lance skoro týden. Na spoustu věcí zírám jako z jara. Na druhou stranu už tu máme svého bagetáře, svého distributora banánů a masérku, které půjdem nejspíš brzo na svatbu. A můj muž už má věrnostní kartičku do nedalekého obchoďáku. Ne všechno ale jde tak hladce.

Datum článku : 21.11.2016

 

03.11.2016 15:54

Vlakem až na střechu světa – Vydejte se do Tibetu!

Zdroj: www.cestovinky.cz

Tibet, magická země nad oblaky, byl donedávna pro jen těžko dostupným místem. Dnes se můžete do této svérázné země bojující o nezávislost a zachování dávných kultur vydat nejen letadlem, ale zažít i unikátní dvoudenní cestu moderním vlakem po nejvyšší železnici světa.

Datum článku : 03.11.2016

 

Extra Zprávy - ROK 2015

17.12.2015 18:32

Zázvorové pivo ve 2 874 metrech - čepují ho na kopci vedle nejvyšší hory jihu Afriky

Zdroj: www.cestovinky.cz

Thabana Ntlenyana, nejvyšší hora státu Lesotho a obecně i celých Dračích hor, se nachází ve výšce 3 482 m. A 608 m od ní níže leží také nejvýše položený africký hostinec Sani Top Chalet, kde zázvorové pivo klidně zaplatíte kreditkou VISA či MasterCard.

Datum článku : 17.12.2016

 

13.12.2015 15:32

Gambijci rozdávají za peníze víc než úsměv. Evropanky o tom vědí své

Zdroj: www.cestovinky.cz

Zdá se, že vůbec nejoblíbenější je Gambie u Britek ve středním věku. Do země úsměvů, jak se nudli zakousnuté do Senagalu přezdívá, jezdí většinou samy. Strach ale nemají, mladí Gambijci je rádi ochrání.

Datum článku : 13.12.2016

 

11.12.2015 15:29

Grenada umí ukázat, co je ráj, ale i hurikán

Zdroj: www.cestovinky.cz

Jeden z nejmenších nezávislých států na světě se ke své svobodě musel pořádně probojovat. Místa jako z kýčovité pohlednice kdysi smáčela krev. Dnes je přebila vůně koření, rumu a sem tam i přicházející bouře. Ale pořádné.

Datum článku : 11.12.2016

 

09.12.2015 17:47

11 důvodů, proč je Turecko lepším místem k životu než Česko

Zdroj: www.g.cz

Dnes je Turecko hospodářsky na stejné úrovni jako třeba Bulharsko, Rumunsko nebo Lotyšsko – a to Turci v práci tráví méně času a mají vyšší produktivitu než Češi. Turecko nás rychle dotahuje a brzy Čechy ekonomicky předběhne. To se pak budeme divit!

Datum článku : 09.12.2016

 

03.12.2015 15:47

Zuckerberg dá 99 % majetku na charitu! Kdo z miliardářů je takhle štědrý?

Zdroj: www.g.cz

Není jich zrovna málo, takže jsme náš žebříček největších chlebodárců z dřívějška trochu aktualizovali. Všichni rozdávají minimálně půlku svého jmění! Zuckerberg moc dobře ví, že si potřebuje nějakou tou charitou vylepšit image. Proto věnoval necelou miliardu na rozvoj mladých talentů v Silicon Valley.

Datum článku : 03.12.2016

 

01.12.2015 17:02

Komunistický Kesong: Město, kde se smířili nepřátelé

Zdroj: www.cestovinky.cz

Kesong, to jméno zní pro české uši poněkud zvláštně. Však se také nachází v jedné z nejzvláštnějších zemí světa, Severní Koreji. V tomto státě musí turista ze Západu absolvovat všechny výlety pouze s průvodcem, ani jedno z tamních nejzajímavějších míst – Kesong – není výjimkou.

Datum článku : 01.12.2016

 

25.11.2015 18:52

Felix Romuliana: Před 62 lety se ze země „vyloupl“ div pozdní římské doby

Zdroj: www.cestovinky.cz

Dle slov archeologů se jedná zřejmě o nejdůležitější památku z pozdní fáze existence římského impéria. Komplex chrámů a paláců Felix Romuliana leží na východě Srbska, 11 km od města Zaječar. Od roku 2007 je zapsán na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Datum článku : 25.11.2015

 

11.11.2015 18:44

Národní park Pirin: 176 jezer, 500 let staré borovice a pár kádí červeného pro Churchilla

Zdroj: www.cestovinky.cz

Na jihozápadě Bulharska se nachází pohoří Pirin se stejnojmenným národním parkem. Alpské klima pod majestátními horskými vrcholky a nádherná panenská příroda. Ta je tvořena hlubokými kotlinami s ledovcovými jezery, vápencovými jeskyněmi a divokými lesy. Od roku 1983 ji najdeme na seznamu UNESCO.

Datum článku : 11.11.2015

 

09.11.2015 18:40

Z domu ve finském Beverly Hills se stalo muzeum hudebního génia

Zdroj: www.cestovinky.cz

Největší Čech je Jára Cimrman. Tedy alespoň podle celostátní ankety, z níž byl pro údajnou neexistenci vyřazen. Na osmém místě finské obdoby této ankety skončil Jean Sibelius, světoznámý skladatel vážné hudby. Hudebník žil  a skládal 53 let v domě, které dnes slouží jako jeho muzeum.

Datum článku : 09.11.2015

 

03.11.2015 18:30

Ježíšova řeka Jordán končí v jednom z nejslanějších jezer světa

Zdroj: www.cestovinky.cz

Je dlouhá "jen" 251 km a podle biblických legend se přes ní dá dostat do země zaslíbené. Protéká slavným Galilejským jezerem a ústí do Mrtvého moře. Celkově od počátku v libanonských horách klesne o 951 metrů. A od roku 1922 je hraniční čárou mezi Jordánském a Izraelem.

Datum článku : 03.11.2015
Zdroj: www.cestovinky.cz

Je dlouhá "jen" 251 km a podle biblických legend se přes ní dá dostat do země zaslíbené. Protéká slavným Galilejským jezerem a ústí do Mrtvého moře. Celkově od počátku v libanonských horách klesne o 951 metrů. A od roku 1922 je hraniční čárou mezi Jordánském a Izraelem.

Datum článku : 03.11.2015

 

01.11.2015 16:00

9 zasněných pohledů na okolí zámku Karlova Koruna u Chlumce nad Cidlinou

Zdroj: www.g.cz

K podzimu patří barevné listí, procházky v přírodě a také chov zvěře. Podívejte se, jak vypadá obora šlechtického rodu Kinských z výšky. Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou. Úžasný barokní zámek, na jehož realizaci se podílel slavný architekt Jan Blažej Santini-Aichel a neméně slavný stavitel František Maxmilian Kaňka.

Datum článku : 17.12.2015

 

29.10.2015 19:19

7 důvodů, proč se vydat v zimě na Jamajku

Zdroj: www.g.cz

Jamajka je malý ostrov v Karibiku. Pulzující i poklidný. Klidný i divoký. Neopakovatelný. Skutečný tavící kotlík různých vlivů a kultur. Země tří R – reggae, rumu a rastafariánství – má co nabídnout jak vyznavačům all inclusive radovánek tak i nezávislým cestovatelům.

Datum článku : 29.10.2015

 

27.10.2015 19:25

Les mrtvých Skogskyrkogarden: Když povýšíte hřbitov na umění

Zdroj: www.cestovinky.cz

V jižní části Stockholmu fascinuje turisty, ale i místní obyvatele. Řeč je o tak trochu neobvyklém hřbitově. Švédský Skogskyrkogarden čili lesní hřbitov je působivou a harmonickou koexistencí dvou mocných sil – spontánní přírody a umělecké vize člověka. Proto se také od roku 1994 řadí mezi chráněné památky organizace UNESCO.

Datum článku : 27.10.2015

 

21.10.2015 19:27

Súr: 1000 let ústně předávané tajemství unikátních lodí

Zdroj: www.cestovinky.cz

Na severovýchodě Ománu leží překrásné rybářské městečko Súr. Odsud prý na svých 7 heroických výprav vyplouval legendární námořník Sindibád. Pokud je to pravda, pak jistě plul na lodi jménem dau (dhow). Súr je totiž jediné místo v zemi, kde dnes přežívá jejich výroba. A třeba i plul kolem „konce světa“, kde mají obrovskou želví porodnici.

Datum článku : 21.10.2016

 

13.10.2015 19:30

Ve druhém největším klášteře v Gruzii šlapou. Víno

Zdroj: www.cestovinky.cz

Působivý Alaverdský klášter z 6. století leží v regionu Kachetie ve východní Gruzii. Mezi jeho zdmi se nachází i místní katedrála z 11. století - s 55 m do výšky čnějící kupolí se 16 okny. A od roku 1011 zde skromní mniši už celá staletí udržují půvabnou tradici - 100% ruční výrobu vína v Gruzii zvanou "kvevri". 

Datum článku : 13.10.2015

 

09.10.2015 19:33

Na Tarawě se lidé zabíjeli po tisících, dnes je z atolu tichomořský ráj

Zdroj: www.cestovinky.cz

Rakety létají z kanónů a hvízdají ve vzduchu, země je rozrytá, ozývá se sténání umírajících. Tarawa se bohužel zařadila mezi místa, kde se odehrávaly nejtěžší střety amerického a japonského loďstva za druhé světové války. Dnes je bojiště zase idylickým tichomořským rájem a místem pro odpočinek při letní dovolené.

Datum článku : 09.10.2015

 

TOPlist

Vyhledávání


 

HLAVNÍ MENU - TIPY NA VÝLETY

     Výlety a atrakce  

    Recepty - menu 

         Koktejly - menu   

      Zábava - menu      

    Ubytování po ČR 

 

NEJNOVĚJŠÍ VÝLET - Hrad Kost

 

 

 

NEJNOVĚJŠÍ RECEPTY - TIRAMISU ROLÁDA S AMARETTEM

 

Anketa

KTERÉ PIVO MÁTE RÁDI !!!!

PILSNER URQUELL (910)
9%

STAROPRAMEN (731)
7%

KOZEL (783)
8%

KRUŠOVICE (709)
7%

GAMBRINUS (1 469)
14%

BERNARD (1 491)
14%

SVIJANY (801)
8%

ZLATOPRAMEN (727)
7%

BRANÍK (746)
7%

BIRELL (1 207)
12%

REGENT (844)
8%

Celkový počet hlasů: 10418

ATRAKCE PRO DĚTI A ZOO A ZÁBAVNÍ PARKY

 Severní Morava  

 

 

NEJNOVĚJŠÍ PLACENÝ VÝLET - PAPILONIA - MOTÝLÍ DŮM - stovky živých exotických motýlů

Danky Mňamky - Hlavní jídla

ŠPANĚLSKÉ PTÁČKY S RÝŽÍ

ŠPANĚLSKÉ PTÁČKY S RÝŽÍ

Ingredience: 600 g hovězí roštěné (vysoký roštěnec) 1 – 2 lžíce hladké mouky 5 velkých cibulí Plnotučná hořčice Salám nebo párek Vejce uvařené natvrdo Okurky v láku Olej, Sůl, Pepř   Příprava:  Stejně jako u roštěné, můžeme tady zvolit úspornější variantu a použít hovězí...

ZELENINOVÉ LEČO Z TROUBY

ZELENINOVÉ LEČO Z TROUBY

Ingredience: 5 kvalitních špekáčků (oloupat a nakrájet na půlkolečka) 100g libovější anglické (na proužky, dala jsem staročeský špek) 1 středně velká cibule (na kostičky) 2 lžíce sádla 1 mladá cuketka i se slupkou (na čtvrtkolečka) 2 červené papriky (na proužky) 2 žluté papriky (na...

SMAŽENÝ SÝR

SMAŽENÝ SÝR

Ingredience: 4 plátky 1cm vysoké sýru Eidam 4 lžíce Hladká mouka 4-6 lžic strouhanky 2 vejce Olej   Příprava:  Tvrdý sýr Eidam , nakrájíme na plátky. Poté obalíme sýr v hladké mouce, v rozšlehaném osoleném vajíčku a nakonec ve strouhance. Ještě jednou to zopakujeme, abychom...

CUKETOVÉ HALUŠKY S CIBULKOU A UZENÝM MASEM

CUKETOVÉ HALUŠKY S CIBULKOU A UZENÝM MASEM

Ingredience: Halušky: 1 středně velká cuketa (cca 300g) 1 vejce 2 lžíce Solamylu 8 vrchovatých lžic hladké mouky 1 lžička soli 1 lžička sušeného česneku   Na toto množství stačí: cca 150g uzeného masa, anglické slaniny nebo špeku 1 středně velká cibule 2...

Mleté koule v houbové omáčce

Mleté koule v houbové omáčce

Ingredience: 400 g mletého masa mix 1 větší šalotka 1 vejce 1 lžíce bramborového škrobu 2 lžíce studené vody sůl, pepř 1 cibule 2 lžíce hladké mouky 200 g zakysané smetany vývar nebo voda 2 hrsti sušených hub mletý kmín 3 kuličky nového...

SALÁMOVO-SÝROVÝ ŠPÍZ S BRAMBOROVOU KAŠÍ

SALÁMOVO-SÝROVÝ ŠPÍZ S BRAMBOROVOU KAŠÍ

Ingredience: Špízy: 3 kvalitní špekáčky (můžeme použít třeba i šunku nebo jakýkoliv měkký salám) 400g Eidamu vcelku hladká mouka vejce, strouhanka olej na smažení bramborová kaše   Příprava:  Miluju smažená jídla, a protože jsem v téhle domácnosti jediná kuchtička, vařím, co...

Masové kuličky s koprem na mrkvi a řapíkatém celeru

Masové kuličky s koprem na mrkvi a řapíkatém celeru

Ingredience: 500 g mletého vepřového masa 1 cibule najemno nakrájená 1 střední uvařená brambora (nastrouhaná najemno) 1 vejce 3-4 lžíce nasekaného čerstvého kopru 2 lžičky hořčice cca 50 ml studené vody nebo mléka hrst strouhanky sůl, pepř hladká mouka na...

Ondráš pečený v troubě

Ondráš pečený v troubě

Ingredience: 500-600 g brambor 2 kuřecí prsa 2 menší vejce 1 Hermelín menší cibule 5-6 stroužků česneku cca 50 ml horkého mléka cca 2 lžíce hladké mouky cca 2 lžíce strouhanky majoránka, kmín pepř, sůl majoránka, sádlo   Příprava:  Kuřecí prsa rozřízneme...

TVARŮŽKOVÉ PLACIČKY

TVARŮŽKOVÉ PLACIČKY

Ingredience: 200g olomouckých tvarůžků (klasických českých z Loštic, nevyzrálých, aby se daly dobře strouhat) 200g předem uvařených a vychladlých brambor 500g měkkého tvarohu ve staniolu 4 vejce drcený kmín, sůl asi 1 hrnek hrubé mouky mimo to sádlo na...

Dvojí houbovka

Dvojí houbovka

Ingredience: 400 g žampionu 2 hrsti sušených hub 1 cibule lžíce másla 2 lžíce ne (moc plné) hladké mouky hrnek drůbežího vývaru + mléko 100 g zakysané smetany mletý kmín 4 kuličky nového koření sůl, pepř   Příprava:  Drobně nakrájenou cibuli orestujeme na...

Zelenina v omáčce s jogurtem

Zelenina v omáčce s jogurtem

Ingredience: 2 velké mrkve 1/2 sáčku mražených fazolek 1/2 hrnku mraženého hrášku cca 10 cm pórku (bílá část) 150 g bílého hustého jogurtu (měla jsem 10%) lžíce másla vrchovatá lžíce hladké mouky zeleninový vývar nebo voda mléko podle potřeby 4 kuličky nového koření cukr...

Smažák - smažený sýr

Smažák - smažený sýr

Ingredience: 250 g sýru (měla jsem Eidam 45%) 100 g tvarůžek nebo nivy 2 vejce 1-2 lžičky nakládaného pepře strouhanka pepř a chilli podle chuti olej na smažení   Příprava:  Sýry nastrouháme najemno. Přidáme vejce, pepř a koření podle chuti. V ruce...

Sýrový koláč à la pizza

Sýrový koláč à la pizza

Ingredience: 1 mozzarella bez nálevu 80-100 g goudy nebo cheddaru 1 vejce 1 rovná lžíce strouhanky špetka soli špetka oregana špetka sušeného česneku omáčka na pizzu nebo dobrý kečup rajčata, šunka, paprika bazalka, oregano strouhaný sýr co kdo má...

PLNĚNÉ KLOBOUČKY MLETÝM MASEM S BRAMBOROVOU KAŠÍ

PLNĚNÉ KLOBOUČKY MLETÝM MASEM S BRAMBOROVOU KAŠÍ

Ingredience: 400 g mletého masa 10-15 ks masáků/růžovek (mohou se použít i žampiony) 1 menší cibule 1 vrchová lžička soli 100 ml vody 1 stroužek česneku Špetka mleté sladké papriky Mletý kmín Majoránka Pepř Strouhaný tvrdý sýr (Eidam, nebo Gouda) Olej   Příprava:  Na...

Omáčka z klouzků s hrnkovými knedlíky

Omáčka z klouzků s hrnkovými knedlíky

Ingredience: cca 500 g (i více) klouzků 1 větší cibule 150 g zakysané smetany 1 lžíce sádla nebo másla 1 lžíce hladké mouky 4 kuličky nového koření 1 bobkový list mletý kmín zeleninový vývar ocet podle chuti cukr podle chuti kdo má rád, přidá...

Lehce pikantní guláš z bedel

Lehce pikantní guláš z bedel

Ingredience: cca 600 g bedel 3-4 stroužky česneku 1 rovná lžíce uzené papriky 1/2 lžičky pálivé papriky 1 plná lžíce hladké mouky vývar nebo voda (ale vývar dodá chuť) celý kmín, sůl čerstvě mletý pepř 1 rovná lžíce sladké papriky 100 g špeku 1 velká...

Mrkvová omáčka s kousky uzeného kuřete

Mrkvová omáčka s kousky uzeného kuřete

Ingredience: 400 g mrkve 2 uzené stehna 1 cibule 1 lžíce hladké mouky plátek másla 100 g smetany (kysaná nebo sladká podle chuti) 3 kuličky nového koření 1 bobkový list pár kapek z limetky (nemusí být) cukr podle chuti malá špetka muškátového...

ZELENINOVÉ LEČO S VAJÍČKEM A KLOBÁSKOU

ZELENINOVÉ LEČO S VAJÍČKEM A KLOBÁSKOU

Ingredience: 1 ks pikantní klobásy 250 g rajčata 250 g papriky 2 lžíce sádla nebo oleje 1 velká cibule 1 stroužek česneku 4 vejce Sůl Pepř   Příprava:  LEČO, k jeho přípravě jsou zapotřebí tři základní suroviny –rajské, papriky a cibule...

Tvarůžkoví rarášci

Tvarůžkoví rarášci

Ingredience: 2 kuřecí prsa 1 tvarůžky (125 g) 3-4 vejce (podle velikosti) cca 3 - 4 lžíce solamylu 1 jarní cibulka 2 lžičky sojové omáčky 2 lžičky hořčice 1 lžička sušeného česneku 1 lžička mleté papriky sůl, pepř, olej   Příprava:  Kuřecí maso a cibulku...

Rychlé řízečky ze sýru a rohlíků

Rychlé řízečky ze sýru a rohlíků

Ingredience: 200-250 g strouhaného sýru (dala jsem čedar a goudu) 3 vejce 2 starší rohlíky 50 g šunky strouhanka sůl, pepř, olej   Příprava:  Rohlíky nakrájíme na kostičky a smícháme s rozšlehanými vejci. Ze směsi tvarujeme menší řízečky a obalujeme ve...

"JEŽCI" Z MLETÉHO MASA A LETNÍ BRAMBOROVÝ SALÁT S OKURKOU

"JEŽCI" Z MLETÉHO MASA A LETNÍ BRAMBOROVÝ SALÁT S OKURKOU

Ingredience: Maso:  1kg mletého masa (mix hovězího a vepřového) 1 balení čínských nudlí (200g, takové ty hóóódně tenké dlouhé špagátky, na sílu jako naše vlasové nudličky) koření na mleté maso dle chuti 1 vejce sůl, olej na smažení   Salát:  den předen uvařené brambory ve...

HOVĚZÍ S RAJSKOU OMÁČKOU A TĚSTOVINAMI

HOVĚZÍ S RAJSKOU OMÁČKOU A TĚSTOVINAMI

Ingredience: 600 g hovězí krk, nebo pero 2 - 3 lžíce sádla 1 balení rajčatová šťávy 1 malý rajčatový protlak 1 – 2 lžíce hladké mouky 2 malé cibule Bobkový list Nové koření Celý pepř Cukr Sůl   Příprava:  V hrnci v osolené vodě si uvaříme hezký kousek hovězího masa...

Slaninové válečky pečené na pórkových bramborách

Slaninové válečky pečené na pórkových bramborách

Ingredience: 500 g mletého masa mix delší plátky slaniny na zabalení 1 vejce 1 střední syrová brambora nastrouhaná najemno menší cibule 2-3 stroužky utřeného česneku hrst strouhanky sůl, pepř mletá paprika mletý kmín brambory pórek (hodně) 1 paprikový lusk máslo nebo...

Smetanové kysané zelí

Smetanové kysané zelí

Ingredience: 500 g kysaného zelí 100 ml smetany na šlehání 1 cibule 2 lžíce cukru 2 lžíce hl. mouky lžíce sádla cca 400 ml drůbežího vývaru sůl, pepř 3 kuličky nového koření bobkový list mletá paprika   Příprava:  Na sádle zpěníme nakrájenou cibuli....

Tvarohovo-strouhankové knedlíčky s ovocnou omáčkou

Tvarohovo-strouhankové knedlíčky s ovocnou omáčkou

Ingredience: 500 g tvarohu v kostce 140 g jemné strouhanky 2 menší vejce 2 lžíce cukru 4 lžíce rozpuštěného másla špetka soli 300 g borůvek 200 g jahod 250 ml smetany 31% cca 1 lžíce vanilkového pudinku cukr podle chuti a kyselosti ovoce špetka...

Mleté kuličky dušené v mrkvi

Mleté kuličky dušené v mrkvi

Ingredience: 400 g mletého vepřového masa 1 vejce 1 větší šalotka 2 stroužky česneku 1/2 hrnku bílých burizonů 2-3 lžíce strouhanky sůl, pepř, mletý kmín olej na smažení 500 g mrkve 1 červená paprika 1 větší šalotka 1 lžíce hladké mouky cca 300 ml...

Pivní vepřové plátky na zelenině

Pivní vepřové plátky na zelenině

Ingredience: 600 g vepřových plátků (krkovice, kýta) 1 velká cibule 5-6 stroužků česneku 200 ml světlého piva 400 g sekaných rajčat (konzerva) 2 mrkve 1 menší cuketa 2 lžíce hrubozrnné hořčice 2 lžíce oleje špetka cukru a chilli sůl,pepř snítka...

MASOVÉ KULIČKY NA ŠVÉDSKÝ ZPŮSOB S BRAMBOROVOU KAŠÍ

MASOVÉ KULIČKY NA ŠVÉDSKÝ ZPŮSOB S BRAMBOROVOU KAŠÍ

Ingredience: Kuličky: cca 800g mletého masa (mix hovězí a vepřové) 1 cibule (nadrobno) olej 1/2 hrníčku strouhanky 1 vejce špetka muškátového oříšku sůl, pepř   Omáčka:  1 cibule (nadrobno) 50g másla 40g hladké mouky 600ml hovězího vývaru (já dala vodu a 1/2 kostky...

JAHODOVÉ KNEDLÍČKY Z TVAROHOVÉHO TĚSTA SE ZAKYSANOU SMETANOU

JAHODOVÉ KNEDLÍČKY Z TVAROHOVÉHO TĚSTA SE ZAKYSANOU SMETANOU

Ingredience: 250g měkkého tvarohu ve staniolu 70g změklého másla 70g dětské krupičky 70g hladké mouky 1 vanilkový cukr špetka soli citronová kůra (dala jsem 1/2 sáčku Finesse - citronová kůra s fruktózou od dr. Oetkera) mimo to ovoce dle chuti (u nás byly jahody) oslazená zakysaná...

HOLANDSKÝ ŘÍZEK S BRAMBOROVOU KAŠÍ

HOLANDSKÝ ŘÍZEK S BRAMBOROVOU KAŠÍ

Ingredience: 1 kg mletého masa 1 lžíce soli 1 lžíce cukru 200 ml vody 200 g tvrdého sýra (Eidam, Gouda nebo i jiný) 8-10 lžic strouhanky 4-6 lžic hladké mouky 2-3 vejce Pepř   Příprava:  Do mletého masa přidáme lžíci cukru a soli, přilijeme 200 ml vody, vše dobře promícháme...

Rychlé halušky z jogurtu

Rychlé halušky z jogurtu

Ingredience: 150 g bílého jogurtu 1 vejce 5-6 lžic polohrubé mouky na špičku nože kypřícího prášku sušený libeček sůl zelí, slanina nebo brynza   Příprava:  Nejdříve dáme vařit osolenou vodu, protože je to rychlovka. Jogurt, vejce, mouku, sůl, libeček a...

KUŘECÍ KARI PLACIČKY S CUKETOU

KUŘECÍ KARI PLACIČKY S CUKETOU

Ingredience: 3 velké kuřecí stehenní řízky (na drobnější kostičky) 1 středně velká cibule (nadrobno) 1 malá cuketa (cca 250g, nahrubo nastrouhat i se slupkou) 5 vajec 1 lžíce sušené majoránky 1 lžička kari koření 1 lžička mleté sladké papriky (dala jsem zauzenou) 1 lžička Magi 1 lžička...

TELECÍ ZÁVITKY NA HRUBOZRNNÉ HOŘČICI

TELECÍ ZÁVITKY NA HRUBOZRNNÉ HOŘČICI

Ingredience: Cca 1kg telecího masa (měla jsem karé) plátky anglické slaniny 1 hrubozrnná hořčice sůl, mletý černý pepř 1 kostka Masoxu sojová omáčka hladká mouka voda   Příprava:  Telecí karé není příliš vysoké, proto jsem řezala vždy 1cm silný plátek, ale nedokrojila až na...

KARBANÁTKY PEČENÉ V TROUBĚ

KARBANÁTKY PEČENÉ V TROUBĚ

Ingredience: Karbanátky:  Cca 1500g mletého masa (mix vepřového a hovězího) 2 středně velké cibule (nadrobno) 5 stroužků česneku (prolisovat) 4 lžíce plnotučné hořčice 4 lžíce ostrého kečupu 1 lžíce sušené majoránky sůl, mletý černý pepř 2 lžičky směsi koření na mleté maso 2...

PEČENÁ VEPŘOVÁ LÍČKA A BRAMBOROVÉ PYRÉ

PEČENÁ VEPŘOVÁ LÍČKA A BRAMBOROVÉ PYRÉ

Ingredience: Maso:  Cca 1kg vepřových líček 1 středně velká cibule (nadrobno) 3 stroužky česneku (nadrobno) 1/2 lžičky mletého chilli 1 lžíce medu 250ml světlého piva 250ml masového vývaru sůl, mletý černý pepř sušený česnek 1 lžička drceného...

SÝROVÉ BULKY

SÝROVÉ BULKY

Ingredience: 225ml vlažné vody 45ml oleje 420g hladké mouky 1 lžička cukru 1 a 1/2 lžičky soli 15g čerstvého droždí 1 vejce na potření tvrdý sýr strouhaný nebo plátky (já použila obyč. strouhanou "třicítku")   Příprava:  Těsto zpracováno a vykynuto v pekárně. Vykynuté...

ŠPÍZY Z KUŘECÍCH SRDÍČEK A ŠŤOUCHANÉ BRAMBORY S ČERSTVÝMI BYLINKAMI

ŠPÍZY Z KUŘECÍCH SRDÍČEK A ŠŤOUCHANÉ BRAMBORY S ČERSTVÝMI BYLINKAMI

Ingredience: Špízy:  500g chlazených kuřecích srdíček (očistit, omýt a osušit) cca 6 stroužků česneku (na silné plátky) čerstvá bazalka sůl, čerstvě mletý čtyřbarevný pepř olej nebo sádlo na smažení šťouchané brambory   Příprava:  Srdíčka vložíme do misky, osolíme a...

ZADĚLÁVANÉ KACHNÍ ŽALUDKY S DOMÁCÍM KYNUTÝM KNEDLÍČKEM

ZADĚLÁVANÉ KACHNÍ ŽALUDKY S DOMÁCÍM KYNUTÝM KNEDLÍČKEM

Ingredience: Cca 1kg kachních žaludků (odblanit a očistit od přebytečného tuku) 1 mrkev 1 petržel 1/4 celeru 1 cibule (neloupat) 1 vetší cibule (nadrobno pokrájet) 100g másla 60g hladké mouky 50ml smetany 6 kuliček nové koření 10 kuliček celého černého pepře 3 bobkové listy 3 lžíce...

Krůtí nebo jiné vařené maso v zeleninové omáčce

Krůtí nebo jiné vařené maso v zeleninové omáčce

Ingredience: miska krůtího vařeného masa 2 mrkve 1 petržel kousek celeru 1 cibule 400 g sekaných rajčat (konzerva) cca 2 hrnky vývaru z masa 80-100 ml smetany (podle chuti) olej + kousek másla 3 kuličky nového koření bobkový list sůl, pepř    Příprava:  Cibuli a...

Špenát se zakysanou smetanou a bramborové knedlíky se smaženou cibulí

Špenát se zakysanou smetanou a bramborové knedlíky se smaženou cibulí

Ingredience: sáček mraženého sekaného špenátu 1 menší cibule 3-4 stroužky česneku zarovnaná lžíce hladké mouky 1-2 lžíce zakysané smetany (podle chuti) 2 lžíce strouhaného parmezánu mléko podle potřeby sůl, pepř, olej    Knedlíky: 600 g vařených studených brambor 60 g...

Kolínka zapečená s třemi druhy sýrů

Kolínka zapečená s třemi druhy sýrů

Ingredience: 300 g kolínek 1 Camembert Niva a uzený sýr podle chuti cca 10 cherry rajčátek 4-5 nožiček kvalitních párků cca 70 g libové uzené slaniny 2 vejce 150 ml smetany nebo mléka plátek másla sůl,...

ŠPAGETY SE SLANINOU, SMETANOU A TYMIÁNEM

ŠPAGETY SE SLANINOU, SMETANOU A TYMIÁNEM

Ingredience: 400 g špagety 400 g slaniny 100 g sýru Niva nebo Gorgonzola Pár snítek čerstvého tymiánu 1 Smetana 33% Česnek Olej Pepř   Příprava:  Nejprve si uvaříme špagety v osolené vodě s trochou oleje (proti slepení).Slaninu nakrájíme a vypražíme na suché pánvi. Přidáme...

Šlehaný vepřový řízek se smetanou a sýrem

Šlehaný vepřový řízek se smetanou a sýrem

Ingredience: 500 g mleté vepřové plece 100 g smetany 33 % (půl kelímku) 80 g sýru typu Hermelín (menší balení) 100 g sýru Eidam Gouda sůl, pepř špetka pálivé papriky petrželka (nemusí být) mouka 1 vejce strouhanka (nejlépe ze dvou dnů starých rohlíků) tuk na...

KUŘECÍ ŠNEKY NA ŠPEJLI S BRAMBOROVOU KAŠÍ

KUŘECÍ ŠNEKY NA ŠPEJLI S BRAMBOROVOU KAŠÍ

Ingredience: 4 kuřecí prsní řízky 150g šunky 150g anglické slaniny sůl, mletý černý pepř sušený česnek grilovací koření   Příprava:  Maso rozříznout, rozklepat, z obou stran osolit, opepřit a okořenit, poklást plátky šunky a slaniny, srolovat a alespoň na hodinku, lépe na dvě,...

KUŘECÍ SMĚS S KUKUŘICÍ, PAPRIKOU A PÓRKEM

KUŘECÍ SMĚS S KUKUŘICÍ, PAPRIKOU A PÓRKEM

Ingredience: 4 kuřecí prsa 1 velká cibule 1 malý pórek 1 červená paprika 1 hrst kukuřice Jarní cibulka Sójová omáčka Worcester Kečup Škrobová moučka (Solamyl) Sušený česnek Olej Sůl, Pepř   Příprava:  Do misky si na nudličky nakrájíme kuřecí maso, osolíme, opepříme a...

Vařené vepřové v omáčce s brambory a žampiony

Vařené vepřové v omáčce s brambory a žampiony

Ingredience: 1 kg vepřových špic nebo masitých žeber 4-5 větších brambor 300 g žampionů 1 cibule 3 stroužky česneku 1 mrkev  kousek celeru 100 ml smetany (může být i zakysaná) 2 lžíce hladké mouky 5 kuliček nového koření 2 bobkové listy sůl, pepř,...

Gnocchi, zelí a uzené

Gnocchi, zelí a uzené

Ingredience: 200-250 g uzeného masa (krkovice, plec) 500 g kysaného zelí balení gnocchi (500 g) lžíce sádla 1 cibule kmín, sůl, pepř med nebo cukr vývar nebo voda   Příprava:  Na sádle orestujeme nadrobno nakrájenou cibuli a na větší kousky nakrájené uzené...

ČEVABČIČI VE SLANINĚ A TEPLÝ NĚMECKÝ BRAMBOROVÝ SALÁT

ČEVABČIČI VE SLANINĚ A TEPLÝ NĚMECKÝ BRAMBOROVÝ SALÁT

Ingredience: Maso: Cca 600g mletého masa (já dala mix hovězího a vepřového) 1 syrová brambora (najemno nastrouhat) 100g strouhaného tvrdého sýra 2 vejce 3 stroužky česneku 2 jarní cibulky (nadrobno) 3 lžíce strouhanky 1 lžička ďábelského koření sůl, pepř mimo to plátky...

Masové kuličky na paprikách a pivu

Masové kuličky na paprikách a pivu

Ingredience: 500 g mletého masa mix  1 vejce 1 střední mrkev 1 menší cibule lžička papriky 50 ml studeného mléka 2-3 lžíce strouhanky pepř, sůl paprika červená, žlutá, bílá 5-6 cherry rajčátek velká cibule 200-250 ml světlého piva 2 lžíce rajského protlaku 2...

ČOČKA NA KYSELO

ČOČKA NA KYSELO

Ingredience: 500 g čočky 3 lžíce sádla 2 lžíce hladké mouky 1-2 lžíce octa Cukr Sůl Voda párek a sázené vejce   Příprava:  Čočku propláchneme, dáme do hrnce, zalijeme vodou a necháme namočenou do druhého dne. Čočku znovu propláchneme,...

Výlety, cestopisy, články a fotoreportáže

Hrad Trosky označil slavný cestovatel za osmý div světa. Co tajemného se skrývá v jeho podzemí?

Hrad Trosky označil slavný cestovatel za osmý div světa. Co tajemného se skrývá v jeho podzemí?

  Hrad Trosky patří svou siluetou k nejzajímavějším hradům vůbec. Nezvyklý tvar tvořený dvěma čedičovými sopouchy, spousta legend, podzemní labyrint a díra do pekla. Trosky jsou zkrátka po všech stránkách mysteriózním místem, které cestovatel Alexander Humboldt dokonce označil za osmý div...