V roce 1971 Alexander George, profesor na Stanfordově univerzitě, poprvé předložil koncept »donucovací diplomacie«, který byl použit pro označení politiky Spojených států vůči Laosu, Kubě a Vietnamu. Podle jeho názoru se donucovací diplomacie týká použití hrozby nebo omezené síly k donucení protivníka, aby zastavil nebo přehodnotil své činnosti.

V uplynulém půlstoletí se Spojené státy nikdy nepřestaly angažovat v nátlakové diplomacii, a to navzdory velkým změnám v mezinárodní struktuře. Od ekonomických sankcí po technické blokády a od politické izolace po hrozbu silou Spojené státy svými kroky světu ukázaly, co je to donucovací diplomacie, uvádí zpráva tiskové agentury Xinhua.

Zpráva s názvem »Americká donucovací diplomacie a její škody« na základě četných faktů a údajů odhaluje »nechvalně známé záznamy« a četné prostředky americké nátlakové diplomacie a vážné škody, které způsobuje světu.

Zpráva uvádí, že USA jsou zvyklé obviňovat ostatní země z toho, že využívají postavení velmoci k tomu, aby donutily ostatní země k poslušnosti a zapojily se do donucovací diplomacie, ale ve skutečnosti jsou USA skutečným iniciátorem těchto akcí, které způsobily nesmírné utrpení světu, zejména rozvojovým zemím, které nesou hlavní tíhu. Ani spojenci a partneři USA jí nebyli ušetřeni, uvádí se ve zprávě.

Je zmíněna také řada příkladů, včetně postupných sankcí vůči rozvojovým zemím, jako je Kuba, Venezuela, Írán, Bělorusko, Súdán, Rusko a Čína, donucení Japonska k podpisu »Plaza Accord« v roce 1985, což způsobilo znehodnocení jenu a vedlo k rychlému rozšíření japonské domácí ekonomické bubliny, rozdělení společnosti Alstom, obřího výrobce zařízení pro železniční dopravu a uvalení cel na výrobky z několika zemí a regionů, včetně EU.

Prostředky americké donucovací diplomacie jsou různé, uvádí zpráva a vyjmenovává hegemonii amerického dolaru, kontrolu obchodu, záminky jako je tzv. demokracie a lidská práva, silnou vojenskou podporu a skryté prostředky své měkké moci v oblasti kultury, vědy a technologie, jejichž cílem je prosazovat americké hodnoty po celém světě.

Podle zprávy americká donucovací diplomacie ohrožuje světový mír a rozvoj. Narušila proces ekonomické globalizace a regionální ekonomické integrace, brzdí rozvoj rozvíjejících se ekonomik a rozvojových zemí reprezentovaných zeměmi BRICS a prohlubuje rozdělení a antagonismus v mezinárodním společenství.

Zpráva byla zveřejněna den před summitem skupiny G7. Podle odborníků je pod dominancí USA jedním z důležitých témat summitu nalepení nálepky donucovací diplomacie na Čínu.

Čínské ministerstvo zahraničních věcí upozornilo, že: G7 by se měla řídit obecným trendem éry otevřenosti a inkluze, a neměla by se zapojovat do donucovací diplomacie.

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wen-pin řekl, že Spojené státy jsou zvyklé obviňovat jiné země a často se zapojují do donucovací diplomacie. »Ve skutečnosti jsou Spojené státy iniciátorem donucovací diplomacie. Práva na vynález, patentová práva a práva duševního vlastnictví v rámci donucovací diplomacie patří Spojeným státům. Dnes je donucovací diplomacie standardním prvkem v sadě nástrojů zahraniční politiky USA a země po celém světě tím velmi trpí, přičemž hlavní nápor nesou rozvojové země,« konstatoval.

Spojené státy pak podle něj zneužívají státní moc k potlačování čínských high-tech společností, a dokonce pohrozily jiným zemím, aby nespolupracovaly s čínskými dodavateli 5G. Spojené státy také neprojevují žádné slitování se svými spojenci. Společnosti jako japonská Toshiba, německý Siemens a francouzský Alstom se všechny staly oběťmi americké donucovací diplomacie.

»Pokud chce summit G7 diskutovat o otázce ekonomického nátlaku, měl by také nejprve diskutovat o tom, jak Spojené státy nutí ostatních šest členských států,« řekl Wang Wen-pin. Připomněl také, že Čína se nikdy nepodílela na nátlaku a šikaně a vždy byla jednoznačně proti hegemonismu, unilateralismu a donucovací diplomacii. G7 by se měla řídit obecným trendem éry otevřenosti a inkluze, a neměla by se zapojovat do donucovací diplomacie.

»Největším rizikem, kterému dnešní svět čelí, je hegemonický akt brutální agrese proti slabým a malým zemím, jako je Afghánistán, Irák a Sýrie z důvodu vojenské převahy, a šikana, která podkopává principy tržní ekonomiky a mezinárodních ekonomických a obchodních pravidel, a zobecňuje koncept národní bezpečnosti k bezdůvodnému potlačování společností v jiných zemích. Žádné z těchto rizik nepochází z Číny a všechna pocházejí z malého počtu zemí, které se snaží různými způsoby obviňovat Čínu,« uvedl mluvčí s tím, že Čína se drží cesty mírového rozvoje a pevně sleduje strategii otevírání se, vzájemného prospěchu a oboustranně výhodných výsledků. »Čína přináší světu spíše příležitost než výzvu, spíše stabilitu než nepokoje a spíše pojištění než riziko,« uzavřel Wang Wen-pin.

CRI

Představitelé Číny a středoasijských zemí v pátek podepsali a zveřejnili Si-anskou deklaraci ze summitu Čína-Střední Asie. Dvoudenní summit skončil v pátek ve městě Si-an v severozápadní čínské provincii Šen-si.

Deklarace ocenila spolupráci mezi oběma stranami jako všestrannou a produktivní a zdůraznila, že se šest zemí dohodlo na vybudování užšího společenství se společnou budoucností mezi Čínou a středoasijskými zeměmi. 

V prohlášení se uvádí, že byl oficiálně zaveden mechanismus setkávání hlav států Číny a středoasijských zemí, přičemž obě strany – Čína a středoasijské země – se budou střídat v pořádání summitu, který se koná jednou za dva roky.

Šest zemí se podle prohlášení pochvalně vyjádřilo o iniciativě Pásmo a stezka (BRI) a dohodlo se na koordinaci svých rozvojových strategií s BRI.

Dohodly se na zvýšení obchodu, posílení propojení železnic a silnic a zvýšení počtu letů, dodává se v prohlášení. Šest zemí rovněž přislíbilo urychlit výstavbu přeshraniční železnice, která spojuje Čínu, Kyrgyzstán a Uzbekistán.

V Si-anské deklaraci se uvádí, že signatářské země prozkoumají možnosti další spolupráce v oblasti zemědělství a Čína se dohodla na zvýšení dovozu zemědělských produktů ze Střední Asie.

Čína a pět středoasijských zemí se rovněž dohodly na posílení spolupráce v oblastech, jako jsou fosilní paliva, obnovitelné zdroje energie, vzdělávání, věda, cestovní ruch a zdravotnictví, dodává se v prohlášení.

Čínský prezident Si Ťin-pching ve svém tematickém projevu navrhl »čtyři trvání« pro to, jak vybudovat společenství Číny a Střední Asie se společnou budoucností.

Si poukázal na to, že v loňském roce bylo vyhlášeno vybudování společenství Číny a Střední Asie se společnou budoucností. »Toto je historická volba, kterou jsme učinili v kontextu nové éry, se zaměřením na základní zájmy a světlou budoucnost lidí všech zemí. Abychom vybudovali společenství Číny a Střední Asie se společnou budoucností, měli bychom dosáhnout ‚čtyř trvání‘,« uvedl.

Prvním je trvání na vzájemné pomoci. »Měli bychom prohloubit vzájemnou strategickou důvěru, vždy si poskytovat jasnou a silnou podporu v otázkách souvisejících se základními zájmy, jako je suverenita, nezávislost, národní důstojnost a dlouhodobý rozvoj, a spolupracovat na budování společenství solidarity a vzájemné důvěry,« uvedl.

Druhým je trvání na společném rozvoji. »Měli bychom nadále být v čele spolupráce na společné výstavbě Pásma a stezky, podporovat prosazování Iniciativy globálního rozvoje, plně uvolňovat potenciál spolupráce v tradičních oblastech, jako je ekonomika, obchod, výrobní kapacita, energetické zdroje, doprava atd. a vytvářet nové body růstu v oblastech jako jsou finance, zemědělství, snižování chudoby, zelený a nízkouhlíkový rozvoj, lékařství a zdravotnictví, digitální inovace a další, a společně budovat společenství oboustranně výhodné spolupráce,« upřesnil.

Třetím je trvání na všeobecné bezpečnosti. »Měli bychom společně realizovat Iniciativu globální bezpečnosti, rozhodně se postavit proti zásahům vnějších sil do vnitřních záležitostí zemí v tomto regionu a proti jejich podněcování ‚barevných revolucí‘, udržovat nulovou toleranci vůči ‚třem silám zla‘, snažit se vyřešit regionální bezpečnostní problémy a spolupracovat na budování společenství bez konfliktů a s dlouhodobým mírem,« konstatoval.

Čtvrtým je trvání na přátelství z generace na generaci. »Měli bychom zavést Iniciativu globální civilizace, pokračovat v tradičním přátelství, zintenzivňovat personální výměny, posilovat výměny zkušeností v oblasti státní správy, prohlubovat vzájemné učení se mezi civilizacemi, posilovat vzájemné porozumění, upevňovat základ pro přátelství z generace na generaci mezi lidmi Číny a zemí Střední Asie a spolupracovat na budování společenství se vzájemným porozuměním,« uzavřel čínský prezident.

CRI

Čínský prezident Xi Jinping (Si Ťin-pching) dnes zaslal saúdskoarabskému králi Salmanovi bin Abdul Aziz Al Saudovi blahopřejný telegram u příležitosti zahájení 32. zasedání vedoucích představitelů Ligy arabských států.

Xi Jinping poukázal na to, že Liga arabských států je odhodlána podporovat mír, stabilitu a rozvoj na Blízkém východě, aktivně prosazovat politické řešení žhavých otázek a usilovat o to, aby arabský svět usiloval o dosažení jednotného sebezdokonalování. Saúdská Arábie je důležitou silou v multipolárním světě a pozitivně přispívá k posílení solidarity a spolupráce arabských zemí a k udržení míru a stability na Blízkém východě. Xi Jinping to oceňuje.

CRI

Peng Liyuan, manželka čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, pozvala v pátek ráno první dámy Kyrgyzstánu a Uzbekistánu na návštěvu historického divadla Yisushe v Xi'anu v severozápadní čínské provincii Shaanxi.

Hosty byly Aigul Džaparovová, manželka kyrgyzského prezidenta Sadyra Džaparova, a Ziroatchon Mirzijojevová, manželka uzbeckého prezidenta Šavkata Mirzijojeva. Japarovová a Mirzijojev byli v Xi'anu na summitu Čína-Střední Asie, který skončil v pátek.

Pcheng své hosty nejprve zavedla do muzea operního umění Qinqiang v kulturním bloku Yisushe Theater, kde si prohlédli nádherné předměty související s lidovou operou.

Zastavili se před dílem nástěnné malby a zblízka si prohlédli, jak místní hudebníci vystupovali společně se svými vrstevníky ze západních oblastí ještě za dynastie Tchang (618-907). Seznámili se s popularitou čchin-čchüanu v Číně.

Peng a její hosté si také vyzkoušeli výrobu stínových loutek ve výstavní síni a pohovořili s veterány tohoto lidového umění. V divadle Yisushe shlédli klasické představení Qinqiang.

Opera Qinqiang, čínský lidový operní žánr pocházející z období dynastie Západní Zhou (1046 př. n. l.-771 př. n. l.), se stále rozvíjí v rozsáhlé oblasti severozápadní Číny a v roce 2006 byla zapsána na seznam nehmotného kulturního dědictví země.

Stejně jako mnoho jiných forem tradiční čínské opery zahrnuje i Qinqiang zpěv, tanec, bojová umění a akrobacii. Hraje se v dialektu Shaanxi a její repertoár se skládá především ze starých příběhů a lidových vyprávění.

Čína je připravena posílit kulturní výměnu a spolupráci se středoasijskými zeměmi a podporovat vzájemné porozumění a přátelství mezi národy, uvedl Peng.

Džaparovová a Mirzijojevová uvedly, že podle jejich názoru spojila kultury Střední Asie a Číny Hedvábná stezka. Očekávaly, že obě strany prohloubí mezilidské výměny a vzájemné učení.

Dlouhodobé kulturní výměny přinášejí plodné výsledky

Za více než 30 let od navázání diplomatických vztahů lidé v Číně a středoasijských zemích obnovili tisícileté přátelství, sklidili plodné výsledky v oblastech, jako je vzdělávání, kultura, zdravotnictví, cestovní ruch a dílčí výměny, a podpořili mnohostranný rámec mezilidských výměn.

Mezi Čínou a Střední Asií existuje 62 párů sesterských provincií, regionů a měst. V roce 2022 Čína navrhla uspořádat fórum o přátelství mezi lidmi mezi Čínou a Střední Asií a slíbila, že do deseti let dosáhne počet partnerských měst, spřízněných s čínskými městy, v těchto pěti zemích 100.

Od roku 2004 Čína založila ve Střední Asii 13 Konfuciových institutů a 24 Konfuciových tříd, přičemž v těchto vzdělávacích institucích nyní studuje více než 18 000 studentů.

Od roku 2010 do roku 2018 se počet středoasijských studentů studujících v Číně zvýšil z 11 930 na 29 885, přičemž průměrné roční tempo růstu činilo 12,33 %. Čína se stala jednou z hlavních destinací

CGTN

V Ning-po v čínské provincii Če-ťiang se koná již třetí Veletrh Číny a zemí střední a východní Evropy a Mezinárodní veletrh spotřebního zboží. Tématem tohoto veletrhu je Prohlubování pragmatické spolupráce a spojení rukou pro budoucnost. Tato obchodní výstava má tři výstavní oblasti: Výstava střední a východní Evropy, Mezinárodní výstava spotřebního zboží a Stálá výstava importovaného zboží, které spojují mnoho vysoce kvalitních komodit ze zemí střední a východní Evropy. Ať už jde o Výstavu střední a východní Evropy, kde se scházejí noví i staří vystavovatelé, nebo o Stálou výstavu importovaného zboží v Národním pavilonu, české prvky všude přitahují velkou pozornost.

Když vejdete do haly č. 9 Mezinárodního kongresového a výstavního centra v Ning-po, rychle uvidíte krásný Český národní pavilon, kde jsou po celý rok vystaveny a prodávány všechny druhy komodit z České republiky.

V současné době jsou zde vystaveny a prodávány výrobky českého křišťálu od 11 známých českých místních značek, včetně Crystal Bohemia a Bohemia Jihlava 1845, dále české pivo tří hlavních značek skupiny Pivovary CZ, tradiční český medový dort Marlenka a nejnovější pražské butikové čokolády značky Steiner & Kovařík. Zde můžete vidět nejen klasické české výrobky, ale také »první přehlídku« novinek přicházejících do Číny.

Podle zástupce Českého národního pavilonu na Stálé výstavě importovaného zboží lze tyto produkty zakoupit nejen na místě v pavilonu, ale prodávají se i na hlavních e-obchodních platformách a platformách živého vysílání v Číně. Tyto kvalitní české výrobky se postupně dostávají do zorného pole stále více čínských spotřebitelů.

Starým přítelem Výstavy střední a východní Evropy je Čang Pcheng, osoba odpovědná za provoz Českého národního pavilonu a předseda Ning-po Ja-šeng-siang International Trade Co., Ltd., který se téměř deset let zabývá dovozem českého zboží. Sám se nazývá »ambasadorem značek« České republiky a jeho posláním je přinášet jménem těchto značek české dobroty čínským spotřebitelům. Se svou společností opět přinesl české dobroty na Výstavu střední a východní Evropy.

Společnost Ning-po Ja-šeng-siang International Trade Co., Ltd. uvedla na čínský trh 16 českých značek, včetně českého křišťálu, piva, medového dortu a čokolády a stala se generálním zástupcem mnoha českých národních produktů v Číně. Zejména v obchodu s křišťálem představuje objem dovozu firmy Ja-šeng-siang více než 70 % objemu dovozu českého křišťálu do Číny a společnost spolupracuje s mnoha špičkovými restauracemi, hotely, továrnami na nábytek atd.

Na základě dlouholetých zkušeností ze života v České republice a na Slovensku Čang Pcheng ví, které značky jsou skutečně známé, a je odhodlán propagovat místní autentické produkty. »Český křišťál, který vozíme, můžete vidět i na pražském Staroměstském náměstí a můžete ho vidět mezi suvenýry prodávanými na pražském letišti. Do Číny vozíme pouze skutečné národní poklady Česka a Slovenska.«

Čang Pcheng v rozhovoru pro média řekl, že před několika lety se na výstavě v Hongkongu seznámil se zakladatelem čokoládové značky Steiner & Kovařík Prague. Po návštěvě jejich továrny na čokoládu v České republice je Čang Pcheng srdečně pozval, aby přivezli svou čokoládu a stroje na její výrobu do Číny, aby je poznali čínští spotřebitelé. Toto je první Výstava střední a východní Evropy po covid-19, díky které Petr Kovařík, jeden ze zakladatelů a majitelů čokoládové společnosti Steiner & Kovařík Prague, konečně přivezl svou čokoládu do Číny.

Na výstavišti byla Petrova dílna na výrobu čokolády oblíbeným místem mezi návštěvníky! Lidé zde mohou nejen ochutnat pražskou čokoládu, ale také zažít úžasný proces, jak se z kakaových bobů stane kousek lahodné čokolády. Zároveň si také mohou vlastní čokoládu ozdobit malinami, oříšky a dalšími přísadami. Mnoho diváků přilákala chuť čokolády a proces její výroby. Mnoho spotřebitelů uvedlo, že pražská čokoláda je opravdu lahodná a proces výroby čokolády je také úžasný, jako když vstoupíte do továrny na čokoládu.

Tato čokoláda pochází od společnosti Steiner & Kovařík – Silvie & Petr Prague z Prahy v České republice. Jeden ze zakladatelů a majitelů, Petr Kovařík a jeho asistentka Veronika osobně vedou a pomáhají návštěvníkům vyrábět čokoládu. Petr novinářům řekl: »Jsme rodinná firma. S manželkou Silvií jsme v roce 2005 založili čokoládovou společnost Steiner & Kovařík Prague. Název naší značky je jméno mé ženy a moje.« Proces výroby jejich čokolády se nazývá »bean-to-bar«, tedy »od bobu k tabulce čokolády.« Výroba začíná proséváním surových kakaových bobů a pokračuje procesem pražení, mletí a úpravy teploty v samostatném zařízení, aby se zachovala původní jedinečná chuť kakaových bobů. Je to poprvé, co přivezli na Veletrh Číny a zemí střední a východní Evropy své vlastní stroje na výrobu čokolády. Cílem je ukázat více Číňanům pečlivou výrobu čokolády »bean-to-bar« a zároveň to ukazuje jejich plnou důvěru v čínský trh.

V areálu inteligentní výroby v centru Výstavy střední a východní Evropy poutá pozornost letadlo, které vypadá jako žralok. Toto skvělé »žraločí letadlo« pochází ze společného čínsko-českého podniku Česko-čínské společnosti (Cchang-čou) pro výrobu žraločího letounu. V dubnu 2019 na 8. setkání lídrů Číny a zemí střední a východní Evropy v chorvatském Dubrovníku podepsala česká společnost vyrábějící žraločí letadlo smlouvu o transferu technologií a tento letoun byl úspěšně představen Číně.

Kao C‘-süan, generální ředitel marketingu Česko-čínské společnosti pro výrobu žraločího letounu Co., Ltd., řekl: »Od ledna tohoto roku jsme oficiálně realizovali sériovou výrobu žraločího letounu. Je to hvězdný produkt mezi letadly všeobecného letectví.«

Kao C‘-süan dodal: »Žraločí letadlo se stalo nejrychlejším letadlem na současném trhu všeobecného letectví v Číně. Je to také jediné tandemové dvoumístné letadlo v Číně. Je oblíbené u zákazníků a bylo prodáno do 27 zemí.«

Čína má výhody v oblasti výroby, zatímco Česká republika má zkušenosti s výrobou strojů. S pomocí platformy Výstavy střední a východní Evropy a české pokročilé strojní výrobní technologie Čína a Česká republika realizovaly sdílení zdrojů a technickou výměnu, čímž podporují vzájemný rozvoj.

Prostřednictvím českých prvků na tomto Veletrhu Číny a zemí střední a východní Evropy jsme byli svědky důmyslného spojení čínsko-české spolupráce a prosperity a rozvoje zemí střední a východní Evropy.

Uvádí se, že od roku 2012 rostl obchod Číny se zeměmi střední a východní Evropy průměrným ročním tempem 8,1 % a čínský dovoz ze zemí střední a východní Evropy rostl průměrným ročním tempem 9,2 %. V prvním čtvrtletí letošního roku dosáhl objem obchodu mezi oběma stranami 33,3 miliardy amerických dolarů, což je nárůst o 1,6 %, a znamená to celkově stabilní a pozitivní začátek roku.

Věříme, že díky neustálému rozvoji čínsko-české spolupráce se bude i nadále rozvíjet čínsko-české přátelství po mostě hospodářské a obchodní spolupráce, které oběma národům přinese více výhod.

FOTO – CRI

V Mezinárodním konferenčním centru v Si-anu se dnes úspěšně konal Summit Číny a zemí Střední Asie. Čínský prezident Si Ťin-pching se společně s kazašským prezidentem Kasym-Žomartem Tokajevem, kyrgyzským prezidentem Sadyrem Žaparovem, tádžickým prezidentem Emómalí Rahmónem, turkmenským prezidentem Serdarem Berdymuhamedovem a uzbeckým prezidentem Šavkatem Mirzijojevem setkal s reportéry.

Si Ťin-pching poukázal na to, že právě teď úspěšně uspořádal společně s hlavami státu pěti zemí Střední Asie Summit Číny a zemí Střední Asie. »Přezkoumali jsme historii přátelských výměn mezi Čínou a zeměmi Střední Asie, připomenuli jsme úspěchy bilaterální spolupráce, shrnuli jsme úspěšné zkušenosti a vytvořili jsme nový konsenzus. Společně jsme podepsali Si-anskou deklaraci ze Summitu Číny a zemí Střední Asie, schválili jsme seznam výsledků summitu a zmapovali jsme plán budoucího rozvoje vztahů Číny a zemí Střední Asie,« uvedl Si Ťin-pching a zdůraznil, že panuje odhodlání spojit ruce a čelit výzvám společně, vybudovat bližší společenství se sdílenou budoucností Číny a zemí Střední Asie a přispět k budování společenství se sdílenou budoucností lidstva.

»Budeme se navzájem pevně podporovat v základních zájmech týkajících se suverenity, nezávislosti, bezpečnosti, územní celistvosti a dalších otázek, budeme vzájemně respektovat cestu rozvoje, kterou si každá země nezávisle zvolila na základě svých vlastních národních podmínek a pevně se postavíme proti jakékoli síle, která by pod jakoukoli záminkou zasahovala do našich vnitřních záležitostí. Středoasijské země plně potvrzují význam čínské cesty k modernizaci pro světový rozvoj a znovu potvrzují své pevné dodržování principu jedné Číny,« konstatoval Si.

Urychlí se podle něj také propojení rozvojových strategií. »Budeme podporovat liberalizaci a usnadnění obchodu, rozšíříme průmyslovou a investiční spolupráci a posílíme výstavbu dopravního koridoru Čína-Střední Asie. Současně budeme podporovat založení partnerství pro energetický rozvoj Číny a Střední Asie, spolupráci ve vysokých technologiích a zajištění regionální potravinové bezpečnosti a společně vytvoříme nový vzor spolupráce, který je hluboce doplňkový a vysoce výhodný pro obě strany,« dodal čínský prezident s tím, že se také komplexně prohloubí kulturní výměny a spolupráce a bude se aktivně provádět spolupráce ve sportu, archeologii, cestovním ruchu, zdravotnictví a dalších oblastech.

»Budeme rozhodně bojovat proti všem formám terorismu, separatismu, extremismu, obchodování s drogami a nadnárodnímu organizovanému zločinu, posílíme spolupráci v oblasti biologické bezpečnosti, kybernetické bezpečnosti, reakce na mimořádné situace a při pomoci afghánskému lidu udržovat bezpečnost a stabilitu a dosáhnout míru a obnovy,« konstatoval prezident. »Budeme dodržovat cíle a zásady Charty OSN, pevně prosazovat multilateralismus, uznávané mezinárodní právo a normy mezinárodních vztahů, prosazovat mezinárodní spravedlnost a podporovat rozvoj mezinárodního pořádku a globálního systému správy spravedlivějším a rozumnějším směrem,« dodal.

»Oficiálně vytvoříme mechanismus Summitu Číny a zemí Střední Asie, který se bude konat každé dva roky a jeho pořádání se bude střídat mezi Čínou a středoasijskými zeměmi. Další summit se uskuteční v Kazachstánu v roce 2025. Urychlíme zlepšení budování mechanismů, zřídíme stálý sekretariát v Číně a budeme upřednostňovat dopravu, ekonomiku a obchod, investice a průmysl, zemědělství, energetiku a celní a kulturní spolupráci mezi šesti zeměmi,« doplnil Si.

Si Ťin-pching poukázal na to, že tento summit vytvořil dobrý začátek pro spolupráci mezi zeměmi. Se společným úsilím všech popluje loď vztahů mezi Čínou a středoasijskými zeměmi jistě po větru a vlnách, bude statečně postupovat kupředu, přinese novou pomoc pro rozvoj a revitalizaci šesti zemí a vnese silnou pozitivní energii do regionálního míru a stability.

Zasadili šest granátových jabloní

Po skončení Summitu Číny a zemí Střední Asie zasadili čínský prezident Si Ťin-pching a hlavy státu pěti států Střední Asie společně zasadili šest granátových jabloní, které se nejen staly svědky tisíciletí dlouhé přátelské výměny mezi Čínou a Střední Asií, ale také symbolizují úzkou jednotu a spolupráci mezi Čínou a Střední Asií a vyjadřují očekávání lepší budoucnosti vztahů mezi Čínou a zeměmi Střední Asie.

CRI

Dohoda o obranné spolupráci mezi ČR a USA, kterou uzavřela česká vláda, je vazalskou smlouvou, jakou uzavírala v devatenáctém století Velká Británie se svými koloniemi. Na jejím základě budou moci být na území ČR zřízeny americké vojenské základny, což nezůstane bez odvety ze strany Ruska. Vytvoření základny znamená růst napětí ve střední Evropě se všemi dopady, které to bude mít na české obyvatelstvo. V rozhovoru pro iportaL24.cz to řekl předseda spolku Nespokojení, bývalý premiér Jiří Paroubek.

Co podle vás znamenají USA pro Českou republiku a Evropu?

Spojené státy jsou určitě největší a nejsilnější spojenec České republiky, a to vojensky i ekonomicky. To je jedna stránka věci. Druhá stránka je, že to je bohužel také spojenec trošku nevyzpytatelný, má globální celosvětové zájmy, které často nemusí být úplně v souladu se zájmy ČR. My máme v mnoha směrech jiné národní zájmy. To bohužel současná česká vláda nechápe a dělá politiku, jako kdyby Česká republika neležela ve střední Evropě, tedy mezi Německem a Ruskem, ale někde na řece Rio Grande.

Francouzský prezident Emmanuel Macron nedávno řekl, že Evropa by měla zavést strategii autonomie, a ne být vazalem velkých mocností nebo spadnout do konfrontace mezi dvěma skupinami států s odlišnými zájmy. Souhlasíte s tímto tvrzením?

Já říkám dlouho, že Evropa se musí takhle chovat. Přes všechny chyby Evropské unie si myslím, že je to jediné řešení, protože sami být v centru Evropy nemůžeme. Jde spíše o to, evropské instituce vylepšit. Myslím si, že tady nejde jenom o autonomii, ale o úplnou samostatnost rozhodování Evropy nezávisle na Spojených státech. Je ale zajímavé, jak na tento výrok reagovali někteří zástupci vládních stran. Paní Němcová mluvila naprosto hystericky o dýce do zad Spojeným státům od prezidenta Macrona. Já si to nemyslím. Je to starý rys politiky Francie už od časů generála Charlese de Gaulla, který byl francouzským prezidentem 10 let a vystoupil s Francií z vojenské organizace NATO. Určitě věděl, proč to dělá – chtěl mít autonomní vojenské síly, odstrašující sílu Francie tak, aby byla vnímána jako velmoc a nikoliv jako nějaký satelit Spojených států. V zájmu Evropy, a tedy i ČR, není, abychom se přizpůsobovali všemu, co ve Washingtonu někoho napadne.

Konkrétně můžu poukázat například na obchod s Čínskou lidovou republikou. Vzdávat se ho, by byl úplný nesmysl. Je pravdou, že objem našeho exportu tam není velký, ale je v řádech desítek miliard korun. Pokud jde o dovoz, tak Čína je vlastně druhým největším obchodním partnerem ČR po Německu. Dováží k nám levné spotřební zboží s poměrně vysokou kvalitou, což je důležité v současné situaci, kdy životní úroveň českého obyvatelstva rapidně klesá, pro nízkopříjmové a středně příjmové vrstvy obyvatelstva. A jen tak mimochodem, jestliže je Čína na druhém místě obchodní výměny, tak například Tchaj-wan je na třicátém druhém místě.

Ale vrátím se ještě k ČR, k jejímu exportu. Je potřeba si uvědomit, že část exportu do Číny nejde od nás přímo, ale prostřednictvím německých fabrik, zejména automobilek, pro které se u nás vyrábějí náhradní díly a součástky. To možná řada českých politiků vůbec nechápe. Pokud by Američané zvýšili tlak na to, abychom se vzdali obchodování s Čínou, tak by je mohlo také napadnout tuto zoufalou myšlenku uskutečnit. To by bylo velmi špatně. Naštěstí naším partnerem v tomto obchodu je Německo, a to si zachová realistický pohled na obchodování s Čínou, protože bez toho by německá prosperita přestala existovat.

Západní země v čele se Spojenými státy pokračují v provokování Číny v otázce Sin-ťiangu (autonomní provincie Uygurů) a také zejména v otázce Tchaj-wanu. Jak se na tyto provokace díváte, co to podle vás znamená?

Pokud jde o Sin-ťiang, tam se ta situace už uklidnila. Jestli tam před pár lety docházelo k teroristickým útokům, tak Číňané postupovali velmi promyšleně. Tady se sice hovoří o koncentračních táborech, ale nikdo je v podstatě neviděl. Tím to nechci úplně zpochybnit, ale v tuhle chvíli si myslím, že ten problém neexistuje. Ani tlak ze strany Západu ve vztahu k tomuto problému v tuhle chvíli vlastně není.

Pokud jde o Tchaj-wan, tak to je trochu jiný příběh. Čína podle mě spoléhá na to, že v příštím roce dojde ke změně vlády na Tchaj-wanu, že se vlády uchopí tradiční tchajwanská kuomintangská strana, která byla paradoxně velkým protivníkem Komunistické strany Číny do roku 1949, kdy se svými vojáky a také s částí administrativy opustila pevninskou Čínu a přesunula se na Tchaj-wan. Čína podle mého názoru dává přednost přirozenému mírovému vývoji v této záležitosti. To, co Čína nechce, je, aby Tchaj-wan vyhlásil suverenitu jednostranně. Bylo by to i v rozporu se Šanghajským komuniké, který uzavřeli Číňané a Američané na té nejvyšší úrovni – mezi předsedou Komunistické strany Číny Mao CE-tungem a prezidentem USA Richardem Nixonem. Tehdy byla formulována zásada jediné Číny, z které vyplývá, že Tchaj-wan je provincií. Tchaj-wan přišel o zastoupení v OSN a v dalších mezinárodních institucích. Čína tolerovala autonomii Tchaj-wanu a toleruje ji vlastně dodnes.

Pokud zůstaneme u Tchaj-wanu, Čína při navazování diplomatických styků s kteroukoli zemí světa zdůrazňuje, že Tchaj-wan je její součástí. Jak by měla podle vás vystupovat ČR. Má považovat Tchaj-wan za nezávislou zemi?

To určitě ne, není to nezávislá země. V tuhle chvíli je závislá hlavně na Američanech. Domnívám se, že ten problém se dříve nebo později sám vyřeší, protože Tchaj-wan je s Čínou spojený silnými ekonomickými pouty. Čína je jeho největším obchodním partnerem. Spoustu investic udělali tchajwanští podnikatelé v Číně a naopak, takže ta provázanost hospodářství je taková, že těžko si představit, že by bez sebe tyto dvě ekonomiky mohly úspěšně fungovat. Také pro Čínu, pro její obří ekonomiku by to znamenalo ztrátu, kdyby došlo k zpřetrhání těchto vazeb, a pro Tchaj-wan by to znamenalo katastrofu. O to Čína nemá zájem. Čína, jak já chápu její politiku, má zájem na mírovém řešení tohohle problému.

Pokud chce ČR rozvíjet vztahy s Tchaj-wanem, neznamená to rozhodnutí přerušit diplomatické styky s Čínou? Je Česká republika ochotna tuto cenu zaplatit?

Nemyslím si, že by i přes různá svalnatá vyjádření zejména předsedkyně Sněmovny a předsedy Senátu udělali takový dobrodružný čin, aby navázali jednostranně diplomatické vztahy s Tchaj-wanem a uznali jeho suverenitu. Znamenalo by to přerušení vztahů s Čínou a Čína by v tom byla velice důsledná, jak to vidíme na příkladu Litvy. Přišli bychom o levné a kvalitní čínské zboží, a to určitě nikdo nechce. Já bych navíc přišel také o majitele a sponzora Slávie, což bych byl opravdu nerad, protože je to úspěšný fotbalový klub v těch posledních šesti letech, kdy tam jsou Číňané. Domnívám se, že v dnešním světě na takovéto jednostranné a hloupé kroky není prostor.

Řada českých politiků navštěvuje Tchaj-wan. Má to podle vás pro ně osobně nebo pro jejich stranu nějaký přínos? Myslíte si, že opravdu Češi Tchaj-wanu rozumějí?

Já si nemyslím, že rozumějí, i když jsou podrobováni jednostranné propagandě. Pokud jde o politiky, kteří tam jezdí, ti se deklarují vysloveně jako politici proameričtí. Dělá to asi radost departmentu ministerstva zahraničních věcí USA. Jsou jakýmisi předskokany amerických představitelů, kteří tam občas zavítají, kdy zkouší trpělivost čínské strany. Ta se ale v posledních letech zmenšuje. Když tam byla loni na podzim předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová, tak Číňané uspořádali na její počest ohromné letecké manévry a na Tchajwance to mělo ten vliv, že vzápětí v komunálních volbách posílila pozice strany Kuomintang. Protože lidé nechtějí mít žádné problémy s Čínou, nechtějí žádnou vojenskou konfrontaci, žádné politické excesy, chtějí mít slušnou životní úroveň, a to jim zajišťuje vzájemně výhodný obchod s Čínou.

Je potřeba, aby si Američané i jejich blízcí spojenci uvědomili, že to může být velmi kontraproduktivní pro vývoj na Tchaj-wanu. Když vyhraje strana Kuomintang, tak třeba při dalších výhrách může dojít k názoru, že vlastně jim tolik to přičlenění k pevninské Číně nebude vadit. Zatím to v programu nemají, ale je potřeba vidět i vývoj, ke kterému může dojít s tím, jak se budou posilovat mimo jiné hospodářské vazby mezi Čínou a Tchaj-wanem.

Česko bylo významnou zemí, která společně s čínskou stranou budovala »Pás a cestu« a byla významným podporovatelem a účastníkem »spolupráce 14+1« mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy. Jaké výhody tento mechanismus České republice přinesl?

Určitě to přineslo některé možnosti, které do té doby nebyly. Tak například až do covidu tady byly čtyři letecké linky z Číny, které v roce 2019 dopravily do republiky skoro 700 tisíc Číňanů. Byla to asi desetina čínských turistů, kteří se vůbec přepravili do Evropy. Jejich kupní síla byla velmi slušná, kvitovali to hoteliéři, obchodní síť, služby. Nyní tady čínští turisté nejsou. A když se ptáte čínských představitelů, tak vám otevřeně říkají, že při rozhodování o tom, kam budou linky z čínských velkoměst nasměřovány, má váhu mimo jiné také hledisko politické. To znamená, když se k nim nějaká vláda chová nepřátelsky, což zcela nepochybně tato vláda, především ministr zahraničí, ale také předseda vlády dělají, tak nepůjdou do Prahy čtyři linky, ale když to dobře dopadne, jedna. Nebude tu 700 tisíc turistů, ale třeba 150 tisíc. A to je velký rozdíl. Českým hotelům chybí čínští, japonští, jihokorejští nebo ruští turisté, kteří měli velkou bonitu. Dneska je cestovní ruch založený spíše na baťůžkářích s nižší kupní silou. Ty linky si samozřejmě rádi rozeberou města jako Budapešť, Vídeň, Berlín nebo Mnichov a všichni budou šťastni, že tam mají turisty, kteří tam budou utrácet peníze. Takový je dnešní svět.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský ale řekl, že forma spolupráce mezi Čínou a východoevropskými a středoevropskými zeměmi ztratila smysl, že údajně tato forma spolupráce »nemá podstatný obsah a nemá budoucnost«. Jak hodnotíte jeho slova?

Myslím, že je to stejný hlupák jako před nějakou dobou jeho stranický kolega, tehdy primátor Prahy Zdeněk Hřib, který v podstatě odsud vyháněl čínské turisty a vedl si takový svůj zpozdilý boj proti komunistům. Dneska se to dostalo do těchhle katastrofálních pozic, kdy tady čínští turisté díky takovýmto duševním magnátům chybí. Já se domnívám, že je dobré být u každé aktivity, kdy republika může získat nějaké peníze, levné zboží, pracovní místa pro své občany, prostě pracovat pro životní úroveň lidí. Když jsem byl na posledním celosvětovém summitu v Pekingu, tak jsem seděl u stolu bývalých premiérů a prezidentů zemí a vedle byl hlavní stůl, kde seděli tehdejší prezidenti a premiéři. Byl tam například prezident Švýcarské konfederace, předseda italské vlády, portugalské vlády, předseda vlády Maďarska či představitel Srbska. To jsou všechno země, které se snaží o oboustranně výhodnou spolupráci s Čínou a vědí, že Čína jim má co nabídnout. Myslím, že tyto izolacionistické prvky v politice české pravice se míjejí s tím, že jsme v jednadvacátém století. Perspektivně nejsilnější ekonomickou mocnost světa bychom neměli ignorovat.

Jakou zahraniční politiku by tedy měla Česká republika uplatňovat v kontextu ostré konfrontace mezi Čínou a USA?

V minulém roce vyšel zajímavý průzkum a já jsem z něj vycházel také při formulaci programu spolku Nespokojení v zahraničně politické oblasti, kdy pětatřicet procent lidí uvedlo, že je prozápadní orientace a dalších třicet procent lidí řeklo, že chtějí, aby republika byla neutrálním mostem mezi Východem a Západem. Tohle samozřejmě téměř nikdo nereflektuje, ani já jsem do programu nedal, že by Česko mělo být neutrálním mostem. Těžko si lze představit, že bychom vystupovali z NATO, byť by se nám tam stokrát nelíbilo, protože končit v nějakém paktu asi nejde. O tom jsme se přesvědčili třeba v roce 1968. Takže myslím, že tohle to je takové memento.

Česká vláda podepsala Dohodu o obranné spolupráci mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými? Jak se na ni díváte, mohou si USA zřídit v České republice vlastní vojenskou základnu?

Ta dohoda je v podstatě vazalskou smlouvou, takovou, jakou uzavírala v devatenáctém století Velká Británie se svými koloniemi. Mně se samozřejmě nelíbí. Logickým krokem z téhle smlouvy, i s ohledem na to, že vláda chce zakoupit za sto miliard korun čtyřiadvacet amerických letounů F-35, je to, že tady bude muset být americký technický personál. Podle mě to vypadá, že bychom tady měli mít minimálně jednu až dvě vojenské základny. Pak je samozřejmě potřeba počítat s odvetou, ke které dojde ze strany Rusů. Ta odveta nebude v nějakém vojenském úderu, ale v tom, že na nás zamíří rakety z Kaliningradské oblasti, zejména na ty oblasti, kde budou tyto letecké základny. Kolem těch oblastí je ale také civilní obyvatelstvo, takže by to neodnesli jenom vojáci. Tomu jsem se chtěl v letech 2007 až 2009, kdy se jednalo o umístění americké radarové základny, vyhnout. Vytvoření základny znamená růst napětí ve střední Evropě se všemi dopady, které to bude mít na české obyvatelstvo.

Už víc jak rok trvá vojenský konflikt na Ukrajině. Český prezident Petr Pavel v jednom rozhovoru řekl, že jakmile rusko-ukrajinská válka skončí, NATO by mělo Ukrajině umožnit připojení. Jak by podle vás měla být posuzována rusko-ukrajinská válka? Může Ukrajina vstoupit do NATO?

Pokud jde o přijetí Ukrajiny do NATO, Rusové řekli jasně, že považují za bezpečnostní hrozbu, když několik málo set kilometrů od Moskvy budou moci operovat američtí vojáci a Moskva bude na dostřel amerických raket. O to se v tuhle chvíli bojuje a pro Rusko je to svým způsobem existenční zápas. To je potřeba vidět, než se člověk pustí do nějakých paušálních hodnocení, a bylo by potřeba ty věci brát realisticky. Rusům asi nevadí, pokud Ukrajina bude součástí Evropské unie. Bude to spíše znamenat, že bude takovou popelnicí Evropy, jako jsme svým způsobem i my, kdy se k nám dovážejí produkty, které se v západní Evropě neprodávají. Ukrajina je přece jenom velký trh, který může být pro západní Evropu zajímavý.

Rusko, Čína, Indie jsou země, které říkají, že si nepřejí rozšiřování NATO do dalších oblastí světa. Osobně si také myslím, že je to úplně zbytečné. K čemu? V čase raket si můžu vyřídit účty s protivníkem raketami, když na to přijde. K čemu mít základny ve více než 100 zemích světa, jako to mají Spojené státy? Vůbec to nechápu. Kdyby se desetina peněz, které jdou ve světě na zbrojení, ať už to jsou peníze ruské, americké, čínské nebo naše, daly třetímu světu, aby tam lidé měli čistou vodu, aby se rekultivovala krajina a vytvořily se pracovní příležitosti, tak by se třeba zmírnil tlak na imigraci a zmírnil by se tlak na Evropu, pokud jde o migranty. To je to, co bychom potřebovali a lidé v rozvojovém světě by před sebou viděli nějakou lepší perspektivu svých životů. Takže je potřeba vidět i tyhle souvislosti.

Prezident Pavel, i když má IQ jenom 107, jak jsem se dočetl na jeho serveru, tak si nemyslím, že by byl tak hloupý, aby si myslel, že může být přijata Ukrajina do NATO v situaci, kdy vede válečný konflikt, kdy tento konflikt s Ruskem nebude uzavřen mírovou smlouvou, která bude udržitelná, protože to by NATO bylo ve stavu permanentního nebezpečí jaderného konfliktu s jadernou mocností. Já to tedy nechci. Jestli si to umí představit prezident Pavel… Jak chcete porazit zemi, která má všechno jako Rusko, všechny suroviny, a ještě k tomu největší arzenál jaderných zbraní na světě?

iportal24.cz/Jana Dubničková

Čínský prezident Xi Jinping dnes dopoledne ve městě Xi'an v severozápadní čínské provincii Shaanxi řídil Summit Číny a zemí Střední Asie a v klíčovém projevu předložil osm návrhů na spolupráci mezi Čínou a středoasijskými zeměmi.

Xi Jinping poukázal na to, že tento summit vytvořil novou platformu a otevřel nové perspektivy pro spolupráci mezi Čínou a Střední Asií. Čína je ochotna úzce spolupracovat se všemi stranami na dobrém plánování, budování a rozvoji spolupráce mezi Čínou a zeměmi Střední Asie.

Za prvé, je třeba posílit budování mechanismů. Zřídili jsme mechanismy zasedání a průmyslových výborů v oblasti diplomacie, hospodářství a obchodu, cel a dalších. Čína rovněž navrhla vytvoření mechanismů setkání a dialogu v průmyslu a investicích, zemědělství, dopravě, řízení mimořádných situací, vzdělávání, ohledně politických stran a v dalších oblastech s cílem vybudovat širokou platformu pro země pro provádění komplexní a vzájemně prospěšné spolupráce.

Za druhé, je třeba rozšířit hospodářské a obchodní vztahy. Čína zavede více opatření na usnadnění obchodu, zlepší dvoustranné investiční dohody, dosáhne plného pokrytí kanálu pro rychlé odbavení zemědělských a vedlejších produktů v hraničních přístavech mezi oběma stranami, uspořádá tematickou akci „cloudová agregace zboží ve Střední Asii“, vytvoří obchodní centrum a podpoří rozvoj obchodního měřítka na novou úroveň.

Za třetí, je třeba prohloubit propojení. Čína komplexně zvýší objem přeshraniční dopravy, zvýší dopravní kapacitu dálnice Čína-Kyrgyzstán-Uzbekistán a dálnice Čína-Tádžikistán-Uzbekistán a podpoří dokování a vyjednávání železničního projektu Čína-Kyrgyzstán-Uzbekistán. Urychlíme modernizaci a transformaci stávajících přístavů a důrazně podpoříme otevření trhu letecké dopravy. Posílíme výstavbu čínsko-evropského centra pro vlakové montáže a vybudujeme komplexní digitální platformu pro služby.

Za čtvrté, je třeba rozšířit energetickou spolupráci. Čína navrhuje vytvořit partnerství pro energetický rozvoj mezi Čínou a Střední Asií, urychlit výstavbu D-linky plynovodu Čína-Střední Asie, rozšířit rozsah obchodu s ropou a plynem mezi oběma stranami, rozvíjet spolupráci v celém energetickém řetězci a posílit spolupráci v oblasti nové energie a mírového využití jaderné energie.

Za páté, je třeba podporovat zelené inovace. Čína je ochotna spolupracovat se středoasijskými zeměmi v oblastech, jako je správa a rozvoj zasolených alkalických půd, úsporné zavlažování atd., podporovat řešení ekologické krize Aralského jezera a podporovat založení high-tech podniků a průmyslových parků informačních technologií ve Střední Asii. Čína vítá účast středoasijských zemí na zvláštních plánech spolupráce v rámci „Pásma a stezky“, jako jsou technologie udržitelného rozvoje, inovace a podnikání a vesmírné informační technologie.

Za šesté, je třeba zlepšit rozvojové schopnosti. Čína vypracuje zvláštní plán spolupráce na snižování chudoby prostřednictvím vědy a technologií mezi Čínou a středoasijskými zeměmi, bude provádět „plán zlepšování technologických dovedností Číny a zemí Střední Asie“, zřídí více Lubanových dílen ve středoasijských zemích a podpoří čínské podniky ve Střední Asii, aby poskytovaly více pracovních příležitostí pro místní oblasti. Aby Čína pomohla ve spolupráci se středoasijskými zeměmi, poskytne celkem 26 miliard čínských yuanů na financování a bezplatnou pomoc středoasijským zemím.

Za sedmé, je třeba posílit dialog mezi civilizacemi. Čína vyzývá středoasijské země, aby se účastnily plánu „Kulturní Hedvábná stezka“, v rámci kterého budou zakládána centra tradiční čínské medicíny ve Střední Asii, urychlí vzájemné zakládání kulturních center, nadále bude poskytovat vládní stipendia středoasijským zemím, uspořádá rok kultury a umění mezi Čínou a středoasijskými zeměmi a spustí speciální vlak pro kulturní turistiku do Střední Asie.

Za osmé, je třeba zachovat regionální mír. Čína je ochotna pomoci středoasijským zemím posílit bezpečnost vymáhání práva a budování obranné kapacity, podporovat země v udržování nezávislého úsilí o regionální bezpečnost a boj proti terorismu a provádět spolupráci v oblasti kybernetické bezpečnosti. Je třeba pokračovat ve využívání koordinačního mechanismu mezi sousedními zeměmi Afghánistánu a společně podporovat mírovou obnovu Afghánistánu. (Kl)

CRI

Čínský prezident Si Ťin-pching se dnes setkal v Si-anu na Summitu Číny a zemí Střední Asie sešel se svými protějšky.

Na setkání s prezidentem Uzbekistánu Šavkatem Mirzijojevem upozornil, že Čína je ochotna spolupracovat s Uzbekistánem na prohloubení všestranné spolupráce a při budování komunity se společnou budoucností Číny a Uzbekistánu. Již v září loňského roku uskutečnil Si Ťin-pching státní návštěvu Uzbekistánu a dostalo se mu vřelého a přátelského přijetí, které má stále v čerstvé paměti. Není to tak dávno, co Uzbekistán úspěšně uspořádal referendum a schválil novou ústavu, která plně demonstruje vysokou míru důvěry a srdečné podpory uzbeckého lidu svému prezidentovi. Si Ťin-pching poblahopřál prezidentovi Uzbekistánu. Pod vedením prezidenta Uzbekistánu bude cesta reformy a otevírání se Uzbekistánu stále širší a výstavba »Nového Uzbekistánu« bude i nadále dosahovat větších úspěchů.

Na setkání s turkmenským prezidentem Serdarem Berdymuhamedovem poukázal na to, že prezident v lednu tohoto roku provedl úspěšnou státní návštěvu Číny. Oba vůdci společně oznámili, že vztah mezi oběma zeměmi bude povýšen na komplexní strategické partnerství, dále oznámili provádění společenství sdílené budoucnosti na bilaterální úrovni a otevření nové kapitoly ve vývoji vztahů mezi Čínou a Turkmenistánem.

Není to přitom tak dávno, co Turkmenistán úspěšně uspořádal nové parlamentní volby a úspěšně dokončil hlavní domácí politickou agendu. Pod vedením pana prezidenta se Turkmenistán posouvá k cíli »omlazení mocné země v nové éře«.

Od navázání diplomatických vztahů mezi Čínou a Turkmenistánem před 31 lety obě země vždy prováděly přátelskou spolupráci založenou na zásadách vzájemného respektu, vzájemného prospěchu a oboustranně výhodných výsledků. Vztahy mezi Čínou a Turkmenistánem mají velký potenciál a široké vyhlídky na rozvoj. Čína je ochotna spolupracovat s Turkmenistánem na neustálém prohlubování bilaterálních vztahů a dosahování lepších výhod pro oba národy.

Při setkání s tádžickým prezidentem Emómalí Rahmónem, Si poukázal na to, že od navázání diplomatických vztahů mezi Čínou a Tádžikistánem se společným úsilím obou stran dosáhly bilaterální vztahy skoku od dobrého sousedského přátelství ke strategickému partnerství a následně ke komplexnímu strategickému partnerství. Si Ťin-pching řekl, že v roce 2019 navštívil jeho zemi a společně oznámili založení společenství rozvoje a bezpečnosti mezi Čínou a Tádžikistánem. V posledních čtyřech letech dosáhlo budování společenství mezi oběma zeměmi uspokojivého pokroku.

Zdůraznil, že vztahy mezi Čínou a Tádžikistánem mají hluboký historický původ, pevný politický základ, bohaté konotace spolupráce a širokou veřejnou podporu. V nové situaci se zaměřením na skvělou budoucnost obou národů je Čína ochotna spolupracovat s Tádžikistánem na komplexním zvýšení úrovně spolupráce v různých oblastech a podpořit budování čínsko-tádžické komunity se společnou budoucností, s přátelstvím po generace, se sdílením dobrého i zlého a se vzájemným prospěchem.

I kyrgyzského prezidenta Sadyra Žaparova Si srdečně uvítal a připomněl, že loni se setkali dvakrát a dosáhli důležitého konsenzu o vztazích mezi Čínou a Kyrgyzstánem a spolupráci v různých oblastech mezi oběma zeměmi. Tyto konsenzy jsou účinně prováděny, což vkládá silný impulz do rozvoje dvoustranných vztahů uvedl Si a dodal, že od nástupu prezidenta Žaparova do úřadu tvrdě pracoval na rozvoji ekonomiky, zlepšení živobytí lidí, podpoře usmíření mezi různými politickými silami a získal podporu kyrgyzského lidu. Věří, že pod jeho vedením budou různé projekty Kyrgyzstánu i nadále dosahovat nových úspěchů.

I vztahy mezi Čínou a Kyrgyzstánem prošly 31letým rozvojem a Čína je ochotna spolupracovat s Kyrgyzstánem na vybudování společenství se společnou budoucností dobrého sousedství, přátelství a prosperity, provádět všestrannou spolupráci a pomáhat při rozvoji a revitalizaci obou zemí.

CRI

Maďarské tokajské víno, řecký šafrán z vesnice Krokos v Kozani, český křišťál, polský porcelán, srbské černé lanýže a další. Jen děti by si vybraly jen jedno z toho, dospělí chtějí všechno a v Ningbo (Ning-po) to také můžete všechno dostat!

V Ningbo byl v pondělí zahájen 3. Veletrh Číny a zemí střední a východní Evropy a Mezinárodní veletrh spotřebního zboží. Hlavním tématem letošního veletrhu je Posílit praktickou spolupráci do budoucnosti. Veletrhu se zúčastnili politici, diplomaté zastupitelských úřadů v Číně a zástupci společností z více než deseti zemí střední a východní Evropy. Vystavovatelé přivezli více než 5.000 druhů svých výrobků v šesti velkých kategoriích, tedy zemědělské produkty, alkohol, kosmetika, výrobky denní potřeby, speciality a obchod se službami. 

Během veletrhu pracuje tým CGTN v první frontě veletrhu a natáčí sérii rozhovorů se zahraničními diplomaty a zástupci společností.

Tentokrát jsme také pozvali zahraniční internetové hvězdy ze střední a východní Evropy, včetně řeckých velvyslankyní cestovního ruchu Marianny Erotokritouové a Sofie Erotokritouové, Martiny ze Slovenska, Marka ze Slovinska a reportéra CGTN z Jižní Afriky.

Prostřednictvím živého vysílání reportérka CGTN Zhang Meng (Čang Meng) a řecké sestry Marianna a Sofia navštívily obchodní a turistickou atrakci Laowaitan (Lao-waj-tchan), aby zažily střet a integraci čínské a západní kultury na místě.

Během živého vysílání téhož dne vedly reportérka CGTN Lu Sirui (Lu S´-žuej) a řecké sestry diváky ke speciálním produktům od vystavovatelů ze zemí střední a východní Evropy na slavnostním zahájení veletrhu a odhalily nejpopulárnější výrobky na veletrhu. 

Reportér CGTN Zhu Zhu (Ču Ču) vedl rozhovory s obchodníkem s kávou a spotřebiteli v srbském výstavním pavilonu. Mnoho kávových společností ze střední a východní Evropy vstoupilo na čínský trh přes Ningbo. 

3. Veletrh Číny a zemí střední a východní Evropy a Mezinárodní veletrh spotřebního zboží potrvá až do 20. května a bude odhaleno více zajímavostí. 

Zdroj: China Global Televsion Network (CGTN)