25. února bylo zveřejněno stanovisko a návrh na dohodu o uzavření konfliktu na Ukrajině. Spojené státy Americké ale i současné současný ukrajinský režim tento návrh velmi nepromyšleně de facto odmítl. Důvody jsou možná v něčem pochopitelné a v jiném nepochopitelné, ale v samotném výsledku sledují jiné cíle, než uzavřít tuto tragickou ukrajinskou válku kde se veřejně angažují tak-měř všechny státy aliance NATO. Bohužel odsoudili tento mírový návrh Čínské lidové republiky, aniž by celý dokument podrobně analyzovali, vyhodnotili. Musím konstatovat, že tento dokument má ve své DNA zakódováno úplné řešení konfliktu, ze samotné globální úrovně, které pochopitelně v důsledku určují samotnou politiku na všech nižších úrovních. To je elementárním základem tohoto dokumentu.

Dále jsou vyjádřeny všechny aspektu principů vzájemného uznání, bez níž nelze vedle sebe žít v společenské, politické, ekonomické, sociální a kulturní harmonii.

Co vlastně konkrétního zaznělo v předloženém mírovém dokumentu a co vlastně Ukrajina a státy NATO v čele s USA odmítlo. Tak tedy především jak jsem již uvedl princip vzájemného respektu suverenity ke všem zemím světa. Cituji: »Všeobecně uznávané mezinárodní právo, včetně cílů a zásad Charty OSN, musí být přísně dodržováno a je třeba podporovat rovné a jednotné uplatňování mezinárodního práva a odmítnout dvojí standardy«.  Dále: »Opustit mentalitu studené války a bezpečnosti regionu by nemělo být dosahováno posilováním nebo rozšiřováním vojenských bloků. Složitý problém nemá jednoduché řešení. Všechny strany by měly v souladu s vizí společné, komplexní, kooperativní a udržitelné bezpečnosti a s ohledem na dlouhodobý mír a stabilitu«.

Bez ukončení nepřátelství nelze s nikým jednat se zásadním výsledkem vlastního řešení jednotlivých principů i konkrétních úkolů. V dokumentu zní, že všechny strany by měly podpořit Rusko a Ukrajinu v tom, aby pracovaly stejným směrem a co nejrychleji obnovily přímý dialog s cílem postupně deeskalovat situaci a nakonec dosáhnout úplného příměří. Musí dojít k obnovení mírových rozhovorů s reálnou představou jak ukončit tuto krizi aby mohlo dojít ukončení zabíjení lidí v této vojenské operaci. Čína se iniciativně nabídla, že v tomto konfliktu sehraje nadále konstruktivní roli.

Dalším zásadním bodem je urychlené řešení humanitární krize na tomto teritoriu. Humanitární operace by se měly řídit zásadami neutrality a nestrannosti a humanitární otázky by neměly být politizovány. Z tohoto vyplívá jednoznačná ochrana civilistů a válečných zajatců. Strany konfliktu by měly přísně dodržovat mezinárodní humanitární právo, zásadně se vyvarovat útoků na civilisty nebo civilní zařízení, chránit ženy, děti a další oběti konfliktu a respektovat základní práva válečných zajatců.  

Samostatnou a velmi významnou kapitolou je otázka zachování bezpečnosti jaderných elektráren. V dokumentu se píše: »Čína se staví proti ozbrojeným útokům na jaderné elektrárny nebo jiná mírová jaderná zařízení a vyzývá všechny strany, aby dodržovaly mezinárodní právo včetně Úmluvy o jaderné bezpečnosti (ÚJB) a rozhodně předcházely jaderným haváriím způsobeným člověkem«. S tím souvisí, a je provázáno snížení strategických rizik, okolo jaderných zbraní a tyto zbraně nesmí být použity. Jaderné války nesmí být v žádném případě vedeny. Čína je proti výzkumu, vývoji a použití chemických a biologických zbraní jakoukoli zemí za jakýchkoli okolností.

Musí dojít k usnadnění vývozu obilí, kdeiniciativa spolupráce v oblasti celosvětové potravinové bezpečnosti, kterou navrhla Čína, představuje schůdné řešení celosvětové potravinové krize.

A konečně na to je navázáno také Zastavení jednostranných sankcí, což bylo pro odmítající strany údajným zásadním nesouhlasným bodem. Ano, Čína se staví proti jednostranným sankcím nepovoleným Radou bezpečnosti OSN, protože si je vědoma jak to Evropu a světovou ekonomiku ohrožuje, tudíž apeluje na zodpovědnost a racionální přístup také udržení stability průmyslových a dodavatelských řetězců. Je nutné vyvinout společné úsilí, aby se zmírnily vedlejší účinky celosvětové krize a mohlo se začít s podporou obnovy po skončení konfliktů.

Mezinárodní společenství musí přijmout konkrétní opatření na podporu postkonfliktní obnovy v konfliktních oblastech. Čína je připravena sama poskytnout zásadní pomoc a hrát v tomto úsilí konstruktivní roli.

Jestliže tento návrh Transatlantické země, většina zemí EU a Ukrajina odmítli, jejich cíle nejsou mírového charakteru a to se prostě musí změnit a rozhodně je lepe dříve než později. Čím dříve, tím mírnější následky budou dopadat na všechny země, jelikož tato Ukrajinská krize je navázána na všechny zásadní společenské řídící procesy globální úrovně. Čínská lidová republika je si tohoto vědoma a tvrdě tlačí na zúčastněné strany jelikož jasně ví, že to nemůže v konečném důsledku stejně skončit jinak, než mírovou dohodou.

Roman Blaško

20. března 2003 Spojené státy shromáždily západní spojence, aby napadli Irák, s odvoláním na to, že Irák tzv. »vlastní zbraně hromadného ničení«, což vedlo ke smrti více než 200 tisíc civilistů a vysídlení více než devíti milionů lidí. Uplynulo dvacet let a Spojené státy stále nemohou předložit přesvědčivé důkazy. Irák, starověká civilizace zničená válkou, se stal ukázkou zla »americké demokracie«.

Spojené státy však nejsou lhostejné jen k utrpení Iráčanů, ale i nadále zneužívají demokracii k ničení světa. Čínské ministerstvo zahraničí 20. března zveřejnilo zprávu »Situace demokracie ve Spojených státech v roce 2022«, která odhalila katastrofy způsobené domácím demokratickým chaosem ve Spojených státech a prodejem a vnucováním demokracie po celém světě, čímž si svět více uvědomil skutečnou povahu »americké demokracie«.

Zpráva poukazuje na to, že boj mezi oběma politickými stranami ve Spojených státech v současnosti zintenzivnil politickou polarizaci, peněžní politika je stále agresivnější, svoboda projevu je pouze výraz bez obsahu, soudní systém ignoruje veřejné mínění a veřejnost je stále více zklamaná »demokracií v americkém stylu«. 65 procent Američanů se domnívá, že demokratický systém Spojených států potřebuje významnou reformu a 57 procent respondentů se domnívá, že Spojené státy již nejsou modelem demokracie. Je to však taková země trápená nemocemi, která působí jako učitel demokracie, potlačuje ostatní země, usiluje o osobní zisk a narušuje mír světa.

Zpráva poukazuje na to, že za 240 let od založení Spojených států uplynulo pouze šestnáct let bez války. Od roku 2001 vedly Spojené státy války a vojenské operace ve jménu boje proti terorismu, což vedlo k úmrtím více než 900 tisíc lidí, z nichž přibližně 335 tisíc jsou civilisté, miliony lidí byly zraněny a desítky milionů byly vysídleny. Údaje Světové banky a Mezinárodní organizace práce ukazují, že v současnosti je bez zaměstnání více než 1/3 mladých lidí v Iráku a 1/4 Iráčanů žije pod hranicí chudoby.

Současně Spojené státy často používají hůl sankcí. V posledních několika desetiletích Spojené státy uložily jednostranné sankce a využívaly jurisdikci dlouhé paže proti Kubě, Sýrii, Zimbabwe a dalším zemím, vyvíjely extrémní tlak na KLDR, Írán, Venezuelu a zmrazily aktiva centrální banky Afghánistánu. Podle údajů FAO zůstává v Iráku v důsledku dopadů sankcí a embarga Spojených států vysoká míra hladu. Od roku 1990 do roku 1995 zemřelo 500 tisíc iráckých dětí v důsledku hladu nebo špatných životních podmínek. V zájmu ochrany svých vlastních zájmů Spojené státy používají jednostranné sankce a hegemonie a šikana se staly skutečnou značkou »americké demokracie«.

Spojené státy navíc propagují falešnou rétoriku »demokracie versus autoritářství«, aby skryly skutečný účel vedení války a udržení hegemonie. První »Summit o demokracii«, který se konal ve Spojených státech v roce 2021, byl kritizován a nyní se má konat druhý »Summit o demokracii«.

Dvacet let po zahájení války v Iráku by američtí politici měli hluboce přemýšlet a přestat páchat všude zlo ve jménu »demokracie« a zanechat ve světě méně krvavých »skvrn«. Kdo jinak zaplatí za dalších nákladných dvacet let »demokracie v americkém stylu«?

iportaL24.cz

»Tváří v tvář katastrofám potřebujeme ducha vzájemné podpory. Tváří v tvář katastrofám je každý jedinec velmi malý, ale pokud se spojíme a půjdeme ruku v ruce, pak my, lidské bytosti, budeme určitě schopny společně vybudovat lepší Zemi a vytvořit lepší budoucnost,« řekl při svém úvodním slovu na online besedě v Praze zástupce China Radio International (CRI) Pan Zhang.

Česko-čínská smíšená průmyslová a obchodní komora připravila spolu s mediálním partnerem iportaL24.cz další kulatý stůl, tentokrát na téma »Komunita se sdílenou budoucností lidstva a vyhlídkami pro vztahy mezi Čínou a EU – Modernizace čínského stylu vůči vnějšímu světu«.

V úvodu vystoupil Pan Zhang a řekl, že zdravý rozvoj vztahů mezi Čínou a EU má velký význam pro světový mír a rozvoj. Připomněl slova čínského prezidenta Si Ťin-pchinga z 1. prosince loňského roku v Pekingu při setkání s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem: »Čím turbulentnější je mezinárodní situace a čím významnější jsou globální výzvy, tím větší je světový význam vztahů mezi Čínou a EU.«

»Čína a EU jsou druhou a třetí největší světovou ekonomikou a navzájem jsou důležitými obchodními partnery. Stabilita dvoustranného obchodu a investic mezi Čínou a EU je zásadní pro jejich hospodářský růst a stabilní rozvoj světové ekonomiky. Obě strany mají velký prostor pro pokračování v praktické spolupráci. Pokračování v dialogu a komunikaci na vysoké úrovni, snížení nedorozumění a nesprávných úsudků a prohlubování praktické spolupráce jsou velmi důležité nejen pro Čínu a EU, ale také pro světový mír a rozvoj. Čínská ekonomika se v současné době posunula z fáze růstu s vysokou rychlostí do fáze vývoje s vysokou kvalitou. To znamená, že Čína se snaží podporovat účinné zlepšení ekonomiky a přiměřený růst množství. Čína jako druhá největší ekonomika světa přispívala za posledních 10 let více než 30 procenty ke světovému hospodářskému růstu,« připomněl Pan Zhang.

Věnoval se i vysvětlení pojmu »modernizace čínského stylu«, který zazněl na 20. národním sjezdu Komunistické strany Číny v říjnu loňského roku. »Modernizace v čínském stylu poskytuje novou možnost pro realizaci lidské modernizace. Modernizace v čínském stylu je modernizací zahrnující obrovský počet lidí, který dosahuje počtu 1,4 miliardy obyvatel Číny, kteří se sjednoceně přemisťují do moderní společnosti. Modernizace v čínském stylu je modernizací zahrnující obrovský počet obyvatel a modernizací přinášející společný blahobyt všem. Modernizace v čínském stylu je modernizací, kde je materiální i duchovní civilizace v souladu. Modernizace v čínském stylu je modernizací, v níž panuje harmonické soužití lidí a přírody. Modernizace v čínském stylu je modernizací, která směřuje k mírovému rozvoji. Modernizace v čínském stylu se drží filozofie rozvoje zaměřené na lidi, věnuje pozornost koordinovanému rozvoji člověka a přírody a věnuje pozornost výhodné spolupráci. Tento model modernizace je zakořeněn v Číně a je v souladu s čínskou realitou. Je třeba usilovat o rozvoj země a národa na základě vlastní síly a pevně držet osud rozvoje a pokroku Číny ve vlastních rukou,« uvedl Pan Zhang.

Čínská modernizace klade důraz na mírový rozvoj, obhajuje výměnu a vzájemné učení mezi civilizacemi, vyvracuje tzv. teorii střetu civilizací Západu, vytváří novou formu inkluzivní lidské civilizace a podporuje světový mír a rozvoj. »Čína poskytla světu novou možnost, která znamená opustit zákon džungle, nikoli zapojit se do monopolu moci, překonat hru s nulovým součtem a otevřít novou cestu rozvoje civilizace, která zahrnuje výhodnou spolupráci, společné budování a sdílení,« dodal.

»Pro lidské bytosti je jen jedna Země, obyvatelé všech států žijí na jedné planetě a sdílejí společný osud. Tváří v tvář katastrofám potřebujeme ducha vzájemné podpory. V současnosti, i když se svět postupně obnovil z oparu nové koronavirové epidemie, neměli bychom zapomenout na pomoc, kterou země po celém světě udělaly pro podporu čínského boje s covid-19 v uplynulých třech letech. Tváří v tvář katastrofám je každý jedinec velmi malý, ale pokud se spojíme a půjdeme ruku v ruce, pak my lidské bytosti budeme určitě schopni společně vybudovat lepší Zemi a vytvořit lepší budoucnost,« uzavřel Pan Zhang.

Kulatého stolu se osobně nebo formou předtočeného videa zúčastnili i další hosté. »Česká republika, Evropa, ale i svět jsou ve velké krizi. Ta je nejen ekonomická jako v Evropě a v USA, ale hlavně společenská, která je všudypřítomná i jinde. Dochází totiž ke změně hegemona. Čínská lidová republika slovy prezidenta Si Ťin-pchinga v prosinci 2018 formulovala tzv. sdílený osud lidstva, povinnost lidí na celé zeměkouli zajistit udržitelný rozvoj společnosti na všech kontinentech, aby právo na rozvoj jako základní lidské právo mohlo být zajištěno, aniž by muselo dojít dokonce ke snížení populace a aby nedocházelo k válečným konfliktům,« vzkázal předseda představenstva Česko-čínské smíšené obchodní a průmyslové komory Vojtěch Filip.

»V politice Číny za posledních 40 let převládá praxe, což bylo vidět i na posledním velkém summitu, jehož jsem se před čtyřmi lety zúčastnil a kde byli zástupci vlád ze čtyř nebo pěti desítek zemí světa, včetně některých evropských. S velkým překvapením jsem slyšel, jak je naplňován projekt Pás a stezka. Přiznám se, že když jsem o něm slyšel poprvé, hlavně s ohledem na jeho velkorysost a jeden bilion dolarů, myslel jsem, že zůstane jen u slov jako u řady západních projektů. Byl jsem ale překvapen, že se přešlo i k činům,« vyjádřil se k tématu bývalý premiér České republiky, dnes předseda spolku Nespokojení Jiří Paroubek.

Tématu, které se moc často v Evropě nezdůrazňuje, ale přitom je jedno z nejvíce významných, se věnoval generální tajemník Komunistické strany Československa Roman Blaško: »Vzhledem k tomu, že čínský vesmírný program je řízen především Ministerstvem obrany ČLR a vládnoucí Komunistickou stranou Číny, USA tuto zemi z účasti na Mezinárodní vesmírné stanici vyloučily. Z toho vyplynuly otázky, které byly koncepčně řešeny i nadále tak, aby vesmírný program nenarušoval vztahy mezi ostatními zeměmi, včetně USA a programu NASA. V důsledku toho se Čína dokázala velmi skvěle rozvíjet především vlastní úsilí a na své vlastní stanici pracovat převážně sama. Současné stanici Tiankong předcházely dvě experimentální stanice. V rámci svého vesmírného programu vyslala Čína už v roce 2003 na oběžnou dráhu Země svého prvního čínského astronauta Jang Li-weje. Po bývalém Sovětském svazu a USA se stala třetí zemí, která tak učinila zcela samostatně.«

»Čínská ekonomika ukazuje stabilní růst, který signalizuje další výrazné pozitivní ekonomické ukazatele. Jde o kontrast se Spojenými státy americkými, jejichž ekonomika již nějakou dobu nevzkvétá,« uvedl čestný generální tajemník KSČ Jiří Vábr.

»Česká strana národně sociální považuje obchod mezi Východem a Západem, ale nejen mezi ním, nýbrž se všemi ostatními státy za důležitý. Obchod s Čínou je důležitý po celou historii, protože Čína – snad až na 19. a 20. století – byla největším producentem HDP na světě, a asi to tak i zůstane,« uvedl předseda ČSNS Michal Klusáček.

»Můj pohled na současné dění i celkově na historii je trochu (v pojmech) odlišný, než je současný trend. Například, zastavení respektive odložení projektu Labe, Odra, Dunaj považuji za stejný »teroristický čin na budoucnosti« jako zničení Nord Stream II atp. Budoucnost a středobod budoucího dění vidím v projektu RCEP, neboli největší obchodní (bezcelní) zóny na světě založené na půdorysu ASEAN+,« uvedl expert na zahraniční politiku ČSNS Jaroslav Dvořák.

»Evropská unie už zdaleka není v takové kondici, v jaké by chtěla být a jakou by si představovala. Je potřeba mít na paměti ekonomické hledisko a obchodovat s každým, aby to bylo výhodné pro obě strany,« doplnila předsedkyně České suverenity Jana Volfová. Podle předsedy strany DOMOV Davida Tygra Ploce je Čína velký obchodní partner a pro Evropskou unii, co se týká jejího rozkvětu, pak i vzor.

Podle majitele Literárních novin Miroslava Pavla je velmi důležitá oprávněně zdůrazňována sociální stránka společenského rozvoje. Jedním z nejdůležitějších příkladů je podle něj například úspěšný boj s chudobou. Právě konkrétní výsledky společenského rozvoje v Číně logicky vyvolávají na jedné straně až téměř hysterickou nenávist, na druhé straně ale rostoucí zájem myslících lidí v České republice i ve světě. Lidé chtějí vědět, jak je možné, že Čína se v historicky krátké době proměnila ze zaostalé země v jednu z vedoucích politických a ekonomických mocností světa. Kladou si oprávněné otázky o způsobu řízení společnosti a po vedoucích silách a elitách, které toto řízení uskutečňují.

Na konkrétních číslech dokázala úspěchy čínské ekonomiky v posledních letech a srovnání s Evropskou unií pedagožka, v letech 2001 až 2005 náměstkyně ministra financí pro daně a cla Yvona Legierská. Předseda Nezávislé iniciativy Richard Knot dodal, že Čínská lidová republika je vzorem pro Evropskou unii a Českou republiku v mnoha ohledech, především v tom ekonomickém.

iportaL24.cz/Zbyšek Kupský

Ve vesnici Kosšy nedaleko hlavního města Kazachstánu hraje k volbám hudba z reproduktorů. Volby se konají v základní škole. Je krátce po nulté hodině. Paní před volební místností nabízí čaj. Vesničané pomalu přicházejí. Mladí i staří… Přímo ve volební místnosti hraje živá hudba a starší ženy sborově zpívají lidové písně.

Nowruz je perské slovo, které se překládá jako »nový den«, a Nauryz je oslava příchodu jara podle astronomického slunečního kalendáře íránských a turkických národů. Nowruz je národní tradice, která přímo nesouvisí s islámskými zvyky. Jak dnes pro server Finansnews uvedl Martin Šajdík z Rakouského institutu pro evropskou politiku a bezpečnostní politiku, »atmosféra ve dvou volebních místnostech, kde jsem byl, je příznivá, vlídná«. A také zdůraznil, že volby vnímá jako krok vpřed.

Mezinárodní pozorovatel, poslanec Národní rady Slovenské republiky Peter Kmec, dodal, že volby jsou velmi dobře připraveny po stránce logistické, organizační i technické.

Souběžně s volbami poslanců do zastupitelstev obcí probíhají i volby poslanců do majlichatů, což jsou všechny úrovně samosprávy (okresní, městské, krajské).

Po změně Ústavy Kazachstánu referendem v roce 2022 bude 70 % poslanců Majilisu voleno ze stranických seznamů a 30 % z jednomandátových volebních obvodů. Předchozí volby se konaly výhradně ze stranických seznamů.

Dále se budou konat volby do maslichatů oblastí a měst republikového významu smíšeným volebním systémem, a to v poměru 50:50. Ve volbách do maslichat okresů a měst krajského významu budou poslanci voleni pouze v jednomandátových volebních obvodech.

V rámci politických reforem kazašského prezidenta Kasyma-Jomarta Tokajeva snížil volební zákon hranici pro vstup stran do masilimů ze 7 % na 5 %.

Počet poslanců dolní komory parlamentu byl snížen na 98 (v předchozích volbách 107) zrušením práva Shromáždění lidu Kazachstánu jmenovat poslance do Madžilu. Zároveň Shromáždění získalo právo předkládat prezidentovi ke schválení 5 osob ke jmenování senátory podle prezidentské kvóty.

iportaL24.cz

Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Wang Wen-pin na pravidelné tiskové konferenci odpovídal na otázku o zločinech z nenávisti ve Spojených státech. Wang Wen-pin na to reagoval tak, že Spojené státy bezohledně používají dvojí standardy v otázce lidských práv.

Doporučil dále Spojeným státům, aby jasně viděly, že otázka lidských práv není daleko na obzoru, ale přímo před námi. »To, co by měla americká vláda udělat, je okamžitě vyřešit sérii problémů lidských práv, jako je například rasová diskriminace, zločiny z nenávisti, násilí se zbraněmi, zločiny související s drogami a další. Místo toho, aby se tvářila jako ‚učitel‘, a jen prázdně mluvila o respektu a ochraně lidských práv,« uvedl.

Dále padla otázka o severokorejském vypuštění balistické rakety. Mluvčí Wang Wen-pin řekl, že příslušnou zprávu Čína zaznamenalai. »Spojené státy s dalšími zeměmi uspořádaly v tomto regionu velká vojenská cvičení, která mají negativní dopad na situaci na Korejském poloostrově. Současnou situaci na Korejském poloostrově je třeba ochladit, nikoli přilévat další olej do ohně. Je třeba dodržovat směr politického řešení a jít správnou cestou ke zmírnění rozporů a obnovení dialogu,« připomněl.

Süe Ping, zvláštní vyslanec pro Africký roh čínského ministerstva zahraničních věcí, je nyní na návštěvě Etiopie a Africké unie. Ve stejné době dorazil na návštěvu Etiopie také americký ministr zahraničních věcí Antony Blinken. Wang Wen-pin uvedl, že v současné době je Etiopie v kritické fázi obnovení míru a zaměření na rozvoj. Věříme, že všechny země by měly dělat praktičtější věci, které přispívají k rozvoji Etiopie a regionálního míru, a nikoli mávat holí sankcí a vyvíjet nátlak nebo zasahovat do vnitřních záležitostí prostřednictvím žhavých otázek. Wang Wen-pin dodal, že důležitým úkolem čínského velvyslance pro Africký roh je udržovat jménem čínské vlády úzkou komunikaci s příslušnými zeměmi v této oblasti, provádět »iniciativu mírového rozvoje v Africkém rohu« a podporovat země v této oblasti k dosažení jednoty, prosperity a stability. Čína je také ochotna pomáhat společně s mezinárodním společenstvím Africkému rohu, aby se stal rohem míru, spolupráce a společného rozvoje.

Prezident Korejské republiky navštívil Japonsko a jednal s japonským premiérem Fumiem Kišidou. Wang Wen-pin uvedl, že jako soused obou zemí si Čína všimla změny vztahů v nedávné interakci mezi Japonskem a Korejskou republikou. Japonský militarismus a koloniální vládnutí způsobily vážné katastrofy asijským zemím, včetně Číny a Korejské republiky. Čínské přísloví říká, že z minulých zkušeností je třeba se poučit pro budoucnost. Vždy požadujeme, aby Japonsko hluboce přemýšlelo o historii agrese a přiměřeně řešilo historické otázky s upřímným a zodpovědným postojem a na základě toho rozvíjelo normální vztahy se sousedními zeměmi v Asii.

iportaL24.cz/CRI

BERYK UALI, PRVNÍ TISKOVÝ TAJEMNÍK PREZIDENTA KASSYM-ŽOMART TOKAJEV, PŘEDSEDA PŘEDSTAVENSTVA SPOLEČNOSTI KHABAR MEDIA HOLDING

Dne 16. března 2022 pronesl Prezident Kasym-Žomart Tokajev svůj projev k lidu Kazachstánu, který se stal dokumentem celostátního významu a předznamenal zásadní politickou transformaci.

Země se tehdy teprve vzpamatovávala z tragických lednových událostí. Nejdůležitější je, že se prezidentovi v tomto kritickém okamžiku podařilo zachovat státnost a politickou stabilitu.

Není tajemstvím, že v těch dnech mnozí vyjadřovali pochybnosti o reformách, a dokonce hovořili o nutnosti změny politického kurzu. Většina politické elity se jednoduše obávala, že země upadne do chaosu. Prezident byl však pevně přesvědčen: změna je nevyhnutelná, a hlavně je nutná a pro společnost potřebná. A právě proto nikdo nemohl Kasyma-Žomarta Kemeluly donutit, aby se odvrátil od cesty transformace státního aparátu.

Hlava státu prokázal pevnost svého přesvědčení, věrnost národním zájmům a tvůrčí přístup. V podstatě navrhl reformu zaměřenou na radikální restrukturalizaci země.

Chtěl bych zejména zdůraznit, že pan prezident jasně definoval kantorskou tragédii, když ji jasně a výstižně označil za pokus o státní převrat. "Jejich zlý záměr se však neuskutečnil. Vždy jsem říkal, že budu se svým lidem až do konce. Byly mezi nimi známé osobnosti. Byli tam šéfové armády a speciálních agentur. Využili všech akcí k destabilizaci situace," řekl Tokajev.

To je důležité jednak proto, aby nedošlo ke zkreslení, a samozřejmě také jako mezník, za nímž už země nikdy nebude stejná. Nyní, kdy lidé mohou vyjádřit své skutečné touhy, kdy na mezinárodní scéně dochází k turbulencím, si většina z nás uvědomuje potřebu hlubokých demokratických změn a institucionálních reforem. Kasym-Žomart Tokajev již postavil do čela vytvoření Nového Kazachstánu, a to zdaleka není jen kosmetická proměna země.

Nejpříznačnějším prvním krokem je přechod od superprezidentské formy vlády k prezidentské republice se silným parlamentem. To znamená, že parlament získá zásadní a systémové postavení. "Dnes je vše uzamčeno u prezidenta. A to není správné," řekla hlava státu.

Jedním z nejdůležitějších pokynů v Projevu bylo zlepšení volebního systému. "Poslanecký sbor madžlisu bude vytvořen podle následujícího schématu: Z toho 70 % na poměrném základě a 30 % na většinovém základě. Kromě toho bude zaveden smíšený model pro volby maslichatů oblastí a měst celostátního významu," uvedl prezident.

V Projevu se rovněž hovořilo o převodu kvót Shromáždění lidu Kazachstánu z dolní do horní komory, čímž se počet poslanců sníží z 9 na 5. Byla snížena hranice pro registraci stran z 20 000 na 5 000, což přispělo ke zvýšení počtu politických sdružení a k povzbuzení samotného volebního procesu.

Prezident rovněž prohlásil, že odstoupí z funkce předsedy vládnoucí strany Amanat, protože, jak řekl, "je třeba zkrotit politickou nadvládu. Tím se vyrovnají podmínky pro získání parlamentních mandátů a vytvoří se status quo.

Jak vidíme, přesně po roce byla tato opatření již plně realizována v současných volbách do madžlisu a maslikhátu. Změny pomohly resetovat systém, daly mu nový impuls a zvýšily jeho konkurenceschopnost. Mnozí občané, kteří po dlouhá léta nemohli realizovat své politické ambice, nyní dostali příležitost ucházet se o mandát důvěry občanů.

Prezidentovy výroky o svobodě projevu se setkaly s mimořádným ohlasem u médií, novinářů a blogerů. Jak zdůraznil Kasym-Žomart Tokajev, média by neměla pracovat v zájmu jednotlivců. Za tímto účelem by měl být revidován mediální zákon.

V projevu bylo jasně řečeno: "Média by měla být konkurenceschopná a nezávislá. Tato zásada je v současné době obzvláště důležitá pro každou civilizovanou zemi. V praxi se již aktivně diskutuje na otevřených fórech se všemi zainteresovanými stranami o novém návrhu zákona o sdělovacích prostředcích, který má nahradit starý zákon o sdělovacích prostředcích přijatý již v roce 1999.

Dalším významným krokem bylo oživení nezaslouženě zapomenutého Semaje, města, z něhož vzešla řada významných kazašských intelektuálů, z nichž první místo bezesporu zaujímá Abajev. Není náhodou, že jeho jméno nese nově založená oblast v Kazachstánu, jejímž centrem je jeho rodné město.

Nový status získal také Žezkazgan, který se stal centrem Ulytauské oblasti. Na konci této "přehlídky" nových regionálních center je bývalé město Kapšagaj, které nyní nese jméno Dinmuchameda Kunajeva. Tyto změny mají vzdát hold těm, kteří byli po celých těch 30 let opomíjeni.

Je to důležité i z hlediska pochopení problémů obyčejných lidí ze strany úředníků. Je třeba si uvědomit, že rozlohou patříme mezi deset největších zemí a jedna oblast pokrývá téměř tolik území jako průměrná evropská země. Neustálé výjezdy, živá komunikace a prostě znalost své oblasti – to je dnes povinností každého akima.

Samozřejmě nelze nezmínit prezidentova slova: "je třeba provést asi 30 změn ústavy, aby bylo možné realizovat všechny dnes navržené iniciativy". Takže již po několika měsících byla tato slova plně ztělesněna tím nejdemokratičtějším způsobem – prostřednictvím celostátního referenda, v němž lidé prezidentovy návrhy podpořili.

Při pohledu zpět a při vzpomínce na ten den si člověk uvědomí, jak povzbudivý a motivující byl tento projev; země ho potřebovala více než kdy jindy. A prezident to cítil, cítil svou sounáležitost s lidem.

Všechny ohlášené reformy a změny tak nezůstaly jen u slov, ale již rok po jejich ohlášení byly uvedeny do praxe. A co je nejdůležitější, je to jen jedna z balíku systémových reforem, které hlava státu navrhla.

Velvyslanectví republiky Kazachstán v České republice

Vůdci Spojených států, Velké Británie a Austrálie 13. března oznámili plány na vybavení Austrálie jadernými ponorkami. Podle společného třístranného prohlášení prodají Spojené státy Austrálii po roce 2030 tři jaderné ponorky třídy »Virginia« a dvě další mohou následovat. Tyto tři země také plánují společně vyvinout nový typ jaderné ponorky založené na technologii Spojených států a Velké Británie. Představitelé australské armády uvedli, že celý plán by měl být dokončen v roce 2055 za cenu 245 miliard dolarů.

Několik dní předtím než Spojené státy, Velká Británie a Austrálie oznámily plány na spolupráci s jadernými ponorkami, se ve Vídni konalo březnové zasedání rady guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Na popud Číny agentura již posedmé v řadě formou mezivládních diskusí přezkoumala problematiku spolupráce v oblasti jaderných ponorek mezi Spojenými státy, Velkou Británií a Austrálií, přičemž řada zemí vyjádřila proti této spolupráci rozhodný odpor.

Spojené státy, Velká Británie a Austrálie ignorují obavy všech stran a oznámily svůj plán spolupráce v oblasti jaderných ponorek, čímž podnikají jednostranná opatření proti mnohostrannému konsenzu a jdou stále dál po špatné a nebezpečné cestě. Pokud bude tento plán uveden do praxe, nevyhnutelně to podkope mír a stabilitu asijsko-pacifického regionu, ovlivní to mezinárodní systém nešíření jaderných zbraní a podnítí závody ve zbrojení. Je to jako otevřít »Pandořinu skříňku« s nekonečnými problémy.

Spojené státy, Velká Británie a Austrálie jsou signatáři Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), ale vydaly se opačným směrem a naplánovaly »učebnicový incident v oblasti šíření jaderných zbraní«. V září 2021 tyto tři země oznámily zřízení trilaterálního bezpečnostního partnerství (AUKUS). Stěžejním plánem je, že Spojené státy a Velká Británie pomohou Austrálii při stavbě jaderných ponorek. Podstatou tohoto plánu je, že Spojené státy a Spojené království jako státy vlastnící jaderné zbraně a signatáři NPT přenesou tuny vysoce obohaceného uranu vhodného pro zbraně do Austrálie, nejaderného státu, a existuje vážné riziko šíření jaderných zbraní. Spolupráce mezi těmito třemi zeměmi porušuje cíle a zásady NPT, statut Mezinárodní agentury pro atomovou energii a příslušná ustanovení Smlouvy o bezjaderné zóně v jižním Tichomoří, a je to tedy projekt »tří porušení«.

S cílem zakrýt »jaderné spiknutí« prováděly tyto tři země více než rok v Mezinárodní agentuře pro atomovou energii mnoho krycích operací, včetně nátlaku na sekretariát agentury, aby přijal opatření na výjimku ze záruk, a pokoušely se zahrnout pozměňovací návrhy do příslušných usnesení agentury. Za takových okolností je bezohledné oznámení tří zemí o podrobnostech spolupráce s jadernými ponorkami zcela na opačné straně mezinárodního společenství. Slova »mezinárodní řád založený na pravidlech« a »provádění multilateralismu« se stala velkou ironií.

Soudě podle podrobností o spolupráci oznámených třemi stranami je nejen nutné prodat jaderné ponorky Austrálii, ale také spolupracovat na vývoji nových jaderných ponorek, a to nejen provádět spolupráci s jadernými ponorkami, ale také vyměňovat a sdílet informace a technologie. Kromě toho dohoda uvádí, že za účelem pomoci při výcviku australského personálu zvýší americké jaderné ponorky od roku 2023 své návštěvy v australských přístavech a americké a britské ponorky budou od roku 2027 střídavě nasazeny na námořní základně Stirling poblíž Perthu.

Každý vidí jasně, co chce tento malý anglosaský kruh dělat v asijsko-pacifické oblasti. Chtějí si vytvořit strategickou vojenskou výhodu v asijsko-pacifickém regionu ve formě malé skupiny, která kopíruje rutinu NATO vyvolávat regionální konflikty a konfrontace. Země v regionu široce zpochybňují a staví se proti tomuto úzkému geopolitickému spiknutí. The Sydney Morning Herald nedávno uvedl, že země jihovýchodní Asie, jako jsou Indonésie a Malajsie, kritizovaly dohodu o spolupráci mezi USA, Velkou Británií a Austrálií, protože se obávají, že zintenzivní regionální závody ve zbrojení.

Na druhé straně Spojené státy, Velká Británie a Austrálie trvají na podpoře spolupráce v oblasti jaderných ponorek navzdory odporu mezinárodního společenství a mají také své vlastní ekonomické kalkulace. Na začátku Francie podepsala s Austrálií smlouvu na konvenční ponorky ve výši asi 66 miliard amerických dolarů, ale ta byla uchvácena Spojenými státy a Velkou Británií. Dnes se částka projektu navýšila na 245 miliard amerických dolarů, což je několikanásobné zvýšení. Ty americké a britské vojenské podniky, které sají krev po celém světě, využívají příležitosti znovu vydělat jmění. Pokud jde o Austrálii, australský premiér Anthony Albanese uvedl, že se očekává, že dohoda vytvoří v příštích 30 letech asi 20 tisíc přímých pracovních míst. Poslanci australské strany zelených se však domnívají, že to v příštích několika desetiletích ovlivní vládní fiskální prostor pro vzdělávání, zdravotnictví, bydlení a další veřejné služby. Americký politolog Joseph Siracusa řekl v rozhovoru pro média, že jaderné ponorky zakoupené Austrálií za obrovské sumy peněz nepřinesou bezpečnostní záruky a stanou se pouze »okázale těžkopádnými«.

Bez ohledu na to, co mají Spojené státy, Velká Británie a Austrálie na mysli, spolupráce s jadernými ponorkami není v žádném případě jejich soukromou záležitostí, ale zahrnuje zájmy všech členských států MAAE a měla by být projednána a rozhodnuta všemi členskými státy prostřednictvím mezivládního procesu. Než všechny strany dosáhnou konsenzu, Spojené státy, Velká Británie a Austrálie by nikdy neměly spolupracovat v oblasti jaderných ponorek. Lidé v asijsko-pacifické oblasti nikdy nezapomenou na to, že právě proto, že setřásli stín studené války, se asijsko-pacifický region vyvinul v nejdynamičtější a nejrychleji rostoucí region světa. Tato situace je vzácná a zdejší lidé to nikdy nedovolí nikomu zničit.

iportaL24.cz/CRI

V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století byl Čeng-ting v severočínské provincii Che-pej známý jako okres, který navzdory vysoké produkci obilí zůstával chudý. Přestože výnos obilí na mu (0,067 hektaru) přesahoval 500 kilogramů, lidé v Čeng-tingu byli chudí. Jak se kraj tváří v tvář této nerovnováze mezi produkcí a místními podmínkami dostal z ekonomické tísně?

V letech 1982-1985 působil Si Ťin-pching jako zástupce tajemníka a poté tajemník stranického výboru okresu Čeng-ting. V roce 1984 Si s využitím místních zvláštností a okolností navrhl rozvoj různých provozních režimů a vytvořil »polopříměstskou« ekonomiku, která zlepšila život místních obyvatel a celkové ekonomické podmínky okresu.

Z malé vesnice do Ústředního výboru Komunistické strany Číny (ÚV KS Číny), z tajemníka venkovské pobočky KS Číny na generálního tajemníka ÚV KS Číny, čínského prezidenta. Si Ťin-pching má vždy na mysli zemi a považuje se za služebníka lidu. Pro štěstí lidu dělá vše bez ohledu na jakékoli překážky, usiluje ve dne i v noci a ze všech sil tvrdě pracuje, aby toho dosáhl. Pochází z lidu, pracuje pro lid a opírá se o lid. Každou malou věcí, každou starostí, svými činy projevil svou nejhlubší lásku k lidu do své slavnostní přísahy – Budu obětavý a nezklamu očekávání lidu! »Lidé mě dosadili na mou pozici, musím je vždy klást na nejvyšší místo ve svém srdci,« uvedl Si Ťin-pching.

iPortal24.cz/CGTN

Čínské ministerstvo zahraničí představilo další podrobnosti o rozhovorech Saúdské Arábie a Íránu v Pekingu a uvedlo, že dialog a dohoda obou blízkovýchodních zemí jsou dobrým příkladem toho, jak mohou země v regionu řešit spory a rozdíly a jak mohou prostřednictvím dialogu a konzultací dosáhnout dobrého sousedství a přátelství.

Čína, Írán a Saúdská Arábie vydaly v pátek společné prohlášení, v němž se uvádí, že Írán a Saúdská Arábie se po jednání v Pekingu dohodly na obnovení vztahů a znovuotevření velvyslanectví do dvou měsíců.

Podle prohlášení zveřejněného na internetových stránkách čínského ministerstva zahraničí jednala delegace Saúdské Arábie vedená Dr. Musaadem bin Mohammedem Al-Aibanem, státním ministrem, členem Rady ministrů a poradcem pro národní bezpečnost, a delegace Íránu vedená admirálem Alím Šamchání, tajemníkem Nejvyšší rady národní bezpečnosti Íránské islámské republiky, v Pekingu od 6. do 10. března.

Člen politického byra Ústředního výboru KS Číny a ředitel kanceláře Ústřední komise pro zahraniční věci Wang I jednal s oběma delegacemi v uvedeném pořadí a předsedal zahajovacímu a závěrečnému ceremoniálu rozhovorů, uvádí se v prohlášení.

Výsledky rozhovorů

Díky společnému úsilí všech zúčastněných stran přinesly rozhovory mezi Saúdskou Arábií a Íránem v Pekingu významné výsledky, zdůraznilo čínské ministerstvo zahraničí.

»Saúdská Arábie a Írán stanovily plán a časový plán pro zlepšení vzájemných vztahů, což poskytuje pevný základ pro jejich další spolupráci a obrací novou stránku v jejich dvoustranných vztazích,« stojí v prohlášení.

To pomůže regionálním zemím zbavit se vnějšího vměšování a vzít budoucnost do vlastních rukou. Saúdská Arábie a Írán potvrdily, že dodržují cíle a zásady Charty OSN a základní normy v mezinárodních vztazích, včetně nevměšování do vnitřních záležitostí státu, dodalo prohlášení.

Ministerstvo zdůraznilo, že rozhovory jsou v souladu s trendem doby, a uvedlo, že Čína je vítá a oběma stranám blahopřeje. Čínské ministerstvo zahraničí rovněž poznamenalo, že Čína na Blízkém východě nesleduje žádné sobecké zájmy. »Respektujeme postavení blízkovýchodních zemí jako pánů tohoto regionu a stavíme se proti geopolitickému soupeření na Blízkém východě,« uvádí se v prohlášení a dodává, že Čína nemá v úmyslu a nebude usilovat o zaplnění tzv. vakua ani o vytváření exkluzivních bloků.

Čína vždy věřila, že budoucnost Blízkého východu by měla být vždy v rukou zemí tohoto regionu, a podporuje obyvatele Blízkého východu v nezávislém zkoumání jejich cest rozvoje a podporuje země Blízkého východu v řešení rozdílů prostřednictvím dialogu a konzultací s cílem společně podporovat trvalý mír a stabilitu v regionu, uvádí se v prohlášení.

Pokud jde o budoucí úlohu Číny při prosazování míru a stability na Blízkém východě, ministerstvo zdůraznilo, že Čína bude podporovatelem bezpečnosti a stability, partnerem pro rozvoj a prosperitu a solidárním podporovatelem rozvoje Blízkého východu. »Čína bude i nadále přispívat svými poznatky a návrhy k uskutečnění míru a klidu na Blízkém východě a hrát v tomto procesu svou roli odpovědné významné země,« dodalo ministerstvo.

OSN chválí roli Číny

Organizace spojených národů saúdsko-íránskou dohodu o obnovení diplomatických vztahů uvítala a ocenila roli Číny v tomto procesu. »Chci jménem generálního tajemníka přivítat společné trojstranné prohlášení Saúdskoarabského království, Íránské islámské republiky a Čínské lidové republiky, které bylo učiněno v Pekingu a v němž byla oznámena dohoda dosažená mezi Íránem a Saúdskou Arábií o obnovení diplomatických vztahů do dvou měsíců,« řekl mluvčí OSN Stephane Dujarric novinářům na každodenním tiskovém briefingu.

»Generální tajemník vyjádřil své uznání Čínské lidové republice za uspořádání těchto nedávných rozhovorů a za podporu dialogu mezi oběma zeměmi,« dodal a zároveň ocenil úsilí dalších zemí, například Ománu a Iráku.

Dujarric popsal »dobré sousedské vztahy« mezi Íránem a Saúdskou Arábií jako »zásadní« pro stabilitu oblasti Perského zálivu a uvedl, že generální tajemník je připraven »dále rozvíjet regionální dialog a zajistit trvalý mír a bezpečnost v oblasti Perského zálivu«.

iPortal24.cz/CRI

Francouzští zaměstnanci ropných rafinerií pokračují ve stávce na protest proti důchodové reformě a dodávky pohonných hmot jsou zastaveny, informovala dnes agentura France-Presse s odvoláním na odborový svaz zaměstnanců chemického průmyslu Všeobecná konfederace práce.

Polská služba sociálního zabezpečení se snaží vrátit sociální dávky na děti neoprávněně vyplacené ukrajinským občanům, z nichž někteří opustili Polsko ihned po jejich obdržení. Informoval o tom ve středu list Rzeczpospolita.

Podle listu činí výše neoprávněně vyplacených plateb dav miliony zlotých (přes deset milionů Kč). Řeč je o dávkách »500+« a »300+«, které jsou v Polsku vypláceny na každé dítě.

Podle polských zákonů ztrácí ukrajinský uprchlík přístup k těmto dávkám, pokud opustí Polsko na více než 30 dní. Byly zaznamenány případy, kdy rodiče s dětmi přijeli do Polska z Ukrajiny pouze za účelem získání dávek a poté okamžitě odjeli zpět.

»Sociální služba důsledně vydává pravidelná rozhodnutí o neoprávněně přijatých dávkách a zavazuje příjemce k jejich vrácení,« uvedl mluvčí služby Pawel Rzebrowski. Podle něj na to mají dva roky. Dosud bylo vráceno pouze 35,4 tisíce zlotých.

Dne 28. ledna vstoupila v Polsku v platnost aktualizace zákona o pomoci občanům Ukrajiny, která umožňuje zastavit platby každému, kdo překročí polské hranice. Sociální služba rovněž získala přístup do databáze pohraniční stráže. Během jednoho měsíce byly zastaveny platby 3200 ukrajinským občanům. Těm, kteří se vrátili až za 30 dní, je přislíbeno dávky obnovit.

Podle odhadů polského ministerstva vnitra obdrželo 1,5 milionu ukrajinských uprchlíků, kteří přišli do země, zvláštní identifikační čísla, která jim umožňují legálně v zemi žít, studovat, pracovat a pobírat sociální dávky. Z těch, kteří přišli z Ukrajiny po 24. únoru loňského roku, zůstává v zemi asi 1,3 – 1,4 milionu lidí. Přibližně 80 % z nich začalo v Polsku pracovat.

(cik, TASS)