V Africe byl oficiálně zahájen Svátek čínských dokumentárních filmů. Prostřednictvím afrických mainstreamových mediálních platforem a zahraničních institucí se filmy jako Navigace, Odhalení tajemství deseti let, Velké odhodlání a další jedinečné a okouzlující filmy a dokumenty oficiálně setkají s africkým publikem. Rwandská národní televize, Gabonská africká televize a další hlavní africká média zaujala vedení při vysílání filmu Odhalení tajemství deseti let v místním večerním hlavním vysílacím čase.

Celosvětovou akci Svátek čínských dokumentárních filmů společně pořádají čínská mediální skupina China Media Group (CMG) a čínské ministerstvo kultury a cestovního ruchu. Za čtyři měsíce se akce zúčastnilo více než sedmdesát médií a zahraničních institucí z více než čtyřiceti zemí. Mnoho úředníků na ministerské úrovni, zástupců médií a diplomatů využilo příležitost Svátku čínských dokumentárních filmů, vyjádřilo nejlepší přání pro čínsko-africké přátelství a ocenilo, že nový vývoj Číny přináší nové příležitosti pro svět.

Shen Haixiong, ředitel CMG, řekl, že Svátek čínských dokumentárních filmů v Africe je první taková akce v tomto regionu a je to další úspěch čínsko-africké mediální spolupráce a kulturní výměny. Tváří v tvář současné složité a nestabilní mezinárodní situaci bude CMG vždy plnit poslání odpovědného média doby. Bude brát kulturu jako most k překonání bariér a k posílení porozumění a bude držet krok s dobou a snažit se prezentovat krásu světové civilizace, harmonii a společný pokrok.

Kamerunský státní ministr cestovního ruchu Bello Bouba Maigari uvedl, že tím, že Čína věnuje pozornost kulturním hodnotám, plně prokázala, že kultura je základním kamenem prosperující a zdravé společnosti. Čínský dokumentární festival je globální akce a příležitost k podpoře kulturní výměny mezi Čínou a Afrikou. Svátek čínských dokumentárních filmů inspiruje africkou mládež a přináší jí inspiraci a naději.

Státní tajemník komorského ministerstva zahraničních věcí a mezinárodní spolupráce Kassim Loutfi uvedl, že 20. sjezd Komunistické strany Číny má významný dopad i na další regiony světa. Afrika se z tohoto sjezdu může hodně naučit. Více než padesát dokumentárních filmů vybraných v rámci této akce jim umožňuje poznat Čínu z nové perspektivy.

Ministr Cote d’Ivoire pro integraci a národní jednotu Bertin Kouadio Konan ve svém projevu uvedl, že Svátek čínských dokumentárních filmů umožňuje Cote d’Ivoire dále prohloubit kulturní výměnu a spolupráci s Čínou. Přivítal kulturní výměnu mezi Čínou a Afrikou.

Senegalský ministr kultury a historického dědictví Aliou Sow ve svém projevu uvedl, že vztah mezi Čínou a Senegalem je víceúrovňový a multidimenzionální. Obě země se vzájemně oceňují a podporují z hlediska kultury a hodnot. Senegalští a čínští občané se navzájem respektují a důvěřují si. Čína je velmi populární v Africe, zejména v Senegalu.

Tahar Fattani, programový ředitel alžírské Echourouk TV, vyjádřil ocenění akci Svátek čínských dokumentárních filmů. Doufá, že výměna mezi čínskými a alžírskými televizními stanicemi a spolupráce mezi čínskou a alžírskou vládou se budou nadále prohlubovat.

Reeya Rambojun, moderátorka Mauricijské národní televize, řekla, že Svátek čínských dokumentárních filmů umožnil Mauriciu objevit rozmanitou Čínu z oblasti kultury, jídla a dalších aspektů.

Hlavní televizní média v afrických zemích, jako je Konžská demokratická republika, Konžská republika, Kamerun, Benin a Burkina Faso, budou postupně vysílat pořady jako Navigace a Odhalení tajemství deseti let. Akce Svátek čínských dokumentárních filmů potrvá v Africe až do prosince.

(pr)

Čína se ve snaze o svůj rychlý rozvoj čím dál více soustřeďuje na snahy o prudký rozvoj zbytku světa, neboť rychlý rozvoj Číny při její velikosti není možný bez dostatku obchodních a investičních partnerů v globálním měřítku. Proto pomáhá s rozvojem mnoha zemím a rozeběhla iniciativu pásma a stezky přezdívanou též Nová hedvábná stezka, v níž vzniká globální pletivo koridorů dopravních a dalších infrastruktur vytvářející pásy prostoru investičních příležitostí rostoucích z mezinárodní tržní spolupráce. Pokouší se tím budovat globální komunitu sdílené prosperity lidstva a v poslední době mj. rozběhla Globální rozvojovou iniciativu (GDI).

Všechny tyto snahy obvykle naráží mezi geopolitickými jestřáby washingtonské hegemonie na očerňování jako snaha o zrušení mezinárodního řádu a nastolení jiného nepatřičného světového uspořádání. Na GDI se jim např. nelíbí, že spolupráce mezi národy by měla být čistě pragmaticky obchodní bez vnucování nějakých »hodnot« a jedině přípustných kulturních a sociálních uspořádání zúčastněných zemí bez něčího vylučování, sankčních režimů aj. iniciativu pásma a stezky pak označují za neo-koloniální projekt a dluhovou past, ač v podstatě nejde o čínský projekt, nýbrž kolektivní projekt přediva národů, jehož je Čína jen iniciátorem, do kterého se všichni účastníci sami zapojují, protože se jim vyplatí, a soustřeďuje se na investice s vysokou návratností táhnoucí ekonomický rozvoj a schopnost investiční vklady splatit spolu s dosažením značných vlastních zisků.

Čína prostě chce ve světě iniciovat globální prosperitu, která potáhne i její růst, pomocí instrumentů jako je pásmo a stezka.

Ale čeho oproti tomu chtějí pomocí takových instrumentů, jako je globální měna US dolar, dosáhnout USA? Zatím všechno naznačuje, že chtějí pomocí dolaru, energetické a tržní krize uměle vyvolané pomocí Ukrajinské konfliktní situace iniciovat globální propad, při němž svět vykrvácí USA do chřtánu.

USA zvyšováním úrokových sazeb poněkud tlumí domácí inflaci, ač na úkor zbytku světa, a posilují dolar, takže nákupy zahraničního zboží jsou pro Američany levnější, má to ale globální dopady ještě větší než nedostatek energií i některých jiných klíčových komodit v důsledku obchodní války kolem Ukrajiny. Jedním z nejhroznějších důsledků je vzestup reálné hodnoty v dolarech denominovaných dluhů, což jsou globálně skoro všechny mezinárodní úvěry. Zvláště zdrcující dopad to má na rozvojové země, které se během recese spojené s pandemií covid dostaly do potíží se splácením, kdy však následně, místo aby světová ekonomika zažila zotavení, přichází krize energií, hnojiv a co horší, umělé zvyšování jejich dluhů, aniž by si musely brát úvěry nové. OSN během pandemie vyhodnotilo 54 rozvojových zemí jako v těžkých problémech se zadlužením.

Je přitom směšné, že USA se snaží z této hororové situace obviňovat mj. Čínu, neboť u té je řada rozvojových zemí silně zadlužená a dluhy jsou denominované v dolarech. Čína jim ale reálnou hodnotu jejich dluhů nenavýšila. A také podle Světové banky na konci roku v 82 nízkopříjmových zemích světa a zemích se středním nižším příjmem připadalo z veřejného zahraničního dluhu jen 10 procent na Čínu. Čína má své zahraniční úvěry převážně v komerčních rozvojových projektech s dobrou návratností, jen málo je úvěrů vládám.

Čína též vede politiku, že prvořadým účelem úvěru není nahrabat si na úrocích z úvěru, nýbrž že úvěr má být tahounem rozvoje a hlavní výnosy mají spočívat v tom, že zrychlení ekonomického růstu u dlužníků přinese více výnosů z nových obchodních a investičních příležitostí při spolupráci s nimi. Proto také dost často přistupuje k programům částečného odpouštění dluhů. Není to z čirého altruismu. Ty odpustky se Číně vyplatí, když u jejího partnera přivodí rychlejší hospodářský růst a tudíž lepší business pro čínské podniky.

Čína tedy v rámci G20 prosazuje obdobný přístup, aby se na Američany zvýšené reálné zadlužení rozvojového světa reagovalo kolektivně suspendováním dluhové služby rozvojovým zemím. Ale zatím s tím moc nepochodila a USA, které zase zvedly úrokové sazby, se těší, jak jim světová ekonomika včetně rozvojových zemí, ale i jejich spojenců včetně Evropy vykrvácí do chřtánu díky posilování dolaru, které je pro zbytek světa zdrcující, spolu s prodeji předraženého kapalného plynu z USA do Evropy, jejíž ekonomika se hroutí se pod energetickou krizí.

Zejména v rozvojovém světě, ale i ve zbytku Západu tedy USA umělým posilováním dolaru zhoršují inflaci, ekonomikou krizi, dluhové břemeno a dostupnost kapitálu pro ekonomické zotavení a rozvoj. Lze tedy říci, že zatímco Čína se pokouší ekonomicky sílit z podněcování globálního rozvoje světa svými celosvětovými rozvojovými iniciativami, tak se USA momentálně snaží ekonomicky sílit ze zasazování ran světové ekonomice, včetně nejchudších rozvojových zemí i svých spojenců jako Evropa, aby všechny tyto oběti jejich globálních ekonomických instrumentů jako světová měna dolar krvácely Americe do chřtánu. A to je údajně ten globální řád svobodného světa, za který by se mělo bojovat a nedopustit, aby nakonec převážila nějaká Globální rozvojová iniciativa a provázání světa k vzájemně výhodné spolupráci předivem Nové hedvábné stezky.

V důsledku toho musí teď i všechny rozvinuté ekonomiky přistoupit ke kvantitativnímu utahování, aby utlumily inflaci a podržely svoji měnu, kdy v Japonsku a v Británii už to má dost katastrofické důsledky. Není vůbec nadsázkou, řekneme-li, že současná britská politická krize s pádem nejkratší vlády v britské historii je důsledkem této politiky, když v Británii se kvůli tomu např. prakticky zhroutil trh s podnikovými dluhopisy a na pokraji krachu jsou tam veřejné penzijní fondy.

Nedělejme si však iluze, že EU je na tom nějak lépe než Británie. Situace v EU postupuje díky energiím ruku v ruce s nutností reagovat na posilování dolaru zvyšováním úrokových měr v Evropě v naprosto stejném kurzu jako v Británii. Tedy v těžké době, kdy ekonomiku drtí energetická aj. krize, navíc v podstatě díky monetární politice americké centrální banky klesá dostupnost kapitálu tolik potřebného k překonání těžkých časů a k adaptabilním investicím. Kdyby někdo chtěl např. v EU vybudovat kapacity pro odběr, opětovné zplynování a rozvod kapalného zemního plynu z lodí, tak by to bylo nemožné, kvůli příliš drahému kapitálu a hroutícímu se trhu korporátních dluhopisů. Krvácíme tedy Americe do chřtánu také a nemáme ani na nouzové adaptace, natož abychom měli na rozvoj.

A to jsme na tom vlastně ještě relativně dobře proti rozvojovým zemím. Ovšem perspektiva alternativy ke Globální rozvojové iniciativě v podobě globální manipulace světového trhu pomocí dolaru se tím jasně odhaluje.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG

Průzkum veřejného mínění mezi 4 700 mladými lidmi do věku 30 let v 30 zemích světa ukázal, že 84,7 procenta respondentů uznává, že rozvojová cesta by měla být na základě reálné skutečnosti, a domnívá se, že modernizace není možná jen podle jediného modelu s jediným standardem. Více než 80 procent mladých lidí po celém světě souhlasilo s konceptem rozvoje »zájmy lidí jsou na prvním místě« a obecně oceňuje to, že čínská modernizace je modernizací společného bohatství všech lidí

Globální průzkum veřejného mínění nazvaný »Čína na nové cestě« byl společně sponzorován think-tankem CGTN (China Global Television Network) a institutem pro národní správu a ekosystém veřejného mínění na Čínské lidové univerzitě. 4700 respondentů pochází ze 30 zemí na pěti kontinentech. Rozvinuté země jako USA, Velká Británie, Francie, Německo, Itálie, Japonsko, Austrálie a další představují 40 procent a rozvojové země jako Keňa, Nigérie, Pákistán, Indonésie, Peru, Argentina a další představují 60 procent.

Světová mládež podle průzkumu vysoce hodnotila vývoj Číny za poslední desetiletí. Mezi nimi 78,9 procenta mladých lidí vysoce oceňuje úspěchy v čínském hospodářském rozvoji. 83,1 procenta respondentů se domnívá, že Čína dosáhla velkých pokroků v oblasti vědy a technologie. 74,1 procenta respondentů věří, že čínská mezinárodní pozice nadále roste. 79,1 procenta dotázaných mladých se domnívá, že Komunistická strana Číny si zaslouží důvěru Číňanů.

S běžnými hodnotami »míru, rozvoje, rovnosti, spravedlivosti, demokracie a svobody« a Globální rozvojovou iniciativou předloženou Čínou souhlasí 83,5 procenta a 84,5 procenta globálních respondentů. Kromě toho 84,2 procenta respondentů podporuje stanovisko ve zprávě pro 20. sjezd KS Číny »rozhodně se postavit proti hegemonismu a mocenské politice ve všech formách«.

V souvislosti s rostoucí nejistotou globálního rozvoje a poklesem světové ekonomiky zůstává 71,1 procenta dotazovaných mladých lidí z celého světa optimistických ohledně udržitelného růstu čínské ekonomiky a 68 procenta respondentů se domnívá, že vliv čínské kultury se současně také zvýší. Navzdory zadržování, blokádě a potlačování Spojenými státy v oblasti vědy a technologie je 79,3 procenta světových dotazovaných mladých lidí optimistických ohledně vývoje čínské technologie v příštích pěti letech.

(pr)