V poslední době dochází k určitému ústupu postavení dolaru z pozice hlavního prostředku mezinárodní směny a hlavní rezervní měny, tudíž hlavního úložiště vysoce likvidních aktiv, kdy tato měna svoji přes tři čtvrtě století trvající pozici zvolna vyklízí ve prospěch jiných měn včetně čínského yuanu. Během posledního roku v tomto ohledu došlo k řadě událostí, které se zájmem sledovali i ti, které světové finančnictví tak moc nezajímá, jako uzavření řady dohod o vyrovnávání plateb v yuanech se zeměmi mimo těsné sousedství Číny, jako arabské země produkující ropu a plyn, nebo dokonce ještě před Macronovou návštěvou Francie a v poslední době zejména dohoda s Brazílií o vzájemném vyrovnávání v národních měnách. Navíc ředitelkou Nové rozvojové banky vytvořené skupinou BRICS k financování jejich rozvojových projektů byla jmenována bývalá prezidentka Brazílie Dilma Rousseff, a ta slíbila, že 30 % jejich úvěrů bude v místních měnách.

V Západních médiích se tedy tento vzestup čínské měny často líčí jako forma čínské agrese proti „na pravidlech založenému světovému řádu“, ač třeba vzestup mezinárodního využívání eura, které též obsazuje podíly na světovém trhu vyklizené dolarem a jehož podíl je zatím větší než u yuanu, to agrese není, když v EU fungují např. finanční platební mechanismy pro vyrovnávání s Íránem pod americkými sankcemi, stejně jako Írán volně obchoduje v yuanech.

A důvod pro posuv od dolaru k yuanu, euru aj. spočívá především v poptávce uživatelů těchto měn a ta u yuanu aj. roste. V této souvislosti se často jako důvod k odklonu od dolaru uvádí zneužívání dolaru jako ekonomické zbraně k vynucování jednostranných amerických sankcí, takže země, které jsou pod sankcemi jako Írán, Rusko aj. a jejich obchodní partneři okamžitě lačně sahají po yuanu jako platebním prostředku. Propagandisté čínskou měnu tedy líčí jako prostředek směny mezinárodního černého trhu, ale ač mocenské zneužívání americké měny významně odklon od dolaru urychluje, základní příčiny jsou jinde.

Dobrá mezinárodní měna musí zajišťovat nízké transakční náklady finančních vyrovnání a svoji vysokou stabilitu, aby se přes ni na její příjemce nepřenášely problémy finančního systému emitenta. A všimneme-li si situace v tomto směru, nelze na dolar nepohlížet jinak než jako na prostředek zamořování světa americkými vnitřními problémy. USA ani v době po Covidu, kdy se čekalo zotavení, nezvládly domácí inflaci zejména proto, že kolem Ukrajinské krize rozpoutaly ekonomický konflikt, jehož náklady sice přenesly zejména na Evropu, ale i tak jim jejich sankce vybuchují do tváře a ekonomické zotavení se jim nedaří, naopak jsou na pokraji recese a ceny jim vyhání drahé energie a komodity. Aby USA zmírnily inflaci, nasadily zvyšování úrokových sazeb, čímž zároveň došlo i ke zvýšení kurzu dolaru.

Ale cena za to je ohromná a přenesená na celý svět. Znamená to zdražení kapitálu, tudíž nedostatek investic všude, kam dolar dosáhne, takže vázne ekonomické oživení a v rozvojových zemích, kterým tím zdražily úvěry, propukají dluhové krize a to vše je vyvezeno do světa přes dolar. Dokonce to přetáhli natolik, že americké státní dluhopisy, které pro celý svět řadu generací fungovaly jako nejbezpečnější úložiště likvidního bohatství, najednou nikdo nechce, protože mají nízké výnosy v porovnání s úrokovým standardem, jaký zvyšováním sazeb nastolili, což je značný problém pro státní finance i pro centrální banku.

Mezitím v Číně za první kvartál rostl HDP tempem 4,5 procenta, kdy takový růst se čekal spíše v dalších kvartálech, neboť v zemi teprve probíhá rozběh oživení po pandemických restrikcích. A jak je to možné? Klíčovou roli v tom sehrála snadná dostupnost levných úvěrů, tedy vysoká dostupnost kapitálu odstíněná od dolarového prostředí s jeho drahým kapitálem. Zároveň se ani neobjevila vysoká inflace, protože ceny energií a komodit si Čína zajistila příznivé. Je to tedy stabilní měna přes níž se na uživatele nepřenáší rizika naší neklidné doby a dostupná za nízké úrokové sazby.

Nelze se tedy divit, že začíná být tak atraktivní, že ji třeba Rusko nebo Brazílie chtějí více než dolary. A nejen ve vzájemných obchodech s Čínou. Např. tento týden se objevila zpráva, že Bangladéš podepsal s Ruskem kontrakt na stavbu nové jaderné elektrárny a platit za ni bude v yuanech. No, neberte to, když kapitál v yuanech si z Číny půjčíte daleko dostupněji než kapitál v dolarech s přetaženými úrokovými sazbami. Kdo chce ekonomický rozvoj či zotavení, pro toho může být yuan lepší volbou než shánět předražený kapitál v dolarech.

A Čínský přeshraniční mezibankovní platební systém (CIPS) vyřídí všechny platby stejně efektivně jako SWIFT, když je zavedený po celém světě ve 109 zemích a regionech, a v poslední době se k němu spousta bank přidává.

Brazilská banka Banco BOCOM BBM se k němu přidala minulý měsíc s tvrzením, že to velice zlevní komerční transakce. A takové banky v poslední době rostou jak houby po dešti nejen v Rusku a v zemích kolem Číny, ale právě tak ve vzdálených zemích jako Brazílie či Francie. A vybrat si pro mezinárodní platby měnu země, která je pro více než 120 zemí světa hlavním obchodním partnerem, zaštiťuje na rozdíl od dolaru uživatele od ekonomických potíží ve vzdálených regionech, jsou v ní levné úvěry a lze si za ni nakupovat zboží z dílny světa Číny pomocí hladce pracujícího systému finančních vyrovnání je proto velice atraktivní volbou i pro ty, na které nejsou žádné sankce a kteří nemají žádný zájem zapojovat se do mocenských her. Po yuanizaci je prostě poptávka a de-dolarizace je důsledkem toho, že tato měna ve své funkci mezinárodního platidla v mnoha ohledech selhává. Nejen kvůli jejímu zneužívání k hegemonickým účelům americkou vládou, ale i jako garant nízkých transakčních nákladů, nízkých rizik a záštita proti problémům jiných.

A v době, kdy USA atraktivitu své měny snižují nezvládáním vlastních ekonomických problémů, ji ještě doráží zneužíváním jako ekonomické zbraně, kdy sama americká ministryně financí Janet Yellen přiznala, že uvalování sankcí „podvrací hegemonii dolaru.“ Jestli je tedy někdo agresorem, jehož je dolar obětí, jak by nám někteří chtěli probíhající globální de-dolarizaci vyložit, tak to není žádný emitent jiné atraktivnější měny nebo platebního systému mimo platformu SWIFT, nýbrž především samotné USA, jejichž měna funguje jako roznašeč nákazy ekonomickými chorobami, kterými Spojené státy v poslední době trpí, a navíc jako prostředek nátlaku a dozoru Strýčka Sama. Obviňovat z de-dolarizace někoho jiného než samotné USA je, jako by Budweiser, který hloupou reklamou odpudil své konzumenty od svého piva, z toho obviňoval čínské pivovary.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze

„Prostě omylem šli na špatné místo, otevřeli špatné dveře a udělali neúmyslné chyby, které ale mohly vést k fatálním důsledkům.“ The New York Times nedávno komentoval nedávné střelby ve Spojených státech. Mezi nimi je obzvláště smutná jedna tragédie: v Michiganu chtěl 16letý Afroameričan vyzvednout svého mladšího bratra, ale omylem vstoupil do špatného bydliště a byl zastřelen majitelem domu.

Pokud zvolíte špatné dveře, špatnou cestu nebo špatný vůz... Tyto neúmyslné omyly ve Spojených státech mohou způsobit smrt. Když žena v New Yorku hledala dům přítele, byla zastřelena majitelem domu, protože vstoupila do nesprávné oblasti. Dvě mladé roztleskávačky v Texasu omylem otevřely dveře špatného auta a byly postřeleny mužem v autě ... List „USA Today“ uvedl, že nehody a zabití z důvodu špatného místa, ke kterým dochází celá desetiletí, mají tragické důsledky pro Spojené státy.

Všichni jsou v nebezpečí, každý se chrání a každý se cítí ještě ve větším nebezpečí - dnešní Američané jsou zahaleni hlubokým strachem. Tento strach souvisí s nárůstem míry kriminality ve Spojených státech v posledních letech. Podle údajů Komise pro trestní soudnictví USA se v první polovině roku 2022 zvýšily loupeže ve velkých amerických městech o 19 procent a krádeže se zvýšily o 20 procent. List „USA Today“ uvedl, že v první polovině roku 2022 se případy vražd v členských městech Asociace starostů velkých měst (MCCA) ve srovnání se stejným obdobím roku 2019 zvýšily o 50 procent a závažné útoky se zvýšily asi o 36 procent.

V těchto případech je důležitou příčinou rasismus. Kvůli rasovým předsudkům má mnoho Američanů nesprávný koncept „ne-bílých lidí, kteří jsou nebezpeční“, a proto snadno vystřelí na lidi etnických menšin, i když nejsou v ohrožení. Údaje ukazují, že mezi oběťmi střelby tvořili nejvyšší podíl Afroameričané ve věku 15 až 34 let a že Afroameričané čelí 10krát vyšší pravděpodobnosti smrti v důsledku střelby než bílí lidé.

Problémy jako rozdělení veřejného mínění Spojených států, rozdíly mezi bohatými a chudými a rasismus v posledních letech způsobily, že se zintenzivňují sociální konflikty a pocit nejistoty lidí stále roste. Průzkum ukázal, že na začátku 70. let asi polovina Američanů věřila, že většina lidí je důvěryhodná. V roce 2020 však toto číslo kleslo na méně než jednu třetinu.

Z důvodu strachu a úzkosti se stále více Američanů rozhodne koupit si zbraň, aby se chránili. Studie ze Severovýchodní univerzity a Harvardovy univerzity ukázala, že od ledna 2019 do dubna 2021 si téměř 7,5 milionu amerických dospělých poprvé koupilo zbraň, z nichž asi polovina byly ženy, 20 procent byli Američané afrického původu a 20 procent byli Američané latinskoamerického původu.

V rámci průzkumu případů střelby studie zjistila, že k mnoha případům střelby došlo bez přítomnosti hrozby, což přesahuje kategorii „sebeobrany“ v obvyklém smyslu. To je však povoleno v některých místních zákonech ve Spojených státech.

Na nedávném výročním zasedání americké Národní asociace pro střelné zbraně mnoho politiků podpořilo „zbraně“. Bývalý prezident Donald Trump dokonce „hrdě“ tvrdil, že je prezidentem, který podporoval „zbraně“ nejvíce. Problém kontroly zbraní, který je poháněn volebními hlasy a penězi, je již dlouho využíván jako nástroj pro boj mezi oběma politickými stranami a násilí se zbraní se stalo „neřešitelným problémem“ v americké společnosti.

Z dlouhodobého hlediska, pokud nedojde k institucionální reformě, bude obtížné vyřešit hluboké sociální rozpory ve Spojených státech a se střelnými zbraněmi budou tyto problémy stále nebezpečnější.

CRI

V rámci česko-kazachstánského podnikatelského fóra, které se dnes konalo v Astaně za účasti předsedů vlád Republiky Kazachstán a České republiky, bylo podepsáno memorandum o spolupráci mezi Výborem pro lesnictví a myslivost MŽP RK a Zoo Praha o reprodukci koní Převalského.

Za kazašskou stranu memorandum podepsal pan Nurlan Kylyšbajev, předseda Výboru pro lesnictví a myslivost, za českou stranu pan Miroslav Bobek, ředitel Zoo Praha. Repatriace zvířat je záměrné přemístění jedinců živočišných druhů do jejich původního prostředí. Za zmínku stojí, že v prosinci loňského roku proběhlo jednání s českou stranou za účasti zástupců Institutu zoologie a Asociace Kazachstánu pro ochranu biodiverzity, jehož výsledkem bylo vytipování potenciálních oblastí pro repatriaci koně Převalského v národních parcích »Altyn-Emel«, »Kholsai Kolderi« a státní přírodní rezervaci »Altyn Dala«.

Podpis tohoto memoranda umožní našim zemím rozšířit vzájemnou spolupráci v oblasti ochrany volně žijících živočichů a tím zachovat ohrožené druhy volně žijících živočichů.

(brom)

Europoslankyně a předsedkyně ÚV KSČM Kateřina Konečná nedávno v Praze uvedla, že v Evropském parlamentu (EP)v Bruselu vládne atmosféra strachu. „Europoslanec, který zvedne ruku pro cokoliv, co není v hlavním mainstreamu, tak má strach z dehonestace ze strany lidí, kteří v EP pracují (!), nikoliv ze strany novinářů,“ zdůraznila Konečná s tím, že Evropská unie (EU) je diskvalifikovaná v tom, že by mohla být strůjcem míru na Ukrajině. Klade si otázku, kdo kromě Číny by byl schopen dojednat mír. Politolog Petr Drulák v této souvislosti uvedl, že západ selhává, ale je v konfliktu tak propojen, že pokud nezaujme aktivní postoj, mír na Ukrajině nebude. Západní společnost označil za zfanatizovanou, jejíž agresivita se nakonec obrátí proti ní samotné.

Na začátku svého vstupu na veřejné panelové diskusi iniciativy Mír a spravedlnost Konečná uvedla, že EU se diskvalifikovala sama z toho, že by mohla být součástí jakýchkoliv mírových jednání, a to rezolucemi, které podle ní s odpuštěním „plodí“ každý měsíc Evropský parlament (EP) ve vztahu k Rusku – například, že Rusko je teroristický stát, že potřebujeme speciální trestní tribunál a podobně.

„My každý měsíc připravujeme další rezoluci. Poctivě tam jedenáct měsíců naše politická frakce dává například to, že si dovolujeme vyzvat předsedkyni Evropské komise k tomu, aby se začala bavit o příměří, zprostředkovala kulatý stůl o míru a podobně,“ konstatovala Konečná s tím, že to ale 500 kolegů v EP v životě neodhlasuje.

„Fanatismus v EP je takový, že si to nedokážete představit. Ve chvíli, kdy europoslanec neřekne, že Rusko je teroristický stát, tak v chráněné budově EP budete mít druhý den ráno na dveřích kanceláře fotku hlavy ruského prezidenta Putina, na něm krvavou ruku a napsáno cituji: Jste děvka,“ přiblížila atmosféru v chráněné budově EP viditelně otřesená Konečná s tím, že ten nátlak přichází ze strany lidí, kteří v tom europarlamentu pracují!

„Předsedkyně EP Roberta Metsola to neřeší, je to neskutečný tlak a každý další, kdo zvedne ruku, pro cokoliv, co nebude v hlavním mainstreamu, tak má mít strach z dehonestace, a to paradoxně uvnitř EP. Nikoliv ale ze strany novinářů,“ upřesnila europoslankyně a dodala, že novinářská objektivita například zahraničních médií, se jí jeví jako daleko vyváženější.

„Ale uvnitř EP se tvoří dusivá atmosféra – a já jsem s řadou svých kolegů socialistů mluvila a oni mají dnes opravdu strach. To nejvíc, co udělají, je to, že se odhlásí z hlasování. Mají strach hlasovat pro to, že bychom mohli třeba požadovat mír nebo příměří,“ popisovala Konečná situaci s tím, že EU je podle ní diskvalifikována a europoslankyni zajímá, zda existuje v dnešním světě ještě nějaká jiná země, než je Čína, která by mohla být strůjcem míru.

„Často se mluvilo o Izraeli, o Turecku, o Jižní Americe, protože brazilský prezident Lula má svůj mírový plán. Vidíte na světové scéně nějakého hráče, který by se mohl pokusit o to, rychle posunout to válečné krveprolití na Ukrajině?,“ zeptala se Konečná panelistů, například bývalého ministra zahraničí Cyrila Svobody (KDU-ČSL), který se vykroutil z odpovědi tím, že prý hovořil již dlouho, další panelista měl najednou technické problémy s mikrofonem, takže se odpovědi odvážně chopil Petr Drulák, bývalý první náměstek ministra zahraničí a ex velvyslanec ČR ve Francii.

Přední český politolog předeslal, že před několika týdny přišla světu ohromující zpráva, že Írán a Saúdská Arábie se usmířili.

„Kdo sleduje Blízký východ tak ví, že to je něco, co je opravdu obdivuhodné – a toto dojednala Čína,“ konstatoval Drulák a dodal, že tvůrci tohoto míru byli ti, kteří hráli konstruktivní roli i mezi Ruskem a Ukrajinou.

„Přichází role nezápadního světa, na druhou stranu zmíněný konflikt je natolik propojen se západem, že pokud v něm západ nebude hrát aktivní roli, tak mír na Ukrajině prostě nebude,“ zdůraznil s tím, že se ale nedá říct, že by se dalo spolehnout na to, že někdo mimo západ to dá dohromady. Protože pokud tam nebude souhra s Američany, tak podle jeho slov ten konflikt může trvat docela dlouho.

Politolog dále uvedl, že společnost v Evropě, tedy i v České republice je zfanatizovaná a jinak rozumní lidé dokáží ve výše uvedených otázkách zastávat naprosto šílené názory.

„Z tohoto hlediska bych situaci nepodceňoval, tedy ten moment západu, který je v křeči, protože ztrácí a jde dolů, tak sází na velmi nebezpečnou agresivitu,“ uzavřel Drulák s tím, že fanatismus se nakonec postaví proti samotnému západu.

Radovan Rybák, zvláštní korespondent CMG v Praze

JUDr. Jindřich Rajchl, advokát a předseda strany PRO /Právo Respekt Odbornost/ se vyjadřuje k zahraniční politice současné české vlády a ke vztahům k Číně. Strana PRO je organizátorem největších občanských demonstrací proti ekonomické bídě, za svobodu projevu, za ukončení války na Ukrajině a za odstoupení vlády.

Zahraniční politika současné vlády, to je v podstatě jenom parodie na zahraniční politiku. Na místo toho, abychom si jasně definovali, co jsou české národní zájmy, tak je to přesně obráceně. Naši diplomaté jedou do Bruselu, tam dostanou pokyny, pak přijedou zpátky do Prahy a snažíme se tady nám vysvětlit, jak to udělat, aby byli pan Timmermans a paní von der Leyenová spokojeni. Za nás, za naši stranu Právo Respekt Odbornost, máme úplně jinou vizi české zahraniční politiky. Je to politika „všech azimutů“. Nechceme žádné nepřátele, chceme pouze a jen přátelské korektní vztahy, kde Česká republika nebude vazalem, nýbrž seriózním a rovnocenným partnerem. Ve vztahu k Číně se chceme chovat stejným způsobem. nelze v podstatě tolerovat to, abychom na jednu stranu oficiálně říkali, že uznáváme „politiku jedné Číny“ a na druhou stranu, v rámci disrespektu, posílali předsedkyni Poslanecké sněmovny na Tchaj-wan. To je neseriózní přístup k zahraničnímu partnerovi, který prostě je degradací české zahraniční politiky. My se budeme chovat čestně, seriózně a korektně ke všem státům na celém světě. Nechceme skutečně mít žádné nepřátele. Stejně tak vůči Číně jsme připraveni být korektním férovým partnerem, se kterým může počítat, a který drží své slovo.

CRI

Ve Spojených státech krize pomalu přechází na skutečnou občanskou válku. Spojené státy Americké se potýkají s krizí ekonomickou, sociální, kulturní a hlavně politickou. Neustálé právní, kompetenční a zákonodárné spory, například ve volebních výsledcích, kde téměř nikdo nehledá kompromis, a tím nejsou schopny jakékoliv politické shody. Neokonzervatisté se drží moci, i za cenu porušení mezinárodního práva i dokonce připraveností použít vojenskou sílu proti svým vlastním občanů. Také zatčení exprezidenta a opětovného kandidáta na budoucího post prezidenta USA Donalda Trumpa, je nejen historický zlom v politice USA, ale hlavně potřeba zoufalého držení a uzurpování moci, které znamená doslova boj o existenci světové hegemonie.

New York Times se pochlubil průzkumem čínských vědeckých politických konceptů a článků, kde zkoumal z čeho se ČLR poučila z konfliktu na Ukrajině. Následně redakce NYT požádala vojenské analytiky o vyjádření k podkladům, které připravila. První uvedenou věcí byli výsledky použití hypersonických zbraní ke zničení bunkru, skladu pohonných hmot a dalších cílů. Další věcí bylo, že Čína úspěšně vyvíjí komunikační systém podobný Starlinku a další systémy na vyřazení konkurenčních komunikačních systémů.

Třetí zásadním bodem bylo hodnocení politických kroků ruského prezidenta, které Čína hodnotila jako úspěšné odrážení politického a ekonomického nátlaku a vojenských akcí. Jako zásadní hodnotí, že prezident RF Vladimír Vladimírovič Putin odrazuje Západ od přímého vstupu do samotného konfliktu a zůstává u modelu takzvaného Proxy-války. Čína hodnotila i mobilizaci, která proběhla v Ruské federaci a další procesy.

Co však nehodnotili vojenští experti vybraní NYT bylo to, že si USA nedokázalo určit pevné cíle. Foreing Policy uvedla, že USA a Evropa nedokázaly určit jasné cíle konfliktu na Ukrajině, což abstrahuje chápání vítězství, nebo naopak porážky. Tato zásadní mezera ve strategii transatlantické koalice ochotných prostřednictvím severoatlantického paktu NATO nahrává Ruské federaci, která naopak má jasno ve svých strategických cílech.Také je také otázka toho, že USA, Evropa a NATO musí už konečně převzít odpovědnost za konflikt na Ukrajině, na což dlouho Čína velmi důrazně upozorňuje.

Je tu ještě jedna věc, jednak USA je ve skutečnosti značně politicky v celé společnosti rozdělena a v kuloárech i některých médiích se mluví o tom, že se na Ukrajině perou Američané špinavé peníze. Tohle ukáže až čas, protože Spojeným státům Americkým dnes díky nebývalém vnitřním rozporu mezi Republikány a Demokraty, nikdo nic nedaruje a jedna strana čeká na chybu té druhé. Takže pokud je to pravda, že se na Ukrajině perou špinavé peníze (Ukrajina je jedna z nejvíce zkorumpovaných zemí světa) tak tohle se časem určitě objeví ve světových mediích a politici budou nuceni toto odsoudit Ukrajina, ne-Ukrajina. Více jak rok velmi nekoncepčně a dost nekoordinovaně USA a Západ včetně EU podporují Ukrajinu, jak finančně, tak vojenskými dodávkami, servisem a logistickou a velitelskou taktikou dle modelu NATO a výsledky nejsou, právě také pro nejasnost daných cílů.

Čína ze své pozice si je vědoma, že hlavní je se soustředit na mírová jednání s dlouhodobým mezinárodním strategickým závazkem pro všechny zúčastněné strany konfliktu. Proto také předložila velmi propracovaný mírový plán o 12 zásadních bodech a vysílá jasné signály, že nehodlá čekat, až se strany umoudří. Čína předpokládá nutnost uplatnění jejich propracovaného mírového návrhu, na který se facto čeká už většina světa, a také si uvědomuje svou zodpovědnou roli v tomto globálním konfliktu.

Roman Blaško

Čína vždy pevně prosazovala sebeobrannou jadernou strategii, dodržovala politiku zákazu prvního použití jaderných zbraní a vždy udržovala své jaderné síly na nejnižší úrovni nutné pro národní bezpečnost, uvedl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wen-pin na pravidelné tiskové konferenci.

Z pěti států disponujících jadernými zbraněmi podle něj přijala výše uvedený závazek pouze Čína. Dokud žádná země nepoužije nebo nebude hrozit použitím jaderných zbraní proti Číně, nebude ohrožena čínskými jadernými zbraněmi. To je také nejpraktičtější a průhledné.

»Čína znovu naléhá na G7, aby přestala pomlouvat ostatní země, přestala podněcovat konfrontaci, zamyslela se nad vlastní strategickou bezpečnostní politikou, vážně plnila příslušné mezinárodní závazky v oblasti kontroly zbrojení a převzala náležitou odpovědnost za udržování světového míru a bezpečnosti,« uvedl mluvčí.

Tváří v tvář rostoucímu volání po míru ze strany mezinárodního společenství by pak Spojené státy podle mluvčího měly následovat trend a hrát konstruktivní roli v politickém urovnání ukrajinské krize, místo aby byly tvrdohlavé a nadále přilévaly olej do ohně.

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí také uvedl, že USA celé roky monitorují telefonické rozhovory vůdců evropských zemí a v poslední době také úniky amerických vojenských informací odhalily rozsáhlé sledování USA jejich spojenců. Poukázal na to, že USA opakovaně obvinily společnosti v jiných zemích, že sledují a kradou uživatelská data v USA bez jakéhokoli faktického základu. Svět si stále více uvědomuje, že skutečným cílem Spojených států je udržet si vlastní kybernetickou hegemonii.

»Čína vždy rozvíjela čínsko-americké vztahy v souladu se třemi principy vzájemného respektu, mírového soužití a oboustranně výhodné spolupráce. Základní příčinou současného napětí mezi Čínou a Spojenými státy je to, že Spojené státy formulují a zavádějí nesprávnou politiku vůči Číně založenou na nesprávném vnímání Číny. Spojené státy by se měly přestat vměšovat do vnitřních záležitostí Číny a přestat poškozovat její zájmy,« konstatoval mluvčí.

Wang Wen-pin také připomněl, že 15. 4. došlo v hlavním městě Súdánu a na mnoha dalších místech ke konfliktům mezi ozbrojenými silami a bezpečnostními složkami, situace je vážná. Čínské ministerstvo zahraničních věcí okamžitě aktivovalo nouzový mechanismus konzulární ochrany a pověřilo velvyslanectví v Súdánu, aby udělalo maximum pro ochranu bezpečnosti čínských občanů a institucí v Súdánu.

Mluvčí upozornil, že poté, co se čínská ambasáda v Súdánu dozvěděla zprávu, že dva učitelé z Konfuciova institutu na Univerzitě v Chartúmu, byli uvězněni, situaci co nejdříve řešila a úzce komunikovala a koordinovala s příslušnými stranami v Súdánu. V současné době oba učitelé unikli z nebezpečí a byli přemístěni do příslušné bezpečné oblasti. »Čínské ministerstvo zahraničních věcí a velvyslanectví v Súdánu budou nadále sledovat vývoj místní situace a vynaloží veškeré úsilí na zajištění bezpečnosti čínských občanů a institucí v Súdánu,« uvedl Wang.

(CRI)

Proč brazilský prezident Lula tak vášnivě mluví o posílení hlasu zemí globálního Jihu? »Geopolitika z roku 1945 už neexistuje,« říká Lula, »svět potřebuje silnější globální správu.« V tomto exkluzivním rozhovoru s Wangem Guanem ze společnosti CMG Lula vysvětluje, proč je pro lepší svět zapotřebí nový model globálního vládnutí, který by reprezentoval politická očekávání celého lidského společenství. Čína v něm hraje důležitou roli, stejně jako země globálního Jihu. Jeho slib: »Budu o to i nadále usilovat. Budu nadále posilovat naše vztahy s Čínou.«

CGTN

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wen-pin uvedl, že jednostranné rozhodnutí japonské vlády vypustit jaderně kontaminovanou vodu z Fukušimy do oceánu a přenést nepředvídatelná rizika na svět je nepopulární.

Čína znovu naléhá na Japonsko, aby čelilo obavám mezinárodního společenství, převzalo svou náležitou odpovědnost, seriózně plnilo své mezinárodní závazky, provádělo úplné a smysluplné konzultace se zúčastněnými stranami včetně sousedních zemí, plně prostudovalo a představilo další možnosti likvidace jaderně kontaminované vody mimo vypouštění, zajistilo vědeckou, otevřenou, transparentní a bezpečnou likvidaci jaderně kontaminované vody a podrobilo se přísnému mezinárodnímu dohledu.

»Před úplnými konzultacemi se sousedními zeměmi a s dalšími zúčastněnými stranami a příslušnými mezinárodními agenturami a před dosažením dohody nesmí japonská strana bez povolení zahájit vypouštění jaderně kontaminované vody do moře,« uvedl mluvčí.

Wang dále na tiskové konferenci poukázal na to, že Spojené státy na jedné straně stále říkají, že doufají, že Čína obnoví protidrogovou spolupráci, na druhé straně však znovu stíhaly a sankcionovaly čínské subjekty a jednotlivce, čímž vážně porušily jejich legitimní práva a Čína to důrazně odsuzuje a podala Spojeným státům přísné prohlášení.

Řekl, že stíhání a sankce USA proti čínským společnostem a občanům vytvoří další překážky pro čínsko-americkou protidrogovou spolupráci, což poškodí ostatní i Spojené státy. Čína bude i nadále přijímat nezbytná opatření k ochraně legitimních práv a zájmů čínských společností a jednotlivců.

Na tiskové konferenci dále poznamenal, že skutečný status quo tchajwanské otázky je, že obě strany Tchajwanského průlivu patří k jedné Číně, čínský Tchaj-wan je součástí Číny a čínská národní suverenita a územní celistvost nebyly nikdy rozděleny. Otázka čínského Tchaj-wanu je jádrem klíčových zájmů Číny. Vyřešení tchajwanské otázky je věcí čínského lidu a žádná cizí země nemá právo do toho zasahovat. Vyzýváme příslušné strany, aby respektovaly historii a fakta a přestaly dělat nezodpovědné poznámky.

(CRI)

Brazilský ministr financí Fernando Haddad pohovořil se CGTN o jejich očekáváních a cílech. »Potřebujeme partnerství, abychom dosáhli světového míru, většího obchodu a pomohli znovu industrializovat Jižní Ameriku,« poznamenává, »a Čína může udělat spoustu věcí a splnit určitou roli« v různých otázkách.

CRI

»S přítelem jako Spojené státy, kdo ještě potřebuje nepřátele?« Toto tvrzení bývalého předsedy Evropské rady Donalda Tuska bylo opět potvrzeno nejnovějšími událostmi týkajícími se úniku tajných informací Spojených států.

Od začátku března i dříve se na internetu postupně objevily americké dokumenty vojenského zpravodajství s vysokou důvěrností. Počet těchto dokumentů již překročil sto a obsah dokumentů je velmi výbušný, týká se hlubokého zasahování americké vlády do rusko-ukrajinského konfliktu, trvalého a těsného sledování vysokých představitelů Ukrajiny, Jižní Koreje a Izraele. Po měsíci šíření se »únik informací« z Pentagonu stal známý po celém světě a je považován za nejvážnější incident tohoto druhu od úniku informací WikiLeaks v roce 2013.

11. dubna místního času americký ministr obrany Lloyd Austin poprvé veřejně zmínil »únik informací« z Pentagonu, o kterém se sám dozvěděl až měsíc po úniku zpravodajských dokumentů. Ve stejné době američtí úředníci ve stavu úzkosti požádali, že je třeba nešetřit žádné úsilí k nalezení toho, kdo informace prozradil, což je ekvivalent nepřímého uznání autenticity uniklých informací, a destruktivního dopadu uniklého obsahu na americké spojence.

V uplynulých několika desetiletích je otevřeným tajemstvím, že Spojené státy provádějí nerozlišující sledování svých spojenců, ale tento poslední incident stále hluboce ubližuje americkým spojencům. Například v dokumentech existuje mnoho detailů o rusko-ukrajinském konfliktu, včetně plánu na útoky na jaře, podpory západních zemí Ukrajině a dalších. Kromě toho z uniklých dokumentů vyplývá, že Spojené státy prováděly všestranné sledování ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Americké médium CNN citovalo lidi kolem Zelenského, že Ukrajina je hluboce frustrovaná a naštvaná kvůli úniku informací. Navíc byly sledovány i izraelské soudní reformy a tajná jednání jihokorejských úředníků o tom, jestli Ukrajině poskytnout ničivé zbraně.

Je vidět, že Spojené státy do hloubky zasahovaly do rusko-ukrajinského konfliktu a snažily se ovládat vývoj situace, Spojené státy nevěří žádné zemi, včetně svých spojenců. Jak lídři spojenců, tak vývoj situace války, to vše jsou figurky v hegemonické šachové hře.

Analytici sdělili, že dopad úniku informací z Pentagonu tentokrát může překročit odhalení toho, že v roce 2013 byli sledováni lídři několika desítek zemí, včetně tehdejší německé kancléřky Angely Merkelové, a toho, že v roce 2021 dánské médium odhalilo, že Francie, Německo a Švédsko byly sledovány.

Proč jsou Spojené státy tak posedlé sledováním? Z historického hlediska, v hegemonickém myšlení Spojených států nikdy opravdu neexistoval koncept spojence. Jak řekl bývalý analytik americké zpravodajské agentury CIA Raymond McGovern, takzvaní spojenci USA jsou ve skutečnosti vazaly Spojených států. Od první světové války a druhé světové války už USA začaly monitorovat a cenzurovat. Po druhé světové válce USA prohlásily, že mohou spojencům poskytovat bezpečnostní ochranu a ekonomickou pomoc. Ale jak čas plynul válečná povaha a hegemonický přístup Spojených států stále více nesouhlasí se zájmy jejich spojenců a odstředivá síla spojenců je stále zřejmější.

S »neposlušnými« spojenci a se sobeckou mentalitou »absolutní bezpečnosti« USA zásadně upevnily kontrolu nad svým spojenci, stále jsou opatrní před každým jejich pohybem, a dokonce je využívají jako »nástroje« pro udržení své hegemonie. Monitorování se stále více stává »nezbytným prostředkem«.

Kromě toho sledování také slouží jako prostředek USA pro prosazování svých zájmů po celém světě. Bývalý vedoucí CIA James Woolsey připustil, že CIA pomohla společnosti Boeing získat důležitou saúdskoarabskou objednávku od společnosti Airbus.

Nicméně, ostří, které Spojené státy v posledních letech namířily proti svým spojencům, není pouze odposlouchávání. Fakta dokazují, že tváří v tvář americkému realismu a převažujícímu »egocentrismu« se loď přátelství mezi Spojenými státy a jejich spojenci často převrací. Lidé si musí vzpomenout na Kissingerova slova: »Být nepřítelem Spojených států je velmi nebezpečné, ale být spojencem Spojených států je ještě smrtelnější.«

CRI