Kazašský prezident Kassym-Jomart Tokajev v exkluzivním rozhovoru s moderátorem CGTN Wangem Guanem velmi pozitivně hodnotí nedávné návrhy Číny, včetně budování Společenství společné budoucnosti, Globální bezpečnostní iniciativy, Globální rozvojové iniciativy a Iniciativy globálních civilizací. Jsou »skutečným příspěvkem k budování předvídatelnějšího světa v budoucnosti a obecně«, říká Tokajev.

Obdivuje také čínskou cestu rozvoje, kterou shrnuje jako čínskou cestu k modernizaci, protože ukazuje, že »modernizace nemusí nutně znamenat westernizaci«. Přitom neodmítá učení se od ostatních, aby se všechny země zdokonalovaly a rozvíjely, ovšem za podmínky, že by nemělo docházet k zasahování do vnitřních záležitostí žádné země zvenčí.

CGTN

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wenbin 12. května na pravidelné tiskové konferenci při odpovědi na otázku o tom, že podle zprávy členské země G7 vyhlásí společnou reakci na „ekonomické donucování“, aby tím vyslaly signál Číně, řekl, že pokud jde o ekonomické donucování, první, kdo by měl být kritizován, jsou Spojené státy, které opakovaně zobecňovaly koncept národní bezpečnosti, zneužívaly kontroly dovozu a podnikaly diskriminační a nespravedlivá opatření vůči podnikům jiných zemí, čímž vážně porušily principy tržní ekonomiky a spravedlivé obchodní soutěže.

Mluvčí Wang dodal, že Čína je sama obětí ekonomického donucování Spojených států a je důsledně proti zavádění ekonomického donucování, proto Čína vyzvala G7, aby jednala v souladu s dobovým trendem otevřenosti a tolerance, přestala vytvářet uzavřený a exkluzivní „malý kruh“ a nebyla komplicem ekonomického donucování.

Zvláštní vyslanec čínské vlády pro euro-asijské záležitosti zahájí 15. května návštěvu pěti zemí, včetně Ukrajiny

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wenbin 12. května na pravidelné tiskové konferenci prohlásil, že 15. května zahájí zvláštní vyslanec čínské vlády pro euro-asijské záležitosti návštěvu pěti zemí: Ukrajiny, Polska, Francie, Německa a Ruska, aby provedl s různými stranami jednání o politickém řešení ukrajinské krize. Od vypuknutí krize na Ukrajině Čína vždy zastávala objektivní a spravedlivý postoj a aktivně podporuje mírové jednání. Čína vydala dokument s názvem Postoj Číny k politickému řešení ukrajinské krize, který byl široce pochopen a uznán mezinárodním společenstvím. Čína je ochotna nadále hrát konstruktivní roli při shromažďování většího mezinárodního konsenzu v oblastech zastavení palby, obnovení mírového jednání a vyhýbání se eskalaci situace, čímž přinesla svůj příspěvek k politickém vyřešení ukrajinské krize.

CRI

Česká republika a Čínská lidová republika mají podobné úseky historie, především okupace a nadvlády cizáků, případně cizáckých slouhů domácího původu. Dále se jedná o historickou otázku období ideologického řízení státu v obou zemích a řešení toho problému. Nelze přehlédnout, že současné zostřené vztahy mezi ČR a ČLR jsou spjaty se zahraničními zájmy USA a EU (NATO/EU), mimo jiné, válkou na Ukrajině.

Pokud srovnáme zahraniční politiku Číny a ČR, vidíme dlouhodobé, navíc stále výraznější rozdíly a výsledky, které se samozřejmě promítají do vnitřní politiky obou zemí s dopadem na životní úroveň a perspektivu obyvatel. Pro každou zemi, každý národ a každého člověka je budoucnost zásadním životním stimulem. Politika českých vlád a jejich politických stran, především té poslední, přivedla ČR do situace, kdy pozitivní budoucnost nemá. Obecně bychom mohli mluvit o střetu ideologické a realistické politické koncepce. Můžeme si připomenout rozdílnou startovací pozici Číny a ČSR v roce 1918, stejně jako v roce 1945, respektive 1949, nemluvě o roce 1990. V současnosti je Čína světovou velmocí, přičemž tam rozhodují Číňané. Naše republika je ožebračenou, rozprodanou, rozkradenou a zadluženou kolonií, kde rozhodují cizáci, jimž patří nejen banky a podniky, ale mnohde i půda, pitná voda, dokonce i plzeňské pivo. Můžeme si položit otázku nakolik, případně zda vůbec, je naše republika opravdu naše. Nelze se zbavit dojmu, že budoucností ČR je pozice popelnice Německa ve formě státu ožebračených a bezprávných pomocných dělníků v cizáckých fabrikách náročných na energie, čistou vodu a vzduch. Bez velké nadsázky můžeme mluvit o zrychlující se ukrainizaci ČR, což v praxi znamená zfašizovaný stát lži, loupeže, korupce a hlouposti, ovládaný cizáky. Tento likvidační proces bude doprovázen nejen emigrací schopných lidí, ale rovněž rozsáhlým vyvlastněním, spíše institucionalizovaným okradením obyvatel, především takzvané střední třídy, podle plánu takzvaného Velkého resetu. Cílem ovšem evidentně není reset, ale globální digitální koncentrák pro zbytek lidstva, jenž přežije biologické útoky a války. Realizace zločinných plánů je možná pouze v případě, že se podaří porazit Rusko a Čínu.

Historická zkušenost dokazuje, že ideologicky řízené státy, případně soustátí nikdy neuspěly. Typickými příklady jsou Rakousko-Uhersko, Sovětský svaz a lze předpokládat, že i Evropská unie. Je zajímavé, že Čína dokázala v průběhu posledních čtyřiceti let realizovat přechod od ideologicky řízeného státu k nedělitelně propojené realistické vnitřní a zahraniční politice, směřující k postupně rostoucímu blahobytu pro všechny občany. To vše bez extrémních krizí a válek, natož agresí v zahraničí. Není důležité, že průměrná životní úroveň v Číně je ještě nižší, než v EU, protože celkově stále roste. V Číně funguje sociální mobilita a každý občan má perspektivu dopracovat se lepší budoucnosti pro sebe a své děti. V Rusku byl vývoj podstatně obtížnější, protože Gorbačov a Jelcin umožnili cizákům a domácím gangsterům brutálně rozkrádat a ničit zemi až do nástupu Vladimíra Putina. Vývoj v EU i ČR je takový, že pozitivní perspektivu vidí stále méně občanů. Bez velké nadsázky lze konstatovat, že ČR vlastní zahraniční politiku nemá. Dokladem je úroveň řady ministrů resortu, které lze označit za slouhovské ministry zahraničních zájmů. Proto uboze závislá kolonie ČR ani nemůže vytvářet pozitivní vnitřní politiku. Celá EU se z funkčního blahobytu EHS, založeného kdysi na mírové ekonomické spolupráci a expanzi, pomalu propadá do ideologicky řízené nestability chudoby a depopulace s rostoucí militarizací a agresivitou vůči jiným zemím. Vlády a vedení většiny politických stran EU se chovají v rozporu se zájmy mnohých, místy i většiny občanů, především jako lokajové USA, případně arogantních a zkorumpovaných bruselských byrokratů. Česká republika se členstvím v NATO, následně v EU přesunula z jedné ideologie přímo do druhé, přičemž realitou posledních 33 let je stabilní chudoba ve srovnání se západněji položenými zeměmi EU. Závislost na EU, která ČR doslova vysává, v posledních letech každoročně zhruba bilion korun, vytváří hospodářsky neživotaschopný stát, který se po rozprodeji kdečeho už musí zadlužovat, aby vůbec přežil. Státy se především v EU, včetně ČR, mění z historicky osvědčené role přirozeného ochránce a velké rodiny v prostředek tyranie, ne-li teroru vůči vlastním obyvatelům v cizím zájmu. Bez velké nadsázky můžeme konstatovat, že základem současné EU jsou mediální lež, korupce a byrokratický teror založený na nespravedlnosti. Po třiceti letech slibů čeští politici nabízejí, že budeme chudnout, protože si to vyžaduje ideologie EU, zájmy globálních lichvářů, energetické přežití Německa a americká válka na Ukrajině. 

Podle amerických odborníků jsou základem ekonomického úspěchu Číny nikoli nízké platy, ostatně české mají do německých taky daleko, o důchodech nemluvě, ale především schopnost rychlých inovací ve výrobě a obchodu. Ty v ČR nejsou možné, protože většina podnikatelů se v počátcích zadlužila, byrokracie a její zákony nepodporují podnikání. Stát, odkud plyne ročně kolem bilionu korun do zahraničí a potřeba realizovat zahraniční obchody především přes Německo, tudíž s minimálním ziskem, vytvářejí nikoli perspektivní, nýbrž likvidační prostředí.

Základem jakékoli politiky jsou zájmy. Mediálně a politicky prezentované ideologie je pouze zakrývají. To, co je v jedné zemi ideologií, může být v jiné zájmem. Typickým příkladem je současná EU, která páchá hospodářskou sebevraždu a depopulaci domácího obyvatelstva na základě zvrácených ideologií (jednostranný rasový multikulturalismus, zvýhodňování migrantů, menšin a sexuálních úchylek vůči občanské většině, Zelený úděl, boj s uhlíkovou stopou, likvidace efektivního školství, zadlužování), importovaných z USA. Ideologické šílenství řízené z Bruselu a Berlína je zároveň zájmem USA, které potřebují závislou kolonii značky EU, jež tvoří zároveň základnu a kanónenfutr do války s Ruskem a Čínou. Strategickým úkolem války na Ukrajině bylo rozeštvat především Německo a Rusko, protože jinak by mohl vzniknout prosperující euroasijský blok, jenž by konkuroval globálním zájmům USA. Hlavním cílem agrese NATO/EU je Čína. Zničení Ruska je pouze taktickým krokem k obklíčení a následnému zničení Číny a zotročení, případně likvidaci většiny jejích obyvatel.

Na závěr bych si dovolil uvést citaci z projevu čínského prezidenta Xi Jinpinga, poučnou především pro naše vládní politiky.

„Rozrůzněnost historických podmínek zapříčinila také rozrůzněnost ve výběru cesty rozvoje v každé zemi. V historii lidstva nenajdeme národ, nebo stát, který by dospěl k síle a prosperitě díky závislosti na vnější síle, nebo díky otrockému následování někoho jiného. Pokud není výsledkem nevyhnutelný neúspěch, pak je jím nevyhnutelná závislost.“

Martin Koller

Když jsem se lidové s ekologickými programy Čínské republiky, byl jsem jako zájemce, aktivista a ochránce přírody nadšený. Najednou jsem viděl, jak koncepčně, plánovitě a razantně Čína už dávno samotné ekologii v praxi řeší, ať už je to ekologická dopravní infrastruktura, uplatnění energetických alternativ, zalesňování obrovských ploch, progresivní rozvoj alternativ tam kde mají smysl a především velké investice do obnovy ekologických technologií. Zatímco my tady v Česku av údajném a takzvaném civilizovaném západním světě o tom jen vedeme diskuse a přijímáme spíš jen nesmyslné programy, ze kterých těží bankovní a soukromý sektor a spekulanti, kteří zpět neinvestují. A tímto si čistě zabezpečují pouze svůj zisk, bez důrazného a někdy bez úplného pozitivního dopadu na samotnou ekologii a ochranu přírodních zdrojů a našich podmínek.

Když si vezmeme příklad, který popisuje ekolog Ing. Jan Zeman ve svém příspěvku o polské energetice, která právě v tomto duchu se mnou vypovídá o popsaném způsobu, který je řekněme minimálně rozporuplný. Polský rozvoj její energetiky zůstává paralyzován od září 1990, kdy se nová polská vláda Solidarity na nátlak různých populistů rozhodla nezprovoznit dokončovací jadernou elektrárnu v Zarnowieci, čtyři lehké vodní reaktory o výkonu 4 x 440 MWe. Dva hotové téměř bloky prodaly za směšnou začátek Finsku, kde dobře slouží dodnes, dva méně hotové bloky nechala sešrotovat. Uhlí tak zůstalo králem polské energetiky, i dnes uspokojuje asi 70 % polské spotřeby tepla a elektřiny. Je spojeno s vážnými negativy, zejména se významnou prašností, se značnými emisemi tuhými, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, oxidu uhličitého, se ztrátou vod, o častých obětech z řad horníků při neštěstí v dolech a nemocech z povolání nemluví. Polská vláda, teď ovšem neví, co s tím. Nejde zdaleka jen o nám známý polsko-český pohraniční problém těžby ve velkolomu Turow.

I v Polsku vyrůstají fotovoltaické a větrné elektrárny, ale zdaleka nestačí a stačit prostě nebudou. Polské větrné elektrárny se téměř točí buď velmi málo, nebo vůbec. Sluneční energetika funguje jen ve dne, je nejefektivnější v červnu a téměř nulová v prosinci. Energetický potenciál polských řek je prakticky využitelný na maximum, ale není do ní reinvestováno, a navíc mají problém is vlastní údržbou. To samé je v této oblasti vodních elektráren iu nás v České republice. A takto bychom mohli pokračovat. Evropě chybí jednoduše ucelený ucelený koncept energetiky, na níž se skutečně hodí celá Evropa, a také ho realizuje v rámci skutečných ekologických programů tak, jak to má Čína. Zásadní dlouhodobé koncepty o ochraně přírodních podmínek Číny jsou dva, a tím je koncept od hladiny moře směrem nahoru, a koncept od hladiny moře směrem dolů. Jednak není třeba vymýšlet něco dalšího, ale spíše si prakticky ukázat zkušenosti a opět v zásadních aspektech se dohodnout na konkrétních. Čína využívá všechny zdroje energetiky a dává jim jednoznačnou přednost, neboť si uvědomuje, že ekologie, je dnes strategickou nutností a potřebou.

Richard Knot

Čína, Afghánistán a Pákistán se dohodly na prohloubení protiteroristické spolupráce a posílení hospodářské spolupráce s cílem posílit stabilitu a rozvoj regionu. Tyto tři strany se k tomu zavázaly na dialogu ministrů zahraničí Číny, Afghánistánu a Pákistánu v Islámábádu.

Setkání se zúčastnili čínský státní rada a ministr zahraničí Čchin Kang, úřadující ministr zahraničí afghánské prozatímní vlády Amir Chán Muttakí a pákistánský ministr zahraničí Bilawal Bhutto Zardárí.

Čchin se o setkání vyjádřil pochvalně a uvedl, že představuje obnovení mechanismu třístranné spolupráce mezi Čínou, Afghánistánem a Pákistánem. Uvedl, že Čína přikládá velký význam přátelství s Afghánistánem a Pákistánem a je ochotna s oběma stranami spolupracovat na provádění Globální rozvojové iniciativy, Globální bezpečnostní iniciativy a Globální civilizační iniciativy, sdílet rozvojové příležitosti, společně čelit bezpečnostním výzvám a podporovat regionální stabilitu a prosperitu.

Čchin zdůraznil význam protiteroristické spolupráce a uvedl, že Čína se rozhodně staví proti jakékoli formě terorismu a je připravena zintenzivnit spolupráci v boji proti terorismu v rámci regionálních mnohostranných rámců, včetně mechanismu koordinace a spolupráce mezi sousedními zeměmi Afghánistánu. Čchin poznamenal, že Čína doufá, že Afghánistán a Pákistán dále posílí bezpečnostní opatření pro čínský personál, instituce a projekty.

Dodal, že Čína je ochotna posílit koordinaci politik a posílit strategickou vzájemnou důvěru prostřednictvím mechanismu třístranné spolupráce. »Čína je rovněž připravena posílit rozvojovou spolupráci, sdílet rozvojové příležitosti a zvýšit kulturní a mezilidské výměny s Afghánistánem a Pákistánem,« poznamenal Čchin.

Bilawal i Muttaqi se shodli na tom, že mechanismus třístranné spolupráce má velký význam pro regionální mír a prosperitu, a zavázali se aktivně podporovat třístrannou spolupráci, formulovat plán politické, bezpečnostní a hospodářské spolupráce s cílem chránit společné zájmy tří zemí, dosáhnout vzájemného prospěchu a přinést výhody obyvatelům těchto tří zemí i dalším zemím v regionu.

Tři ministři si upřímně a do hloubky vyměnili názory na témata, jako je vzájemná důvěra, bezpečnostní spolupráce, boj proti terorismu, konektivita, obchod a investice, a dosáhli řady konsenzů.

Všichni se shodli na prohloubení vzájemné politické důvěry, respektování suverenity a územní celistvosti druhé strany a řádném řešení rozdílů prostřednictvím rovnocenných konzultací. Uvedli, že jednotně vystupují proti vměšování do vnitřních záležitostí Afghánistánu, proti nezákonným jednostranným sankcím vůči Afghánistánu a proti všem činům, které podkopávají mír a stabilitu v regionu.

Pokud jde o spolupráci v oblasti boje proti terorismu, Čína a Pákistán podporují afghánskou prozatímní vládu, aby posílila své schopnosti lépe čelit hrozbě terorismu. Afghánská strana informovala o své bezpečnostní situaci a protiteroristickém úsilí a zdůraznila, že nedovolí, aby jakékoli síly využívaly její území k teroristickým aktivitám namířeným proti Číně a Pákistánu.

Tři strany se rovněž dohodly na posílení výměn a spolupráce v oblasti hospodářství, obchodu, zemědělství, snižování chudoby a mezilidských výměn. Pokročí ve spolupráci v rámci iniciativy Pásmo a cesta a rozšíří spolupráci v rámci čínsko-pákistánského hospodářského koridoru (CPEC) na Afghánistán, aby podpořily propojení, zlepšily přeshraniční obchod, posílily hospodářskou integraci těchto tří zemí a dosáhly udržitelného rozvoje.

Foto: – Čínské ministerstvo zahraničí

CRI

Televizní stanice Al-Džazíra v Kataru vydala 1. května článek, v němž se uvádí, že uplynulo 20 let od chvíle, kdy Spojené státy oznámily, že takzvaná »mise války proti terorismu byla dokončena«, ale Spojené státy nepřestaly rozmisťovat vojenské síly po celém světě ve jménu boje proti terorismu.

Článek poukázal na to, že Spojené státy nadále bez důkazů posílají velké množství vojáků do Iráku, což v zemi vyvolává neustálé zmatky a paniku. Spojené státy zároveň dále rozšířily své globální protiteroristické operace a zahájily vojenské a polovojenské operace různého rozsahu proti více než 20 zemím po celém světě. Moc federální vlády USA byla v tomto procesu také značně rozšířena. Spojené státy vždy vedly »válku proti terorismu« v zahraničí bez odpovědnosti a nikdo ani nezpochybňoval, zda by měly tyto takzvané odpůrce pronásledovat.

CRI

Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí (MZV) Mao Ning (Mao Ning) v pátek předsedala pravidelné tiskové konferenci. Delegace amerického obranného průmyslu se 3. května zúčastnila „Fóra pro spolupráci v obranném průmyslu mezi Spojenými státy a Tchaj-wanem“. Stephen Rudel, šéf delegace a bývalý velitel amerického námořnictva, ve svém projevu uvedl, že americké obranné společnosti jsou ochotny se účastnit autonomního obranného plánu na Tchaj-wanu na posílení odrazujících prostředků s cílem vyhnout se konfliktům od zdroje. Mao Ning na to reagovala tak, že prodej zbraní Spojených států na Tchaj-wan vážně porušuje princip jedné Číny a tři společná komuniké mezi Čínou a Spojenými státy, zejména to porušuje ustanovení z komuniké ze „17. srpna“, a Čína se vždy a rozhodně staví proti tomu. V poslední době Spojené státy a Tchaj-wan neustále zvyšují vojenské kontakty. Dvacet pět amerických obranných společností společně navštívilo Tchaj-wan a zúčastnilo se tzv. „obranného fóra“ uspořádaného Demokratickou pokrokovou stranou (DPP). Spojené státy přeměňují Tchaj-wan na „sud střelného prachu“, to poškozuje zájmy tchajwanských krajanů. 

Kanadská vláda včera předvolala čínského velvyslance v Kanadě z tzv. důvodu, že čínský diplomat „zastrašoval“ kanadského poslance. Mao Ning uvedla, že kanadská strana pomluvila a zdiskreditovala normální povinnost čínského velvyslanectví v Kanadě a Čína k tomu vyjadřuje silnou nespokojnost a rozhodně se staví proti tomu. Čínský velvyslanec v Kanadě objasnil důstojné stanovisko a předložil silný protest odpovědnému činiteli kanadského ministerstva zahraničí. Odpovědný činitel oddělení pro záležitosti Ameriky a Oceánie provedl důstojné jednání s kanadským velvyslancem v Číně. 

V reakci na projev africké skupiny při Výboru pro zahraniční vztahy Sněmovny reprezentantů Spojených států mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Mao Ning poukázala na to, že Čína dlouhodobě dodržuje princip otevřenosti a průhlednosti, provádí praktickou spolupráci podle poptávky afrických zemí a neustále poskytuje novou hybnou sílu v nových odvětvích, a výsledky spolupráce se rozšiřují po celé Africe. Mao Ning dodala, že pouze Afričané mají právo mluvit o tom, jaká je spolupráce mezi Čínou a Afrikou. Když Spojené státy hodnotí spolupráci mezi Čínou a Afrikou, měly by mít tolerantní postoj místo psychologie „kyselých hroznů“. 

CRI

Zaměstnankyně Komunikační banky v pekingské pobočce pomáhá zákazníkovi otevřít digitální peněženku RMB na mobilním telefonu, 16. června 2021. [Fotografie: Tisková agentura Nová Čína / Xinhua (Sin-chua)]

Široké využívání digitálního RMB (Renminbi, Žen-min-pi) nebo E-CNY ve více scénářích, od každodenní spotřeby po finanční transakce a veřejné služby, urychluje rozvoj této elektronické verze čínské měny vydané čínskou centrální bankou Čínskou lidovou bankou, uvedli odborníci v pondělí.

To pomůže uvolnit potenciální roli E-CNY při usnadňování čínských ekonomických vylepšení a také na podporu globálního růstu obchodu a investic.

Odborníci to uvedli po rozhodnutí úřadů v Changshu (Čchang-šu), krajském městě v provincii Jiangsu (Ťiang-su), platit od příštího měsíce státní úředníky a lidi pracující pro veřejné instituce a státní podniky v E-CNY.

„To není překvapivé. Provincie Jiangsu jako demonstrační oblast dosáhla pozoruhodného pokroku ve využití E-CNY a lidé tam jsou docela dobře obeznámeni s E-CNY, který pokrývá mnoho klíčových aspektů jejich každodenního života,“ řekl Dong Ximiao (Tung Si-miao), hlavní výzkumný pracovník společnosti Merchants Union Consumer Finance.

 „Vzhledem ke zralému využití digitálního RMB pomůže širší používání elektronické měny zvýšit bezpečnost, stabilitu a pohodlí čínského platebního systému, díky čemuž se digitální RMB stane důležitou součástí nové infrastruktury země pro digitální ekonomiku,“ dodal Dong Ximiao.

Čína začala vytvářet digitální verzi RMB v roce 2014 a na konci roku 2019 zahájila demonstrační používání E-CNY. Doposud proběhlo 17 testů.

Podle Zhou Maohua (Čou Mao-chua), analytika banky China Everbright, se využití E-CNY neustále rozšiřuje mezi hlavními podniky a veřejnými institucemi pro rozsáhlé transakce do více regionů.

Už je široce používán mezi jednotlivými uživateli v malých platebních scénářích napříč odvětvími, jako je maloobchod, stravování a pohostinství, řekl Zhou.

Údaje z centrální banky ukazují, že hodnota digitální měny RMB v oběhu dosáhla do konce roku 2022 celkem 13,61 miliardy yuanů (1,97 miliardy amerických dolarů).

Zhou také uvedl, že rychlý růst čínského přeshraničního elektronického obchodu s rozvojem digitálního RMB by mohl poskytnout dostatečné příležitosti pro mezinárodní spolupráci ve využití E-CNY v obchodu a investicích.

Podle Song Ke (Sung Kche), zástupce ředitele Mezinárodního měnového institutu na Čínské lidové univerzitě, díky přijetí technologie inteligentní smlouvy je v E-CNY možné provádět automatické platební transakce v souladu s podmínkami a pravidly dohodnutými transakčními stranami za předpokladu zajištění bezpečnosti a dodržování předpisů. To zlepšuje flexibilitu digitálního RMB, které může být využito ve více odvětvích.

Dong Ximiao z Merchants Union Consumer Finance však navrhl, aby Čína vyvinula větší úsilí o řešení překážek při uplatňování E-CNY, jako je stanovení povinností a práv všech zúčastněných stran.

CRI

Na zasedání politického byra ÚV KS Číny k analýze současné ekonomické situace a ekonomické práce byla zdůrazněna potřeba zachovat obecný tón snahy o pokrok při zachování stability. Padla zde výzva k úsilí o úplné, přesné a komplexní provádění nové filozofie rozvoje, urychlení budování nového modelu rozvoje a prohloubení reforem a otevírání se s cílem vytvořit silnou hnací sílu pro podporu vysoce kvalitního rozvoje.

Čínská ekonomika má za sebou dobrý začátek

Zasedání zdůraznilo potřebu zachovat obecný tón snahy o pokrok při zachování stability a vyzvalo k úsilí o úplné, přesné a komplexní provádění nové filozofie rozvoje, urychlení budování nového modelu rozvoje a prohloubení reforem a otevírání se s cílem vytvořit silnou hnací sílu pro podporu vysoce kvalitního rozvoje. Zasedání dále vyzvalo k urychlení výstavby moderního průmyslového systému podporovaného reálnou ekonomikou.

Měly by se upevnit základy soběstačnosti a sebezdokonalování v oblasti vědy a techniky, uvedlo se v něm a vyzvalo se k rozšíření výhod rozvoje nových energetických vozidel a k urychlení výstavby nabíjecích pilířů, skladování energie, jakož i transformace sítě.

Naléhavě vyzval k tomu, aby se přikládal význam rozvoji obecné umělé inteligence, vytvářela se inovativní ekologie a věnovala se pozornost prevenci rizik.

Zasedání konstatovalo, že obnovení a rozšíření poptávky je klíčem k trvalému oživení současné ekonomiky, a vyzvalo k posílení proaktivní fiskální politiky a obezřetné měnové politiky, které by vytvořily společnou sílu pro rozšíření poptávky.

Poukázáno bylo také na to, že je nutné odbourat právní a regulační překážky a skryté bariéry, které ovlivňují spravedlivou hospodářskou soutěž a společný rozvoj podniků různých vlastníků, a nadále posilovat důvěru podnikatelských subjektů a napomáhat jejich oživení.

Prohloubit reformu, rozšířit otevírání na vysoké úrovni

Zasedání zdůraznilo potřebu komplexně prohloubit reformu a rozšířit otevírání na vysoké úrovni. Bylo konstatováno, že přilákání zahraničních investic by se mělo dostat do důležitější pozice, a dodáno, že základní trh zahraničního obchodu a investic by měl být stabilizován.

Je také třeba podpořit integraci kvalifikovaných pilotních zón volného obchodu (ZVO) a přístavů volného obchodu s mezinárodními ekonomickými a obchodními pravidly vysokého standardu a nejprve provést reformu a otevření, uvedlo zasedání.

Podle Státní devizové správy činí za posledních pět let míra návratnosti přímých zahraničních investic v Číně 9,1 %, v Evropě a USA asi 3 % a v rozvíjejících se ekonomikách, jako je Brazílie, Jihoafrická republika a Indie, asi 4 až 8 %.

V roce 2022 se skutečné využití zahraničního kapitálu v high-tech odvětvích 21 pilotních FTZ meziročně zvýšilo o 53,2 procenta. Podle ministerstva obchodu pilotní FTZ zavedly, vytvořily a podpořily 278 institucionálních inovací v celé zemi.

Zasedání vyzvalo k podpoře rigidních a zlepšených potřeb v oblasti bydlení, k odvádění dobré práce při zajišťování dodávek budov, obživy a stability lidí s cílem podpořit stabilní a zdravý rozvoj trhu s nemovitostmi a vytvoření nového modelu rozvoje realitního průmyslu.

Zdůrazněna byla i potřeba účinně zaručit a zlepšit život lidí a také úsilí o rozšíření pracovních kanálů pro absolventy vysokých škol a stabilizaci zaměstnanosti klíčových skupin, jako jsou migrující pracovníci.

CRI

Kostarika, známá svou kávou a idylickým prostředím, se umisťuje na předních místech v žebříčcích lidského rozvoje a štěstí. Čím je tato středoamerická země tak přitažlivá? Co stojí za jejím hospodářským úspěchem? Jak mohou Čína a Kostarika navázat na své tradiční přátelství a rozvíjející se obchodní vazby a posílit spolupráci?

V tomto vydání pořadu Leaders Talk se CGTN sešla s prezidentem Kostarické republiky Rodrigem Chavesem, aby s ním hovořila o vizi Kostariky do budoucna a o tom, jak země dokázala využít technologie k získání konkurenční výhody v regionu. Prezident Chaves uvádí, že Kostarika chce Číně nabídnout jedinečnou obchodní platformu v regionu, a poukazuje na vzájemné doplňování obou zemí s cílem dosáhnout oboustranně výhodných výsledků. Chaves rovněž oceňuje rozvoj Číny a její úspěchy při odstraňování chudoby a rozhodně podporuje globální iniciativy prezidenta Si, které mají přinést mír, rozvoj a harmonii.

CGTN